Počasí v Chorvatsku je nejpříznivější v červnu a v první polovině září, kdy je moře už nebo ještě koupatelné a přitom nepanují vedra ani podzimní deště. Červenec a srpen mají nejteplejší moře a nejmíň srážek, platí se za to průměrnými maximy přes 30 °C a tropickými nocemi. Květen a druhá polovina září patří městům, parkům a chůzi, ne pláži. Rozdíly mezi Istrií, Kvarnerem a Dalmácií jsou přitom větší, než se z katalogů zdá.
Ve zkratce
| Typ klimatu | středomořské na pobřeží, kontinentální ve vnitrozemí |
| Nejteplejší moře | srpen, 25 až 25,5 °C |
| Nejsušší měsíc na pobřeží | červenec, ve Splitu kolem 25 mm |
| Nejdeštivější měsíc na pobřeží | listopad, v Dubrovníku kolem 145 mm |
| Nejvíc slunce | červenec, 11 až 11,5 hodiny denně |
| Nejteplejší zimy | jižní Dalmácie, lednové maximum 12,6 °C |
| Nejdeštivější region | Kvarner pod Velebitem, 1 000 až 1 500 mm ročně |
| První zlom sezony | kolem poloviny června se moře stává koupatelným |
| Druhý zlom sezony | kolem poloviny září se láme srážkový režim |
| Bora | studený nárazový vítr od severovýchodu, nejsilnější v zimě |
| Oficiální rekord nárazu | 248 km/h, Maslenický most |
| Maestral | odpolední mořský vánek, duben až říjen, v 80 až 90 % letních dnů |
| Předpověď | DHMZ včetně samostatné předpovědi pro Jadran a výstrah Meteoalarm |
Dvě zlomové hranice, které rozhodují víc než měsíce
Členění po měsících je pohodlné, ale zamlžuje podstatné. V chorvatském roce jsou dva okamžiky, kdy se povaha dovolené mění skokem, a ani jeden nespadá na první den měsíce.
Kolem poloviny června: moře se stává koupatelným
Na začátku června je moře ještě dojeté zimou, k polovině měsíce přechází přes hranici zhruba 22 °C, kterou většina středoevropských turistů vnímá jako pohodlnou. Mělké zátoky bývají o 2 až 3 °C teplejší než otevřené moře, takže první koupání sezony se povede spíš v chráněné zátoce. Ve stejné době se rozjíždí plážový provoz.
Kolem poloviny září: mění se srážkový režim
Do poloviny září je počasí zpravidla ještě letní, moře má 23 až 23,5 °C a vedro povolilo. Pak přichází zlom: srážkové úhrny skokově rostou z 25 až 50 mm na 80 až 100 mm a místo krátkých přeháněk přicházejí vydatné bouřky a atlantické fronty. Září je proto uvnitř sebe rozpolcené a měsíční průměr obě poloviny slévá do jediného zavádějícího čísla. První polovina bývá nejlepší dobou roku pro pláž, druhá je loterie.
Klimatické tabulky pro tři referenční místa
Tabulky ukazují průměrné denní maximum, noční minimum, měsíční úhrn srážek a teplotu moře. Jde o dlouhodobé normály, ne o předpověď, a slouží k odhadu pravděpodobnosti, ne jistoty.
Pula, referenční místo pro Istrii
| Měsíc | Max | Min | Srážky | Moře |
| Leden | 9,8 °C | 0,8 °C | 80 mm | 12 až 13 °C |
| Únor | 10,7 °C | 0,9 °C | 65 mm | 11 až 12 °C |
| Březen | 13,9 °C | 3,5 °C | 65 mm | 11 až 12 °C |
| Duben | 17,8 °C | 6,8 °C | 70 mm | 14 až 15 °C |
| Květen | 22,3 °C | 11,2 °C | 55 mm | 17 až 19 °C |
| Červen | 26,8 °C | 15,3 °C | 55 mm | 22 až 23 °C |
| Červenec | 29,5 °C | 17,3 °C | 50 mm | 24 až 26 °C |
| Srpen | 29,4 °C | 17,8 °C | 75 mm | 25 až 26 °C |
| Září | 24,3 °C | 13,9 °C | 85 mm | 22 až 24 °C |
| Říjen | 19,4 °C | 10,2 °C | 85 mm | 19 až 21 °C |
| Listopad | 14,8 °C | 6,4 °C | 80 mm | 16 až 18 °C |
| Prosinec | 11,1 °C | 2,2 °C | 110 mm | 14 až 15 °C |
Důležitá poznámka k Pule. Dostupná řada pochází ze stanice na letišti ve vnitrozemí poloostrova, kde noci chladnou rychleji. Přímo u moře v Pule, v Rovinji nebo v Poreči jsou zimní noci o 2 až 4 °C teplejší a lednové minimum se pohybuje spíš kolem 2 až 3 °C. Věta „v Istrii klesá v lednu teplota k nule“ tedy pro pobřeží neplatí, jen pro zázemí.
Split, referenční místo pro střední Dalmácii
| Měsíc | Max | Min | Srážky | Moře |
| Leden | 10,7 °C | 5,9 °C | 70 mm | 13 až 14 °C |
| Únor | 11,4 °C | 5,9 °C | 70 mm | 13 až 14 °C |
| Březen | 14,4 °C | 8,4 °C | 60 mm | 13 až 15 °C |
| Duben | 18,3 °C | 11,7 °C | 65 mm | 15 až 16 °C |
| Květen | 23,6 °C | 16,2 °C | 55 mm | 17 až 19 °C |
| Červen | 28,0 °C | 20,2 °C | 50 mm | 21 až 23 °C |
| Červenec | 31,0 °C | 22,8 °C | 25 mm | 24 až 26 °C |
| Srpen | 30,9 °C | 22,8 °C | 35 mm | 25 až 26 °C |
| Září | 25,3 °C | 18,3 °C | 80 mm | 23 až 25 °C |
| Říjen | 20,4 °C | 14,7 °C | 80 mm | 20 až 21 °C |
| Listopad | 15,5 °C | 10,7 °C | 125 mm | 17,5 až 19 °C |
| Prosinec | 11,7 °C | 7,0 °C | 90 mm | 15,5 až 17 °C |
Dubrovník, referenční místo pro jižní Dalmácii
| Měsíc | Max | Min | Srážky | Moře |
| Leden | 12,6 °C | 7,0 °C | 110 mm | 13 až 15 °C |
| Únor | 13,0 °C | 7,1 °C | 110 mm | 13 až 15 °C |
| Březen | 15,2 °C | 9,2 °C | 100 mm | 13 až 15 °C |
| Duben | 18,2 °C | 12,1 °C | 85 mm | 15 až 16 °C |
| Květen | 22,8 °C | 16,4 °C | 65 mm | 17 až 19 °C |
| Červen | 26,9 °C | 20,3 °C | 55 mm | 21 až 23 °C |
| Červenec | 29,7 °C | 22,6 °C | 30 mm | 24 až 26 °C |
| Srpen | 30,1 °C | 23,1 °C | 50 mm | 25 až 26 °C |
| Září | 26,2 °C | 19,2 °C | 100 mm | 23 až 25 °C |
| Říjen | 21,9 °C | 15,5 °C | 130 mm | 20 až 22 °C |
| Listopad | 17,5 °C | 11,7 °C | 145 mm | 17,5 až 19 °C |
| Prosinec | 13,8 °C | 8,1 °C | 135 mm | 15,5 až 17 °C |
Poznámka k porovnávání tabulek. Referenční období se mezi stanicemi neshodují: Pula 1996 až 2020, Split a Dubrovník 1991 až 2018. Rozdíly menší než zhruba půl stupně mezi Pulou a zbylými dvěma místy proto nejsou průkazné a nemá smysl na nich stavět rozhodnutí. Teplota moře je uvedena rozpětím záměrně, protože zdroje se pro podzim liší až o 2 °C podle toho, zda měří u břehu, nebo satelitně z volného moře.
Do grafu patří milimetry srážek, ne počet srážkových dnů. Zdroje totiž počítají srážkový den různě, jedny od 0,1 mm, druhé od 1 mm, a rozdíl 2 až 3 dny za měsíc je systematický, ne náhodný.
Rok měsíc po měsíci na chorvatském pobřeží
Leden až březen
Zima na Jadranu je mírná, ale mokrá a šerá. Dubrovník má v lednu maximum 12,6 °C, jenže slunce svítí jen 4 až 4,5 hodiny denně a spadne 110 až 145 mm srážek. Moře drží 13 až 15 °C. Smysl mají celoroční města a vnitrozemí, ne pobřežní letoviska.
Duben a květen
Duben je přechodný: vzduch 17,8 až 18,3 °C, moře pořád jen 14 až 16 °C. Květen dává 22,3 až 23,6 °C, devět hodin slunce a 55 až 65 mm srážek, ale moře zůstává kolem 17 až 19 °C. Je to ideální doba na města, parky a cyklistiku, ne na pláž, a je ještě snesitelný počet lidí.
Červen
Podle dat nejlepší kompromis celého roku. Moře přechází přes 21 až 23 °C, vzduch drží 26,8 až 28 °C, slunce svítí 10,5 hodiny denně a srážky jsou 50 až 55 mm. Klíčový argument zní: červen má prakticky stejné slunce a stejně málo deště jako srpen, ale o 3 °C nižší denní maxima, o 3 °C nižší noční minima a výrazně méně lidí. Platí se jen o něco chladnějším mořem.
Červenec a srpen
Hlavní sezona nabízí nejteplejší moře (25 až 26 °C), nejvíc slunce (11 až 11,5 hodiny denně) a nejméně deště, ve Splitu 25 až 35 mm za měsíc. Cenou jsou maxima přes 31 °C ve Splitu a hlavně noční minima 22,6 až 23,1 °C. Tropické noci jsou tedy normou, ne výjimkou, a to je nejtvrdší argument proti srpnu, jaký data nabízejí.
Září a říjen
Září je rozpolcené, jak popisuje kapitola o zlomových hranicích. Moře drží 23 až 25 °C, tedy víc než v červnu, ale srážkové dny se zdvojnásobí. Říjen je stále vlažný, moře 20 až 22 °C, jenže srážky rostou na 80 až 130 mm. Pro poznávání je výborný, pro koupání už hazard.
Listopad a prosinec
Listopad je na pobřeží nejdeštivější měsíc roku: Dubrovník kolem 145 mm, Split 125 mm, obojí s deseti srážkovými dny. Prosinec je o něco sušší, ale tmavší. Většina ostrovních hotelů, kempů a plážových podniků je zavřená a lodní spojení jede v zimním režimu.
Regionální rozdíly: čtyři pobřežní klimata a vnitrozemí
Istrie
Nejsevernější a zároveň nejchladnější část pobřeží. Lednové maximum kolem 10 °C proti 12,6 °C v Dubrovníku, léto o 1 až 2 °C mírnější, srážky 800 až 1 000 mm. Severní Jadran je mělký, a proto má v srpnu nejteplejší moře z celého pobřeží, kolem 25,5 °C, zatímco v únoru nejchladnější, kolem 11 °C. Předsezonní koupání je tu nejhorší z celé země, jak připomíná i průvodce istrijským poloostrovem.
Kvarner
Klimaticky nejzajímavější a pro české cesty nejdůležitější tranzitní region. Je rozpolcený na dvě téměř protikladné poloviny. Otevřené pobřeží pod Velebitem, tedy Senj, Karlobag a východní strana Pagu, je největrnější úsek Jadranu; bora tam vyfoukala vegetaci a svahy jsou holé, což je vidět z magistrály na první pohled.
Závětrné strany ostrovů a Opatijská riviéra jsou naopak nejchráněnější a nejzelenější části pobřeží. Kvarner je zároveň nejdeštivější, na úpatí hor spadne 1 000 až 1 500 mm ročně. Souvislá měsíční řada srovnatelná s ostatními místy pro Rijeku veřejně chybí, proto region popisujeme kvalitativně.
Střední a jižní Dalmácie
Střední Dalmácie od Zadaru po Makarskou riviéru má nejsušší léto z celého pobřeží, ve Splitu v červenci jen 25 mm a tři srážkové dny, ale i nejvyšší maxima přes 31 °C. Jižní Dalmácie kolem Pelješce, Korčuly a Dubrovníku má nejteplejší zimy v zemi a zároveň nejmokřejší podzim, od října do prosince kolem 410 mm.
Vnitrozemí
Záhřeb má v lednu zhruba -2 až 5 °C a v červenci 16 až 28 °C, ročně kolem 875 mm. Zásadní rozdíl proti pobřeží: na Jadranu prší hlavně v zimě, ve vnitrozemí v létě kvůli odpoledním bouřkám. Lika a Gorski kotar jsou nejchladnější obydlené části země se sněhem.
Protiintuitivní shrnutí: nejjižnější a nejteplejší destinace je zároveň nejdeštivější. Roční úhrn činí v Dubrovníku kolem 1 115 mm, v Pule kolem 875 mm a ve Splitu kolem 805 mm. Důvodem je návětrná poloha Dinárských hor.
Moře: kdy je teplé a kdy je koupatelné
Nejteplejší je srpen, ne září a ne červenec
Moře má proti vzduchu zpoždění zhruba měsíc až šest týdnů, protože voda má obrovskou tepelnou kapacitu. Maximum proto padá na srpen: Pula i Split 25,5 °C, Dubrovník 25 °C. V červnu se moře ještě dobíjí po zimě, v září teprve začíná odevzdávat letní teplo.
Září je teplejší než červen, říjen než květen
Ve dvojici září a červen vychází září o 1 až 1,5 °C tepleji, podle jednoho ze zdrojů pro Split o 2 °C. Prameny se liší v absolutní hodnotě, shodují se ve směru. Ještě výraznější je rozdíl u dvojice říjen a květen: 20 až 21 °C proti 17 až 18 °C.
Kdy začíná a končí koupací sezona
Jednotná chorvatská definice koupací sezony neexistuje, prahy níže jsou orientační konvence, ne norma. Plážový provoz s lehátky, bary a atrakcemi běží zhruba od poloviny června do poloviny září, tedy kratší dobu, než je moře koupatelné.
| Definice | Začátek | Konec |
| Otužilec, moře nad 18 °C | konec května | konec října |
| Běžný středoevropský turista, nad 21 až 22 °C | první polovina června | druhá polovina září |
| Kdo chce moře vysloveně teplé, nad 24 °C | začátek července | první polovina září |
Vítr: bora, maestral a jugo
Bora, jediný vítr, který mění plán
Bora je studený, suchý a silně nárazový katabatický vítr od severovýchodu. Vzniká přetékáním studeného vzduchu přes Dinárské hory a zrychluje se v průsmycích. Nejsilnější bývá u Senjských vrat, ve Velebitském kanálu, u Pagu, v Rijeckém zálivu, u Šibeniku, ve Splitu z průsmyku Klis a na Makarské riviéře z kaňonu Vrulja pod Biokovem.
Fouká celoročně, ale v zimě často, silně a dlouho, v létě zřídka a krátce. Epizoda trvá průměrně 3 až 4 dny, v zimě s přestávkami až dva týdny. Nejsilnější bývá zhruba mezi 7. a 11. a mezi 18. a 22. hodinou.
Rekord 307 km/h je neoficiální
Většina českých článků to má obráceně. Jako oficiální rekord nárazu se uvádí 248 km/h, tedy 69,0 m/s, z Maslenického mostu. Hodnota 307 km/h z viaduktu Božići na dálnici A1 je sama zdrojem označena za neoficiální, protože přístroj nebyl na takové rychlosti dimenzován. Obě čísla nejsou zaměnitelná.
| Lokalita | Náraz |
| Maslenický most | 248 km/h, uváděno jako oficiální rekord |
| Pažský most | 234,7 km/h |
| Krčský most | 221,8 km/h |
| Makarská | 212,4 km/h |
| Viadukt Božići na A1 | 307 km/h, neoficiální údaj |
Maestral, vítr, který dělá vedro snesitelným
Maestral je severozápadní mořský vánek z rozdílu teplot pevniny a moře. Vyskytuje se od dubna do října a objevuje se v 80 až 90 % letních dnů. Začíná mezi 9. a 10. hodinou, vrcholí mezi 13. a 15. a slábne k západu slunce, tedy přichází, když je horko nejhorší. U pobřeží zřídka přesáhne 5 stupňů Beaufortovy stupnice. Maskuje intenzitu slunce, a proto se lidé právě za maestralu spálí.
Jugo a ostatní větry
Jugo je jihovýchodní teplý a vlhký vítr. Přináší oblačnost, déšť, zvednutou hladinu a vysokou vlnu, největší síly dosahuje druhý nebo třetí den. V létě trvá obvykle do tří dnů, v zimě přes deset. Jeho sezonnost si zdroje protiřečí a rozhodnout ji bez primární studie nelze. Prakticky znamená zkažené koupání a zpožděné lodě, ale na rozdíl od bory bez uzavírek silnic. Tramontana od severu dělá velké vlny a trvá nejvýš 1 až 1,5 dne, levant přináší oblačno a srážky, burin je noční pevninský vánek.
Bouřky a srážkový režim
Pobřeží má slabší jarní bouřkovou sezonu a hlavní od konce srpna do listopadu. Podzimní bouřky jsou vydatné proto, že moře je ještě teplé a dodává energii i vlhkost, zatímco shora přicházejí studené fronty. Odtud podzimní maximum srážek a přívalové povodně v roklích.
Vnitrozemí funguje přesně opačně, s maximem od května do srpna. Proto má Záhřeb nejvyšší úhrn v červenci, kolem 85 mm, zatímco Split má v červenci nejnižší, kolem 25 mm. Kdo v létě kombinuje pobřeží se zastávkou v Plitvičkých jezerech, měl by s odpolední bouřkou ve vnitrozemí počítat, i když na pobřeží celý týden nekáplo.
Kdy jet podle toho, co od dovolené chcete
Následující pořadí není žebříček kvality měsíců, ale přiřazení termínu k záměru. Většina zklamání vzniká tím, že si člověk vybral měsíc podle jiného cíle, než jaký měl.
- Chci nejteplejší moře. Jeďte od druhé poloviny července do konce srpna, kdy má voda 25 až 26 °C. Počítejte s tropickými nocemi kolem 23 °C a s nutností rezervovat ubytování i trajekt dopředu.
- Chci nejlepší poměr tepla a klidu. Volte červen nebo první polovinu září. Slunce a srážky jsou skoro na letní úrovni, ale vedra i davy jsou o stupeň mírnější a moře už, respektive ještě, drží nad 22 °C.
- Chci koupání bez vedra. Září je jediný měsíc, kdy je moře teplejší než v červnu a přitom denní maxima klesla pod 27 °C. Cenou je vyšší pravděpodobnost dešťové epizody, hlavně po polovině měsíce.
- Chci poznávat města, parky a chodit. Květen a druhá polovina září až říjen jsou pro chůzi nejlepší část roku. Moře je vedlejší, zato nehrozí přehřátí na hradbách ani fronty u vodopádů.
- Chci co nejmenší riziko deště. Červenec je na pobřeží nejsušší měsíc, ve Splitu s pouhými zhruba třemi srážkovými dny. Atmosféra je stabilní a bouřky jsou vzácné, zato vedro je nejtvrdší.
- Chci ticho a mírnou zimu. Listopad až březen nabízí prázdná města a maxima, která jsou na evropské poměry vlídná. Musíte ale přijmout, že mimosezonní Chorvatsko je mokré a šeré, ne slunečné.
- Chci ostrovy s plnou nabídkou služeb. Držte se rozmezí od poloviny června do poloviny září. Mimo něj se na menších ostrovech zavírá a lodní spojení řídne, což se pozná hlavně na Visu, Lastovu a Mljetu.
Červen versus září: srovnání dvou podobných měsíců
Oba měsíce vypadají v katalogu skoro stejně a přitom nabízejí odlišnou dovolenou. V červnu je teplejší vzduch a chladnější voda, v září naopak, a hlavně se jinak chová déšť.
| Ukazatel | Červen | Září |
| Denní maximum (Split) | 28,0 °C | 25,3 °C |
| Noční minimum (Split) | 20,2 °C | 18,3 °C |
| Teplota moře | 21 až 23 °C | 23 až 25 °C |
| Srážky (Split) | 50 mm | 80 mm |
| Srážkové dny (Split) | zhruba 5 | zhruba 6 |
| Slunce | 10,5 hodiny denně | 8 hodin denně |
| Charakter deště | krátké přeháňky | vydatné bouřky a fronty |
Praktický závěr: červen je spolehlivější a delší dny se hodí na výlety, září dá teplejší vodu a lepší spánek. Kdo má jen jeden týden, volí červen. Kdo je pružný a chce se koupat, volí první polovinu září, případně cestu po ostrovech středního Jadranu.
Jak číst chorvatskou předpověď
Kde hledat a co je Meteoalarm
Referenčním zdrojem je DHMZ, chorvatský hydrometeorologický ústav. Vedle městské předpovědi vydává samostatnou předpověď pro Jadran po plavebních oblastech, která je pro pobřeží užitečnější. Výstražný systém Meteoalarm pracuje se čtyřmi barvami a s horizontem 72 hodin. Pro pobřeží se v praxi vydávají hlavně výstrahy na vítr.
| Barva | Význam |
| Zelená | bez zvláštního nebezpečí |
| Žlutá | potenciálně nebezpečné počasí, může narušit plánovanou činnost |
| Oranžová | nebezpečné jevy, poměrně vzácné, možné hmotné škody |
| Červená | extrémně vzácné jevy, vysoké riziko ohrožení života a majetku |
Co pro vás znamená výstraha na boru
Žlutá: trajekty pravděpodobně pojedou, katamarány mohou být zrušené, mosty se zavírají pro první skupinu vozidel, tedy pro obytné vozy, karavany, motorky a vozidla vyšší než 1,9 m. Oranžová: uzavírají se mosty i pro druhou skupinu, ruší se katamarány a část trajektů, možné jsou uzavírky úseků dálnice A1 a magistrály, na ostrov nepřejíždět. Červená: zákaz provozu pro všechna vozidla včetně osobních a plošné zastavení lodní dopravy.
Slovníček a praktický důsledek
V předpovědi narazíte na výrazy udari vjetra (nárazy větru), olujno nevrijeme (bouřlivý vítr), pljuskovi (přeháňky), grmljavinsko nevrijeme (bouřka), tuča (krupobití), more valovito (rozbouřené moře), obustava plovidbe (zastavení lodní dopravy) a zabrana prometa (zákaz provozu). Klíčové pravidlo: katamarány se ruší dřív než trajekty.
V červenci a srpnu je riziko uzavírek nízké. V dubnu, říjnu a mimo sezonu je reálné a cesta na ostrov může padnout ze dne na den. S karavanem si proto nechte rezervu jednoho dne a naplánujte si trasu i s trajektovým přejezdem tak, aby návrat nekolidoval s odletem. Souvislosti napříč regiony shrnuje hlavní průvodce Chorvatskem a obecněji téma sezonnosti rubrika kdy jet a počasí.
Časté otázky
Jaké je počasí v Chorvatsku v jednotlivých měsících?
Na pobřeží panuje středomořské klima s horkým suchým létem a mírnou, ale deštivou zimou. Denní maxima stoupají z asi 10 až 12,6 °C v lednu na 29,5 až 31 °C v červenci a srpnu, moře se ohřívá z 13 až 15 °C v zimě na 25 až 26 °C v srpnu. Nejsušší je červenec, nejdeštivější listopad. Vnitrozemí má opačný režim, tam prší nejvíc v létě kvůli odpoledním bouřkám.
Kdy je nejlepší jet do Chorvatska k moři?
Podle dat vychází nejlépe červen a první polovina září. Červen má prakticky stejné slunce a stejně málo deště jako srpen, ale o 3 °C nižší denní maxima i noční minima. První polovina září zase nabízí nejteplejší vodu z celé posezony, 23 až 25 °C, a už bez tropických nocí. Po polovině září se ale láme srážkový režim a počasí je nevyzpytatelné.
Kdy je moře v Chorvatsku nejteplejší?
V srpnu, ne v září ani v červenci. Moře má proti vzduchu zpoždění zhruba měsíc až šest týdnů, protože voda má velkou tepelnou kapacitu. V srpnu se uvádí 25 až 26 °C pro Pulu, Split i Dubrovník. Údaje o teplotě moře je vždy lepší brát jako rozpětí, protože zdroje se pro podzim liší až o 2 °C podle toho, zda měří u břehu, nebo satelitně.
Je září v Chorvatsku teplejší na koupání než červen?
Ano, moře je v září o zhruba 1 až 1,5 °C teplejší než v červnu, podle jednoho ze zdrojů pro Split dokonce o 2 °C. Zdroje se liší v absolutní hodnotě, ve směru se shodují. Ještě větší je rozdíl u dvojice říjen a květen, tedy 20 až 21 °C proti 17 až 18 °C. Za teplejší vodu v září se ale platí vyšším rizikem vydatných srážek.
Jak silná umí být bora a je pravda, že fouká 307 km/h?
Hodnota 307 km/h z viaduktu Božići na dálnici A1 je neoficiální a sám zdroj ji tak označuje, protože přístroj nebyl na takové rychlosti dimenzován. Jako oficiální rekord se uvádí náraz 248 km/h, tedy 69,0 m/s, z Maslenického mostu. Další doložené hodnoty jsou 234,7 km/h na Pažském mostě a 221,8 km/h na Krčském. Většina českých článků obě čísla zaměňuje.
Může vítr zavřít mosty a zrušit trajekty?
Ano a je to hlavní praktické riziko chorvatského počasí mimo hlavní sezonu. Mosty se zavírají postupně po skupinách vozidel, nejdřív pro karavany, motorky a vozidla vyšší než 1,9 m, při silnějších nárazech i pro ostatní. Katamarány se ruší dřív než trajekty, protože jsou na vlnu citlivější. V červenci a srpnu je riziko nízké, v dubnu, říjnu a v zimě reálné.
Prší v Chorvatsku v zimě hodně?
Na pobřeží ano, a je to nejpodceňovanější údaj celého roku. Dubrovník má v listopadu kolem 145 mm a v prosinci kolem 135 mm, Split v listopadu 125 mm, obojí zhruba s deseti srážkovými dny. Zimní maxima jsou přitom vlídná, v Dubrovníku 12,6 °C v lednu. Mimosezonní Chorvatsko je tedy mírné, ale mokré a šeré, ne slunečné.
Liší se počasí v Istrii a v Dalmácii?
Ano, a víc, než se z katalogů zdá. Istrie má lednové maximum kolem 10 °C proti 12,6 °C v Dubrovníku a léto o 1 až 2 °C mírnější. Mělký severní Jadran je v srpnu nejteplejší z celého pobřeží, ale v únoru nejchladnější, kolem 11 °C, takže předsezonní koupání je tam nejhorší. Kvarner je zase největrnější a nejdeštivější region, s 1 000 až 1 500 mm ročně na úpatí hor.
Zdroje: DHMZ (Državni hidrometeorološki zavod, meteo.hr) včetně staničních klimatických tabulek a systému Meteoalarm, klimatické databáze Climates to Travel a Weather Atlas, seatemperature.net pro teplotu moře, Crometeo pro naměřené nárazy větru, přehledy jadranských větrů (Ultra Sailing, Vjetrovi Jadrana), HAK pro uzavírky silnic a mostů.