Butrint je antické město na jihu Albánie, kde se na jednom místě potkávají řecké divadlo, římské lázně, raně křesťanské baziliky a benátský hrad. Leží na konci poloostrova za Ksamilem, obklopený lagunou a mokřady, a od roku 1992 je zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO. UNESCO ho popisuje jako mikrokosmos středomořských dějin. Průvodce shrnuje historii Butrintu, co v areálu uvidíte, jak se sem dostat a jak je spravovaný.
Ve zkratce
- Butrint je na Seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1992, v letech 1997 až 2005 byl na seznamu ohrožených památek.
- Národním parkem je od roku 2000, mokřady jsou chráněné i Ramsarskou úmluvou.
- Město bylo osídleno od pravěku po 19. století, kolonií Říma se stalo za Caesara.
- V areálu je řecké divadlo, Asklépiova svatyně, baptisterium, velká bazilika, Lví brána a benátský hrad s muzeem.
- Leží necelých dvacet kilometrů jižně od Sarandy, jezdí k němu autobus přes Ksamil.
- Od roku 2022 park spravuje nadace, kterou založilo ministerstvo kultury s Albánsko-americkým rozvojovým fondem.
Kde Butrint leží
Butrint leží na samém jihu Albánie u řecké hranice, na konci poloostrova Ksamil. Ze tří stran ho obklopuje voda: Butrintské jezero, kanál Vivari, který jezero spojuje s mořem, a Korfský průliv. Od Sarandy je to podle zdroje čtrnáct až dvacet kilometrů, od Ksamilu jen pár kilometrů. Okolí tvoří chráněná krajina lagun, rákosin a kopců.
Historie Butrintu
Podle UNESCO bylo místo osídleno od pravěku až do 19. století. Od 8. století před naším letopočtem ho ovlivňovala řecká kultura a obýval ho epirský kmen Chaónů. Ve 4. století před naším letopočtem šlo o opevněné sídlo s kultovním místem zasvěceným bohu léčitelství Asklépiovi. Římský básník Vergilius v Aeneidě připisuje založení města trojskému věštci Helenovi.
Římská kolonie
V roce 44 před naším letopočtem se Butrint stal za Caesara římskou kolonií a rozšířil se i na vysušené bažiny za kanálem Vivari, kde vznikl akvadukt. Rozkvět přišel za císaře Augusta, který po bitvě u Actia usadil v kolonii veterány. Město se zhruba zdvojnásobilo a přibyly lázně, fórum a nymfeum.
Biskupství, Byzanc a Benátky
V 5. století byl Butrint biskupským centrem s raně křesťanskými stavbami. Po období úpadku ho v 9. století obnovila byzantská správa. Ve 14. století přešel pod Anjouovce a poté pod Benátky, které okolní území koupily v roce 1386. Útoky epirských despotů a Osmanů vedly k posilování hradeb.
Opuštění města
Na konci středověku se v okolí vytvořily bažiny a město bylo opuštěno. Správa se přesunula do malé trojúhelníkové pevnosti u rybích jezů. V roce 1798 Butrint dobyl Ali Paša Tepelenský, který na počátku 19. století postavil pevnost v ústí kanálu Vivari. Kolem roku 1900 obklopovaly ruiny malarické močály. Právě opuštění ale podle UNESCO zachovalo Butrint jako cenný doklad antiky a středověku.
Co v Butrintu uvidíte
Řecké divadlo a Asklépiova svatyně
Divadlo je podle UNESCO nejzajímavější řeckou památkou Butrintu a je poměrně dobře zachované. Jeho jeviště je dnes často zaplavené vodou, protože hladina v okolí stoupá. Vedle divadla leží Asklépiova svatyně, kde se kult boha léčitelství pěstoval už od 4. století před naším letopočtem.
Baptisterium
Hlavní raně křesťanskou památkou je baptisterium ze 6. století, původně římská stavba upravená pro křesťanské obřady. Jeho podlahu pokrývá rozsáhlá mozaika. Podle informační tabule na místě je mozaika kvůli ochraně normálně zakrytá a odkrývá se jen na omezenou dobu jednou za několik let. Při běžné návštěvě ji tedy pravděpodobně neuvidíte.
Velká bazilika a Lví brána
Velká bazilika byla přestavěna v 9. století jako trojlodní kostel s příčnou lodí a mnohoúhelníkovou apsidou. Hradby nesou stopy stavebních fází od řecké kolonie po středověk. Jejich součástí je Lví brána s reliéfem lva, kterou odkryla italská archeologická mise.
Akropole a muzeum
Na vrcholu akropole stojí benátský hrad, ve kterém je dnes archeologické muzeum. Muzeum bylo v letech 1991 až 2005 zavřené a část předmětů byla v devadesátých letech ukradena. Z akropole je výhled na Butrintské jezero, kanál Vivari a okolní mokřady.
Pevnosti u kanálu Vivari
Na protějším břehu kanálu Vivari stojí trojúhelníková pevnost, ke které podle cestovních průvodců vozí návštěvníky malý přívoz. V ústí kanálu do moře leží pevnost Aliho Paši, dostupná jen lodí. Zdroje se rozcházejí v tom, kdo trojúhelníkovou pevnost postavil, bezpečné je jen to, že souvisí s pozdní fází osídlení.
Vykopávky
Systematický výzkum začala v roce 1928 italská archeologická mise vedená Luigim Mariou Ugolinim, kterou vyslala tehdejší fašistická vláda i z geopolitických důvodů. Ugolini odkryl mimo jiné Lví bránu a Skajskou bránu, pojmenovanou podle brány v Tróji. Po válce pokračovali albánští archeologové. Od roku 1994 kope Albánský archeologický institut s University of East Anglia pod záštitou britské Butrint Foundation.
Národní park a ochrana
Butrint byl zapsán na albánský seznam chráněných památek v roce 1948. Na Seznam světového dědictví UNESCO ho zapsali v roce 1992 a v roce 1999 statek výrazně rozšířili. V letech 1997 až 2005 byl na seznamu ohrožených památek kvůli rabování a nedostatečné ochraně po krizi v roce 1997. Mokřady Butrintu chrání od roku 2003 Ramsarská úmluva.
Národní park
Národním parkem je Butrint od roku 2000 a v roce 2005 byl rozšířen na zhruba 86 kilometrů čtverečních. Podle albánské Národní agentury pro cestovní ruch sahá od vesnice Berdenesh na severu po mys Stillo na jihu a zahrnuje i ostrůvky u Ksamilu. Na Butrintském jezeře se pěstují slávky, laguna je hlavním centrem jejich chovu v Albánii.
Kdo park spravuje
Od roku 2022 spravuje Národní park Butrint nadace, kterou založilo albánské ministerstvo kultury spolu s Albánsko-americkým rozvojovým fondem. Zákon o ní parlament schválil v roce 2022 a ústavní soud ho v roce 2024 potvrdil. Výbor světového dědictví UNESCO v roce 2025 žádal, aby Albánie nové stavby v okolí předem posuzovala z hlediska dopadu na památku.
Butrint v číslech
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Seznam světového dědictví UNESCO | od roku 1992, rozšíření 1999 |
| Seznam ohroženého dědictví | 1997 až 2005 |
| Chráněná plocha statku UNESCO | zhruba 200 ha |
| Národní park | od roku 2000, rozšířen v roce 2005 |
| Ramsarská lokalita | od roku 2003 |
| Římská kolonie | od roku 44 př. n. l. |
| Začátek vykopávek | 1928, italská mise |
Jak se do Butrintu dostat
Ze Sarandy jezdí do Butrintu městský autobus přes Ksamil, Butrint je jeho konečnou. Autem se jede po pobřežní silnici přes Ksamil, která podle české Wikipedie vznikla kvůli návštěvě Nikity Chruščova v roce 1959. Otevírací dobu a vstupné je dobré ověřit předem, mění se podle sezony. Celou cestu do Albánie popisuje článek do Albánie autem, letadlem i trajektem.
Kde se ubytovat
Nejblíž Butrintu se bydlí v Ksamilu, kde jsou pláže v zátokách a ostrůvky. Větší výběr ubytování a restaurací nabízí Saranda. Podrobnosti najdete v průvodcích Ksamilem a Sarandou.
Pět tipů pro návštěvu Butrintu
- Přijeďte ráno nebo pozdě odpoledne, v poledne je v létě horko.
- Vezměte si pevné boty, cesty vedou po kamenech a schodech.
- Počítejte s tím, že mozaika v baptisteriu je obvykle zakrytá.
- Nezapomeňte na akropoli s muzeem a výhledem na lagunu.
- Otevírací dobu a vstupné si ověřte před cestou.
Časté otázky
Kdy byl Butrint zapsán na seznam UNESCO?
Butrint byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1992 a v roce 1999 byl statek výrazně rozšířen. V letech 1997 až 2005 byl na seznamu ohroženého dědictví kvůli rabování a nedostatečné ochraně po krizi v roce 1997. Mokřady v okolí chrání od roku 2003 také Ramsarská úmluva.
Jak se dostanu ze Sarandy do Butrintu?
Ze Sarandy jezdí do Butrintu městský autobus přes Ksamil, Butrint je jeho konečnou zastávkou. Vzdálenost se podle zdroje uvádí čtrnáct až dvacet kilometrů. Autem se jede po pobřežní silnici přes Ksamil. Jízdní řády autobusů nejsou pevné, proto je dobré se na odjezdy zeptat v ubytování.
Uvidím v Butrintu mozaiku v baptisteriu?
Pravděpodobně ne. Mozaika v baptisteriu ze 6. století je podle informační tabule na místě kvůli dlouhodobé ochraně normálně zakrytá a odkrývá se jen na omezenou dobu jednou za několik let. Při běžné návštěvě uvidíte prostor baptisteria, ale samotnou mozaiku obvykle ne.
Kdo Butrint založil?
Podle UNESCO bylo místo osídleno od pravěku a od 8. století před naším letopočtem ho ovlivňovala řecká kultura epirského kmene Chaónů. Římský básník Vergilius připisuje založení trojskému věštci Helenovi, to je ale legenda. Římskou kolonií se Butrint stal v roce 44 před naším letopočtem za Caesara.
Proč byl Butrint opuštěn?
Butrint byl opuštěn na konci středověku, protože se v jeho okolí vytvořily bažiny. Správa se přesunula do malé pevnosti u rybích jezů a kolem roku 1900 obklopovaly ruiny malarické močály. Podle UNESCO právě opuštění zachovalo Butrint jako cenný doklad antických a středověkých civilizací.
Kdo spravuje Národní park Butrint?
Od roku 2022 spravuje Národní park Butrint nadace, kterou založilo albánské ministerstvo kultury spolu s Albánsko-americkým rozvojovým fondem. Zákon o ní schválil albánský parlament a ústavní soud ho v roce 2024 potvrdil. Výzkum a vykopávky dál vedou albánské instituce, mimo jiné Archeologický institut.
Mohlo by vás zajímat
- Berat a Gjirokastër: další památky UNESCO
- Albánská riviéra a nejlepší pláže
- Albánie: průvodce dovolenou
- Durrës: římský amfiteátr
Zdroje
- Butrint, záznam světového dědictví, UNESCO (whc.unesco.org)
- Rozhodnutí o Butrintu, Výbor světového dědictví, UNESCO (whc.unesco.org)
- Butrint, průvodce, Národní agentura pro cestovní ruch Albánie (akt.gov.al)
- O Butrintu a vykopávkách, profil, Butrint Foundation (butrintfoundation.co.uk)
- Butrint, heslo encyklopedie, Wikipedie (cs.wikipedia.org)
