Travertinove kaskady mezi jezery v listnatem lese

Plitvická jezera a národní parky Chorvatska

Plitvická jezera jsou nejznámější chorvatský národní park a stojí za návštěvu, ale jen tehdy, když je naplánujete jinak než většina lidí. Ráno místo poledne, Vstup 2 místo Vstupu 1, květen nebo září místo srpna. A hlavně: parků je osm a přinejmenším tři z nich nabídnou stejně silný zážitek bez fronty. Tenhle průvodce dává Plitvicím prostor a pak vás pošle jinam.

Ve zkratce

Národních parků osm, přísný ochranný režim
Přírodních parků dvanáct, volnější režim
Tři skupiny parků krasové sladkovodní, horské vnitrozemské, mořské a ostrovní
Plitvická jezera 16 jezer viditelných z povrchu, výškový rozdíl 133 m
Veliki slap přibližně 70 až 78 m podle způsobu měření
UNESCO Plitvice zapsány roku 1979, rozšíření zápisu 2000
Vstup na Plitvice regulovaný, v sezoně se rezervuje předem
Koupání zakázané na Plitvicích i pod Skradinským bukem
Nejvyšší bod Velebitu Vaganski vrh 1 757 m, leží v Paklenici
Jen lodí Kornati a Brijuni
Nejklidnější parky Risnjak, Severní Velebit, Mala Paklenica
Velké šelmy medvěd, vlk i rys ve vnitrozemí
Nejlepší měsíce květen a září

Osm národních parků: co je čím a kolik času si vyžádá

Chorvatsko chrání území ve dvou úrovních. Národní park (nacionalni park) znamená přísný režim s regulovaným vstupem a omezenou lidskou činností, přírodní park (park prirode) je volnější kategorie, ve které se běžně hospodaří a bydlí. Národních parků je osm, přírodních dvanáct.

Osmičku parků si nejlépe zapamatujete ve třech skupinách: krasové sladkovodní Plitvická jezera a Krka, horské vnitrozemské Risnjak, Severní Velebit a Paklenica, mořské a ostrovní Kornati, Mljet a Brijuni.

Srovnavaci tabulka osmi chorvatskych narodnich parku: typ krajiny, hlavni lakadlo, narocnost a zpusob dopravy. Narodnich parku je osm s prisnym rezimem, prirodnich parku dvanact s volnejsim. Vaganski vrh 1 757 metru lezi v Paklenici, ne v Severnim Velebitu. Do Kornatu, na Mljet a na Brijuni vede jen cesta po vode.
Osm chorvatských národních parků ve srovnání: typ krajiny, hlavní lákadlo, náročnost a přístup. Rozlohy v tabulce nejsou, u Kornatů a Paklenice se zdroje rozcházejí.

Srovnávací tabulka všech osmi parků

Park Poloha Čím je výjimečný Kolik času Náročnost
Plitvická jezera vnitrozemí, Lika kaskáda 16 jezer, travertinové hrázky, UNESCO od roku 1979 půl dne až celý den nízká až střední
Krka severní Dalmácie Skradinski buk, největší travertinový systém v Evropě, klášter Visovac 3 až 5 hodin nízká
Kornati jižně od Dugého otoku 89 holých ostrovů, svislé koruny nad otevřeným mořem den, jachtaři víc nízká pro výletníky
Mljet západ ostrova u Dubrovníku dvě slaná jezera, klášter na ostrůvku, borové lesy den, ideálně dva nízká, vděčné na kolo
Brijuni u Fažany v Istrii kulturní krajina, Titova rezidence, dinosauří stopy půl dne až den žádná
Risnjak Gorski kotar, asi 15 km od moře styk Alp a Dinárid, pramen Kupy, rysi a vlci půl dne až den střední
Paklenica jižní Velebit nad Starigradem dvě soutěsky, asi 600 lezeckých cest, Vaganski vrh půl dne až tři dny nízká na dně, vysoká na hřebeni
Severní Velebit nad Senjem vysokohorský kras, Premužićova stezka, bučiny UNESCO dva až tři dny střední až vysoká

Rozlohy uvádějí zdroje nejednotně: Plitvice mají zhruba 296,85 km², Kornati podle započtení mořské části 220 až 320 km², Krka asi 109 km². U Brijunů a Paklenice spolehlivé číslo z primárního zdroje chybí.

Travertinové hrázky: Plitvice jsou živý útvar, ne kulisa

Tohle je jádro celého výkladu a místo, kde populární texty uklouznou. Věta „vápenec se vysráží z vody“ je jen polovina pravdy: bez živých organismů by hrázky nerostly, tvořila by se jen tvrdá krusta. Travertin, chorvatsky sedra a česky pěnovec, je dílo chemie i biologie.

Chemická podmínka

Travertin se tvoří jen při splnění tří podmínek najednou: voda přesycená uhličitanem vápenatým se saturačním indexem nad 3, pH nad 8,0 a koncentrace rozpuštěné organické hmoty pod 10 mg uhlíku na litr. Na přelivech, kde proudící voda ztrácí oxid uhličitý, se pak vápenec sráží.

Biologická podmínka a mechy jako stavitelé

Sinice, rozsivky a další řasy, bakterie i prvoci vylučují látky, které zachycují mikrokrystalky kalcitu a vytvářejí nukleační jádra pro další srážení. Teprve díky nim vzniká porézní bariéra schopná růst do výšky. Mech Palustriella commutata porůstá strmé hrázky a rychle zkameňuje, přitom si zachovává původní tvar.

V klidnějších vodách pracuje Ptychostomum pseudotriquetrum, který dorůstá nad čerstvě uloženou vrstvu. Mech dodává tvar a zároveň umožňuje, aby bariéra rostla dál. Plitvická jezera proto nejsou hotová scenérie, ale probíhající proces. Rychlost růstu se populárně uvádí v řádu centimetrů za rok, oficiální zdroj parku ale číslo neuvádí.

Horní a dolní jezera se liší podložím

Rozdělení kaskády není turistická vymyšlenost, ale geologie. Horní jezera leží převážně na dolomitu, dolní na vápenci, a to je vidět na rázu krajiny i na síle vodopádů.

Znak Horní jezera Dolní jezera
Podloží převážně dolomit převážně vápenec
Ráz krajiny širší zalesněné údolí, rozložitá jezera úzký strmý kaňon se stěnami
Zážitek množství menších kaskád, klid a zeleň dramatické vodopády, hlavní fotografické místo

Největší jezera jsou Prošćansko jezero a Kozjak, dohromady zhruba 80 % vodní plochy. Kaskáda začíná soutokem Bijele rijeky a Crne rijeky a končí u Sastavců, kde voda odtéká dál jako Korana.

Veliki slap a spor o jeho výšku

Nejvyšší vodopád parku i celého Chorvatska napájí říčka Plitvica a padá jedním skokem do kaňonu Korany. Jeho výška se uvádí přibližně 70 až 78 metrů, nejrozšířenější je údaj 78 m. Rozdíl plyne z toho, kde se určí pata vodopádu a zda se počítá navazující kaskáda. Pro srovnání: Veliki Galovački buk měří asi 20 m.

Plitvická jezera prakticky: okruhy, lodě a jak utéct davu

Vstup do parku je regulovaný a v hlavní sezoně se rezervuje předem, protože správa pracuje s časovými sloty a kapacita bývá vyčerpaná. Plánujte proto Plitvická jezera jako pevný bod itineráře, ne jako zastávku cestou k moři.

Sedm značených okruhů

Okruh Vstup Délka Orientační čas Zaměření
A 1 asi 3,5 km 2 až 3 h dolní jezera, bez přepravy
B 1 asi 4,0 km 3 až 4 h dolní jezera, plavba a vláček
C 1 asi 8,0 km 4 až 6 h dolní i horní jezera
E 2 asi 4,3 km 2 až 3 h horní jezera, krátká plavba
F 2 asi 4,6 km 3 až 4 h dolní jezera, dlouhá plavba
H 2 asi 8,9 km 4 až 6 h dolní i horní jezera
K oba asi 18,3 km 6 až 8 h celý park, jen jedna plavba

Délky i časy se mezi zdroji liší, berte je jako orientační; rozhodující nebývá tempo chůze, ale fronta u lodí. Zjednodušeně: A a E jsou krátká ochutnávka, B a F půldenní střední cesta, C a H celodenní klasika a K jediná varianta, kde se dá davu utéct.

Elektrolodě a panoramatický vláček

Elektrolodě převážejí návštěvníky přes jezero Kozjak, plavba trvá zhruba dvacet minut. Elektrický pohon není gesto: spalovací motory by do jezera vnášely uhlovodíky a vířily sediment. Panoramatický vláček je silniční tahač s vagony, nikoli kolejová dráha.

Kdy jet a jak se vyhnout frontám

Jaro, zhruba květen, přináší nejsilnější průtok po tání a vodopády v maximu. Září a říjen nabídnou barevný les a méně lidí, zato slabší vodopády. Léto je nejhorší kompromis: největší nápor, nejnižší průtok a horko na lávkách. Zima umí zamrzlé kaskády, ale části stezek bývají uzavřené.

Dorazte hned po otevření nebo v pozdním odpoledni, zájezdové autobusy přijíždějí typicky mezi devátou a jedenáctou. Startujte ze Vstupu 2, kam jich míří méně, a volte všední den. Nejúčinnější je přenocovat v okolí místo jednodenního výletu ze Splitu nebo Záhřebu.

Plitvice s kočárkem

Odpověď je podmíněná. Parkové zdroje bývají optimistické, zkušenosti rodičů méně: lávky jsou úzké, místy přecházejí ve schody a v sezoně po nich proudí dav. Jistější je nosítko a krátký okruh, víc nabízí průvodce dovolenou v Chorvatsku s dětmi.

Proč se v jezerech nesmí plavat

Na Plitvicích platí úplný zákaz koupání, potápění, brodění i dotýkání se vody z chodníků, zdroje ho datují do roku 2006. Nejde o čistotu vody: argument navazuje přímo na travertin, protože hrázky drží pohromadě živý povlak mechů, řas a bakterií.

Dotyk, opalovací krémy, rozvířený sediment a mechanické oděry ten povlak ničí a růst bariéry zastavují. Škoda z jediného léta se obnovuje desítky let. Smyslem zákazu tedy není čisto, ale to, aby park vůbec dál rostl.

Stejná logika stojí za zákazem koupání pod Skradinským bukem v parku Krka, kde bylo koupání historicky hlavní atrakcí. Právě proto nemá smysl uvažovat o výjimce „jen na chvilku“: regulace nechrání pravidlo, ale proces, který jezera vytváří.

Krka: travertin, který lidé po staletí využívali

Krka je nejsnazší celodenní výlet z pobřeží a od Plitvic se liší podstatně: zatímco Plitvická jezera jsou příběh nedotčeného procesu, Krka je krajina, kde voda po staletí poháněla mlýny a valchy. Parkem je od roku 1985.

Skradinski buk

Nejnavštěvovanější místo parku je zároveň největší travertinový kaskádový systém v Evropě. Tvoří ho 17 kaskád, celkový spád se uvádí 45 m až 47,7 m podle toho, kde se určí horní hrana soustavy. Kolem vede okruh po dřevěných lávkách a v areálu stojí staré mlýny s etnografickou expozicí.

Roški slap a klášter Visovac

Roški slap je šestý vodopád na toku Krky, vysoký zhruba 20 m, a druhé nejnavštěvovanější místo parku. Charakteristické jsou náhrdelníky, drobné kaskády přes travertinové terasy, a bývá tu volněji než u Skradinského buku.

Visovac je ostrůvek uprostřed rozšířeného toku s františkánským klášterem založeným roku 1445. Dostanete se tam pouze výletní lodí ze Skradinského buku nebo od Roškého slapu. Vedle Brijunů jde o nejsilnější kulturní bod chorvatských národních parků. Krku snadno spojíte s výletem po Splitu a střední Dalmácii.

Parky, kde se nestojí fronta

Tady je skutečná odměna: tři místa se zážitkem srovnatelným s Plitvickými jezery, ale bez časových slotů a zájezdových autobusů. Nevýhodu mají jedinou, téměř vždy vyžadují auto.

Risnjak v Gorském kotaru

Risnjak leží asi 15 km od moře a je to nejrychlejší způsob, jak se z jadranského vedra dostat do chladného horského lesa. Park stojí na styku Alp a Dinárid, nejvyšší je Veliki Risnjak 1 528 m a vedle stojí Snježnik 1 506 m.

Nejsilnějším místem je pramen Kupy v nejnižším bodě parku ve výšce 313 m, oválná tůň asi 50 m široká, jejíž podzemní kanály průzkumy sledovaly do hloubek 86 m a 57 m; od vsi Razloge je to půl hodiny chůze. Kdo chce jen ochutnávku, projde okružní stezku Leska dlouhou asi 4,5 km z Crni Lugu.

Severní Velebit

Nejmladší z osmi parků, vyhlášený roku 1999, s rozlohou 109 km². Zavižan ve výšce 1 676 m nese nejvýše položenou meteorologickou stanici v zemi a Velebitskou botanickou zahradu, kterou roku 1967 založil Fran Kušan. Uvnitř parku leží přísná rezervace Hajdučki a Rožanski kukovi, asi 22 km² se čtyřiceti vrcholy nad 1 600 m.

Do téhož krasového bludiště patří propast Lukina jama, objevená roku 1992 a hluboká asi 1 392 m. Bučiny parku jsou součástí sériového zápisu evropských pralesních bučin na Seznam UNESCO.

Mala Paklenica

Paklenici tvoří dvě soutěsky a rozdíl mezi nimi je zásadní. Mala Paklenica je prakticky bez infrastruktury: užší, divočejší a téměř prázdná. Cenou za klid je nutnost umět se orientovat a po deštích počítat s náhlou vodou v korytě.

Znak Velika Paklenica Mala Paklenica
Přístupnost hlavní vstup, parkoviště, značená stezka prakticky bez infrastruktury
Charakter širší, průchozí, sevřená stěnami užší, divočejší, kratší
Provoz hlavní turistický proud téměř prázdno
Pro koho rodiny, lezci, výchozí bod na hřeben zkušení a orientačně zdatní

Paklenica jako lezecká adresa

Pro evropské lezce je Paklenica pojem srovnatelný s Arcem nebo Kalymnosem: přibližně 600 vybavených cest v obtížnostech 3 až 9a, stěna Anića kuk s vícedélkovými cestami až 350 m a sektor Klanci pár minut od parkoviště. Pro nelezoucí je podstatné, že dnem soutěsky vede pohodlná pěšina a lezce lze pozorovat zdola.

Velebit: přírodní park, uvnitř kterého leží dva národní

Tohle je nejčastější zdroj zmatku. Velebit je nejrozsáhlejší chorvatské pohoří, táhne se podél Jadranu zhruba 145 km a celé je chráněno jako přírodní park Velebit o rozloze zhruba 2 000 km², největší v zemi. Uvnitř něj leží dva národní parky s přísnějším režimem: Severní Velebit a Paklenica.

Vaganski vrh není v Severním Velebitu

Druhá past, na kterou české texty pravidelně naletí. Vaganski vrh ve výšce 1 757 m je nejvyšší bod celého Velebitu, ale neleží v Severním Velebitu, nýbrž v Paklenici; vedle něj stojí Sveto brdo 1 753 m. Nejvyšším bodem Severního Velebitu je Zavižan s 1 676 m.

Premužićova stezka

Nejkrásnější věc, kterou v chorvatských horách postavil člověk. Vznikla v letech 1930 až 1933 podle návrhu lesního inženýra Ante Premužiće technikou suché zdi, tedy kámen na kámen bez malty, a vede po hřebeni od Oltarů a Zavižanu na jih k Baške Oštarije.

Délku uvádějí zdroje 46 km až 57 km. Původně bylo postaveno 57 km z Oltarů do Baške Oštarije, dnešní udržovaná stezka měří 46 km, z toho 16 km uvnitř NP Severní Velebit. Průměrné stoupání je okolo 10 %, maximum zhruba 1 630 m. Zhruba dvě hodiny od Zavižanu stojí Rossiho útulna.

Klíčová vlastnost stezky je paradoxní: prochází nejdivočejším krasovým terénem Hajdučkých a Rožanských kukovů, ale zvládne ji i turista bez horolezecké průpravy. Pozor ale na tři věci: na Velebitu je málo vody, orientace mimo značené cesty je v krasu zrádná a počasí se mění během hodin.

Kornati, Mljet a Brijuni: parky, kam se jede po vodě

Tři parky, u kterých je doprava zároveň hlavním plánovacím omezením. Platí tu obecné pravidlo: trajekt veze auta, katamarán ne. Lodní logistiku rozebírá průvodce cestou do Chorvatska a trajekty.

Kornati

Do Kornatů se nedá dojet autem. Není tam most, trajekt do parku ani veřejná linka, přístup je výhradně lodí: organizovaným výletem z Murteru, Zadaru, Šibeniku či Vodic, nebo vlastní jachtou. Park tvoří 89 ostrovů, ostrůvků a útesů a je nejhustším souostrovím Středomoří.

Druhá věc, kterou fotografie neprozradí: Kornati jsou holé, staletí pastvy ovcí a vypalování je zbavila lesa. Nejsilnějším motivem jsou koruny (krune), svislé stěny obrácené k otevřenému moři; nejdelší je na ostrově Mana s asi 1 350 m, nejvyšší na Klobučaru s asi 82 m a lezení na ně je zakázáno. Zvláštností je, že ostrovy jsou navzdory statusu parku v soukromém vlastnictví.

Mljet

Park zabírá západ ostrova Mljet nedaleko Dubrovníku, byl vyhlášen roku 1960 a měří asi 53 km². Jádrem jsou Veliko a Malo jezero, obě slaná a spojená s mořem úzkým průlivem. Na Velikém leží ostrůvek svaté Marie s benediktinským klášterem, chráněn je i mořský pás široký 500 m.

Mljet je nejvděčnější park pro kolo a pro pomalý den, kombinaci borových lesů a stinných cest kolem jezer jinde v Chorvatsku nenajdete. Jak se sem dostat, rozebírá přehled jak vybrat chorvatský ostrov.

Brijuni

Souostroví čtrnácti ostrovů u Fažany v Istrii, parkem od roku 1983 a chráněné už dřív, dostupné lodí. Nejznámější je jako letní rezidence Josipa Broze Tita, kde hostil desítky hlav států; zvířata v tamním safari parku pocházejí z diplomatických darů.

Přírodovědně zajímavější je něco jiného: na čtyřech lokalitách Veli Brijunu se dochovalo přes 200 dinosauřích stop z křídy, k tomu římské a byzantské památky. Brijuni jsou spíš kulturní krajina než divočina a nejsnáz se kombinují s výletem po Istrii a jejích městečkách.

Medvědi, vlci a rysi ve vnitrozemí

Gorski kotar, Lika a Velebit patří k mála oblastem Evropy, kde vedle sebe žijí všechny tři velké šelmy. Medvědů hnědých je odhadem 900 až 1 000. Vlků uvádí NP Risnjak asi 160 až 210 a po zotavení z kritického stavu v 80. letech se rozšířili do devíti žup.

Nejohroženější je rys ostrovid, odhadem jen 40 až 60 kusů ve volné přírodě; populaci posílili jedinci dovezení ze Slovenska a Rumunska a právě rys dal jméno parku Risnjak. Odhady se revidují, berte je jako řádovou informaci.

Co to znamená pro turistu

Prakticky velmi málo. Riziko je nízké, všechny tři šelmy se člověku vyhýbají a zpravidla utečou. Stejně nízká je ale i šance, že zvíře uvidíte, spíš potkáte jeho stopy. Na Plitvicích a v Krce se šelmy na trasách prakticky nevyskytují, kdo je chce mít v okolí, míří do Risnjaku a na Velebit.

Pravidla jsou jednoduchá: netábořit u odpadků, jídlo nenechávat volně, v hustém porostu a za mlhy dávat o sobě vědět hlasem a nefotografovat medvědici s mláďaty. Při setkání neutíkejte, mluvte klidně a pomalu couvejte. Sprej má smysl na odlehlé vícedenní túry, na denním výletě je zbytečný. Kolem NP Risnjak je navíc vyhlášeno ochranné pásmo široké 500 m.

Dvanáct přírodních parků jako únik z fronty

Přírodní parky mají volnější režim a do řady z nich se vstupuje zdarma, takže jsou dobrou alternativou, když jsou národní parky přeplněné. Je jich dvanáct: Biokovo, Dinara, Kopački rit, Lastovské souostroví, Lonjsko polje, Medvednica, Papuk, Telašćica, Učka, Velebit, Vransko jezero a Žumberak s Samoborským gorjem.

Biokovo

Vápencové pohoří přímo nad Makarskou riviérou s nejvyšším vrcholem Sveti Jure ve výšce 1 762 m, vzdušnou čarou jen pár kilometrů od pláží, tedy nejstrmější přechod od moře k horám v Chorvatsku. Parkem vede vysoko položená silnice a nad propastí stojí skleněná vyhlídková plošina.

Telašćica

Jihovýchodní cíp Dugého otoku, přímo sousedící s Kornaty. Tři věci pohromadě jinde nenajdete: chráněný záliv Telašćica, slané jezero Mir s teplou vodou a léčivým bahnem a strmé útesy spadající do moře. Spolu s Kornaty je vedena na předběžném seznamu UNESCO.

Vransko jezero

Největší přírodní jezero Chorvatska podle plochy, necelých 31 km², mělké a brakické, leží mezi Zadarem a Šibenikem a od moře ho dělí jen úzký pás pevniny. Hlavní hodnota je ornitologická: v rezervaci na severozápadním cípu bylo zaznamenáno kolem 261 druhů ptáků. Kolem vede cyklostezka. Stejné jméno nese i jezero na Cresu, největší podle objemu vody.

Jak si vybrat park podle toho, co od výletu čekáte

  1. Jedete s malými dětmi. Sáhněte po Brijunech, Mljetu a Krce, případně po Plitvicích v podobě krátkého okruhu A nebo E. Všude jde o pohodlnou chůzi s možností kdykoli skončit.
  2. Máte jeden volný den z pobřeží. Nejlepší poměr dávají Krka, Kornati, Paklenica a Brijuni. Plitvická jezera jsou z Dalmácie na jeden den možná, ale znamenají hodně hodin v autě a příjezd v nejhorší čas.
  3. Chcete celodenní turistiku. Volte Plitvice okruhem C, H nebo K, Velikou Paklenici s výstupem na hřeben, případně Risnjak. Ve druhé polovině dne už fronty polevují.
  4. Plánujete vícedenní hory. Severní Velebit a Paklenica jsou jediné dvě adresy, kde se dá jít několik dní v kuse. Premužićova stezka je nejlogičtější osa, ale vyžaduje předem vyřešený nocleh a vodu.
  5. Lezete. Paklenica bez konkurence. Klanci pro krátké cesty od parkoviště, Anića kuk pro vícedélkové lezení, Crljenica pro zimní podmínky.
  6. Máte loď nebo jedete na plavbu. Kornati, Telašćica, Mljet a Lastovo tvoří přirozený řetězec a dají se propojit do okruhu bez návratu stejnou cestou.
  7. Chcete hlavně prázdno. Risnjak, Severní Velebit, Mala Paklenica a Roški slap. Cenou je auto a delší přesun.

Kdy jsou parky omezené a jak se tam dostat bez auta

Sezonnost je u parků výraznější než u pobřeží. Na Plitvicích bývají v zimě části stezek uzavřené a provoz lodí omezený, Velebit a Risnjak leží pod sněhem od podzimu do jara a Kornaty umí znemožnit bóra.

Bez auta je situace nerovnoměrná. Ke Kornatům a Brijunům je auto k ničemu, Mljet obsluhuje trajekt i katamarán a k Plitvicím a Krce jezdí dálkové autobusy. Severní Velebit a Risnjak ale vyžadují vlastní vůz.

Souvislosti mezi ročním obdobím a provozem rozebírá text o počasí a nejlepším termínu cesty. Přehled regionů a témat najdete v hlavním průvodci dovolenou v Chorvatsku, tipy na horské trasy v rubrice treky a trasy.

Časté otázky

Kolik času je potřeba na Plitvická jezera?

Půl dne stačí na krátký okruh A nebo E, tedy zhruba dvě až tři hodiny chůze a jednu část kaskády. Kdo chce vidět horní i dolní jezera, potřebuje celý den a okruh C nebo H, což je čtyři až šest hodin. Nejdelší okruh K měří asi 18,3 km a zabere šest až osm hodin. Časy jsou orientační a rozhodují spíš fronty u lodí než tempo chůze.

Je vstup na Plitvická jezera regulovaný?

Ano. Park pracuje s regulovaným vstupem a v hlavní sezoně se vstup rezervuje předem, protože kapacita bývá vyčerpaná. Plánujte proto návštěvu jako pevný bod itineráře, ne jako improvizovanou zastávku cestou k moři. Konkrétní podmínky se čas od času mění, takže si je před cestou ověřte přímo u správy parku.

Proč se na Plitvicích nesmí koupat?

Travertinové hrázky drží pohromadě živý povlak mechů, řas, sinic a bakterií, který umožňuje jejich růst. Dotyk, opalovací krémy, rozvířený sediment a mechanické oděry ho ničí a růst bariéry zastavují. Škoda z jediného léta se obnovuje desítky let. Zákaz se týká i brodění a dotýkání se vody z chodníků a vedlejšími důvody jsou studená voda a proudy nad přelivy.

Jak vysoký je Veliki slap?

Zdroje se liší a poctivá odpověď zní přibližně 70 až 78 metrů. Nejrozšířenější je údaj 78 m, ale řada průvodců uvádí 70 nebo 72 m. Rozdíl vzniká tím, kde se určí pata vodopádu a zda se do výšky počítá navazující kaskáda. V každém případě jde o nejvyšší vodopád parku i celého Chorvatska a napájí ho říčka Plitvica.

Kde leží Vaganski vrh?

V národním parku Paklenica, nikoli v Severním Velebitu, jak se v českých textech často plete. S výškou 1 757 m je to nejvyšší bod celého pohoří Velebit a vedle něj stojí Sveto brdo s 1 753 m. Nejvyšším bodem Severního Velebitu je naproti tomu Zavižan s 1 676 m. Kdo chce na nejvyšší velebitský vrchol, vyráží od Starigradu.

Jaký je rozdíl mezi národním a přírodním parkem?

Národní park má přísný ochranný režim s regulovaným vstupem a omezenou lidskou činností, přírodní park režim volnější, takže se v něm běžně hospodaří a bydlí. Národních parků je v Chorvatsku osm, přírodních dvanáct. Nejmatoucí případ je Velebit: je to přírodní park o rozloze zhruba 2 000 km², uvnitř kterého leží dva národní parky, Severní Velebit a Paklenica.

Které parky jsou nejméně přeplněné?

Risnjak v Gorském kotaru, Severní Velebit a Mala Paklenica, k tomu Roški slap v parku Krka jako klidnější alternativa Skradinského buku. Všechna tato místa nabízejí zážitek srovnatelný s hlavními atrakcemi, ale bez časových slotů a zájezdových autobusů. Cenou za klid je nutnost vlastního auta a delší přesun, u Malé Paklenice navíc chybějící infrastruktura.

Hrozí v chorvatských parcích setkání s medvědem?

Riziko je velmi nízké. Medvědi, vlci i rysi se člověku vyhýbají a zpravidla utečou, smrtelné incidenty jsou mimořádnou vzácností a šance zvíře vůbec spatřit je stejně malá. Na Plitvicích a v Krce se šelmy na trasách prakticky nevyskytují, jejich těžiště je v Gorském kotaru, Lice a na Velebitu. Nenechávejte jídlo volně, netábořte u odpadků a při setkání pomalu couvejte.

Zdroje: NP Plitvička jezera, NP Krka, NP Kornati, NP Paklenica, NP Sjeverni Velebit, NP Risnjak, NP Brijuni, UNESCO World Heritage Centre, Visit Croatia, Croatia.eu, Wikipedia.