Cesta do Chorvatska autem vede z Česka dvěma koridory: alpským přes Rakousko a Slovinsko, nebo panonským přes Maďarsko a Záhřeb, a rozhoduje mezi nimi cíl na pobřeží. Nad úrovní Rijeky vyhrává alpská trasa, pod ní bývá maďarská varianta rovnocenná či lepší. Každá ze čtyř zemí vybírá mýtné jinak, což je nejčastější zdroj překvapení. Na ostrovy se pak jede trajektem, protože katamarán vozí jen pěší. Tenhle text popisuje principy, které vydrží, ne ceny a proměnlivé stavy.
Ve zkratce
| Dva hlavní koridory | alpský přes Rakousko a Slovinsko, panonský přes Maďarsko |
| Kde je zlom | zhruba úroveň Rijeky: severněji alpská trasa, jižněji maďarská |
| Z Prahy do Splitu | zhruba 1 050 až 1 105 km podle varianty trasy |
| Z Moravy | maďarská trasa je relativně výhodnější, odpadá zajížďka na jih Čech |
| Mýtné v Rakousku a Slovinsku | časová viněta, platí se doba, ne vzdálenost |
| Mýtné v Maďarsku | elektronická známka celostátní, nebo krajská podle žup |
| Mýtné v Chorvatsku | úsekové mýto, lístek na vjezdu a platba na výjezdu |
| Tunel Karavanky | zpoplatněn zvlášť, viněty ho nekryjí |
| Trajekt versus katamarán | trajekt veze auta i pěší, katamarán zpravidla jen pěší |
| Hranice | Chorvatsko je v Schengenu, hranice s Bosnou a Černou Horou jsou vnější |
| Železnice na pobřeží | neexistuje, Dubrovník nemá vlak vůbec |
Kudy vede cesta do Chorvatska: dva koridory a jedna otázka
Volba trasy není otázkou vkusu, ale cíle. Západní alpský koridor přes Rakousko a Slovinsko míří blíž k severní části pobřeží, východní panonský koridor přes Maďarsko a Záhřeb vás vysadí na chorvatskou dálniční osu do Dalmácie. Zlom leží zhruba v úrovni Rijeky.
Nad Rijekou versus pod Rijekou
Do Istrie, na Kvarner a na Krk je alpská trasa přes Villach a tunel Karavanky jednoznačně kratší. Do Zadaru, Splitu a Dubrovníku přichází v úvahu maďarská varianta, nebo alpská trasa s přejezdem na dálnici u Záhřebu. Rozdíl v čase bývá menší, než se zdá, protože alpská trasa má víc tunelů a užších hrdel.
Kilometráž brát jako rozpětí
Vzdálenosti berte jako rozpětí přes varianty, ne jako jedno číslo. Z Prahy do Splitu vychází alpská trasa zhruba na 1 050 km a maďarská na 1 105 km, z Prahy do Puly přes Villach zhruba 860 km. Kilometráž se mění s otevřením nového dálničního úseku. Z Moravy se poměr posouvá ve prospěch maďarské trasy, odpadá zajížďka přes jižní Čechy.
Tabulka koridorů podle cíle
| Koridor | Klíčové body | Vstup do Chorvatska | Pro který cíl | Slabina |
| Alpský přes Villach | České Budějovice, Salcburk, Villach, tunel Karavanky, Lublaň | Rupa a istrijské přechody | Istrie, Kvarner, Krk | Karavanky jsou úzké hrdlo |
| Alpský přes Vídeň a Graz | Brno, Vídeň, Graz, Maribor | Macelj | Zadar, Split, Dalmácie | delší úsek po rakouských dálnicích |
| Alpský přes Linec a Graz | České Budějovice, Linec, Wels, A9 s tunely Bosruck a Gleinalm, Graz | Macelj | Dalmácie, vhodné z jižních Čech | dva dlouhé tunely na A9 |
| Panonský přes Maďarsko | Bratislava, Nagykanizsa | Goričan | Zadar, Split, Dubrovník | delší kilometráž |
Varianta přes Vídeň a Graz bývá označována za nejrychlejší a bez velkých tunelů. Paralelně ke Karavankám vede starší průsmyk a tunel Ljubelj, tedy Loibl; dálniční tunel mu odebral většinu provozu, takže dnes slouží spíš jako objízdná trasa při kolonách. Je to ale horská silnice, ne rovnocenná alternativa.
Mýtné jako princip: čtyři země, čtyři systémy
Nejdražší chybou bývá nepochopení, za co vlastně platíte. Ve dvou zemích kupujete čas, ve třetí konkrétní župy a ve čtvrté až na výjezdu ujeté kilometry. Systémy se modernizují, takže se držte principu a nosič si ověřte před odjezdem.
Časová viněta versus úsekové mýto
Rakousko prodává časovou vinětu v nalepovací i digitální podobě; kupujete dobu platnosti, ne vzdálenost. Slovinsko přešlo na elektronickou e-vinětu vázanou na značku a kontrolovanou kamerami. Maďarsko používá elektronickou známku vázanou na značku a kategorii vozidla. Chorvatsko vinětu nemá vůbec.
Maďarská past na tranzit
Maďarský systém vedle celostátní známky nabízí levnější krajské známky platné jen na dálnicích v konkrétní župě. Tranzit napříč zemí prochází několika župami, takže jedna krajská známka nestačí; potřebujete celostátní, nebo tolik krajských, kolik žup trasa protíná. Provozovatel sice uvádí toleranční lhůtu na doplacení, spoléhat se na ni ale nemá smysl.
Uzavřený a otevřený systém v Chorvatsku
Na chorvatských dálnicích s více nájezdy funguje uzavřený systém: na vjezdu si vezmete lístek nebo se zaregistrujete elektronickou jednotkou, na výjezdu platíte podle ujeté vzdálenosti a kategorie vozidla. Na mostech a tunelech běží otevřený systém, kde je vjezd a výjezd na stejném místě a platí se paušál. Jednotka ENC umožňuje projet vyhrazeným pruhem bez lístku.
| Země | Typ | Nosič | Co nekryje |
| Rakousko | časová viněta | nálepka nebo digitálně na značku | zvlášť zpoplatněné tunely a přejezdy |
| Slovinsko | časová e-viněta | elektronicky na značku | bez zvláštních výjimek |
| Maďarsko | celostátní nebo krajská e-známka | elektronicky na značku | dálnice mimo zakoupené župy |
| Chorvatsko | úsekové mýto | lístek na vjezdu nebo jednotka ENC | objekty v otevřeném systému |
Karavanky se platí zvlášť
Tunel Karavanky spojuje rakouskou a slovinskou dálniční síť pod hřebenem Karavank, měří přibližně 7 864 metrů a provozují ho společně ASFINAG a DARS. Mýtné se tu platí zvlášť při každém průjezdu a není součástí rakouské ani slovinské viněty. Zpoplatněný je úsek od nejbližšího rakouského nájezdu po hranici uprostřed tunelu. V sezoně tu o víkendu pravidelně stojí kolona.
Chorvatská páteř: dálnice A1 versus Jadranska magistrala
Po vjezdu do země volíte mezi rychlostí a výhledem. Dálnice A1 vede vnitrozemím za pohořím, prochází tunely pod Velebitem a je zpoplatněná. Silnice D8, tedy Jadranska magistrala, kopíruje pobřeží a je zdarma. Rozdíl v jízdní době bývá dramatický.
Co je magistrala doopravdy zač
D8 měří v Chorvatsku 643,1 km a vede od slovinské hranice u Pasjaku přes Rijeku, Senj, Zadar, Šibenik a Split k Dubrovníku a dál k černohorské hranici. Po většině délky má jeden pruh v každém směru; výjimkou je okolí Zadaru a čtyřpruh Trogir až Split o délce 24 km. Zbytek jsou nepřehledné zatáčky a úrovňové křižovatky.
Proč se magistrala podceňuje
Kdo si v mapě změří dvě stě kilometrů po pobřeží a vydělí je devadesátkou, mine se s realitou o hodiny. Trasa je pomalejší a nebezpečnější než dálnice, přesto zůstává populární, protože je bezplatná a má výhledy. Rozumný kompromis je jet A1 na dlouhé přesuny a magistralu nechat na jeden krátký úsek.
Pelješacký most a hranice, které zůstaly vnější
Chorvatsko je součástí Schengenu, ale jeho hranice s Bosnou a Hercegovinou a s Černou Horou zůstávají vnější hranicí Evropské unie. To je stabilní údaj: na těchto přechodech se stále kontroluje a stále potřebujete cestovní doklad.
Co most změnil
Pelješacký most spojuje pevninu u obce Komarna s poloostrovem Pelješac u Brijesty a obchází neumský koridor, tedy úzký pruh bosenského území, který dělí chorvatské pobřeží na dvě části. Otevřel se 26. července 2022, měří přibližně 2,4 km a režim zpoplatnění si před cestou ověřte. Odpadá díky němu dvojí překročení vnější hranice, tedy dvě kontroly, a cesta na jih je předvídatelnější.
Kdy most nepotřebujete
Za mostem se pokračuje po silnici D414 přes Ston a zpět na D8 u Zaton Doli, není to tedy přímé napojení. Míříte-li do Dubrovníku nebo na jih Dalmácie, most se vyplatí prakticky vždy; nevyplatí se, je-li cílem samotný Neum. Průjezd neumským koridorem zůstává možný a legální, jen počítejte s doklady a kontrolou. Pro cestu na Pelješac či Korčulu bývá objížďka mostem delší než trajekt z Ploče do Trpanje s plavbou zhruba hodinu.
Co mít v autě a čím se pravidla liší od českých
Tohle je nejméně nadčasová část celé cesty, protože se seznamy mění a zdroje se rozcházejí. Principy ale drží. Do výbavy patří reflexní vesta, výstražný trojúhelník, lékárnička a náhradní žárovky, pokud vůz nemá LED nebo xenony. U soupravy s přívěsem se počítá s dvěma trojúhelníky.
Vesta patří do kabiny, ne do kufru
Předpis mluví o vestě pro řidiče, praxe velí mít ji pro každou osobu a v dosahu z kabiny. V zimě se přidávají sněhové řetězy a lopatka, řetězy při vrstvě sněhu nad pět centimetrů nebo při souvislém ledu.
Svícení a alkohol
Svícení je celoročně povinné pro motocykly, u osobních aut v zimním období zhruba od konce října do konce března. Přesná data se mezi zdroji liší a v čase mění, takže jediné bezpečné doporučení zní svítit celoročně. U alkoholu platí obecný limit 0,5 promile, ale pro řidiče do 24 let a pro profesionály je tolerance nulová. To je rozdíl proti Česku, kde platí nula pro všechny, a české pojišťovny mají jízdu pod vlivem zpravidla vyloučenou z krytí.
Dětské sedačky a limity
Rychlostní limity jsou 50 km/h v obci, 90 mimo obec, 110 na rychlostních silnicích a 130 na dálnici. U autosedaček se zdroje rozcházejí: jeden dělí děti podle věku, jiné podle výšky a hmotnosti a norma i-Size pracuje s výškou. Princip je jednoduchý. Malé dítě do zádržného systému, na předním sedadle jen výjimečně a nikdy zády ke směru jízdy proti aktivnímu airbagu. Souvislosti rozebírá text o dovolené v Chorvatsku s dětmi.
Trajekty a katamarány: jak to doopravdy funguje
Nejužitečnější věta celého plánování zní: trajekt veze auta, katamarán ne. Trajekt neboli car ferry bere vozidla i pěší, je pomalejší a lépe snáší nepřízeň počasí. Katamarán nebo rychloloď vozí zpravidla jen pěší, je rychlejší, ale citlivější na vlnobití. Kdo si koupí lístek na rychloloď a přijede s autem, má problém.
Fronta rozhoduje, ne jízdenka
Druhé nejčastější nedorozumění se týká rezervací. Na mnoha linkách jízdenka nalodění vozidla negarantuje: jede se v režimu kdo dřív přijede a rozhoduje pozice ve frontě. Rezervovatelnost místa pro auto je sporná. Jeden zdroj popisuje rezervace vozidel jako běžné, jiný uvádí, že většina místních linek se online rezervovat nedá a jízdenky se kupují na přístavní pokladně. Pravda leží mezi tím a liší se linku od linky.
Kolik času si nechat
Doporučené rezervy: pěší zhruba 30 až 45 minut předem, s autem v hlavní sezoně jedna až dvě hodiny, i s rezervací pro vozidlo nejméně 60 minut. Sezonnost je zásadní: v létě jezdí většina linek často, v zimě je provoz výrazně omezený a řada spojů je čistě sezonních. Kolo na nosiči, střešní box nebo přívěs mohou posunout vozidlo do vyšší tarifní kategorie na trajektu i do vyšší kategorie mýta.
Tabulka přístavů a směrů
Přiřazení rampy k ostrovu se v čase mění, proto tabulku čtěte na úrovni odsud se pluje směrem k ostrovu. Který ostrov vybrat, řeší text o výběru chorvatského ostrova.
| Přístav | Charakter | Obsluhuje směrem na |
| Rijeka | velký uzel, mezinárodní i pobřežní | Cres, Krk, Rab, Mali Lošinj, Silba, Unije; dálkově Zadar, Split, Dubrovník, Hvar |
| Zadar | velký uzel se sítí lokálních linek | Ugljan, Premuda, Silba, Olib, Rab, Molat, Iž |
| Šibenik | menší uzel | Zlarin, Prvić, Kaprije, Žirje |
| Split | největší uzel pobřeží | Brač, Hvar, Korčula, Vis, Šolta, Biševo, Lastovo, Mljet; mezinárodně Ancona a Bari |
| Dubrovník | uzel jihu | Lopud, Šipan, Koločep, Korčula, Hvar, Mljet; mezinárodně Bari a dále Černá Hora |
| Ploče | pevninská rampa | Trpanj na Pelješci |
| Drvenik a Makarska | lokální rampy | Hvar, Korčula, Brač |
| Valbiska na Krku | rampa | Cres a dále Lošinj |
| Prizna, Jablanac a Stinica | rampy pod Velebitem | Pag, Rab |
| Pula, Rovinj, Poreč | osobní přístavy | sezonní katamarány, i směr Benátky |
Linky z Itálie
Mezinárodní lodní doprava je navázaná téměř výhradně na Itálii a na velké přístavy. Stabilní osou je Ancona až Split: veze vozidla a noční plavba trvá přibližně devět hodin. Sezonně fungují Ancona až Zadar a Bari až Dubrovník. Z Benátek do istrijských přístavů jezdí rychlé katamarány pro pěší. Linky se ruší a obnovují často.
Bóra a jugo: proč se ruší spoje a zavírají mosty
Bóra vzniká na severovýchodě a padá přes hřeben Velebitu k moři. Nejsilnější je v okolí Senje a nejčastější v zimě, ale objevit se může kdykoli. V nárazech při silných epizodách přesahuje 200 km/h; hodnoty kolem dvou set berte jako horní pásmo výjimečných situací, ne jako běžný stav.
Dopad na lodě
Bóra i jugo způsobují zpoždění a rušení spojů, nejvíc trpí menší a rychlá plavidla. Velké trajekty snášejí zhoršené podmínky lépe než katamarány. Kdo chce na katamaránu navazovat na odlet, riskuje; rozumné je nechat si den rezervy.
Dopad na silnice
Na silnicích bóra uzavírá exponované mosty a úseky v podvelebitském pásu, buď jen pro vysoká a lehká vozidla, nebo pro veškerý provoz; vyhlašuje se zákaz jízdy pro obytné vozy, přívěsy a motocykly. Nejhorší je noční jízda přes Velebit za bóry, protože ve tmě nepoznáte, kde exponovaný úsek začíná. Sezonní souvislosti shrnuje text o tom, kdy jet do Chorvatska.
Kdy je auto spíš přítěž: parkování a ostrovy
Auto vás do Chorvatska dostane a otevře vám vnitrozemí, hory a odlehlé zátoky. V historických přímořských městech se ale v sezoně mění v zátěž. Stará jádra jsou pěší, parkovacích míst je málo, bývají placená a vzdálená od ubytování.
Nechat auto na pevnině
Pro krátký ostrovní výlet je nejrychlejším řešením nechat auto na pevnině a plout jako pěší. Odpadá fronta na nalodění vozidla, tarif je nižší a v přístavu se dá přesednout na autobus nebo půjčit skútr. Auto má smysl vézt, když na ostrově zůstáváte déle.
Bez auta: autobusy, vlaky a letiště
Dovolená bez auta je reálná, pokud zůstanete ve Splitu, Dubrovníku, Záhřebu nebo na jednom ostrově. Veřejná doprava je ve větších turistických městech v sezoně dobrá, mimo hlavní trasy a mimo léto se provoz omezuje nebo mizí. Systém je spolehlivý, ale rigidní: funguje, pokud se přizpůsobíte vy jemu.
Proč vlak do Dalmácie nefunguje
Podél chorvatského pobřeží nevede železnice. Síť vznikala radiálně ze Záhřebu do vnitrozemí a dinárské pohoří tvoří bariéru, kvůli které by pobřežní trať byla mimořádně nákladná. Ze Záhřebu se do Splitu jede řádově sedm až osm hodin, do Rijeky čtyři až pět, Zadar a Šibenik vyžadují přestupy a Dubrovník nemá železnici vůbec.
Autobus je páteř, ne náhrada
Dálkové autobusy dominují pobřežní dopravě, bývají rychlejší než vlaky a mají víc denních spojů. V Dalmácii je autobus primární veřejnou dopravou, což je opak středoevropské intuice. Ostrovní autobusy jsou navázané na trajekty a řídké, s minimálním pokrytím vedlejších zálivů.
Která letiště obsluhují kterou část pobřeží
Pula pokrývá Istrii, Rijeka s letištěm na ostrově Krk obsluhuje Kvarner, Zadar severní a střední Dalmácii, Split střední Dalmácii a blízké ostrovy a Dubrovník jižní Dalmácii. Všechna pobřežní letiště jsou silně sezonní, mimo léto se počet destinací propadá. Mimosezonní cesta proto často znamená přestup nebo přílet do Záhřebu a dojezd po zemi. Z ostrovních letišť mají pravidelný provoz jen Brač a Lošinj; Hvar ani Vis komerční letiště nemají.
Šest chyb, kterých se na cestě do Chorvatska vyvarovat
- Vyjet v sobotu v hlavní sezoně. Sobota je dnem výměny turnusů v celé střední Evropě a kolony se tvoří na stejných místech: v alpských tunelech, na hraničních přechodech a na nájezdech na dálnici.
- Spolehnout se na vinětu v Karavankách. Rakouská ani slovinská viněta mýtné v tunelu nekryje, platí se zvlášť a při každém průjezdu. Stejně tak nestačí jedna maďarská krajská známka na tranzit napříč několika župami.
- Počítat magistralu devadesátkou. D8 má po většině délky jeden pruh v každém směru, množství zatáček a úrovňové křižovatky. Odhad podle mapy se s realitou mine o hodiny.
- Přijet k trajektu s autem na poslední chvíli. Jízdenka na mnoha linkách nalodění vozidla negarantuje, rozhoduje pozice ve frontě. V hlavní sezoně počítejte s příjezdem hodinu až dvě předem, i když rezervaci máte.
- Zaměnit katamarán za trajekt. Rychlolodě vozí zpravidla jen pěší. Kdo podle jízdní doby vybere katamarán a přijede autem, musí hledat jiný spoj.
- Podcenit nulovou toleranci alkoholu. Obecný limit je 0,5 promile, ale pro řidiče do 24 let a pro profesionály platí nula. Nejbezpečnější je nepít vůbec, pojišťovny mají jízdu pod vlivem vyloučenou z krytí.
Co si ověřit před cestou
Několik okruhů z tohoto článku je svou povahou proměnlivých a žádný text je neudrží aktuální. Principy výše vydrží roky, konkrétní hodnoty ne. Seznam níže proto neuvádí čísla, jen položky k ověření u silničních správ, u chorvatského autoklubu a u provozovatelů lodních linek. Širší kontext nabízí příprava dovolené v Chorvatsku.
- Aktuální podoba mýtného ve všech čtyřech zemích včetně nosiče známky.
- Provozní režim tunelu Karavanky a případná omezení.
- Vymezení období povinného svícení a seznam povinné výbavy.
- Pravidla pro dětské zádržné systémy, tedy věk, výška, nebo hmotnost.
- Provoz konkrétní lodní linky pro vaše datum a možnost rezervace vozidla.
- Výstrahy před bórou a případné zákazy jízdy pro obytné vozy, přívěsy a motocykly.
- Existence přímých leteckých spojení pro vaše termíny.
- Podmínky autopůjčovny: výjezd do Bosny a Černé Hory, jednotka ENC, spoluúčast a krytí skel a podvozku.
- Doklady potřebné na vnějších hranicích s Bosnou a s Černou Horou.
Časté otázky
Kudy vede nejrychlejší cesta do Chorvatska autem?
Záleží na cíli, jedna univerzálně nejrychlejší trasa neexistuje. Do Istrie a na Kvarner vede nejkratší cesta alpsky přes Villach a tunel Karavanky. Do Dalmácie připadá v úvahu buď panonská trasa přes Maďarsko a Záhřeb, nebo alpská varianta přes Vídeň a Graz, kterou zdroje označují za rychlou a bez velkých tunelů. Zlom mezi oběma koridory leží zhruba v úrovni Rijeky.
Kolik kilometrů je z Prahy do Splitu?
Podle varianty trasy zhruba 1 050 až 1 105 km, kde nižší číslo odpovídá alpské trase a vyšší cestě přes Maďarsko. Uvádět jediné číslo je zavádějící, protože se kilometráž mění s otevřením nových dálničních úseků. Do Puly přes Villach je to zhruba 860 km. Z Moravy je maďarská trasa relativně výhodnější, protože odpadá zajížďka přes jižní Čechy.
Kryje rakouská nebo slovinská viněta tunel Karavanky?
Nekryje. Mýtné za tunel se platí zvlášť a při každém průjezdu, v obou směrech. Zpoplatněný je úsek od nejbližšího nájezdu na rakouské straně po státní hranici, která vede uprostřed tunelu. Tunel provozují společně rakouský ASFINAG a slovinský DARS a v hlavní sezoně se před ním o víkendech tvoří kolony.
Jak funguje mýtné v Chorvatsku?
Chorvatsko nemá vinětu, ale úsekové mýto. Na dálnicích s více nájezdy funguje uzavřený systém: na vjezdu si vezmete lístek nebo se zaregistrujete elektronickou jednotkou a na výjezdu platíte podle ujeté vzdálenosti a kategorie vozidla. Na jednotlivých mostech a tunelech běží otevřený systém s paušální platbou na jednom místě. Jednotka ENC umožňuje průjezd vyhrazeným pruhem.
Vezou katamarány auta?
Nevezou. Katamarány a rychlolodě přepravují zpravidla jen pěší cestující, vozidla bere výhradně trajekt. Trajekt je pomalejší, zato lépe snáší zhoršené počasí, zatímco rychlá plavidla se při bóře a jugu ruší jako první. Kdo chce s autem na ostrov, musí hledat trajektovou linku a počítat s delší jízdní dobou.
Garantuje jízdenka na trajekt místo pro auto?
Na mnoha linkách ne. Jede se v režimu kdo dřív přijede a rozhoduje pozice ve frontě, takže samotná jízdenka nalodění vozidla nezajistí. Zdroje se navíc rozcházejí v tom, jak široce se dá místo pro vozidlo předem rezervovat: jeden popisuje rezervace jako běžné, druhý uvádí, že většina místních linek se online rezervovat nedá. V hlavní sezoně proto přijíždějte k přístavu hodinu až dvě předem.
Potřebuji na cestě do Chorvatska přes Neum cestovní doklady?
Ano. Chorvatsko je sice v Schengenu, ale jeho hranice s Bosnou a Hercegovinou a s Černou Horou zůstávají vnější hranicí Evropské unie, takže se na nich kontroluje. Neumskému koridoru se ale dá vyhnout úplně: Pelješackým mostem, trajektem z Ploče do Trpanje, nebo katamaránem ze Splitu do Dubrovníku bez auta. Most se otevřel 26. července 2022 a měří přibližně 2,4 km.
Vyplatí se brát auto na ostrov?
Na krátký pobyt zpravidla ne. Jako pěší se vyhnete frontě na nalodění vozidla, zaplatíte nižší tarif a v přístavu přesednete na místní autobus nebo si půjčíte skútr. Auto se vyplatí, když zůstáváte déle a chcete objíždět vzdálené zátoky, protože ostrovní autobusy jezdí řídce a vedlejší pláže prakticky neobsluhují. Počítejte také s tím, že kolo na nosiči nebo střešní box mohou vůz posunout do vyšší tarifní kategorie.
Zdroje: chorvatský provozovatel dálnic HAC, maďarský provozovatel elektronických dálničních známek, encyklopedické podklady k tunelu Karavanky, k silnici D8 Jadranska magistrala a k Pelješackému mostu, český průvodce povinnou výbavou pro Chorvatsko, přehledy chorvatského trajektového systému a přístavů, podklady k větrům bóra a jugo, přehled chorvatských letišť a železniční sítě.