Šumava je největší český národní park a zároveň jediné české pohoří, kde se hlavní hodnota neschovává na vrcholech, ale v pláních, slatích a lesích mezi nimi. Nejvyšší česká hora parku Plechý má 1378 metrů, takže sem nejezdíte za převýšením. Jezdíte sem za rozlohou a za tím, že se dá jít celý den bez potkání vsi.
Národní park a jeho zóny
Národní park Šumava byl vyhlášen 10. května 1991 a s rozlohou 684,6 kilometru čtverečního je největším národním parkem v Česku. Území je zároveň biosférickou rezervací UNESCO od roku 1990 a část mokřadů je chráněná i Ramsarskou úmluvou. Menší, ale přísněji chráněné území má České Švýcarsko s Pravčickou bránou.
Park je rozdělený do tří zón. První zahrnuje nejcennější a nejstabilnější území ponechaná přírodnímu vývoji, druhá většinu lesních ekosystémů, kde se hospodaří, a třetí okrajová území se sídly a zemědělstvím. Pro návštěvníka je to zásadní údaj, protože právě zóna určuje, kudy se smí jít.
Návštěvní řád je proto nutné brát vážněji než jinde. Řada úseků je průchozí jen po značených cestách a některé trasy mají sezonní omezení kvůli hnízdění nebo výskytu chráněných druhů. Informace o aktuálních uzávěrách zveřejňuje správa parku.
Ledovcová jezera
Nejcharakterističtějším šumavským útvarem jsou ledovcová jezera pod strmými karovými stěnami. Vznikla během doby ledové a leží v uzavřených kotlích, které jim dodávají specifickou tmavou barvu i chlad.
Na české straně jsou nejznámější Černé a Čertovo jezero pod Jezerní stěnou, dále Plešné jezero pod Plechým a Prášilské jezero. Ke všem vede značená cesta a všechna mají zákaz koupání, protože leží v nejpřísněji chráněném režimu.
Kolem jezer bývá i v létě znatelně chladněji a vlhko. Vyplatí se s tím počítat u oblečení, zvlášť když se výlet plánuje na celý den.
Boubín a jeho prales
Boubínský prales je jednou z nejstarších přírodních rezervací v Česku, vyhlášenou už v roce 1858, a v pořadí je třetí nejstarší po Žofínském pralese a Hojné Vodě. Jádro o rozloze necelých 47 hektarů je od roku 1979 veřejnosti zcela nepřístupné.
Vidět se dá okolí. Vychází se od Boubínského jezírka, umělé nádrže z roku 1836, a naučná trasa obchází rezervaci po obvodu. Samotný Boubín měří 1362 metrů a stojí na něm dřevěná rozhledna z let 2004 až 2005.
Průchodnost tras se tu v posledních letech mění kvůli odumřelým stromům a s nimi spojenému riziku pádu. Před cestou má smysl ověřit, které úseky jsou otevřené.
Kvilda, Modrava a šumavské pláně
Kvilda leží ve výšce 1065 metrů a je nejvýše položenou obcí v Česku. Zároveň jde o nejchladnější místo republiky: meteorologická stanice na Jezerní slati naměřila 30. ledna 1987 minimum 41,6 stupně pod nulou. Chladnější a exponovanější hřebeny mají Krkonoše s arktickou tundrou pod Sněžkou.
Vysvětlením je mrazová kotlina. Studený vzduch stéká do ploché pánve a nemá kudy odtéct, takže rozdíl mezi dnem kotliny a okolními svahy může být i deset stupňů. Stejný jev dělá ze šumavských plání místo, kde mrzne i v létě.
Modrava a Filipova Huť fungují jako druhá základna a jsou výchozím bodem k Modravským slatím a na Poledník s rozhlednou. Právě tady je Šumava nejméně zastavěná.
| Základna | K čemu je nejblíž |
|---|---|
| Kvilda | Jezerní slať, Bučina, prameny Vltavy |
| Modrava | Modravské slatě, Poledník, Březník |
| Železná Ruda | Černé a Čertovo jezero, Špičák |
| Kubova Huť a Vimperk | Boubín, Boubínský prales |
| Lipno | voda, cyklostezky, stezka korunami |
Slatě a rašeliniště
Šumavské slatě jsou horská rašeliniště s vlastní květenou i mikroklimatem a patří k tomu nejzajímavějšímu, co park nabízí. Jezerní slať u Kvildy a Chalupská slať u Borových Lad jsou zpřístupněné povalovými chodníky.
Mimo chodník se do rašeliniště nesmí a není to jen ochranářské pravidlo. Povrch je nestabilní, rašelinné oko může být hluboké a stopa v porostu se hojí desítky let.
Vltava, Vydra a plavební kanály
Vltava pramení na Šumavě u Kvildy a její horní tok je dostupný po naučné trase. Divočejší podobu má Vydra mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou, kde teče přes balvanité koryto a trasa vede přímo nad ní.
Vodní téma tu má i technickou vrstvu. Schwarzenberský plavební kanál a Vchynicko-tetovský kanál sloužily k plavení dřeva přes rozvodí a jejich části jsou dodnes zachovalé a značené. Je to nejlepší vysvětlení, jak se z neprostupných hvozdů stal hospodářský region.
Odumřelý les a co znamená
Návštěvníky často překvapí rozsáhlé plochy suchých stromů. Jde o důsledek kůrovcových gradací a vichřic, které zasáhly zejména horské smrčiny ponechané přírodnímu vývoji.
V první zóně se do vývoje záměrně nezasahuje a les se obnovuje sám, což je v praxi vidět: mezi souškami roste nová generace stromů. Pro návštěvníka to má dva důsledky, jiný vzhled krajiny a riziko padajících stromů za větru, kvůli kterému se některé úseky uzavírají.
Kdy jet a co kde funguje
Léto a začátek podzimu jsou nejjistější sezonou, protože jsou průchozí všechny trasy a jezdí sezonní autobusy do míst s omezeným vjezdem. Září má navíc výhodu prázdných plání. Zimní běžkařská sezona patří na Šumavě mezi nejspolehlivější v Česku.
Zima mění Šumavu na běžkařský region a právě běžky sem sedí líp než sjezdové lyžování, které je soustředěné hlavně na Špičák a Lipno. Část cest je v zimě neudržovaná a některé úseky se uzavírají úplně.
| Délka pobytu | Co stihnete |
|---|---|
| 1 den | jedno jezero nebo Boubín |
| 2 až 3 dny | jezera, slatě a Vydra |
| týden | obě strany parku i Lipno |
Doprava a vjezd
Šumava je rozlehlá a silnice ji obcházejí, takže přejezd mezi Železnou Rudou a Kvildou trvá déle, než vypadá na mapě. Do některých míst je vjezd omezený a nahrazují ho sezonní zelené autobusy. Podobně řízený vjezd platí i na cestě k Pradědu, kam se jezdí kyvadlovou dopravou.
Vlakem se dá dojet do Železné Rudy a Vimperka, do centrální části parku se pak pokračuje autobusem. Auto je praktičtější, ale parkování v exponovaných místech je placené a v sezoně se plní dopoledne.
Často kladené otázky
Jak velký je Národní park Šumava?
Má rozlohu 684,6 kilometru čtverečního a je největším národním parkem v Česku. Vyhlášen byl 10. května 1991.
Jaká je nejvyšší hora Šumavy?
Nejvyšší horou na české straně je Plechý s 1378 metry. Vyšší vrcholy pohoří leží na německé straně.
Dá se koupat v ledovcových jezerech?
Nedá. Černé, Čertovo, Plešné i Prášilské jezero leží v nejpřísněji chráněném režimu a koupání je zakázané.
Proč se nesmí do Boubínského pralesa?
Jádro rezervace o rozloze necelých 47 hektarů je od roku 1979 zcela nepřístupné, aby zůstalo bez lidského vlivu. Vede kolem něj naučná trasa.
Která je nejvýše položená obec v Česku?
Kvilda ve výšce 1065 metrů. Je zároveň nejchladnějším místem republiky, na Jezerní slati bylo 30. ledna 1987 naměřeno 41,6 stupně pod nulou.
Proč je na Šumavě tolik suchých stromů?
Jde o následek kůrovcových gradací a vichřic v horských smrčinách. V první zóně se do vývoje záměrně nezasahuje a les se obnovuje sám.
Smí se chodit mimo značené cesty?
V první zóně ne. Řada úseků je průchozí jen po značených cestách a některé trasy mají sezonní uzávěry, které vyhlašuje správa parku.
Je Šumava vhodná pro rodiny s dětmi?
Ano, protože převýšení je mírné a trasy vedou po zpevněných cestách. Náročnější je spíš vzdálenost mezi místy než terén.
Oficiální zdroje a platnost
Údaje byly redakčně ověřeny 2. září 2026. Zonaci, návštěvní řád a aktuální uzávěry tras zveřejňuje Správa Národního parku Šumava, provoz sezonních autobusů dopravci. Průchodnost tras se mění, ověřte si ji před cestou.
Mohlo by vás zajímat
Další česká pohoří popisují Krkonoše, Jeseníky a Beskydy. Jiná chráněná území shrnují přírodní zázraky Česka, dále Königssee a Berchtesgaden.
Další česká pohoří popisují Krušné hory.