Z české strany Krkonoš je to na polskou stranu přes hřeben pár kilometrů, ale hory tam vypadají jinak. Karpacz má norský dřevěný kostel z roku 1844, nad Szklarskou Porębou padá nejvyšší vodopád polských Sudet ze sedmadvaceti metrů a Sněžka je společný vrchol, na který se dá vyjít z obou stran.
Konkrétní cíle a co obnášejí
| Cíl | Kde | Co obnáší |
|---|---|---|
| Kostel Wang | Karpacz | krátká zastávka ve svahu nad městem, vstupné |
| Sněžka, 1603 m | Karpacz | výstup nebo lanovka na Kopu a odtud pěšky po hřebeni |
| Wodospad Kamieńczyka | Szklarska Poręba | zhruba hodina chůze do kopce, vstup do parku |
| Szrenica, 1362 m | Szklarska Poręba | lanovka nebo výstup, nahoře hřebenové cesty |
| Śnieżne Kotły | hřeben | ledovcové kary, delší hřebenová trasa |
| Chojnik | Sobieszów | zřícenina hradu na skále, strmý výstup lesem |
Co z tabulky vyplývá: polská strana je z údolí strmější než česká. Střediska leží nízko, hřeben je vysoko a mezi tím je krátký prudký svah. Proto se tam víc jezdí lanovkou nahoru a pěšky dolů, zatímco na české straně se dá k hřebeni dojít pozvolna.
Druhá věc: hřeben je společný a hranice po něm vede. Z Karpacze se dá vyjít na Sněžku a sejít do Pece pod Sněžkou a naopak, což je varianta hřebenovky přes Sněžku z druhé strany. Pro plánování to znamená, že lze kombinovat obě strany v jednom dni, ale je potřeba počítat s návratem k autu.
Kostel Wang: norská stavba v Krkonoších
Kostel Wang je dřevěný sloupový kostel, který původně stál v norském Vangu. V devatenáctém století měl být zbořen, místo toho byl rozebrán a převezen do Krkonoš. Základní kámen na novém místě byl položen 2. srpna 1842 a kostel byl vysvěcen 28. července 1844.
Je to jediná stavba svého druhu ve střední Evropě a stojí za tím, že se do Karpacze jezdí i bez hor. Vedle kostela je kamenná zvonice, která byla dostavěna kvůli větru, protože původní norská konstrukce zvonici neměla.
Praktická věc: kostel je stále funkční a při bohoslužbách se nedá prohlížet. Návštěvní doba je proto v neděli dopoledne omezená a v hlavní sezoně se u vstupu stojí fronta.
Wodospad Kamieńczyka: nejvyšší v polských Sudetech
Vodopád Kamieńczyk padá ve třech kaskádách z celkové výšky sedmadvaceti metrů a je nejvyšším vodopádem polské části Sudet. Leží nad Szklarskou Porębou v Karkonoskim Parku Narodowym.
Cesta k němu vede od parkoviště zhruba hodinu do kopce po zpevněné cestě a je zvládnutelná i s dětmi školního věku. S kočárkem je to na hraně, protože poslední úsek je hrubý.
Za vodopádem je skalní rokle a jeskyně, do které se dřív chodilo. Přístup do jeskyně bývá z bezpečnostních důvodů uzavřen a jestli je zrovna otevřeno, se pozná až na místě.
Śnieżne Kotły a Chojnik: dva méně známé cíle
Śnieżne Kotły jsou dva ledovcové kary vyhloubené do severního svahu hřebene a patří k nejpůsobivějším místům celých Krkonoš. Stěny padají desítky metrů a nad nimi vede hřebenová cesta. Trasa k nim je dlouhá a bez převýšení se k nim nedostanete, počítejte s celodenním výletem ze Szklarské Poręby.
Zřícenina hradu Chojnik nad Sobieszówem je naopak půldenní záležitost, ale výstup lesem je krátký a strmý a na kluzkých kamenech po dešti nepříjemný. Odměnou je vyhlídková věž nad srázem a výhled do Jelenohorské kotliny. Pro rodiny s menšími dětmi je Chojnik lepší volba než kary.
Zima: lyžování a hřeben
Obě střediska mají v zimě sjezdovky. Szrenica nad Szklarskou Porębou je vyšší a delší, Kopa nad Karpaczem je menší, ale má výhodu polohy přímo pod Sněžkou. Ve srovnání s českými a zahraničními středisky jsou obě spíš menší areály.
Zásadní věc, kterou lidé podceňují: hřeben Krkonoš je v zimě nejnebezpečnější místo v obou zemích. Vítr, mlha a lavinová nebezpečí v karech znamenají, že se hřebenové trasy uzavírají a přechod na Sněžku je často nemožný i za pěkného počasí v údolí.
Praktické věci: peníze, doprava, park
| Co | Jak to funguje |
|---|---|
| Měna | polský zlotý, karta se bere běžně |
| Vstup do národního parku | zpoplatněný na vstupních branách, hotovost se hodí |
| Dálnice | osobní auta na většině polských dálnic bez viněty |
| Doprava z Česka | přes Harrachov nebo Královec, hřeben se autem nepřejíždí |
| Mobil | Polsko je v EU, roaming jako doma |
Nejčastější chyba v plánování: Karpacz a Szklarska Poręba jsou od sebe autem daleko, i když jsou na mapě blízko. Silnice vede kolem hor, ne přes ně, a jízda mezi nimi zabere víc než hodinu. Kdo chce oboje, plánuje si přesun jako samostatnou položku dne.
Často kladené otázky
Kdy byl vysvěcen kostel Wang?
Základní kámen na krkonošském místě byl položen 2. srpna 1842 a kostel byl vysvěcen 28. července 1844. Původně stál v norském Vangu.
Jak vysoký je vodopád Kamieńczyk?
Má sedmadvacet metrů ve třech kaskádách a je nejvyšším vodopádem v polské části Sudet. Leží nad Szklarskou Porębou.
Dá se ke Kamieńczyku dojít s dětmi?
Ano, od parkoviště je to zhruba hodina do kopce po zpevněné cestě. S kočárkem je poslední úsek na hraně.
Dá se vyjít na Sněžku z polské strany?
Ano, z Karpacze, buď celou cestu pěšky, nebo lanovkou na Kopu a odtud po hřebeni. Hřeben je v zimě často uzavřený.
Platí se za vstup do polského národního parku?
Ano, vstupné se vybírá na vstupních branách. Hotovost ve zlotých se hodí.
Jak daleko je Karpacz od Szklarské Poręby?
Autem přes hodinu, protože silnice vede kolem hor. Na mapě vypadají blízko, přesun je ale plnohodnotná položka dne.
Potřebuji do Polska viněty?
Osobní auta na většině polských dálnic mýto ani viněty neplatí. Podmínky se ale liší podle úseku, ověřte si trasu předem.
Které středisko je lepší na lyže?
Szrenica nad Szklarskou Porębou je vyšší a má delší sjezdy, Kopa nad Karpaczem je menší, ale leží přímo pod Sněžkou.
Oficiální zdroje a platnost
Historii a data vysvěcení kostela Wang uvádí jeho správa, parametry vodopádu a pravidla vstupu zveřejňuje Karkonoski Park Narodowy. Provoz lanovek, otevírací doba kostela a stav hřebenových tras se mění podle sezony a počasí, před cestou si je ověřte.
Mohlo by vás zajímat
Českou stranu hor popisujeme v článku Krkonoše s dětmi, další horské cíle najdete v textech Jeseníky s dětmi a Šumava s dětmi.
