Počasí na Krétě je nejpříznivější na koupání od poloviny června do konce září, moře samotné bývá nejteplejší až koncem srpna a začátkem září. Kréta má středomořské klima s dlouhým suchým létem a mírnější, deštivější zimou, ale ostrov je protáhlý a hornatý, takže se počasí na severu a jihu často výrazně liší. Text popisuje, jak se teploty vzduchu a moře mění po měsících, proč sever a jih fungují jinak, co to znamená pro pláže při meltemi a kdy se vyplatí jet mimo hlavní sezónu, plus srovnání června a září. Obecný přehled ostrova nabízí průvodce Krétou.
Ve zkratce
| Nejteplejší moře | srpen až začátek září, 25 až 26 °C |
| Nejteplejší vzduch | červenec a srpen, kolem 29 až 30 °C |
| Koupací sezóna | zhruba květen až říjen, komfortně červen až začátek října |
| Nejdeštivější měsíce | prosinec až únor, 8 až 10 dešťových dní |
| Prakticky bez deště | červen až srpen |
| Meltemi (sezónní vítr) | polovina června až polovina/konec září, vrchol v červenci a srpnu |
| Kde je meltemi nejsilnější | severní pobřeží (Chania, Rethymno, Heraklion) |
| Kde je klid před meltemi | jižní pobřeží, Libyjské moře |
| Sníh v horách | vysokohorské partie Bílých hor a Psiloritis, místy do pozdního jara |
| Nejzelenější krajina | březen až duben |
| Nejklidnější měsíce bez davů | listopad až březen, plus duben a druhá polovina října |
| Roční úhrn srážek (sever) | orientačně 400 až 460 mm, koncentrováno do října až března |
| Spolehlivá předpověď | reálně jen 1 až 3 dny dopředu, dál už orientačně |
Počasí na Krétě po měsících
Kréta leží na jihu Egejského moře a má typické středomořské klima: dlouhé, prakticky bezdeštivé léto a mírnější, deštivější zimu. Rozdíl mezi měsíci je výrazný, a to nejen v teplotě vzduchu, ale i moře a v počtu dešťových dní, které se mezi severním a jižním pobřežím liší. Následující tabulky ukazují dlouhodobé průměry zvlášť pro sever (reprezentovaný Heraklionem, obdobně platí i pro Rethymno a Chania) a pro jih (Ierapetra u Libyjského moře).
Na severu se maximální teploty vzduchu pohybují od 13 až 15 °C v lednu po 29 až 30 °C v červenci a srpnu, moře sleduje podobnou křivku s několikatýdenním zpožděním. Dešťové dny jsou soustředěny hlavně do zimního půlroku, kdy jich bývá 8 až 10 měsíčně, v červenci a srpnu prší jen výjimečně.
| Měsíc | Max °C | Min °C | Moře °C | Dešťové dny |
| Leden | 13 až 15 | 7 až 9 | 16 až 17 | 9 až 10 |
| Únor | 14 až 16 | 7 až 9 | 15 až 16 | 8 až 10 |
| Březen | 17 | 8 až 10 | 16 | 6 |
| Duben | 20 | 11 až 12 | 17 | 4 |
| Květen | 24 až 25 | 15 až 16 | 19 až 20 | 2 až 3 |
| Červen | 27 až 29 | 19 až 20 | 23 | 1 až 2 |
| Červenec | 29 až 30 | 21 až 23 | 25 | 0 až 1 |
| Srpen | 29 až 30 | 22 až 23 | 26 | 0 až 1 |
| Září | 27 až 28 | 19 až 20 | 25 | 1 až 2 |
| Říjen | 23 až 24 | 16 až 18 | 23 | 4 |
| Listopad | 19 až 20 | 12 až 14 | 21 | 5 |
| Prosinec | 15 až 17 | 9 až 11 | 18 | 8 |
Jižní pobřeží kolem Ierapetry a Libyjského moře je po většinu roku o něco teplejší a sušší. Rozdíl je nejvýraznější v zimě a na jaře, kdy jih bývá teplejší přibližně o 1 až 3 °C a má méně dešťových dní. V hlavní letní sezóně, tedy v červenci a srpnu, se rozdíl mezi severem a jihem podle většiny zdrojů téměř stírá, jen jeden zdroj uvádí i v létě znatelně vyšší teploty na jihu, tento údaj ale ostatní prameny nepotvrzují a je třeba ho brát jako horní odhad, ne jako obecné pravidlo.
| Měsíc | Max °C | Min °C | Moře °C | Dešťové dny |
| Leden | 13 | 8 až 9 | 16 až 17 | 6 až 7 |
| Únor | 13 | 8 až 9 | 15 | 6 |
| Březen | 15 až 16 | 10 | 15 | 4 |
| Duben | 18 až 19 | 12 | 16 až 17 | 2 |
| Květen | 22 až 23 | 15 až 16 | 18 až 20 | 1 až 2 |
| Červen | 27 | 19 | 21 až 23 | 1 |
| Červenec | 29 | 22 | 23 až 25 | 0 |
| Srpen | 29 až 30 | 22 | 25 až 26 | 1 |
| Září | 26 až 27 | 20 | 24 až 25 | 1 |
| Říjen | 22 až 23 | 17 | 22 až 24 | 2 |
| Listopad | 18 až 19 | 14 | 19 až 21 | 4 |
| Prosinec | 14 až 15 | 10 až 11 | 17 až 19 | 6 |
Zajímavé je chování moře. Voda se ohřívá i ochlazuje mnohem pomaleji než vzduch, protože má velkou tepelnou kapacitu a teplo z jarních a letních měsíců ukládá postupně. Zatímco vzduch bývá nejteplejší v červenci, moře vrcholí až v srpnu, podle některých měření dokonce na přelomu srpna a září. Prakticky to znamená, že teplé moře, obvykle nad 22 až 23 °C, vydrží do poloviny nebo konce října, na jihu i o něco déle.
Co jednotlivé měsíce znamenají v praxi
Počasí na Krétě v zimě: prosinec až únor
Zima, tedy prosinec až únor, je na Krétě mírná ve srovnání s kontinentální Evropou, ale rozhodně ne bezdeštivá. Je to nejdeštivější období roku s 8 až 10 dešťovými dny měsíčně na severu, na jihu o něco méně. Sníh v nížinách je vzácný, drží se hlavně ve vysokých horách. Krajina se paradoxně díky dešťům zazelená, pole a kopce, které jsou v létě vyprahlé, se pokryjí trávou a časnou vegetací.
Počasí na Krétě na jaře: březen až květen
Jaro, tedy březen až květen, přináší postupné oteplování a rychlý úbytek srážek. Od poloviny března do dubna a začátku května kvetou polní květiny, divoké orchideje a citrusové sady, krajina je v tomto období nejzelenější a nejkvetoucí v roce. Ke konci května srážky téměř ustávají a ostrov se začíná vysušovat směrem k létu, teploty se blíží dvaceti pěti stupňům.
Počasí na Krétě v létě: červen až srpen
Léto, tedy červen až srpen, je vrcholem sezóny s teplotami kolem 27 až 30 °C a prakticky bez deště. Na severu se přidává sezónní vítr meltemi, který koupání znepříjemňuje na exponovaných plážích, jih zůstává klidnější.
Počasí na Krétě na podzim: září až listopad
Podzim, tedy září až listopad, začíná ještě teplem a klidným mořem, postupně ale přibývá srážek a nestability, koncem listopadu se počasí už blíží zimě.
Kdy jet podle toho, co od Kréty chcete
Koupání
Pro koupání je bezpečnou volbou období od června do začátku října, nejteplejší a nejméně proměnlivé je moře od poloviny července do konce září či začátku října díky zmíněné tepelné setrvačnosti vody. Jih nabízí o něco teplejší moře v přechodných měsících, tedy na jaře a na podzim. Kdo chce jistotu teplé vody bez kompromisů, míří spíš na srpen a září než na červen.
Treky a soutěsky
Pro pěší turistiku včetně horských soutěsek se nejlépe hodí duben, květen, září a říjen. Teploty jsou mírné bez letního vedra, riziko úpalu na exponovaných stezkách je nižší a soutěsky bývají obvykle otevřené, byť s výhradou aktuálního stavu. Podstatné je hlavně vyhýbat se poledním hodinám vrcholného léta.
Poznávání památek a měst
Ze stejného důvodu jako u treků jsou duben, květen, září a říjen nejkomfortnější i pro prohlídky archeologických lokalit a historických měst. Procházky po nezastíněných nalezištích typu Knossos jsou v poledním horku vrcholného léta vyčerpávající, v přechodných měsících je teplota příjemná a davy menší.
Klid bez davů
Kdo chce ostrov bez turistického ruchu, zamíří na listopad až březen, případně duben nebo druhou polovinu října. Počasí je proměnlivější a část infrastruktury mimo sezónu omezuje provoz, ale odměnou je klidná krajina na místech, kde jinak bývá v létě tlačenice.
Kvetení a nejzelenější krajina
Pro milovníky přírody a fotografy je nejzajímavější březen a duben, výjimečně začátek května, kdy je krajina po zimních deštích nejzelenější a nejvíc kvete. Pozdější léto naopak ostrov vysuší do hnědo-okrové barvy, která zůstává do prvních podzimních dešťů.
Červen versus září: nejužitečnější srovnání
Nejčastější otázka kolem počasí na Krétě zní, jestli je lepší červen, nebo září. Jsou to dva nejzvažovanější měsíce mimo vrchol léta a stojí za přímé srovnání. Teplota vzduchu je v obou podobná, září může být v první polovině dokonce teplejší, protože ještě doznívá letní vedro. Zásadní rozdíl je v moři: v červnu se teprve dohřívá na 22 až 23 °C, v září je už týdny prohřáté na 24 až 25 °C. Vítr bývá v červnu klidnější, meltemi teprve nabírá na síle, v září už typicky slábne. Davy jsou v září menší, červen nabízí nejdelší dny v roce.
| Kritérium | Červen | Září |
| Vzduch | 27 až 29 °C | 27 až 28 °C |
| Moře | 23 °C | 25 °C |
| Meltemi | nabírá na síle | typicky slábne |
| Davy | plná sezóna | citelně klidnější |
| Délka dne | nejdelší v roce | kratší |
Kdo upřednostňuje teplejší moře a klidnější pláže, sáhne spíš po září, kdo chce nejdelší dny, zvolí červen.
Meltemi: vítr, který rozhoduje o tom, kam jet na pláž
Meltemi, řecky také etésie, je sezónní severní vítr vznikající kvůli tlakovému rozdílu mezi vysokým tlakem nad Balkánem a nízkým tlakem nad Tureckem. Hlavní sezóna trvá zhruba od poloviny června do poloviny nebo konce září, s vrcholem v červenci a srpnu. Síla větru dosahuje 5 až 6 stupňů Beaufortovy stupnice, v nárazech i 7 až 9 stupňů, což zvedá vlny a na pláži unáší písek.
Protože meltemi vane od severu, narazí nejdřív a nejsilněji na severní pobřeží Kréty, tedy na oblast Chanie, Rethymna a Heraklionu. Způsobuje tam zvlněné moře, obtížnější koupání s dětmi a příležitostné omezení lodní dopravy. Pláže exponované severnímu větru, typicky Balos v severozápadním cípu ostrova, bývají znatelně rozbouřenější, doporučuje se navštívit je ráno, dokud vítr nezesílil. Přehled toho, které pobřeží se pro jaký typ počasí hodí, shrnuje samostatný přehled krétských pláží podle pobřeží.
Jižní pobřeží, tedy Libyjské moře, je před meltemi chráněno horským hřbetem probíhajícím středem ostrova, konkrétně Bílými horami, Psiloritis a pohořím Dikti. Proto zůstává i při silném meltemi na severu poměrně klidné a stává se vyhledávanou únikovou zónou pro koupání v hlavní sezóně.
Sever versus jih: dvě různá klimata na jednom ostrově
Kréta je dlouhá zhruba 260 kilometrů a rozdíl mezi severním a jižním pobřežím je jedním z jejích definujících rysů. Jih je v zimě, na jaře a na podzim teplejší přibližně o 1 až 3 °C, v létě se rozdíl podle většiny zdrojů stírá téměř na nulu, přestože jeden méně shodný pramen uvádí i letní rozdíl ve prospěch jihu. Srážky jsou na jihu nižší po celý rok, nejvýrazněji v zimě.
Vítr funguje opačně: sever je vystaven meltemi, jih je před ním chráněn horským hřbetem. Na jihu se ale někdy silněji projevuje horký a suchý vítr z Afriky, s extrémním vedrem a saharským prachem. Moře bývá na jihu v přechodných měsících o 1 až 2 °C teplejší, v sezóně jsou rozdíly minimální. Liší se i krajina: jih je sušší a holejší, sever zelenější a s víc infrastrukturou.
Hory, sníh a sezónnost soutěsek
Kréta má výrazné vertikální klimatické pásmo, které se snadno přehlédne, pokud člověk myslí jen na pláže. Bílé hory na západě a Psiloritis uprostřed ostrova dosahují výšek přes 2 000 metrů a v zimě jsou pokryté sněhem. Podle jednoho zdroje zůstávají nejvyšší partie Bílých hor zasněžené až do pozdního června, tedy déle, než by odpovídalo přímořskému charakteru ostrova v nížinách. Přesný interval tání se mezi lokalitami a ročníky liší, jde o obecnou tendenci, ne pevné datum.
Soutěska Samaria vede právě z vysokohorského prostředí Bílých hor k jižnímu pobřeží a bývá sezónně uzavřená mimo letní půlrok. Hlavním důvodem je kombinace zimního a jarního tání sněhu, které zvyšuje průtok vody a riziko bleskových povodní, a dále riziko padání kamení po zimních deštích a mrazových cyklech. Konkrétní data otevření a uzavření se rok od roku liší podle sněhových a srážkových podmínek a je třeba je ověřit před cestou.
Jak daleko dopředu má předpověď pro Krétu smysl
Kréta je protáhlý hornatý ostrov s centrálním horským hřbetem, který výrazně mění místní počasí na malé vzdálenosti. Kvůli tomu je předpověď pro ostrov jako celek méně spolehlivá než pro rovinaté vnitrozemské oblasti. Rozdíly v terénu, tedy moře, pobřežní pláně a hory přes 2 000 metrů, způsobují, že se počasí na severu a jihu může lišit i ve stejnou hodinu, typicky když sever zasáhne meltemi a jih zůstává díky stínění hor klidný.
Krátkodobá předpověď
Předpověď na jeden až tři dny dopředu bývá pro Krétu relativně spolehlivá a je dobrým vodítkem pro plánování konkrétní pláže nebo výletu. Na tuto krátkou vzdálenost už modely zpravidla dobře zachytí lokální rozdíly mezi severním a jižním pobřežím.
Střednědobý a dlouhodobý výhled
Predikce na 5 až 7 dní dopředu má už jen orientační hodnotu, zejména co se týče srážek a síly meltemi, a údaje se mohou při přiblížení termínu výrazně změnit. Předpověď na 10 a více dní dopředu má u ostrovního a horského terénu jen omezenou vypovídací hodnotu a slouží spíš jako hrubý trend, ne jako spolehlivý údaj o konkrétním dni. Vyplatí se proto hledat předpověď co nejblíže konkrétní lokalitě, tedy zvlášť pro přímoří, hory a jižní pobřeží.
Pět situací, kdy se vyplatí jet mimo hlavní sezónu
- Chcete si užít soutěsky a treky bez vedra. Duben, květen, září a říjen nabízejí mírné teploty, příjemnější pro celodenní chůzi v horách než červencové poledne.
- Cestujete s cílem vidět kvetoucí krajinu. Březen a duben ukazují ostrov v nejzelenější podobě, kterou pozdější léto promění ve vyprahlou okrovou barvu.
- Chcete teplé moře bez letních davů. Září a začátek října kombinují prohřáté moře s klidnějšími plážemi než ve vrcholné sezóně.
- Vadí vám silný vítr na severním pobřeží. Mimo hlavní sezónu meltemi slábne nebo ustává, i severní pláže bývají klidnější než v červenci a srpnu.
- Hledáte nižší ceny a volnější kapacity. Listopad až březen a okrajové měsíce jara a podzimu znamenají méně turistů, i když počasí je proměnlivější.
Pět chyb při plánování termínu
- Spoléhat na jedno číslo teploty pro celý ostrov. Sever a jih se mohou lišit i o zcela odlišné počasí ve stejnou hodinu, lepší je sledovat předpověď pro konkrétní pobřeží.
- Podceňovat meltemi při výběru pláže. Kdo naplánuje pobyt jen na severní pobřeží bez záložní varianty, riskuje několik dní rozbouřeného moře, které se dá vyřešit přesunem na jih.
- Čekat teplé moře hned na začátku léta. Voda se ohřívá pomaleji než vzduch, červnové moře je citelně chladnější než srpnové, i když vzduch je podobně teplý.
- Plánovat Samarii na jaro bez ověření stavu. Sníh a zvýšený průtok vody mohou soutěsku držet uzavřenou déle, než by člověk čekal podle kalendáře.
- Věřit dlouhodobé předpovědi na deset dní do detailu. Na ostrovním a horském terénu má taková předpověď jen orientační hodnotu, konkrétní den se může výrazně lišit.
Časté otázky
Kdy je na Krétě nejteplejší moře?
Nejteplejší moře bývá v srpnu, podle některých měření až na přelomu srpna a září, kdy dosahuje zhruba 25 až 26 °C. Je to dané tím, že voda se ohřívá pomaleji než vzduch a teplo z celého léta se v ní kumuluje se zpožděním. Vzduch je přitom nejteplejší už v červenci, takže vrchol teploty moře a vzduchu se v čase mírně rozchází.
Je lepší jet v červnu, nebo v září?
Záleží na prioritě. Září nabízí teplejší moře, mírnější meltemi a klidnější pláže, zatímco červen má nejdelší dny v roce a ještě chladnější, ale stále příjemné moře. Teplota vzduchu je v obou měsících podobná, takže rozhodujícím faktorem bývá spíš teplota moře a míra turistického ruchu.
Co je meltemi a kdy fouká nejvíc?
Meltemi je sezónní severní až severozápadní vítr, který vzniká kvůli tlakovému rozdílu mezi vysokým tlakem nad Balkánem a nízkým tlakem nad Tureckem. Hlavní sezóna trvá zhruba od poloviny června do poloviny nebo konce září s vrcholem v červenci a srpnu. Nejsilněji zasahuje severní pobřeží ostrova, zatímco jih bývá díky horskému hřbetu chráněnější.
Je rozdíl mezi počasím na severu a na jihu Kréty?
Ano, a je poměrně výrazný. Jih je v zimě, na jaře a na podzim teplejší o 1 až 3 °C a má méně dešťových dní, v hlavní letní sezóně se rozdíl vzduchu i moře podle většiny zdrojů téměř stírá. Jih je navíc před meltemi chráněn horským hřbetem, takže v létě zůstává klidnější na koupání než sever.
Do kdy se dá na Krétě koupat?
Koupací sezóna se díky tepelné setrvačnosti moře protahuje typicky do poloviny nebo konce října, na jihu ostrova díky vlivu Libyjského moře i o něco déle. Moře zůstává nad 22 až 23 °C ještě dlouho poté, co vzduch začne citelně chladnout, takže i podzimní návštěva může nabídnout příjemné koupání.
Sněží na Krétě?
V pobřežních nížinách je sníh vzácný, ale nejvyšší partie Bílých hor a pohoří Psiloritis, které dosahují přes 2 000 metrů, bývají v zimě zasněžené a podle některých zdrojů si sníh v nejvyšších polohách drží až do pozdního jara. Přesná délka se každý rok liší podle množství zimních srážek.
Proč bývá soutěska Samaria mimo léto uzavřená?
Hlavním důvodem je kombinace tání sněhu z Bílých hor, které zvyšuje průtok vody v korytě soutěsky a riziko bleskových povodní, a rizika padání kamení po zimních deštích a mrazových cyklech. Konkrétní termín otevření a uzavření se rok od roku liší podle aktuálních sněhových a srážkových podmínek, a je proto potřeba ho ověřit před cestou.
Na kolik dní dopředu má smysl sledovat předpověď na Krétě?
Spolehlivá bývá jen krátkodobá předpověď na jeden až tři dny dopředu, protože hornatý terén ostrova výrazně mění počasí na malé vzdálenosti. Predikce na 5 až 7 dní dopředu má už jen orientační hodnotu a předpověď na 10 a více dní slouží spíš jako hrubý trend než jako spolehlivý údaj o konkrétním dni.
Zdroje: dlouhodobé klimatické průměry z meteorologických databází a cestovatelských portálů zaměřených na Krétu a Řecko. Zdroje se v konkrétních stupních a hranicích sezóny meltemi mírně rozcházejí, proto jsou uváděna rozpětí; před cestou doporučujeme ověřit aktuální předpověď a stav otevření horských soutěsek.