Domů › Kam vyrazit › Korsika › Pláže Korsiky
Korsika má pobřeží dlouhé zhruba tisíc kilometrů a pláže na něm nejsou rovnocenné. Část z nich má parkoviště, plavčíka a restauraci přímo v písku, k jiným vede dvanáct kilometrů kamenité polní cesty nebo loď ze Saint-Florent. K některým se dá dojít jen pěšky po celní stezce a u dalších je koupání omezené režimem přírodní rezervace. Tenhle text řadí nejznámější korsické pláže podle toho, jak náročné je se k nim dostat, a přidává to, co bývá u fotogenických snímků vynechané: proudy, vítr, parkování a pravidla, která na místě platí.
Ve zkratce
| Nejteplejší moře | srpen, průměrně kolem 23,6 až 24,7 °C podle měřicí lokality |
| Koupací sezóna | červen až září ve všech hlavních přímořských městech (Ajaccio, Bastia, Bonifacio, Calvi, Aléria) |
| Nejchladnější moře | leden až březen, zhruba 12,8 až 14 °C |
| Palombaggia | asi 2 km pobřeží u Porto-Vecchia, pinie, v sezóně hlídaná |
| Santa Giulia | přes 2 km bílého písku, mělká zátoka, laguna v zádech pláže |
| Rondinara | zátoka ve tvaru mušle, zhruba 700 m široká a 400 m hluboká, asi 18 km od Bonifacia |
| Saleccia | přes kilometr písku v Agriates, přístup lodí, terénním vozem nebo pěšky |
| Piste do Saleccie | zhruba 12 km z Casty, jen vozidlo s vysokým podvozkem |
| Lotu a Saleccia pěšky | asi 3,5 km po celní stezce mezi oběma plážemi |
| Agriate | chráněné území Conservatoire du littoral o rozloze 5 934,96 ha, vykupované od roku 1979 |
| Rezervace Scandola | vznik 1975, 919 ha souše a mořská část, UNESCO od 1983, potápění s přístrojem zakázáno |
| Rezervace Bouches de Bonifacio | 79 460 ha, vznik 1999, největší přírodní rezervace metropolitní Francie |
| Lavezzi | souostroví zhruba 60 ha, přes 200 tisíc návštěvníků ročně, kemp a bivak zakázány |
Proč se korsické pláže dělí podle dostupnosti, ne podle krásy
Klasické žebříčky nejkrásnějších pláží fungují na Korsice špatně, protože smíchají místa, mezi kterými je propastný rozdíl v tom, co po návštěvníkovi chtějí. Palombaggia a Saleccia vypadají na fotkách podobně, ale první z nich je dvacet minut autem od Porto-Vecchia po asfaltu, zatímco druhá stojí na konci dvanácti kilometrů rozbité cesty uprostřed neobydleného území.
Praktický důsledek je jednoduchý. Den strávený na Saleccii se plánuje jako výlet, ne jako odpolední zajížďka. Kdo si to neuvědomí, buď to vzdá u prvního brodu, nebo si zničí spodek půjčeného auta. A naopak: kdo chce jen ležet a mít po ruce stín a jídlo, nemá důvod se do Agriates soukat.
Druhá věc, která rozděluje korsické pobřeží, je ochranný režim. Tři z nejfotografovanějších míst ostrova, Scandola, Lavezzi a Agriate, spadají pod různé formy ochrany s odlišnými pravidly. Někde je zakázán kemp, jinde potápění s přístrojem, jinde vjezd mimo vyznačené cesty. Pravidla se navíc upravují, takže aktuální znění se vždy ověřuje u správce území. Širší souvislosti najdete v našem průvodci Korsikou.
Jih: Palombaggia, Santa Giulia a Rondinara
Trojice u Porto-Vecchia a Bonifacia je nejnavštěvovanější částí ostrova a taky ta, kde se nejvíc řeší parkování.
Palombaggia
Zhruba dvoukilometrový pás pobřeží asi dvacet minut jízdy od Porto-Vecchia. Charakteristické jsou pinie rostoucí až k písku a růžově oranžové žulové balvany, které pláž člení na několik zátok. Na obzoru jsou vidět ostrovy Cerbicale, které jsou samy o sobě chráněným územím.
Palombaggia je v letní sezóně hlídaná plavčíky, což na Korsice zdaleka není samozřejmé. Parkoviště jsou rozeseta podél příjezdové cesty, část je zdarma a část placená, typicky provozovaná restauracemi. Kapacita se v poledních hodinách vyčerpá; sazby i provoz jednotlivých parkovišť se mění, takže je nemá smysl plánovat dopředu podle cizích údajů. Fungující strategie je jediná: přijet brzy ráno, nebo naopak až odpoledne.
Santa Giulia
Zátoka jižně od Porto-Vecchia s více než dvěma kilometry velmi světlého písku a lagunou za pláží. Zvláštností je hloubka: voda tu zůstává mělká na dlouhém úseku od břehu, což z ní dělá jednu z nejvhodnějších korsických pláží pro rodiny s malými dětmi. Zátoka je chráněná před vlnami z otevřeného moře, takže se tu dobře provozuje paddleboard, kajak a windsurfing a řada podniků na pláži nabízí půjčovnu.
V sezóně je hlídaná. Parkování je placené a v hlavní sezóně se plní časně dopoledne.
Rondinara
Zátoka na katastru Bonifacia, zhruba osmnáct kilometrů od města, k níž se sjíždí z hlavní silnice N198 odbočkou D158. Z výšky vypadá jako mušle nebo náhrdelník bílého písku spojující dva skalní výběžky, Punta di Prisarella a Punta di Rondinara. Rozměry nepřesahují asi sedm set metrů šířky a čtyři sta metrů hloubky, takže je to jedna z nejsevřenějších velkých pláží ostrova.
Voda je mělká, klidná a chráněná před vlnobitím, což vyhovuje šnorchlování. Na místě je placené parkoviště, restaurace a potápěčské centrum. Rondinara leží v hranicích přírodní rezervace Bouches de Bonifacio, takže se tu uplatňují její pravidla.
Agriate: Saleccia a Lotu a tři způsoby, jak se tam dostat
Agriate je rozsáhlé, prakticky neobydlené území mezi Saint-Florent a údolím Ostriconi. Chráněnou část o rozloze 5 934,96 hektaru vlastní francouzský Conservatoire du littoral, který ji vykupuje od roku 1979 a uzavřel při tom desítky kupních smluv. Na území platí zákaz kempování a bivakování, rozdělávání ohně, odkládání odpadu a vjezdu motorových vozidel mimo povolené cesty. Území má také archeologickou stopu sahající zhruba šest a půl tisíce let zpět.
Dvě hlavní pláže leží na východní straně: Saleccia a Lotu. Saleccia měří přes kilometr velmi jemného bílého písku s borovým lesem za dunami. Za dunami je jednoduchý kemp, ale bez elektřiny a pitné vody, na koncích pláže v sezóně fungují drobné restaurace. Plavčík tu není a moře bývá vlnitější než v jižních zátokách.
Lodí. Nejběžnější cesta vede ze Saint-Florent. Lodní taxi a katamarány jezdí zhruba od května do září, míří k pláži Lotu a část dopravců obsluhuje i Saleccii přímo. U Saleccie chybí molo, takže se z člunu vystupuje do vody. Provoz závisí na stavu moře a při zhoršených podmínkách se ruší.
Terénním vozem. Z Casty vede zhruba dvanáctikilometrová nezpevněná cesta. Není to lesní asfaltka: terén je členitý a bez vozidla s pohonem všech kol a zvýšeným podvozkem jsou některé pasáže neprůjezdné. Běžné půjčovní auto sem nepatří a pojistné podmínky vjezd na nezpevněné cesty obvykle neřeší ve prospěch řidiče. Alternativou jsou místní kyvadlové terénní vozy, které tuhle trasu jezdí komerčně.
Pěšky. Pobřeží Agriates lemuje celní stezka, sentier des douaniers, která je veřejně přístupná a jako celek se chodí jako vícedenní trek mezi Saint-Florent a Ostriconi. Kdo nechce jít celou trasu, může kombinovat: lodí do Lotu a odtud po stezce zhruba 3,5 kilometru na Saleccii, plus asi kilometr po samotné pláži. Ze Saint-Florent je to k Lotu řádově deset kilometrů po stezce. Stín na trase prakticky není a v létě je to hlavní faktor, se kterým se počítá.
Balagne a severozápad: Ostriconi a Bodri
Ostriconi leží na východním okraji Balagne, asi patnáct kilometrů od Île-Rousse, a tvoří přirozený přechod mezi údolím stejného jména a Agriates. Je to zhruba šestisetmetrový oblouk písku s ústím říčky, kde se sladká voda mísí se slanou. Parkoviště je nezpevněné a od něj se jde deset až dvacet minut dunami. Na místě není žádné zázemí ani plavčík, takže voda, jídlo i pytel na odpadky se vozí s sebou. Duny jsou chráněné a chodí se po vyznačených pěšinách. Odpoledne sem pravidelně fouká od severu a moře se zvedá, což je při absenci dozoru důvod k opatrnosti.
Bodri je opačný případ: pláž jen pár kilometrů od Île-Rousse, dostupná i historickou pobřežní tramvají U Trinighellu mezi Calvi a Île-Rousse. Je hlídaná, s pronájmem lehátek a restauracemi v okolí, severní část je nudistická. Voda je průzračná a pro šnorchlování dobrá. Parkoviště bývá v létě placené.
Západ a jihozápad: Roccapina a Cupabia
Roccapina leží zhruba dvanáct kilometrů jižně od Sartène a poznávacím znamením je žulový útvar připomínající ležícího lva, nad nímž stojí janovská věž. Poslední úsek příjezdu vede po nezpevněné cestě; kdo nechce riskovat podvozek, zaparkuje níž a jde patnáct až pětadvacet minut pěšky. Pláž měří kolem čtyř set metrů, je mělká a bez jakéhokoli zázemí. Kempování je v této citlivé zóně zakázáno. Navazuje sem celní stezka k dalším odlehlým zátokám.
Cupabia u Serra-di-Ferro na severním okraji zálivu Valinco je klasická volba pro ty, kdo se chtějí vyhnout jihovýchodnímu davu. Leží stranou hlavního tahu a bývá tu větrněji než v uzavřených zátokách jihu, což ocení surfaři a hůř snesou rodiny s malými dětmi. Srovnání s dalším velkým středomořským ostrovem nabízí náš přehled pláží Sardinie.
Kde se koupat nesmí nebo jen s omezením
Scandola
Přírodní rezervace Scandola vznikla dekretem v roce 1975 a byla první francouzskou rezervací chránící současně suchozemské i mořské dědictví. Suchozemská část měří 919 hektarů, k tomu patří mořská část a uvnitř ní zóna integrální rezervy. V roce 1983 byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO jako součást lokality zahrnující záliv Porto, Calanche de Piana a záliv Girolata. Spravuje ji Parc naturel régional de Corse.
Pravidla jsou přísná a v tom je hlavní překvapení pro návštěvníky, kteří sem přijíždějí výletní lodí. Na souši je zakázán lov, kempování a bivakování, trhání rostlin a ničení hnízd, a platí zákaz přeletu pod tisíc metrů. V moři je zakázáno potápění s přístrojem, sportovní rybolov a sběr mořské flóry a fauny. Kotvení je regulované, povolené jen mezi východem a západem slunce a v zóně integrální rezervy mezi ostrůvkem Gargalu a Punta Palazzu zakázané úplně kvůli citlivým porostům mořské trávy. Šnorchlování bývá připouštěno za stanovených podmínek, komerční šnorchlování nikoli.
Do rezervace se tedy jezdí dívat, ne se koupat. Přesné znění zákazů se v posledních letech upravuje a chystají se další nástroje řízení návštěvnosti, takže aktuální pravidla je nutné ověřit u správy parku nebo u dopravce před vyplutím. Samotná osada Girolata, dostupná lodí nebo pěšky, zůstává běžně přístupná.
Lavezzi a rezervace Bouches de Bonifacio
Přírodní rezervace Bouches de Bonifacio byla vyhlášena v roce 1999, měří 79 460 hektarů a je největší přírodní rezervací metropolitní Francie. Spravuje ji Office de l’environnement de la Corse. Souostroví Lavezzi mělo vlastní rezervaci už od roku 1982 a v roce 1999 bylo do většího celku začleněno. Jde o žulové ostrovy s hnízdišti mořských ptáků; chrání se tu mimo jiné významná část francouzské hnízdní populace buřňáka a kormorána chocholatého.
Lavezzi patří k nejvytíženějším místům ostrova. Souostroví má rozlohu kolem šedesáti hektarů a navštíví ho přes dvě stě tisíc lidí ročně, z toho drtivá většina v červenci a srpnu. Koupání tu zakázáno není, ale pohyb ano: chodí se výhradně po vyznačených stezkách a plážích, protože skalnatý terén mimo ně slouží jako hnízdiště. Zakázáno je kempování a bivakování, odkládání odpadu i jakýkoli rybolov. Kotvení je od roku 2009 soustředěné do vymezených zón. Na ostrově působí v sezóně personál rezervace, který návštěvníky přijímá a území hlídkuje.
Koupání v horských řekách: krásné a nejnebezpečnější
Korsické řeky jsou pro řadu návštěvníků nejsilnějším zážitkem z ostrova. Přírodní bazény v údolí Cavu u Sainte-Lucie-de-Porto-Vecchio, kaskády Purcaraccia v masivu Bavella, bazény na Solenzaře nebo soutěska Restonica nad Corte nabízejí průzračnou vodu v žulových mísách.
Zároveň jde o prostředí, které se chová jinak než moře. Vodní toky na Korsice se označují slovem fiumara: běžně mělké a klidné, ale po prudkém dešti v horách se během minut mění v dravý tok. Voda přitom nemusí padat tam, kde stojíte. Silná srážka ve vyšších polohách vytvoří vlnu, která sjede korytem dolů za jasného počasí v údolí. Doporučení záchranných složek je proto konkrétní: nespoléhat na aktuálně nízký stav hladiny, opustit vodu hned, jakmile je slyšet vzdálené hřmění nebo se nad hřebeny objeví bouřková oblačnost, nepokoušet se překonat rozvodněný tok zpět k autu a raději vystoupat od břehu do vyššího terénu.
Druhé riziko je teplota. Voda v Restonice se v létě pohybuje kolem sedmnácti stupňů, tedy o poznání níž než moře, a při venkovní teplotě přes třicet stupňů je vstup do ní šok pro oběh. Třetí riziko jsou skoky. Skalní mísy mění hloubku podle průtoku a to, co bylo loni bezpečné, letos být nemusí.
V praxi se navíc na obou nejznámějších lokalitách řeší doprava. V údolí Cavu je parkování povinné a v hlavní části roku placené, v sezóně jezdí kyvadlová doprava a obytné vozy do údolí nesmí. K bazénům se pak jde po svých zhruba půldruhého kilometru od parkoviště. Do soutěsky Restonica vede z Corte úzká silnice D623 s omezením pro delší a širší vozidla, parkoviště Grotelle leží ve výšce 1 375 metrů a v sezóně je placené; v hlavní sezóně sem jezdí kyvadlová doprava a přístup se po povětrnostních událostech mění. Odtud vede výstup k jezerům Melo (1 711 m) a Capitello (1 930 m), které je většinu roku zamrzlé. Konkrétní režim dopravy i vstupů se každoročně upravuje, takže se ověřuje u obce a turistické správy před výjezdem.
Kdy jet: teplota moře po měsících
Rozdíly mezi jednotlivými částmi korsického pobřeží jsou u teploty moře malé. Hlavní přímořská města, tedy Ajaccio, Bastia, Bonifacio, Calvi i Aléria, mají koupací sezónu shodně od června do září.
| Období | Teplota moře | Co to znamená |
|---|---|---|
| leden až březen | zhruba 12,8 až 14 °C | Koupání pro otužilce. Pláže jsou prázdné, parkování bez problému. |
| duben a květen | zhruba 14,7 až 18,5 °C | Voda se otepluje, ale na dlouhé koupání je brzy. Ideální na chůzi po celních stezkách. |
| červen až září | zhruba 21,8 až 24,7 °C | Hlavní koupací sezóna. Srpen je nejteplejší, ale i nejpřeplněnější. |
| říjen a listopad | zhruba 18 až 21 °C | Moře drží teplo déle než vzduch. Září a začátek října bývají kompromisem sezóny. |
| prosinec | zhruba 14,8 až 15,8 °C | Konec koupací sezóny. |
Z toho plyne jedna nenápadná věc: nejteplejší moře a nejlepší podmínky na návštěvu nejsou totéž. V srpnu je voda nejteplejší, ale zároveň se v tu dobu plní parkoviště, přetíží se Lavezzi a lodní spojení do Agriates je vyprodané. Začátek září zpravidla nabízí prakticky stejnou teplotu vody při znatelně nižší návštěvnosti. Obecnější porovnání sezón v Evropě rozebíráme v textu kam k moři a v jakém období.
Parkování, poplatky a co s tím
Placené parkování je na frekventovaných korsických plážích běžné a v posledních letech se rozšiřuje. Sazby, sezónní rozsah i to, kdo parkoviště provozuje, se ale mění rok od roku, takže konkrétní částky z cestovatelských textů zastarávají rychle. Ověřují se na místě nebo u obce.
Praktická pravidla, která zastarávají pomaleji, jsou tři. Za prvé, kapacita je limitem, ne cena: na Palombaggii, Santa Giulii i Rondinaře se parkoviště v hlavní sezóně plní dopoledne. Za druhé, u divokých pláží typu Ostriconi nebo Roccapina není parkoviště zpevněné ani hlídané a poslední úsek se stejně jde pěšky. Za třetí, na nezpevněné cesty v Agriates a u Roccapiny se nevjíždí běžným osobním autem; kdo tam chce, používá kyvadlové terénní vozy nebo loď.
Časté otázky
Jaká je nejkrásnější pláž na Korsice?
Jednoznačná odpověď neexistuje, protože se srovnávají různé kategorie. Palombaggia a Santa Giulia u Porto-Vecchia jsou nejznámější, dostupné po asfaltu a v sezóně hlídané. Rondinara u Bonifacia je nejsevřenější zátoka s mělkou klidnou vodou. Saleccia v Agriates je nejdivočejší z velkých pláží, ale vyžaduje loď, terénní vůz nebo několikahodinovou chůzi. Volba tedy záleží spíš na tom, kolik úsilí jste ochotni vynaložit než na estetice.
Jak se dostanu na pláž Saleccia?
Existují tři cesty. Lodí ze Saint-Florent, kde spoje jezdí zhruba od května do září a míří k Lotu, případně přímo k Saleccii, u níž se z člunu vystupuje do vody, protože chybí molo. Terénním vozem po zhruba dvanáctikilometrové nezpevněné cestě z Casty, kterou běžné osobní auto nezvládne. A pěšky po celní stezce, buď z Lotu zhruba 3,5 kilometru, nebo ze Saint-Florent jako delší trasa. Lodní spoje se ruší při zhoršeném stavu moře.
Dá se koupat v rezervaci Scandola?
Scandola je rezervace vyhlášená v roce 1975 a zapsaná v roce 1983 na seznam UNESCO, kam se jezdí dívat, ne koupat. V mořské části je zakázáno potápění s přístrojem, sportovní rybolov i sběr mořské flóry a fauny, na souši kemp, bivak a trhání rostlin. Kotvení je povoleno pouze mezi východem a západem slunce a v zóně integrální rezervy je zakázáno úplně. Pravidla se upravují, aktuální znění je nutné ověřit u správy Parc naturel régional de Corse nebo u lodního dopravce.
Platí na ostrovech Lavezzi nějaká omezení?
Ano. Lavezzi jsou součástí rezervace Bouches de Bonifacio, vyhlášené v roce 1999 na ploše 79 460 hektarů. Chodit se smí jen po vyznačených stezkách a plážích, protože skalnatý terén mimo ně slouží jako hnízdiště mořských ptáků. Zakázáno je kempování, bivakování, odkládání odpadu a jakýkoli rybolov. Kotvení je soustředěno do vymezených zón. Souostroví má kolem šedesáti hektarů a navštíví ho přes dvě stě tisíc lidí ročně, drtivou většinu v létě.
Kdy je na Korsice nejteplejší moře?
Nejteplejší je srpen, kdy se průměr podle lokality pohybuje zhruba mezi 23,6 a 24,7 °C. Koupací sezóna trvá od června do září ve všech hlavních přímořských městech a rozdíly mezi částmi pobřeží jsou malé. Září bývá rozumným kompromisem, protože voda si teplo drží déle než vzduch, zatímco návštěvnost i tlak na parkoviště výrazně klesají.
Je bezpečné koupat se v korsických řekách?
Za stabilního počasí ano, ale se třemi výhradami. Korsické toky se označují jako fiumara a po prudké srážce v horách se během minut promění v dravý proud, i když v údolí zrovna svítí slunce. Doporučení je opustit vodu hned při vzdáleném hřmění nebo bouřkové oblačnosti nad hřebeny a nepokoušet se rozvodněný tok překonat. Druhým rizikem je teplota, v Restonice kolem sedmnácti stupňů v létě. Třetím jsou skoky do vody, protože hloubka skalních mís se s průtokem mění.
Kolik se platí za parkování u pláží?
Konkrétní sazby se každoročně mění a liší se podle toho, kdo parkoviště provozuje, takže je nemá smysl plánovat podle starších údajů; ověřují se na místě nebo u obce. Podstatnější je kapacita: u Palombaggie, Santa Giulie i Rondinary se parkoviště v hlavní sezóně plní dopoledne. U divokých pláží jako Ostriconi nebo Roccapina jde o nezpevněné a nehlídané plochy, od kterých se stejně jde pěšky.
Která korsická pláž je nejlepší pro rodiny s malými dětmi?
Santa Giulia, protože voda tu zůstává mělká na dlouhém úseku od břehu, zátoka je chráněná před vlnobitím a v sezóně je pláž hlídaná. Podobně vhodná je Rondinara, jejíž mělká klidná voda je díky sevřenému tvaru zátoky chráněná před vlnami z otevřeného moře. Naopak divoké pláže typu Ostriconi nebo Saleccia nemají plavčíka, bývá tam vyšší vlnobití a chybí stín i zázemí.
Zdroje: Conservatoire du littoral (rozloha a režim území Agriate), Parc naturel régional de Corse a dekret o rezervaci Scandola z roku 1975, seznam světového dědictví UNESCO, Office de l’environnement de la Corse a dekret o rezervaci Bouches de Bonifacio z roku 1999, Corse Net Infos (návštěvnost a pravidla ostrovů Lavezzi, riziko fiumara), prefektura Haute-Corse (prevence utonutí), Air Corsica Tourisme a regionální turistické portály (parametry pláží Rondinara a Bodri, údolí Cavu), obec Zonza a Sainte-Lucie-de-Porto-Vecchio (přírodní bazény Cavu), turistické zdroje k soutěsce Restonica, statistiky teploty moře podle měřicích lokalit na korsickém pobřeží. Ochranné režimy, dopravní opatření, poplatky i lodní spoje se v čase mění, aktuální stav vždy ověřte u správců území a místních úřadů.