Krkonoše nejsou jen Sněžka a nejvyšší hora Česka měří přesně 1603,296 metru, jak potvrdil Zeměměřický úřad. Její vrchol přitom leží na polské straně hranice. Lanovka z Pece pod Sněžkou jede celoročně, ale při větru nad šedesát kilometrů v hodině vyveze cestující jen do mezistanice na Růžové hoře.
Sněžka: co o ní většina lidí neví
Nejvyšší hora Česka měří 1603,296 metru a přesnou hodnotu potvrdilo měření Zeměměřického úřadu, které horu proti dřívějším údajům o metr zvýšilo. Leží na hřebeni tvořícím česko-polskou hranici a její nejvyšší bod je fakticky na polské straně. Druhou nejvyšší českou horou mimo Krkonoše je Praděd s 1491 metry a vysílačem na vrcholu.
Na vrcholu proto stojí stavby obou zemí a dá se přejít z jedné do druhé bez jakékoli kontroly. Polská strana je navíc přístupnější a méně strmá, takže část návštěvníků vystupuje z Karpacze.
Počasí na vrcholu je jiná kategorie než v údolí. Průměrná roční teplota je pod bodem mrazu, vítr fouká prakticky pořád a mlha je běžná i za slunečného dne dole. Rozdíl deset stupňů proti Peci není výjimka, ale pravidlo.
Lanovka nebo pěšky
Kabinová lanovka z Pece pod Sněžkou jezdí celoročně a vede ve dvou úsecích: dolní stanice leží v 829 metrech, mezistanice na Růžové hoře ve 1339 metrech a horní stanice pod vrcholem v 1588 metrech. Nejde tedy o jednu jízdu, ale o dva navazující úseky.
Provoz závisí na počasí. Když vítr překročí šedesát kilometrů v hodině, horní úsek se zastaví a lanovka vyveze cestující jen na Růžovou horu. To se v Krkonoších stává běžně, takže se s tím počítá jako s možností, ne jako s výjimkou.
Nejlepší kombinace pro běžného turistu je vyjít nahoru pěšky a dolů sjet lanovkou. Výstup je pak zážitek, sestup šetří kolena a zároveň nezávisíte na tom, jestli lanovka jede oběma směry.
Hřebenovka: nejlepší trasa Krkonoš
Trasa po hlavním hřebeni mezi Sněžkou, Luční boudou a Studniční horou vede otevřenou krajinou nad hranicí lesa a nabízí výhledy do Čech i do Polska. Je to nejcennější část pohoří a zároveň nejzranitelnější.
Krkonošská tundra nad hranicí lesa je zbytek arktické krajiny z doby ledové a rostou v ní druhy, které se v Česku jinde nevyskytují. Právě proto se v národním parku chodí výhradně po značených cestách. Není to formalita: sešlap mimo trasu poškozuje porost, který se obnovuje desítky let.
Luční bouda uprostřed hřebene je nejstarší horská bouda v pohoří a slouží jako přirozený střed trasy. Kolem ní pramení Labe, jehož pramen je značený a patří k nejnavštěvovanějším místům hřebene.
Kam kromě Sněžky
Většina návštěvníků míří na Sněžku a mine tím zbytek pohoří, který bývá klidnější. Špindlerův Mlýn je největší středisko a výchozí bod k Labskému dolu a Pančavskému vodopádu, nejvyššímu v Česku.
Sněžné jámy a Kotelní jámy jsou ledovcové kary se stěnami spadajícími do hloubky, a přestože nejsou tak známé jako Sněžka, patří k nejpůsobivějším místům hřebene. Harrachov na západě nabízí skokanské můstky a přístup k Mumlavskému vodopádu.
Na východě leží Janské Lázně s lanovkou na Černou horu, která je vhodnější pro rodiny s dětmi než přímý výstup na Sněžku.
Zima: lyžování a jiná pravidla
Krkonoše jsou největší české lyžařské středisko a v zimě se povaha hor mění. Špindlerův Mlýn, Pec a Harrachov nabízejí nejrozsáhlejší sjezdové areály v zemi, na hřebeni pak vedou udržované běžkařské magistrály. Konkrétní střediska a ceny skipasů srovnává přehled slovenských areálů i rakouské Alpy.
Pro pěší turistiku platí v zimě přísnější pravidla. Část cest se uzavírá kvůli lavinovému nebezpečí, které v Krkonoších reálně existuje, hlavně v Modrém a Bílém dole. Výstup na Sněžku v zimě je horská túra, ne procházka, a vyžaduje odpovídající vybavení.
Srovnání s dalšími lyžařskými oblastmi doma i v zahraničí nabízí text o lyžování v Česku i v zahraničí.
Kde bydlet: údolí, nebo bouda
Volba ubytování v Krkonoších rozhoduje o povaze celého pobytu víc než v jiných pohořích. Střediska v údolí, tedy Pec, Špindlerův Mlýn a Harrachov, nabízejí služby, restaurace a snadný příjezd autem, ale ráno začínáte dole a nahoru se teprve vyjde.
Horské boudy na hřebeni jsou opačný případ. Dostanete se k nim jen pěšky nebo v zimě na běžkách, zásobování je vrtulníkem nebo rolbou a komfort je základní. Zato jste ráno na hřebeni dřív než výletníci zdola a večer po jejich odchodu.
Praktická poznámka k autu: k boudám se nedá dojet a parkoviště ve střediscích bývají v sezoně placená a plná. Kdo plánuje nocleh nahoře, nechá vůz dole na několik dní, což je potřeba zohlednit při výběru parkování.
Kdy jet a co si vzít
Nejlepší období pro hřebenovku je od června do září, kdy je hřeben bez sněhu a počasí nejstabilnější. Květen bývá nahoře ještě zasněžený, i když v údolí je jaro. Říjen nabízí barvy a klid, ale krátký den a možnost prvního sněhu. Běžkařská varianta téhož pohoří patří mezi nejhustší sítě udržovaných stop v Česku.
Do batohu patří vrstvy, nepromokavá bunda a čepice, a to i v červenci. Počasí se na hřebeni mění během hodiny a slunečné ráno v Peci nezaručuje nic o podmínkách nahoře. Voda je nutnost, protože na hřebeni nejsou zdroje mimo boudy.
Kolik dní a jak je poskládat
| Délka | Program | Poznámka |
|---|---|---|
| 1 den | Sněžka z Pece, zpět lanovkou | základní varianta |
| 2 dny | Sněžka a hřebenovka k Luční boudě | nocleh na boudě |
| 3 dny | přidat Špindlerův Mlýn a Labský důl | přesun mezi středisky |
| víkend v zimě | jedno středisko, sjezdovky nebo běžky | hřeben jen za dobrého počasí |
Nocleh na horské boudě je zážitek sám o sobě a zároveň jediný způsob, jak vidět hřeben ráno a večer, kdy jsou nejhezčí a nejprázdnější. Rezervuje se s předstihem, kapacity jsou omezené. Jižnější a méně exponovanou alternativou je Šumava s ledovcovými jezery.
Často kladené otázky
Jak vysoká je Sněžka?
1603,296 metru podle měření Zeměměřického úřadu, které horu proti dřívějším údajům o metr zvýšilo. Nejvyšší bod leží na polské straně hranice.
Jezdí lanovka na Sněžku celoročně?
Ano, ale ve dvou úsecích a v závislosti na počasí. Při větru nad šedesát kilometrů v hodině vyveze cestující jen na mezistanici Růžová hora ve 1339 metrech.
Vyplatí se jet nahoru i dolů lanovkou?
Praktičtější je vyjít pěšky a sjet dolů. Výstup je zážitek, sestup šetří kolena a nejste závislí na tom, jestli lanovka jede oběma směry.
Proč se nesmí mimo značené cesty?
Krkonošská tundra nad hranicí lesa je zbytek arktické krajiny z doby ledové s druhy, které se jinde v Česku nevyskytují. Sešlap poškozuje porost, který se obnovuje desítky let.
Kde pramení Labe?
Na hřebeni nedaleko Luční boudy. Pramen je značený a patří k nejnavštěvovanějším místům hřebenové trasy.
Hrozí v Krkonoších laviny?
Ano, hlavně v Modrém a Bílém dole. V zimě se proto část cest uzavírá a výstup na Sněžku je horská túra vyžadující odpovídající vybavení.
Kdy je nejlepší jít na hřebenovku?
Od června do září. V květnu bývá hřeben ještě zasněžený, i když v údolí je jaro, a v říjnu hrozí první sníh a krátký den.
Kam jinam než na Sněžku?
Do Labského dolu k Pančavskému vodopádu, k ledovcovým Sněžným a Kotelním jámám nebo do Janských Lázní s lanovkou na Černou horu, která je vhodnější pro rodiny.
Oficiální zdroje a platnost
Údaje byly redakčně ověřeny 2. září 2026. Pravidla pohybu, uzávěry cest a lavinovou situaci uvádí Správa Krkonošského národního parku, provoz lanovky Pec pod Sněžkou. Provoz závisí na počasí a mění se během dne.
Mohlo by vás zajímat
Další česká témata mají přírodní zázraky Česka, rozhledny a jeskyně a České Švýcarsko. Zimní sezonu pak lyžování doma i v zahraničí, dále polské Krkonoše, Karpacz a kostel Wang.
Nejvyšší moravské hory pak popisují Jeseníky.
Další česká pohoří popisují Šumavu a Krušné hory.