Letecký pohled na bílou písečnou pláž Sardinie s průzračně tyrkysovou vodou

Nejkrásnější pláže Sardinie: kde se koupat, kde se rezervuje a kde hrozí pokuta

DomůKam vyrazitSardiniePláže Sardinie

Sardinie má pobřeží dlouhé zhruba 1 850 kilometrů a na něm stovky pláží, které se od sebe liší víc, než je u jednoho ostrova obvyklé. Bílý křemenný štěrk na západě, karibská mělčina na severozápadě, vápencové zátoky pod stometrovými stěnami na východě. Poslední roky ale přinesly něco, co dřív nebylo potřeba řešit: na část nejslavnějších pláží se dnes musí rezervovat vstup, platí se poplatek a za odnesení hrsti písku hrozí pokuta v řádu stovek až tisíců eur. Tenhle text třídí pláže podle toho, co po vás který úsek pobřeží bude chtít.

Ve zkratce

Kde druhý největší ostrov Středozemního moře, autonomní region Itálie, euro, Evropská unie
Pláže s rezervací La Pelosa, Cala Goloritzé, Cala Mariolu, Cala Biriala, Tuerredda, Cala Brandinchi, Lu Impostu, Cala Coticcio a další; seznam se rozšiřuje
Denní limity od 60 osob (Cala Coticcio) přes 250 (Cala Goloritzé) až po 1 500 (La Pelosa)
Vstupné jednotky eur na osobu, u chráněných oáz i za auto; sazby stanovují obce a mění se každou sezónu
Odnášení písku zakázáno regionálním zákonem č. 16/2017, článek 40; pokuta 500 až 3 000 eur
Kontroly běžné na letištích při odletu, zabavuje se písek, kamínky i mušle
Nejteplejší moře srpen, dlouhodobý průměr kolem 24 °C
Sezóna koupání zhruba červen až říjen podle teploty vody, hlavní nápor červenec a srpen
Rezervační okno u většiny pláží se místa uvolňují jeden až tři dny předem a mizí během minut

Proč se na Sardinii začalo rezervovat

Důvod není fiskální, ale fyzický. Sardské pláže mají mimořádně jemný a specifický sediment, který se neobnovuje: křemenná zrnka u Is Arutas se odlamují z okolních hornin po tisíciletích, bílý písek pod Torre della Pelosa je z rozdrcených vápnitých schránek. Když ho každý návštěvník odnese jen pár gramů v ručníku, v plavkách a v botách, plážový profil se za sezónu měřitelně ztenčí. K tomu se přidal tlak dun, které drží pláž na místě a které rozšlape i mírný provoz.

Odpovědí byl systém numero chiuso, tedy uzavřený počet: obec nebo správa parku stanoví denní kapacitu, vydá tolik vstupů a víc lidí na pláž nepustí. Vstupné je většinou symbolické a slouží k pokrytí kontroly a úklidu, hlavní funkce je regulační, ne výdělečná. Praktický dopad na cestovatele je zásadní: nejslavnější pláže ostrova už nejsou místo, kam se dá zajet, když se ráno probudíte do hezkého počasí.

Přehled destinace a plánování cesty najdete v našem průvodci Sardinií, načasování řeší text o tom, jaké je na Sardinii počasí a kdy jet.

Pláže s povinnou rezervací: kde a jak

Systémy se liší obec od obce. Někde se rezervuje přes web, jinde přes mobilní aplikaci, u chráněných oblastí jde o vstup s průvodcem. Následující přehled shrnuje ty nejznámější; konkrétní ceny a termíny se každou sezónu upravují nařízením obce nebo správy parku, proto je nutné je vždy ověřit před cestou.

Vodorovný graf denních limitů návštěvníků na plážích La Pelosa, Cala Goloritzé a Cala Coticcio, seznam dalších pláží s rezervačním režimem a upozornění na pokutu za odnášení písku.
Denní limity návštěvníků na plážích s regulovaným vstupem. Limity i poplatky se každou sezónu mění, ověřujte je u správy pláže.
Pláž Kde Denní limit Jak se vstupuje
La Pelosa Stintino, severozápad 1 500 osob Online rezervace na jméno, poplatek na osobu, děti do dvanácti let bez rezervace. Maximálně čtyři osoby na jednu rezervaci, vstup společný.
Cala Goloritzé Baunei, východ 250 osob Rezervace přes aplikaci obce Baunei. Přístup výhradně pěšky po sestupové stezce, přistání lodí je zakázáno.
Cala Mariolu Baunei, Golfo di Orosei 700 osob (vstup od moře) Rezervace pro vylodění z lodi, poplatek na osobu. Pěší přístup z náhorní plošiny je náročný a jen pro zkušené.
Cala Biriala Baunei, Golfo di Orosei 300 osob (vstup od moře) Stejný rezervační systém jako Mariolu, kombinovaný poplatek pro více zátok.
Tuerredda Teulada, jih 1 100 osob Online rezervace ve špičce sezóny, místa se otevírají den předem ráno. Kapacita se dělí mezi volnou pláž a zázemí.
Cala Brandinchi San Teodoro, severovýchod 1 447 osob Online rezervace, poplatek na osobu, doprava kyvadlovým autobusem od záchytného parkoviště.
Lu Impostu San Teodoro, severovýchod 3 352 osob Sousední pláž Brandinchi, stejný systém, výrazně vyšší kapacita.
Cala Coticcio Caprera, souostroví La Maddalena 60 osob Vstup pouze s autorizovaným průvodcem, environmentální poplatek. Nejpřísnější režim na ostrově.
Punta Molentis Villasimius, jihovýchod 600 osob, 200 aut Limit na osoby i na vozidla, kontrola na příjezdové cestě.
Oasi di Bidderosa Orosei, východ omezený počet vozidel Vjezd do chráněného lesního areálu s pěti zátokami, poplatek za auto, rezervace předem.

Přehled průběžně rozšiřujeme. Obecné pravidlo zní: čím menší a fotogeničtější zátoka, tím tvrdší režim.

Jak rezervaci prakticky zvládnout

Rezervační okna jsou krátká a poptávka v hlavní sezóně mnohonásobně převyšuje kapacitu. U La Pelosa se část míst prodává s předstihem a zbytek se uvolňuje dva dny předem v devět hodin ráno. U Tuerreddy se otevírá den předem, u zátok pod Baunei se prodej řídí nařízením obce na danou sezónu.

Z toho plynou tři věci. Za prvé je potřeba mít v telefonu nainstalovanou příslušnou aplikaci a založený účet před tím, než se okno otevře. Za druhé je nutné znát přesné jméno každého člena skupiny, protože vstupenky bývají na jméno a na místě se kontrolují proti dokladu. Za třetí se vyplatí mít připravenou náhradní pláž ve stejné oblasti; sardské pobřeží je dost bohaté na to, aby neúspěšná rezervace neznamenala zkažený den.

Parkování se rezervací neřeší

Častý omyl: vstupenka na pláž není parkovací místo. U La Pelosa i u dalších regulovaných pláží se platí parkování zvlášť a kapacita není zaručená. U Cala Brandinchi je systém postavený rovnou na kyvadlové dopravě od záchytného parkoviště. Kdo dorazí v deset dopoledne v srpnu s platnou rezervací a bez plánu, kde zaparkuje, stráví hodinu kroužením.

Odnášení písku: kde je hranice a kolik to stojí

Tohle je nejdůležitější praktická informace celého textu, protože se týká i lidí, kteří žádnou regulovanou pláž nenavštíví. Odnos písku, oblázků, kamenů i mušlí ze sardských pláží a z moře zakazuje regionální zákon č. 16/2017 v článku 40. Za porušení hrozí správní pokuta ve výši 500 až 3 000 eur.

Zákaz je formulovaný široce: netýká se jen odnesení, ale i držení a prodeje takového materiálu bez povolení. Nerozlišuje množství. Lahvička s pískem jako suvenýr spadá pod stejné ustanovení jako kbelík. Na pláži Spiaggia Rosa na ostrůvku Budelli, kde je vstup zakázaný od roku 1994, se navíc postihuje samotné vstoupení na písek.

Kontroly na letišti nejsou teoretické

Vymáhání probíhá hlavně při odletu. Na sardských letištích se v zavazadlech odhalují a zabavují lahvičky s pískem, mušle i kamínky a případy končí sankcí; policie i celní správa o zabaveném materiálu pravidelně informují a odebraný písek se vrací zpět na pobřeží. Byly zaznamenány i případy, kdy sankce dosáhla tisícových částek a kdy se u větších množství řešilo trestní stíhání.

Praktický závěr je jednoduchý: nechte na pláži všechno, co jste si nepřinesli. To zahrnuje i drobné mušle a hezky obroušené sklo. Pokud vám na plážích Sardinie záleží, je tohle jediné pravidlo, které stojí za dodržení bez ohledu na pravděpodobnost kontroly.

Další zákazy, na které se naráží

Vedle písku platí na regulovaných plážích sada dalších pravidel, která bývají v italštině na cedulích u vstupu a která kontrolují pověření pracovníci:

  • Ručník přímo na písku. Na La Pelosa je nutná podložka z rohože, dřeva, plastu nebo tkaniny; ručník se pokládá na ni. Důvodem je právě odnos písku vláknem, zejména u mikrovlákna.
  • Vstup do dun. Duny jsou vyloučené z pohybu úplně, včetně procházení pěšinkami mimo vyznačené lávky.
  • Kopání jam. Na La Pelosa výslovně zakázané.
  • Pás u vody. Několikametrový pruh podél linie příboje má zůstat volný, bez slunečníků a lehátek.
  • Kouření. Na řadě pláží zakázané mimo vyhrazená místa.
  • Psi. V hlavní části dne obvykle zakázaní, pro čtyřnohé jsou vyhrazené samostatné pláže.
  • Blokování místa přes noc. Slunečník nechaný přes noc kvůli zabrání místa je porušením pravidel.
  • Oplachování věcí. Před odchodem se doporučuje oklepat a opláchnout vybavení, aby se písek nevynášel neúmyslně.

Sankce za porušení ochranných pravidel se pohybují v desítkách až stovkách eur, u odnosu materiálu platí výše zmíněný zákonný rámec. Konkrétní sazby vyplývají z nařízení jednotlivých obcí a je nutné je ověřit na místě nebo na webu správy pláže.

Nejkrásnější pláže podle pobřeží

Severozápad: La Pelosa a okolí Stintina

La Pelosa u Stintina je nejfotografovanější pláž ostrova a zároveň ta s nejpřísnějším režimem. Leží na severozápadním cípu naproti ostrovu Asinara, voda je tu mimořádně mělká a průzračná do velké vzdálenosti od břehu, což z ní dělá jednu z mála sardských pláží, kde se dá jít po dně desítky metrů a mít vodu po pás. Nad zátokou stojí aragonská věž Torre della Pelosa. Sezóna s rezervačním režimem obvykle běží od poloviny května do poloviny října.

Mělkost je zároveň důvod, proč je pláž tak zranitelná. Písek se sem nedoplňuje z hlubiny a to, co odejde, se nevrátí. Kdo se na La Pelosa nedostane, má v okolí Stintina a na západním pobřeží Nurry řadu méně známých zátok bez limitů.

Východ: zátoky Golfo di Orosei

Nejdramatičtější část sardského pobřeží. Vápencové stěny padají přímo do moře a mezi nimi se otevírají zátoky dostupné buď lodí, nebo dlouhým sestupem z náhorní plošiny Baunei.

Cala Goloritzé vznikla sesuvem v roce 1962 a nad ní čnívá skalní jehla vysoká kolem sta metrů. Je to italská národní přírodní památka a přistání lodí je tu zakázané: jedinou cestou je sestupová stezka z plošiny Golgo, na kterou je potřeba rezervace a která vyžaduje pevnou obuv a hodinu a půl chůze v každém směru. Denní limit je 250 osob, takže i v srpnu tu bývá lidí zlomek toho, co na plážích přístupných autem.

Cala Mariolu má místo písku bílé oblázky velikosti fazole a vodu, která se ve stínu stěny barví do neonového odstínu. Většina návštěvníků sem připlouvá lodí ze Santa Maria Navarrese, Arbatax nebo Cala Gonone; vylodění podléhá rezervaci a poplatku. Pěší varianta přes plošinu je technicky náročná a doporučuje se jen zkušeným.

Cala Luna je nejznámější zátoka na jižním okraji zálivu, poznatelná podle řady jeskynních klenb v zadní stěně. Dostupná je lodí z Cala Gonone nebo pěšky z Cala Fuili po pobřežní stezce.

Kdo plánuje výlet lodí po zálivu, měl by počítat s tím, že vylodění v jednotlivých zátokách závisí na rezervačních kvótách a na moři. Při větru z východu se program mění nebo ruší.

Severovýchod: Costa Smeralda a San Teodoro

Costa Smeralda je uměle vytvořená destinace: v šedesátých letech 20. století tu konsorcium v čele s Karímem Ághou Chánem IV. vybudovalo síť resortů se stavebním kodexem, který určoval barvy a materiály. Výsledkem je pobřeží s velmi vysokou cenovou hladinou a s malými granitovými zátokami vklíněnými mezi obří balvany. Nejznámější jsou Capriccioli, Liscia Ruja a Grande Pevero, dostupné autem s omezeným parkováním.

Jižněji, u San Teodoro, leží dvojice Cala Brandinchi a Lu Impostu. První si vysloužila přezdívku Malé Tahiti kvůli mělké laguně s výhledem na ostrov Tavolara. Obě mají denní limit a systém rezervací; Brandinchi je výrazně přísnější a jezdí se na ni kyvadlovým autobusem.

Souostroví La Maddalena tvoří národní park se zátokami, které patří k nejlepším v Itálii. Cala Coticcio na Capreře je přístupná jen s autorizovaným průvodcem a limitem šedesáti lidí denně; Spiaggia Rosa na Budelli je pro veřejnost uzavřená úplně a její narůžovělý písek se dá vidět jen z lávky nebo z moře.

Jih: Villasimius, Chia a okolí Cagliari

Jižní pobřeží je nejsnazší logisticky, protože leží v dojezdu od letiště a od hlavního města; podrobněji ho pokrývá náš průvodce Cagliari.

Porto Giunco u Villasimiu je klasická kombinace bílého písku, granitového ostrohu s aragonskou věží a slaného rybníka Notteri za pláží, kde se v části roku zdržují plameňáci. Sousední Punta Molentis má limit na osoby i na vozidla.

Tuerredda u Teulady je široká oblouková pláž s ostrůvkem v dosahu plavce; kvůli tlaku návštěvníků má denní limit a rezervační systém.

Chia je spíš oblast než jedna pláž: navazují tu na sebe úseky Su Giudeu, Campana a Sa Colonia, oddělené dunami a vřesovišti, s věží Torre di Chia nad celým komplexem. Právě z Chie pochází nejmedializovanější případ zabaveného písku, kdy dvojice cestujících odvážela desítky kilogramů.

Kousek od Cagliari leží Poetto, městská pláž dlouhá zhruba osm kilometrů se zázemím po celé délce. Není to divoká krása, ale pro odpoledne bez plánování a bez rezervace je to nejjednodušší řešení na ostrově.

Západ: Sinis a křemenné pláže

Is Arutas na poloostrově Sinis nemá písek, ale drobná zrnka křemene velikosti rýže, bílá s narůžovělými a nazelenalými odstíny. Historicky se odsud odvážela zrnka v takovém množství, že to pláž ohrozilo, a právě tenhle typ sedimentu stojí za zpřísněním ochrany. Sousední Mari Ermi a Maimoni mají stejný charakter. Voda je tu chladnější a vlnobití častější než na východě, protože pobřeží je otevřené do západního proudění; pláže jsou proto oblíbené u surfařů.

Severněji leží Bombarde a Lazzaretto u Alghera a mezi nimi útesové pobřeží Capo Caccia s jeskyní Grotta di Nettuno.

Kdy se na Sardinii koupat

Teplota moře kolem ostrova se v dlouhodobém průměru pohybuje takto:

Měsíc Průměrná teplota moře
leden 13,9 °C
únor 13,5 °C
březen 13,9 °C
duben 15,1 °C
květen 18,2 °C
červen 21,9 °C
červenec 23,5 °C
srpen 24,1 °C
září 23,3 °C
říjen 21,2 °C
listopad 19,1 °C
prosinec 16,1 °C

Z čísel plyne nenápadná, ale zásadní věc: moře se ohřívá pomaleji, než se ochlazuje. Červen je s necelými dvaadvaceti stupni chladnější než říjen s jednadvaceti, přestože je vzduch v červnu výrazně teplejší. Kdo jede primárně kvůli koupání a chce se vyhnout srpnové kapacitní bitvě, má v září téměř identickou vodu jako v červenci a v první polovině října pořád příjemných jednadvacet stupňů.

Tohle jsou průměry pro celý ostrov. Konkrétní zátoka se od nich odchýlí podle expozice a hloubky: mělká laguna typu Cala Brandinchi se v poledne ohřeje výrazně nad průměr, hluboká zátoka pod severní stěnou v Golfo di Orosei zůstane pod ním. Západní pobřeží u Sinisu je chladnější kvůli otevřenosti a vlnění.

Vítr je druhá proměnná. Severozápadní maestrale dokáže během půl dne udělat ze zrcadlové hladiny nepříjemné vlnobití a rozhoduje o tom, jestli lodní výlety do zátok vůbec vyplují. Obecné pravidlo: fouká-li ze severozápadu, míří se na východní pobřeží, a naopak. Podrobnější srovnání sezón napříč destinacemi najdete v přehledu, kam k moři a jaké je nejlepší období.

Jak si naplánovat plážový den

Sardinie je velká a přejezdy trvají déle, než mapa naznačuje: pobřežní silnice kopírují terén a na východě prakticky neexistuje rychlá spojnice sever-jih. Přesouvat se za pláží ze severozápadu na východ v rámci jednoho dne nedává smysl. Pro dvoutýdenní pobyt se osvědčuje rozdělit ho mezi dvě základny, typicky sever a jih, nebo západ a východ.

Pro jednotlivý den platí několik věcí, které se opakují u všech regulovaných pláží. Rezervaci mít vyřízenou dřív, než vyjedete. Doklad totožnosti s sebou, protože vstupenky jsou na jméno. Podložku pod ručník, kde je povinná. Dostatek vody, protože řada zátok nemá zázemí. Boty s pevnou podrážkou tam, kde se sestupuje. A hlavně náhradní plán: nejkrásnější sardské pláže nejsou ty s nejvíc fotkami na internetu, jen ty nejnavštěvovanější, a mezi nimi leží desítky zátok bez limitů, bez fronty a bez poplatku.

Časté otázky

Na které sardské pláže je nutná rezervace?

Rezervační režim mají mimo jiné La Pelosa u Stintina, Cala Goloritzé, Cala Mariolu a Cala Biriala pod Baunei, Tuerredda u Teulady, Cala Brandinchi a Lu Impostu u San Teodoro, Cala Coticcio na Capreře, Punta Molentis u Villasimiu a oáza Bidderosa u Orosei. Seznam se každou sezónu rozšiřuje, protože o zavedení limitu rozhodují jednotlivé obce a správy parků. Před cestou je proto nutné ověřit aktuální stav u správy konkrétní pláže.

Kolik stojí vstup na chráněné pláže Sardinie?

Poplatky se pohybují v jednotkách eur na osobu, u chráněných oáz s vjezdem autem jsou vyšší a platí se za vozidlo. Sazby stanovují obce nebo správy parků nařízením na danou sezónu a mění se, proto je vždy ověřujte v oficiálním rezervačním systému. Děti bývají zvýhodněné nebo osvobozené, u La Pelosa se do rezervace nezapočítávají děti mladší dvanácti let. Parkování není součástí vstupenky a platí se zvlášť.

Jaká je pokuta za odnesení písku ze Sardinie?

Odnos, držení i prodej písku, oblázků, kamenů a mušlí ze sardských pláží a z moře bez povolení zakazuje regionální zákon č. 16/2017 v článku 40. Správní pokuta se pohybuje od 500 do 3 000 eur. Zákon nerozlišuje množství, takže se vztahuje i na lahvičku suvenýrového písku. Na Spiaggia Rosa na ostrůvku Budelli je navíc zakázané už samotné vstoupení na pláž.

Kontroluje se odnášení písku na letišti?

Ano. Kontroly zavazadel při odletu ze sardských letišť jsou běžnou praxí a policie i celní správa pravidelně informují o zabaveném písku, kamíncích a mušlích, které se vracejí zpět na pobřeží. Zabavené množství se během sezóny počítá na desítky kilogramů. Kromě sankce hrozí u velkých množství i přísnější právní postih.

Kdy je moře na Sardinii nejteplejší?

Nejteplejší je moře v srpnu, kdy dlouhodobý průměr dosahuje kolem 24 °C. Červenec a září jsou téměř srovnatelné, obojí kolem 23 °C. Podstatné je, že moře se ohřívá pomaleji, než chladne: říjen s průměrem kolem 21 °C je na koupání příznivější než červen, kdy se voda drží pod dvaadvaceti stupni. Kdo chce teplou vodu bez srpnového náporu, jede v září.

Dá se na Cala Goloritzé dostat lodí?

Ne. Cala Goloritzé je italská národní přírodní památka a přistání lodí je tu zakázané. Jedinou cestou je sestupová stezka z náhorní plošiny nad Baunei, na kterou je potřeba rezervace přes aplikaci obce a která zabere zhruba hodinu a půl v každém směru. Denní limit je 250 osob. Nutná je pevná obuv a vlastní zásoba vody, protože zátoka nemá žádné zázemí.

Proč se na La Pelosa nesmí položit ručník přímo na písek?

Protože ručník, zejména z mikrovlákna, na sebe naváže značné množství jemného písku, který pak odejde s návštěvníkem pryč. La Pelosa má mimořádně jemný sediment, který se nedoplňuje, a pravidlo má tuto ztrátu omezit. Ručník se proto pokládá na podložku z rohože, dřeva, plastu nebo tkaniny. Na téže pláži je zakázáno i kopání jam a vstup do dun.

Které pláže na Sardinii jsou bez rezervace a bez fronty?

Naprostá většina. Ostrov má pobřeží dlouhé zhruba 1 850 kilometrů a limity se týkají několika desítek nejfotografovanějších míst. Bez rezervace se obejdou například městská pláž Poetto u Cagliari, křemenné pláže poloostrova Sinis, úsek Chia s několika navazujícími plážemi nebo Bombarde a Lazzaretto u Alghera. Pravidlo o zákazu odnášení písku ale platí na celém pobřeží bez výjimky.

Zdroje: regionální zákon Sardinie č. 16/2017 a informace Corpo forestale e di vigilanza ambientale della Sardegna k ochraně pobřeží, oficiální rezervační portál pláže La Pelosa (obec Stintino), obec Baunei a správa Costa di Baunei (Cala Goloritzé, Cala Mariolu, Cala Biriala), obce Teulada, San Teodoro, Villasimius a Orosei (denní limity a rezervační systémy), správa Parco Nazionale dell’Arcipelago di La Maddalena, dlouhodobé průměry teploty mořské hladiny pro Sardinii podle databází vycházejících z měření NOAA, italská odborná a zpravodajská média k vymáhání zákazu odnosu písku a k sezónním nařízením obcí. Denní limity, výše poplatků, termíny sezóny i podmínky rezervace se každou sezónu mění; aktuální stav vždy ověřte u správy konkrétní pláže nebo obce.

Leave a Reply