Zlatý okruh měří zhruba 300 kilometrů, gejzír Strokkur tryská každých pět až deset minut do výšky dvaceti až třiceti metrů a Skógafoss padá z dvaašedesáti metrů. Právě tahle hustota přírodních úkazů na malé ploše dělá z Islandu destinaci, kde se dá za tři dny vidět víc než jinde za dva týdny.
Kolik dní a co se za ně stihne
| Délka pobytu | Co se stihne | Pro koho |
|---|---|---|
| 3 az 4 dny | Reykjavík, Zlatý okruh, jižní pobřeží po Vík | prodloužený víkend, první návštěva |
| 5 az 7 dní | navíc ledovcová laguna Jökulsárlón a Snæfellsnes | nejčastější volba |
| 10 az 14 dní | celá okružní silnice číslo 1 | kdo chce vidět i sever a východ |
| zima, 3 dny | Zlatý okruh, lázně, lov polární záře | zimní varianta bez vysočiny |
Zásadní věc, kterou lidé při plánování podceňují: Island je větší, než vypadá na mapě. Okružní silnice má zhruba 1 300 kilometrů, ale jede se po ní pomalu, protože je jednopruhová v každém směru, vede přes průsmyky a v zimě se zavírá. Deset dní na celý okruh je minimum, ne pohodlný plán.
Druhá věc: západní část ostrova nese většinu programu. Jih a jihozápad mají největší koncentraci vodopádů, gejzírů a ledovcových lagun, zatímco na východě a severu se jede dlouho mezi jednotlivými cíli. Kdo má týden, nemá jezdit okruh, ale prohloubit jihozápad.
Zlatý okruh: tři zastávky, jeden den
Zlatý okruh je trasa dlouhá zhruba tři sta kilometrů od Reykjavíku a zpět, která spojuje tři nejnavštěvovanější místa země.
Þingvellir je údolí, kde se od sebe vzdalují severoamerická a euroasijská tektonická deska a kde se zároveň od roku 930 scházel islandský sněm. Prochází se tam trhlinou mezi skalními stěnami, což je ta nejnázornější geologie, jakou lze na povrchu vidět.
Geysir je název, ze kterého pochází slovo gejzír. Původní Geysir dnes tryská jen výjimečně, ale hned vedle je Strokkur, který vybuchuje každých pět až deset minut do výšky dvaceti až třiceti metrů. Není proto potřeba čekat hodiny a je to spolehlivá podívaná.
Gullfoss je vodopád zhruba 114 kilometrů od Reykjavíku, kde se řeka Hvítá láme ve dvou stupních do kaňonu. Za slunce nad ním stojí duha, v zimě je částečně zamrzlý.
Praktická poznámka: Zlatý okruh se dá jet i proti směru davů. Zájezdové autobusy vyjíždějí z Reykjavíku ráno a postupují ve stejném pořadí. Kdo začne od Gullfossu a skončí na Þingvelliru, potká je až v druhé půlce dne.
Jižní pobřeží: vodopády, černé pláže a ledovec
Pokračování za Zlatým okruhem je jižní pobřeží podél silnice číslo 1, které je pro většinu návštěvníků ještě působivější.
Seljalandsfoss je vodopád, za který se dá obejít, takže se stojí mezi vodou a skalní stěnou. Počítejte s tím, že zmoknete, nepromokavá bunda je nutnost.
Skógafoss padá z dvaašedesáti metrů v širokém proudu a vede k němu schodiště na vyhlídku nahoře. Odtud pokračuje značená trasa podél řeky s dalšími desítkami vodopádů, kam už skoro nikdo nechodí.
Reynisfjara u Víku je černá čedičová pláž s bazaltovými sloupy. Je to zároveň nejnebezpečnější místo na trase, protože sem přicházejí takzvané vlny plížilky, které dosáhnou mnohem dál než předchozí. Každý rok tam dojde k nehodám a značky o vzdálenosti od vody nejsou ozdoba.
Jökulsárlón je ledovcová laguna s plovoucími krami, kde ledovec končí v jezeře a odtud odtékají kusy ledu do moře. Naproti přes silnici je Diamantová pláž, kde kry vyplavuje zpět na černý písek.
Polární záře: kdy a jak
Polární záře se dá vidět zhruba od září do dubna. Podmínkou není zima, ale tma, a proto ji v létě, kdy je noc bílá, nikdo nevidí ani při silné aktivitě.
Ke spatření potřebujete tři věci najednou: geomagnetickou aktivitu, jasnou oblohu a tmu bez městského osvětlení. Islandská meteorologická služba zveřejňuje předpověď aktivity i oblačnosti a je to hlavní nástroj plánování.
Realistické očekávání je důležité: tři noci na místě dávají slušnou šanci, jedna noc je loterie. Kdo letí na dva dny s cílem vidět polární záři, může se vrátit s ničím a není to chyba plánu, ale počasí.
Praktická věc, kterou lidé nečekají: záře bývá na fotce výraznější než okem. Slabší jevy vypadají pouhým okem jako šedavý závoj, protože oko v noci nerozliší barvy. Na fotoaparátu s delší expozicí je zelená jasně vidět.
Termální lázně: víc než jedno známé jméno
Koupání v horké vodě uprostřed lávového pole patří k Islandu stejně jako vodopády. Nejznámější lázně u letiště jsou zároveň nejdražší a rezervují se s předstihem na konkrétní čas.
Existují ale i další varianty. Každé městečko na Islandu má veřejný bazén s horkými káděmi, který je běžnou součástí života místních a stojí zlomek ceny turistických lázní. Je to zároveň nejlepší způsob, jak potkat Islanďany.
Před vstupem do bazénu platí přísné pravidlo sprchování bez plavek. Není to doporučení a personál to kontroluje, protože islandské bazény používají minimum chlóru.
Auto, silnice a počasí
Bez auta se Island projet nedá, pokud nechcete jezdit se zájezdy. Půjčovny jsou na letišti i ve městě a je to největší položka rozpočtu hned po ubytování.
| Věc | Jak to funguje |
|---|---|
| Okružní silnice 1 | zpevněná, jednopruhová v každém směru |
| Cesty F na vysočině | jen terénní auta, otevřené zhruba červen az září |
| Pojištění | hlídejte krytí písku, štěrku a dveří ve větru |
| Tankování | na venkově řídce, netahat nádrž do rezervy |
| Počasí | oficiální předpověď a stav silnic před každou etapou |
Nejčastější a nejdražší škoda na půjčeném autě není nehoda, ale vytržené dveře větrem. Vítr na Islandu otevře dveře tak prudce, že se ulomí panty, a tahle škoda nebývá v základním pojištění krytá. Auto se otevírá zády k větru a dveře se drží.
Druhá věc: na vysočinu se bez terénního vozu nesmí a cesty označené F jsou otevřené jen v létě. Kdo tam vjede osobním autem, ztrácí pojištění a riskuje brodění, na které vůz není stavěný.
Kdy jet
| Období | Jaké to je |
|---|---|
| červen az srpen | bílé noci, otevřená vysočina, nejvíc lidí a nejvyšší ceny |
| září a říjen | barvy, začíná sezona polární záře, ubývá turistů |
| listopad az únor | krátký den, ledové jeskyně, nejlepší šance na záři |
| březen a duben | ještě tma na záři, ale delší den a přijatelné ceny |
| květen | klid před sezonou, sněhu ubývá, vysočina ještě zavřená |
Co v tabulce není vidět a co rozhoduje o zimní cestě: v prosinci a lednu je na Islandu světlo jen čtyři až pět hodin denně. To zásadně omezuje, kolik se za den stihne, protože se nedá jezdit ani fotit. Zimní program je proto krátký a soustředěný, zatímco v létě se dá jet i o půlnoci.
Co si vzít: počasí se mění během hodiny
Islandské počasí je vlastní kapitola. Během jednoho dne běžně přijde slunce, déšť, vítr i kroupy a to platí v červenci stejně jako v lednu. Rozdíl mezi ročními obdobími není tolik v počasí jako v délce dne.
Základ výbavy je proto vrstvení: nepromokavá bunda s kapucí a nepromokavé kalhoty jsou povinné, ne volitelné. Deštník je k ničemu, protože ve větru se okamžitě zničí a Islanďané ho nepoužívají.
K tomu pevné boty s podrážkou do bláta a jedny náhradní ponožky v autě. U vodopádů jako Seljalandsfoss se promokne skoro vždy a v zimě k tomu patří nesmeky na boty, protože zledovatělé cesty u vyhlídek jsou běžné.
Praktický detail, který šetří peníze: voda z kohoutku je na Islandu jedna z nejlepších na světě a kupovat balenou nemá smysl. Teplá voda ale páchne sírou, protože pochází z geotermálních zdrojů, což překvapí každého na první sprše.
Rozpočet: proč je Island drahý
Island patří k nejdražším zemím Evropy a je to dané dovozem skoro všeho a vysokými mzdami. Nejvíc vezme ubytování a pronájem auta, teprve pak jídlo.
Nejúčinnější způsob, jak náklady srazit, je nakupovat v supermarketech a jíst ve voze nebo v ubytování. Restaurace mimo Reykjavík jsou navíc řídké a večer zavírají dřív, než čekáte.
Druhá věc, která šetří výrazně: jet mimo hlavní sezonu. Rozdíl v cenách mezi červencem a květnem nebo zářím je značný a počasí se přitom liší méně, než by se čekalo. Letenky se navíc dají hlídat, jak popisujeme v textu jak najít levné letenky.
K rozpočtu patří i pojištění. Vzhledem k tomu, že zdravotní péče je tady drahá a záchranné akce v terénu ještě dražší, není to místo na spoření; jak vybírat, rozebíráme v textu cestovní pojištění.
Často kladené otázky
Jak dlouhý je Zlatý okruh?
Zhruba tři sta kilometrů z Reykjavíku a zpět. Zvládne se za jeden den včetně zastávek.
Jak často tryská Strokkur?
Každých zhruba pět až deset minut do výšky dvaceti až třiceti metrů. Původní Geysir vedle už tryská jen výjimečně.
Jak vysoký je Skógafoss?
Dvaašedesát metrů. Vede k němu schodiště na vyhlídku a odtud pokračuje trasa podél řeky.
Kdy je vidět polární záře?
Zhruba od září do dubna, kdy je dost tmy. V létě ji kvůli bílým nocím nevidíte ani při silné aktivitě.
Jak dlouho zůstat kvůli polární záři?
Alespoň tři noci. Jedna noc je loterie, protože je potřeba aktivita i jasná obloha zároveň.
Jak dlouhá je okružní silnice?
Zhruba 1 300 kilometrů. Na celý okruh se počítá minimálně deset dní, v zimě bývá část uzavřená.
Můžu na vysočinu osobním autem?
Nemůžete, cesty označené F vyžadují terénní vůz a bývají otevřené zhruba od června do září.
Proč je Reynisfjara nebezpečná?
Přicházejí tam vlny, které dosáhnou mnohem dál než ty předchozí. Vyznačené vzdálenosti od vody se dodržují.
Oficiální zdroje a platnost
Předpověď polární záře, počasí a stav silnic zveřejňuje islandská meteorologická služba a správa silnic, parametry vodopádů a chráněných území jejich správci. Ceny vstupů, otevírací doba lázní, provoz cest F a rozsah zimních uzavírek se mění, před cestou i před každou etapou si je ověřte.
Mohlo by vás zajímat
Severskou alternativu popisujeme v článku Norsko a co v něm vidět, praktické věci kolem letu v textu jak funguje letiště a létání a doklady na cestu v článku pas a občanka na cesty.
