Slovenský ráj je jediné české ani slovenské pohoří, kde se turistika dělá po žebřících proti proudu potoka a kde se v soutěskách smí jít jen jedním směrem. Tomášovský výhľad ve výšce 680 metrů je jeho nejznámější vyhlídka, Dobšinská ledová jeskyně je od roku 2000 na seznamu světového dědictví UNESCO.
Jak to tam funguje: jednosměrné soutěsky
| Soutěska | Nástup | Náročnost |
|---|---|---|
| Suchá Belá | Podlesok | nejnavštěvovanější, dlouhé žebříky |
| Piecky | Podlesok az Píla | střední, méně lidí než Suchá Belá |
| Veľký Sokol | Píla | delší a divočejší, celodenní |
| Prielom Hornádu | Čingov nebo Podlesok | kaňon řeky, lávky a stupačky ve skále |
| Zejmarská roklina | Dedinky | kratší, dobrá na první zkoušku |
| Kláštorská roklina | Kláštorisko | klidnější, navazuje na klášter |
Nejdůležitější pravidlo, které odlišuje Slovenský ráj od všech ostatních hor: soutěskami se prochází jen jedním směrem, tedy nahoru proti proudu. Není to doporučení, ale nařízení správy parku a má praktický důvod: na žebřících a stupačkách se dva lidé nevyhnou a sestup po mokrém železe je nebezpečný.
Z toho plyne způsob plánování, který začátečníky překvapí: trasa je vždycky okruh. Nahoru soutěskou, po hřebeni k dalšímu sestupu a lesní cestou zpět. Kdo si naplánuje jen soutěsku, musí počítat s tím, že návrat po hřebeni trvá stejně dlouho jako výstup.
Druhá věc: v soutěskách se stojí fronty. O prázdninových víkendech se na žebřících čeká a průchod Suchou Belou se protáhne na dvojnásobek. Kdo vyrazí před sedmou ráno, projde bez čekání.
Suchá Belá a co obnáší
Suchá Belá je nejznámější a nejnavštěvovanější soutěska parku. Vede od Podlesku vzhůru a stoupá po soustavě žebříků a stupaček podél vodopádů.
Trasa je technicky nenáročná v tom smyslu, že nevyžaduje jištění ani zkušenost, ale vyžaduje jistotu v nohou a schopnost stoupat po svislých žebřících nad tekoucí vodou. S malými dětmi to není vhodné, se školáky ano.
Celý okruh z Podlesku a zpět zabere pět až šest hodin i s návratem po hřebeni. Kdo počítá jen s dobou průchodu soutěsky, plánuje špatně.
Praktická poznámka k výbavě: boty budou mokré. Voda teče přes stupačky a v soutěskách je i v létě chladno a vlhko. Náhradní ponožky v batohu jsou rozdíl mezi příjemným a nepříjemným dnem.
Prielom Hornádu a Tomášovský výhľad
Prielom Hornádu je kaňon řeky Hornád, který se prochází po lávkách, řetězech a stupačkách zapuštěných ve skalní stěně nad vodou. Na rozdíl od soutěsek je to trasa po vrstevnici, takže se tolik nestoupá.
Je to nejlepší volba pro ty, kdo chtějí zážitek z exponovaného terénu bez dlouhého výstupu po žebřících. Zároveň platí, že místa nad vodou jsou úzká a s malými dětmi je potřeba je držet.
Tomášovský výhľad je skalní terasa ve výšce 680 metrů nad kaňonem a je to nejfotografovanější místo parku. Vede k němu pohodlná cesta z Čingova nebo z Tomášovské osady, takže je dostupný i pro ty, kdo do soutěsek nejdou.
Právě proto je dobrý plán B: když jsou soutěsky uzavřené nebo je s vámi malé dítě, Tomášovský výhľad a hřebenové cesty fungují pořád.
Dobšinská ledová jeskyně
Dobšinská ledová jeskyně je součástí národního parku a od roku 2000 je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO jako součást jeskyní Slovenského krasu a Aggtelekského krasu.
Uvnitř je celoročně led, ledové sloupy a zamrzlá jezera. Teplota se drží kolem nuly nebo těsně pod ní, takže bunda, čepice a pevné boty nejsou přehnaná výbava, ale nutnost.
Jeskyně je sezonní a bývá otevřená zhruba od konce května do konce září. Přístup je od parkoviště pěšky vzhůru zhruba dvacet minut a je to strmé stoupání, se kterým je potřeba počítat.
Kláštorisko a historie
Kláštorisko je planina uprostřed parku, ke které se nedá dojet autem a která je dostupná jen pěšky ze všech stran. Stojí na ní zřícenina kartuziánského kláštera ze třináctého století.
Klášter tam vznikl proto, že místo bylo přirozeně chráněné strmými roklinami, tedy jako útočiště před tatarskými nájezdy. Dnes je z toho archeologická lokalita s chatou a je to nejlepší místo na oběd uprostřed celodenního okruhu.
Praktická věc: na Kláštorisku se dá i přespat, což mění možnosti plánování. Kdo tam dojde večer, má ráno soutěsky prázdné, protože ostatní teprve stoupají zdola.
Kdy jet a co ověřit předem
| Období | Jaké to je |
|---|---|
| červen | otevírá se sezona, méně lidí, plné potoky |
| červenec a srpen | plný provoz, ale fronty na žebřících |
| září | nejlepší kombinace, teplo a klid |
| říjen | barvy, chladno v roklinách, kratší den |
| zima a jaro | část roklin uzavřená, chodí se po hřebenech |
Zásadní věc, kterou je nutné ověřit před cestou: rokliny bývají mimo hlavní sezonu uzavřené a jejich otevření se řídí stavem vody, ledu a údržbou technických pomůcek. Správa parku stav zveřejňuje a ignorovat uzavírku znamená riskovat pokutu i zranění.
Druhá věc je počasí. Po vydatném dešti se rokliny stávají neprůchodnými, protože voda stoupne a stupačky zmizí pod hladinou. Bouřka v soutěsce je nebezpečná situace, ze které se nedá rychle uniknout.
Cesta a kde bydlet
Z Prahy je to zhruba 600 kilometrů přes Brno a Žilinu, tedy sedm hodin. Z Brna zhruba 450 kilometrů. Vstup do parku je zpoplatněný a platí se na vstupních místech.
Základny jsou tři: Podlesok a Hrabušice na severozápadě jako výchozí bod k Suché Bele a Pieckám, Čingov na severu pro Prielom Hornádu a Tomášovský výhľad, a Dedinky na jihu u vodní nádrže.
Dedinky mají navíc jezero, kde se dá koupat, což je pro rodiny výhoda: dopoledne soutěska, odpoledne voda. Jinou variantu rodinného Slovenska popisujeme v článku Tatry s dětmi a přehled areálů v textu slovenské aquaparky a termály.
Často kladené otázky
Dá se soutěskami jít i dolů?
Nedá, platí jednosměrný provoz nahoru proti proudu. Zpět se vrací po hřebenových cestách.
Jak vysoký je Tomášovský výhľad?
680 metrů nad mořem. Je to skalní terasa nad kaňonem Hornádu a vede k ní pohodlná cesta.
Od kolika let jsou soutěsky vhodné?
Zhruba od školního věku. Vyžadují jistotu na svislých žebřících nad tekoucí vodou.
Jak dlouho trvá okruh Suchou Belou?
Pět až šest hodin i s návratem po hřebeni. Samotný průchod soutěskou je jen část trasy.
Je vstup do parku placený?
Ano, platí se na vstupních místech. Poplatek jde na údržbu žebříků, lávek a stupaček.
Kdy jsou rokliny otevřené?
Zhruba od poloviny června do konce října, ale závisí to na stavu vody a údržbě. Ověřte si to u správy parku.
Co je Dobšinská ledová jeskyně?
Jeskyně s celoročním ledem, od roku 2000 na seznamu světového dědictví UNESCO. Uvnitř je kolem nuly.
Co si vzít?
Pevné boty s dobrou podrážkou, náhradní ponožky a mikinu. Boty v soutěsce zmoknou vždycky.
Oficiální zdroje a platnost
Stav a průchodnost roklin, výši vstupného a pravidla jednosměrného provozu zveřejňuje Správa Národního parku Slovenský ráj, zápis jeskyně vede UNESCO. Otevírací doba jeskyně, ceny a sezonní uzavírky se mění, před cestou si je ověřte.
Mohlo by vás zajímat
Další slovenské cíle popisujeme v článcích Vysoké Tatry s dětmi a Slovensko, průvodce dovolenou, počasí v textu Slovensko a kdy jet.
