Chorvatské ostrovy se nevybírají podle velikosti ani počtu obyvatel, ale podle toho, jak se na ně dostanete a jak se po nich pohnete, až tam budete. Most znamená auto bez fronty, trajekt auto s frontou a katamarán dovolenou bez auta. K tomu se přidávají dvě věci, které se v přehledech skoro nikdy neobjevují: kolik je na ostrově stínu a jak často jezdí autobus. Tenhle průvodce staví výběr na uvedených kritériích, ne na superlativech.
Ve zkratce
| Kolik ostrovů | asi 1 200 až 1 250 včetně ostrůvků a skal |
| Vlastních ostrovů | 78 nebo 718 podle použité definice |
| Trvale obydlených | asi 47 až 50 |
| Největší ostrov | Krk a Cres shodně kolem 405 km², rozhodnout nelze |
| Nejlidnatější ostrov | Krk, 19 916 obyvatel při sčítání 2021 |
| Mostem z pevniny | Krk, Pag (jih), Čiovo, Vir |
| Trajekt versus katamarán | trajekt veze auta, katamarán ne |
| Nejzalesněnější | Mljet, přes 84 % plochy, pak Lastovo s asi 60 % |
| Nejméně stínu | Pag a Vir, holý kras |
| Hlavní riziko dopravy | bóra, umí zastavit trajekty |
| Ostrov, kde se chodí pěšky | Lopud v Elafitech |
Kolik ostrovů Chorvatsko vlastně má
Jedna odpověď neexistuje a je poctivé to říct hned. Celkový součet ostrovů, ostrůvků, skal a útesů se pohybuje kolem 1 200 až 1 250, nejčastěji citované číslo je 1 244. Historicky se uváděly hodnoty od 991 po 1 246 podle techniky měření i definice.
Podstatnější je rozpad na kategorie, kde si zdroje odporují strukturálně. Jedna sada čísel mluví o 78 až 79 vlastních ostrovech, 525 ostrůvcích a 642 skalách a útesech, druhá o 718 ostrovech, 389 ostrůvcích a 78 útesech. Nejde o zaokrouhlení.
Vysvětlení je v definici: hydrografický institut považuje za ostrov útvar nad 1 km², za ostrůvek plochu 0,1 až 1 km² a za skálu cokoli pod 0,1 km², takže podle umístění hranice vyjde 78, nebo 718. Chorvatské souostroví je každopádně druhé největší ve Středomoří, po řeckém.
Kolik ostrovů má smysl pro dovolenou
Trvalého obyvatele má asi 47 až 50 ostrovů. Přehledy uvádějí i 67 ostrovů se sídly, ale u zhruba dvaceti z nich trvalé obyvatelstvo vymizelo. Pro plánování dovolené je relevantních kolem patnácti, zbytek nemá ubytování ani spojení. Populace ostrovů vrcholila roku 1921 na 173 503 obyvatelích, pak desetiletí klesala a obrat nastal až v devadesátých letech.
Není největší jako největší
Ani otázka největšího ostrova nemá jasnou odpověď. Encyklopedie uvádějí u Krku i Cresu prakticky shodnou rozlohu kolem 405 km² a samy odkazují na paradox pobřežní čáry: čím jemnějším měřítkem se členité pobřeží obkresluje, tím jinak vychází plocha i obvod. Podle metodiky tedy jednou vede Krk, jindy Cres. Nesporné je jen to, že Krk je nejlidnatější.
Trajekt, katamarán a most: čím se výběr rozhoduje
Trajekt veze auta, katamarán ne. Tahle věta rozhodne o polovině dovolené. Trajekt pobere vozidla i pěší, snese velká zavazadla a kočárky a je pomalejší. Katamarán je rychlá loď pro pěší, prostor na zavazadla je omezený a v sezoně počítejte typicky s jedním větším kusem na osobu.
Z dubrovnického přístavu Gruž na Mljet trvá plavba trajektem asi 2,5 hodiny, katamaránem asi 90 minut. Cena za rychlost je ale zásadní: ostrov obsluhovaný převážně katamaránem znamená fakticky dovolenou bez auta. Varianty příjezdu i lodní spojení rozebírá text o cestě do Chorvatska a trajektech.
Zakoupená jízdenka není místo pro auto
Na řadě linek platí, že jízdenka negarantuje místo pro vozidlo a rozhoduje pozice ve frontě. V letní špičce, zvlášť o víkendech, se s autem doporučuje přijet 1 až 2 hodiny předem, a i tam, kde jde místo rezervovat, alespoň hodinu.
V sezoně je tedy kapacita pro auta omezený zdroj, tedy riziko, ne jistota. Plyne z toho i druhé doporučení: vzdálené ostrovy jako Vis, Lastovo nebo Mljet se nevyplatí na dva až tři dny, čas na moři by sežral podstatnou část pobytu.
Ostrovy, kam se dostanete po mostě
| Krk | Krčki most u Rijeky, dokončen v červenci 1980, délka 1 430 m |
| Pag | Paški most spojuje s pevninou jižní část ostrova |
| Čiovo | most z Trogiru od roku 1964, druhý zdvižný o délce 546,34 m otevřen v červenci 2018 |
| Vir | silniční most na pevninu |
| Lošinj | most z Cresu u Osoru, na Cres ale jen trajektem |
| Pašman | most Ždrelac z Ugljanu, otevřen 1979 |
Dvě upozornění. Pelješac se v seznamech ostrovů s mostem občas objeví, ale je to poloostrov. A most neznamená ostrov bez fronty: právě na Čiovu musel vzniknout druhý most kvůli kolapsu dopravy.

Kvarner: Krk, Cres, Lošinj a Rab
Krk: nejzabydlenější a nejdostupnější
Krk je nejlidnatější ostrov Jadranu s 19 916 obyvateli podle sčítání 2021 a rozlohou kolem 405 km². Přijedete po mostě, bez trajektu a bez fronty, a na severním cípu v Omišalji leží letiště Rijeka. Terén je skalnatý a krasový, nejvyšší bod Obzova měří 568 m.
Sídla jsou rozprostřená a každé má jiný charakter: město Krk (6 243 obyvatel), Malinska (3 142), Omišalj (2 987), Baška (1 668) a vinařský Vrbnik (1 270). Krk je nejméně divoký z velkých ostrovů a proto funguje pro rodiny s autem.
Cres: stejně velký, šestkrát méně lidí
Cres má 405,78 km² a 3 079 obyvatel podle sčítání 2011, tedy zhruba šestinu lidí Krku na stejné ploše. To říká o ruchu víc než jakékoli hodnocení slovy. Autem se sem dostanete vždy přes trajekt, buď z istrijské Brestovy do Poroziny, nebo z Krku z Valbisky do Meragu.
Vransko jezero je jediný zdroj sladké vody na ostrově a zásobuje i Lošinj. Je to největší chorvatské jezero podle objemu zadržené vody, hluboké až 76 m; nezaměňujte je se stejnojmenným Vranským jezerem u Zadaru, které je největší podle plochy. Okolí vesnic Beli a Orlec hostí početnou populaci supů bělohlavých.
Lošinj a Rab: zeleň, mírné klima a písek
Lošinj je jedenáctý největší ostrov Jadranu, dlouhý 33 km, s pobřežím 112,7 km. Mostem u Osoru navazuje na Cres, takže autem se sem dostanete přes cresský trajekt. Uvádí se asi 2 600 hodin slunečního svitu ročně, průměr 24 °C v létě a 7 °C v zimě, a jihozápadní břehy pokrývají borové lesy. Zdravotní turistika tu má tradici od roku 1885.
Rab má 93,6 km² a 7 161 obyvatel podle sčítání 2021, trajekty jezdí z pevninské Stinice i z Krku a Pagu. Ostrov je krajinně rozpolcený: severovýchod je holý kras, jihozápad hostí jeden z posledních dubových lesů Středomoří. Argument pro rodiny leží na poloostrově Lopar, kde je Rajská pláž skutečně písečná s mělkým vstupem. Rozbor, které pláže jsou písečné doopravdy, najdete v přehledu písečných a oblázkových pláží.
Pag: jeden ostrov, dvě dovolené
Pag nelze zhodnotit jednou větou a záměna jeho dvou půlek umí zkazit pobyt. Ostrov měří asi 284 km², je pátý největší v zemi, dlouhý zhruba 60 km a široký 2 až 10 km, s asi 9 000 obyvateli podle sčítání 2011. Má nejdelší pobřeží ze všech chorvatských ostrovů, 269,2 km.
Sever: Novalja a Zrće
Pláž Zrće u Novalje je hlavní klubová a párty adresa chorvatských ostrovů; přístupná je celoročně, klubový provoz je sezonní. Kdo sem přijede za tichem, udělal chybu. Na sever ostrova se dostanete po jižním mostě, ale je to daleko, takže mnozí volí trajekt Prizna až Žigljen.
Jih: sýr, sůl a měsíční krajina
Jižní část s městem Pag a poloostrovem Lun se starými olivovníky je jiný svět. Solivarnictví tu má přes tisíc let tradice a paški sir se vyrábí z mléka ovcí pasoucích se na bylinách osolených bórou. Přezdívku měsíční krajina si ostrov vysloužil holým kamenitým povrchem.
Právě ta holost je praktický problém. Na Pagu prakticky není stín, takže pěší pohyb mimo ranní a večerní hodiny je v létě nepříjemný až nemožný.
Střední Dalmácie: Brač, Hvar, Vis a Šolta
Brač: univerzální volba
Brač má 396 km², je největším ostrovem Dalmácie a třetím na Jadranu, s 13 931 obyvateli podle sčítání 2021. Vidova gora se 780 m je nejvyšší bod všech jadranských ostrovů. Bílý vápenec z bračských lomů se historicky použil na Diokleciánův palác ve Splitu a okolí střední Dalmácie.
Nejfotografovanějším místem je Zlatni rat, oblázková kosa dva kilometry západně od Bolu. Mění tvar podle přílivu, proudů, vln a větru: měření z roku 2015 dalo východní straně 377 m a západní 479 m. Jihovýchodní jugo tlačí cíp na západ, odpolední maestral jej otáčí zpět na východ. Spolehlivý maestral z pláže udělal cíl windsurfařů.
Hvar: město a vnitrozemí jsou dva světy
Hvar má 297 km², délku asi 68 km, ale nejširší místo jen 10,5 km. Vrchol Sv. Nikola měří 628 m, ostrov má 10 678 obyvatel podle sčítání 2021. Sídla jsou město Hvar (3 979), Jelsa (3 501), Stari Grad (2 772) a Sućuraj (426).
Ostrov se prezentuje jako nejslunečnější místo Evropy s více než 2 715 hodinami svitu ročně. Jde o marketingový nárok samotné destinace, ne o nezávislé měření se srovnatelnou metodikou; Lošinj uvádí asi 2 600 hodin. Slunce tu je hodně, titul berte jako reklamu.
Rozdíl mezi částmi ostrova je zásadní. Město Hvar je nejznámější adresou nočního života chorvatských ostrovů, zatímco Jelsa, Vrboska, Stari Grad a vnitrozemské vesnice jsou klidné, a vzdálenost mezi oběma světy je na tak dlouhém ostrově významná. Vnitrozemí patří levandule, červená plavac mali a Starogradské polje, krajina založená řeckými kolonisty roku 384 př. n. l. a zapsaná v UNESCO.
Vis a Šolta: nejméně komerční a nejdostupnější ticho
Vis má 90,26 km², nejvyšší bod Hum 587 m a 3 313 obyvatel podle sčítání 2021. Je to nejvzdálenější trvale obydlený ostrov od pevniny, dostupný pouze lodí ze Splitu, trajektem asi 2 hodiny a 20 minut. Klíč k jeho podobě leží ve vojenské minulosti: za druhé světové války tu sídlilo Titovo partyzánské velení a poté byl ostrov námořní základnou uzavřenou až do roku 1989, proto je dodnes výrazně méně zastavěný než Hvar nebo Brač.
Z Komiže se vyplouvá na Biševo za Modrou jeskyní, dostupnou pouze lodí. Vstup je 1,5 m vysoký a 2,5 m široký, jeskyně měří 18 m délky a 6 m výšky. V létě mezi 10. a 13. hodinou proniká podmořským otvorem sluneční světlo, odráží se od bílého dna a barví jeskyni modře.
Šolta má 58,98 km² a 1 975 obyvatel podle sčítání 2021, po desetiletích poklesu populace opět mírně roste. Leží jižně od Splitu, západně od Brače, a blízkost města je její hlavní devíza. Gastronomicky má silný příběh v odrůdě dobričić, jedné z rodičovských odrůd amerického zinfandelu.
Zadarské okolí a jih: od Ugljanu po Elafity
Ugljan a Pašman: jedno auto, dva ostrovy
Ugljan má 50,21 km² a 6 049 obyvatel podle sčítání 2011, patří k nejhustěji osídleným chorvatským ostrovům. Devízou je krátká plavba trajektem ze Zadaru do Preka, nad nímž stojí zřícenina pevnosti svatého Michala. Traduje se, že zdejší olivový olej je nejlepší v zemi; je to místní pověst, ne měřitelný fakt.
Pašman má 60,11 km² a 2 845 obyvatel podle sčítání 2011. Připojuje se k Ugljanu mostem Ždrelac z roku 1979 a má vlastní trajekt z Biogradu do Tkonu. Uvádí se, že proudy v kanálu se mění každých šest hodin a moře tu patří k nejčistším na Jadranu; opírá se to o pozorování, ne o publikované měření. Doložený je klášter Ćokovac, centrum hlaholské rukopisné produkce.
Dugi otok a Korčula
Dugi otok má 114 km², je sedmý největší na Jadranu a rozměry 44,5 krát 4,8 km napovídají, co vás čeká: hodně jízdy. Sídla leží na východní straně, největší je Sali. Jih zabírá přírodní park Telašćica sousedící s národním parkem Kornati, kde se útesy zvedají do 161 m nad hladinu a spadají do hloubky 90 m. Slané jezero Mir má slanost z podzemního spojení s Jadranem. Chráněná území rozebírá průvodce po chorvatských národních parcích.
Korčula má 279 km², je šestým největším ostrovem Jadranu a má 14 594 obyvatel podle sčítání 2021. Nejpraktičtější cesta s autem vede krátkým trajektem z Orebiće. Marco Polo je tu všudypřítomný, ale poctivá formulace zní jinak než suvenýry: doložené je, že roku 1298 porazila Janovská republika u Korčuly Benátky v bitvě u Curzoly a že Marco Polo byl podle místní tradice zajat, nikoli že se zde narodil.
Ostrov má vlastní bílou odrůdu grk, která se pro malou produkci nevyváží, druhou je pošip, a z města pochází tanec s meči moreška doložený od 16. století. Proti Pagu je Korčula nápadně zalesněná a je dobrým kompromisem mezi ruchem Hvaru a tichem Visu.
Mljet, Lastovo a Elafity
Mljet má 98,01 km², délku 37 km a 1 062 obyvatel podle sčítání 2021 ve čtrnácti osadách. Přes 84 % ostrova pokrývá les, což je nejvyšší podíl mezi velkými ostrovy a hlavní argument pro srpen. Severozápad zabírá národní park vyhlášený roku 1960 se slanými jezery Veliko a Malo jezero, která vznikla prokopáním kanálu k moři.
Lastovo je obec tvořená 46 ostrovy se 792 obyvateli podle sčítání 2011. Po druhé světové válce šlo o zónu zapovězenou cizincům a omezení padlo roku 1988. Od roku 2006 je přírodním parkem a asi 60 % plochy pokrývá les.
Z Elafitů jsou trvale obydlené tři: Koločep se 163 obyvateli, Lopud s nejrozvinutější infrastrukturou a Šipan se 419 obyvateli. Nejsilnější tip pro rodiny je Lopud: chodí se po něm pěšky, plavba z Gruže trvá pod hodinu a písečná pláž Šunj s mělkou vodou leží asi 20 až 30 minut chůze od přístavu. Výletní návaznosti popisuje průvodce po Dubrovníku a jižní Dalmácii.
Srovnávací tabulka chorvatských ostrovů
Tabulka slouží k rychlému vyřazování, ne k rozhodnutí. Roky sčítání se liší, proto jsou uvedené. Nejdůležitější je sloupec dostupnosti: rozhoduje, jestli vezmete auto.
| Ostrov | Dostupnost | Velikost a lidé | Charakter | Pláže | Komu |
|---|---|---|---|---|---|
| Krk | most | 405 km², 19 916 (2021) | zabydlený | oblázky, platformy | rodiny s autem |
| Cres | trajekt | 405,78 km², 3 079 (2011) | divoký, prázdný | oblázkové zálivy | turistika, ptáci |
| Lošinj | most z Cresu | 33 km, 11. největší | zelený, lázeňský | oblázky pod borovicemi | menší děti |
| Rab | trajekt | 93,6 km², 7 161 (2021) | kras i dubový les | písek na Loparu | rodiny s batolaty |
| Pag | most i trajekt | 284 km², 9 000 (2011) | dvě půlky, holý kras | oblázky, Zrće | párty nebo gastro |
| Ugljan | krátký trajekt | 50,21 km², 6 049 (2011) | hustě osídlený | drobné zálivy | cyklistika |
| Pašman | most i trajekt | 60,11 km², 2 845 (2011) | velmi tichý | drobné zálivy | rybaření |
| Dugi otok | trajekt, dlouhá plavba | 114 km², 44,5 km délky | rozlehlý, řídký | Sakarun, útesy | turistika, ticho |
| Brač | trajekt ze Splitu | 396 km², 13 931 (2021) | univerzální | Zlatni rat, oblázky | rodiny, kola |
| Šolta | krátký trajekt | 58,98 km², 1 975 (2021) | tiché, blízko města | skalnaté zálivy | jachting, víno |
| Hvar | trajekt | 297 km², 10 678 (2021) | město versus vnitrozemí | platformy, oblázky | noční život nebo víno |
| Vis | jen loď, dlouhá plavba | 90,26 km², 3 313 (2021) | nejméně komerční | skryté zátoky | gastronomie |
| Korčula | trajekt z Orebiće | 279 km², 14 594 (2021) | zalesněný, historický | oblázky, platformy | rodiny, památky |
| Mljet | trajekt i katamarán | 98,01 km², 1 062 (2021) | les na 84 % plochy | zálivy, slaná jezera | příroda, kajak |
| Lastovo | trajekt, dlouhá plavba | 792 obyvatel (2011) | nejklidnější | divoké zátoky | potápěči, jachtaři |
| Lopud | loď z Dubrovníku | malý, z Elafitů | pěší ostrov | písečná Šunj | rodiny bez auta |
Pohyb po ostrově bez auta
Nejčastější chyba je řešit jen cestu na ostrov. O použitelnosti destinace rozhoduje spíš to, jak se dostanete z přístavu do ubytování a na pláž, a ostrovní veřejná doprava bývá řídká.
Extrémním příkladem je Mljet. Ostrovem prochází jediná silnice a veřejná doprava po ní je řídká. Bez auta nebo kola je pohyb obtížný a národní park leží od vzdálenějších osad daleko. Kolo tu není romantika, ale dopravní řešení.
Druhý příklad je Dugi otok, dlouhý 44 kilometrů, se sídly po celé východní straně. Mezi přístavem, ubytováním a Telašćicí to bývá půl hodiny jízdy. Kdo přijede bez vozu, potřebuje ubytování v docházkové vzdálenosti od přístavu.
Kdy auto opravdu nepotřebujete
Bez auta se dá dobře fungovat na malých ostrovech s jedním centrem: Lopud projdete pěšky, Šolta a Ugljan mají krátkou plavbu a kompaktní osídlení. Naopak Pag, Hvar, Dugi otok a Brač jsou dlouhé natolik, že bez vozidla nebo skútru přijdete o většinu ostrova.
Voda, stín a zalesněnost: podceňované kritérium
Pro srpnovou dovolenou s dětmi je zalesněnost tvrdší kritérium než typ pláže. Rozdíl mezi ostrovem s borovým hájem nad plážemi a ostrovem bez jediného stromu je v poledním horku propastný. Přehledy destinací to skoro nikdy neuvádějí.
| Nejvíc stínu | Mljet (přes 84 % lesa), Lastovo (asi 60 %), Korčula, jihozápad Rabu |
| Částečný stín | Lošinj, Brač u Zlatního ratu, vyšší partie Dugého otoku |
| Minimum stínu | Pag, Vir, severovýchod Rabu, holé části Krku |
Se stínem souvisí i voda. Cres zásobuje ze svého jezera i sousední Lošinj. Ostrovní vodní hospodářství je křehké a šetrnost s vodou tu není gesto, ale nutnost.
Mělký vstup je důležitější než pěkná pláž
Pro rodiny s batolaty je rozhodující, jak voda klesá při břehu, ne jak pláž vypadá na fotografii. Skutečně písečné a mělké jsou na Jadranu vzácnost: Lopar na Rabu a Šunj na Lopudu jsou nejjistější adresy. Světlý mělký záliv nabízí Sakarun, ikonický Zlatni rat je oblázkový a u městských destinací převažují betonové platformy. Tipy pro nejmenší shrnuje text o dovolené v Chorvatsku s dětmi.
Bóra a další rizika ostrovní dovolené
Bóra je studený nárazový vítr padající z pevninských hor k moři a je to nejčastější důvod, proč se lidé z ostrova nedostanou včas. Při silných epizodách se lodní spojení omezuje nebo ruší, včetně velkých trajektových linek. Nejsilnější bývá pod Velebitem, tedy u Pagu, Rabu a v severním Kvarneru.
Neplánujte proto let domů ani klíčový přesun na den, kdy se z ostrova teprve vracíte. Ideálně strávit poslední noc na pevnině. Rozbor větrů a sezon nabízí přehled nejlepšího období pro cestu k moři.
Další rizika, se kterými se počítá
Druhé riziko je kapacita trajektů pro vozidla v letní špičce. Třetí je servis: na Lastovu, Visu nebo Mljetu je omezený a lékárna či bankomat nemusí být v každé osadě. Čtvrté je podcenění vzdáleností. Souvislosti celé destinace shrnuje kompletní průvodce dovolenou v Chorvatsku.
Jak vybrat ostrov podle typu dovolené
- Chcete auto a žádnou frontu. Volte Krk nebo jižní část Pagu, kam se dostanete po mostě. Čiovo je varianta, pokud vám stačí být hned u moře u Trogiru.
- Jedete s batolaty. Rozhoduje mělký vstup do vody a krátká plavba. Rab s Loparem a Lopud s pláží Šunj jsou nejjistější volby, po Lopudu se navíc chodí pěšky.
- Chcete chodit pěšky. Cres se supy, Vidova gora na Brači, Telašćica na Dugom otoku a okruhy kolem jezer na Mljetu. Vyhněte se Pagu a Viru, kde chybí stín.
- Chcete noční život. Zrće u Novalje a město Hvar jsou dvě jasné adresy. Bol na Brači a město Korčula nabízejí večerní život, ne klubovou scénu.
- Chcete ticho a málo lidí. Lastovo, Vis, Pašman a Dugi otok. Počítejte s delší cestou, omezeným servisem a nutností mít vlastní dopravu.
- Chcete víno a gastronomii. Vis s odrůdami vugava a plavac mali, Korčula s grkem a pošipem, Šolta s dobričićem a Pag s ovčím sýrem a solí.
- Máte jen tři až čtyři dny. Zůstaňte u ostrovů s krátkou plavbou: Šolta, Ugljan, Brač nebo Korčula. Vzdálené ostrovy nemají na krátký pobyt smysl.
Časté otázky
Kolik má Chorvatsko ostrovů?
Celkem se uvádí asi 1 200 až 1 250 ostrovů, ostrůvků, skal a útesů, nejčastěji citované číslo je 1 244. Počet vlastních ostrovů se ale liší podle definice: jedny zdroje mluví o 78 až 79 ostrovech, jiné o 718. Rozdíl je v tom, kde leží hranice mezi ostrovem a ostrůvkem; hydrografická definice počítá ostrov nad 1 km². Trvalého obyvatele má asi 47 až 50 ostrovů.
Který chorvatský ostrov je největší?
Rozhodnout to nelze. Krk i Cres uvádějí encyklopedie s prakticky shodnou rozlohou kolem 405 km² a samy odkazují na paradox pobřežní čáry, kdy se výsledek mění podle použitého měřítka. Podle metodiky proto vychází jednou první jeden, jindy druhý. Nesporné je pouze to, že Krk je nejlidnatější ostrov Jadranu.
Jaký je rozdíl mezi trajektem a katamaránem?
Trajekt veze vozidla i pěší cestující, pobere velká zavazadla a kočárky, ale je pomalejší. Katamarán je rychlá loď pouze pro pěší, vozidla nepřepravuje a prostor na zavazadla je omezený. Rozdíl v čase ukazuje trasa z Dubrovníku na Mljet: trajektem asi 2,5 hodiny, katamaránem asi 90 minut. Kdo chce mít na ostrově auto, musí jet trajektem.
Na které chorvatské ostrovy se dostanu autem bez trajektu?
Mostem z pevniny jsou spojené Krk, jižní část Pagu, Čiovo u Trogiru a Vir. Lošinj má most z Cresu a Pašman most Ždrelac z Ugljanu, jenže na Cres i Ugljan se dostanete jen trajektem. Most navíc neznamená plynulou dopravu: právě na Čiovu musel kvůli kolapsu vzniknout druhý most.
Které chorvatské ostrovy jsou nejlepší pro rodiny s malými dětmi?
Nejsilnější kombinace je krátká cesta, mělký vstup do vody a dostupný servis. Rab s písečnou Rajskou pláží na Loparu a Lopud s pláží Šunj jsou dvě adresy, kde je vstup do moře opravdu mělký. Krk vyhrává dostupností po mostě, Ugljan a Pašman krátkou plavbou a klidem. Pro srpen zvažte i zalesněnost, stín je s dětmi důležitější než vzhled pláže.
Je Hvar opravdu nejslunečnější ostrov Evropy?
Ostrov se tak prezentuje a uvádí přes 2 715 hodin slunečního svitu ročně, jde ale o marketingový nárok samotné destinace, ne o nezávislé srovnávací měření. Pro kontext: Lošinj uvádí asi 2 600 hodin. Bez shodné metodiky a stejného měřeného období takové pořadí nelze potvrdit. Slunečno na Hvaru bezpochyby je, titul ale berte jako reklamu.
Narodil se Marco Polo na Korčule?
Doložené to není a ostrov to sám podává jako místní tradici. Historicky prokázané je, že roku 1298 porazila Janovská republika u Korčuly Benátky v bitvě u Curzoly a že Marco Polo byl podle tradice zajat. Z toho vyrostl celý příběh o rodišti. Jako součást místní kultury je zajímavý, jako historický fakt neobstojí.
Může bóra zastavit trajekty?
Ano, a je to nejčastější důvod, proč se lidé z ostrova nedostanou včas. Bóra je studený nárazový vítr padající z pevninských hor k moři a při silných epizodách se lodní spojení omezuje nebo ruší, včetně velkých trajektových linek. Nejsilnější bývá pod Velebitem, tedy u Pagu, Rabu a v severním Kvarneru. Neplánujte proto návrat z ostrova na den odletu bez rezervy.
Zdroje: Total Croatia News (počty ostrovů), Wikipedie (encyklopedické profily ostrovů, Telašćica, Zlatni rat, Biševo, Elafitské ostrovy), Croatia Unscripted (fungování trajektového systému), Chasing the Donkey a Michelin Guide (paški sir), Visit Pag a Time Out (Zrće), Adriatic.hr (Telašćica), Absolute Croatia (Lopud).