Hurghada není jedno místo, ale zkratka pro pruh pobřeží dlouhý přes sto kilometrů. Pod tímhle jménem se českému trhu prodává samotné město i řada zálivů, které s ním sdílejí jen silnici a letiště. Na jednom konci škály stojí funkční egyptské město s tržnicí, přístavem a autobusovým nádražím, na druhém uzavřený poloostrov s jedinou bránou, za kterou je poušť.
Tenhle text popisuje šest míst: Hurghadu, El Gounu, Sahl Hasheesh, Makadi Bay, Soma Bay a Safagu. Jde o to, co se z katalogu nedozvíte: jestli se dá vyjít ven, jaké je pobřeží pod nohama, kde je útes u břehu a kde ho zástavba odstranila. Širší souvislosti země shrnuje průvodce Egyptem pro cestovatele, na jih od Safagy navazuje samostatný text.
Ve zkratce
| Co text pokrývá | Hurghada, El Gouna, Sahl Hasheesh, Makadi Bay, Soma Bay, Safaga |
| Co už ne | El Quseir a vše jižněji, to patří k Marsa Alamu |
| Tři typy míst | historické město, postavené sídlo, uzavřený resortní areál |
| Hurghada | založena 1905, ropa 1913, zástavba se táhne asi 36 km podél pobřeží |
| El Gouna | 20 km severně od Hurghady, 25 km od letiště, 20 ostrovů a 10 km pobřeží |
| Sahl Hasheesh | asi 18 km jižně od letiště, pobřežní fronta 12,5 km, z toho asi 9 km ke koupání |
| Makadi Bay | asi 30 km jižně od Hurghady, mělká útesová plošina u pláže široká přes 40 m |
| Soma Bay | asi 45 km jižně od letiště, areál 10 000 000 m², jediná brána a asi 7 km příjezdové cesty |
| Safaga | 53 km jižně od Hurghady, přístavní a fosfátové město, do Kény po silnici 164 km |
| Šnorchlování z břehu | nejspolehlivější v Makadi Bay, v Hurghadě a u Safagy nejslabší |
| Vítr | severní až severozápadní proudění, plochá voda v zálivu Safaga a u Soma Bay |
| Doprava | jedna pobřežní silnice, mezi letovisky se jezdí individuálně |
| Stav útesů u Hurghady | pokles asi o 50 % za tři dekády, u přístavů útes zmizel |
| Ochrana | HEPCA jako nevládní organizace, kotvicí bóje, chráněné ostrovy Giftún |
| Pozor na | vzdálenosti se ve zdrojích liší, berte je jako přibližné pořadí na silnici |
Sto kilometrů pobřeží pod jedním jménem
Česká poptávka zachází s Hurghadou jako s jedním místem. Fyzicky jde o dlouhý pruh pobřeží, na kterém stojí vedle sebe dva zcela odlišné typy sídel. Prvním je historicky vzniklé město s vlastními obyvateli, radnicí, tržnicí, mešitou, školami a přístavem, tedy s hospodářstvím, které tu bylo dřív než turistika. Do téhle skupiny patří Hurghada a Safaga. Turistika je tu vrstva položená na existující město, ne důvod jeho existence.
Druhým typem je postavený resortní areál. Vznikl na prázdném pobřeží jako developerský projekt jednoho vlastníka, má jedinou příjezdovou komunikaci a nemá původní obyvatelstvo. Sem patří Sahl Hasheesh, Makadi Bay a Soma Bay. Anglojazyčné podklady popisují Sahl Hasheesh přímo jako místo bez sídel s místními obyvateli. Rozdíl mezi oběma typy není v kvalitě, ale v tom, co si člověk kupuje: možnost vyjít z hotelu do města, nebo poušť za branou.
Mezistupeň tvoří El Gouna. Vznikla jako developerský projekt, ale za tři desetiletí z ní vyrostlo sídlo s mešitou, koptským kostelem, školami, nemocnicí, poštou, knihovnou a muzeem. Proto je lepší nepracovat s binárním dělením na město a resort, ale se škálou: uzavřený areál, postavené sídlo, historické město. A ještě jedna věc se hodí říct nahlas. Těch šest jmen není úplný výčet pobřeží, je to výběr míst, která se prodávají českému trhu.
Hurghada: funkční město, kterému turistika přerostla přes hlavu
Hurghada je hlavní město guvernorátu Rudé moře a největší sídlo celého pobřeží. Založena byla roku 1905 jako rybářská osada kmene Ababda u přirozeného přístavu, roku 1913 tu společnost Anglo-Egyptian Oilfields objevila ropu a z osady se stalo průmyslové místo. Turistický rozvoj nastartovaly investice v osmdesátých letech. Osídlení oblasti je ale mnohem starší: asi dvacet kilometrů severně leží Abú Ša’ar, římská pevnost postavená mezi lety 309 až 311 a kolem roku 400 přeměněná na křesťanskou komunitu.
Město se dnes táhne podél pobřeží asi 36 kilometrů, ale do pouště nesahá téměř vůbec. Je to pruh, ne plocha. Administrativním a obytným jádrem je El Dahar, tedy staré město s tržnicí, poštou, rybím trhem a nádražími dálkových autobusů. Moře je odsud dál, takže sem člověk jde za běžným egyptským životem, ne za pláží.
Sekalla, přepisovaná také jako Sakkála nebo Sigala, je nejstarší osídlená část u přirozeného přístavu, kterou založili rybáři Ababda. Dnes je to nejrušnější zóna s přístavem, marinou, hlavní třídou plnou obchodů a nočními podniky. El Mamsha je pěší korzo podél moře s kavárnami a obchody, nejnovější vrstva města, postavená pro turisty a používaná i Egypťany. Čtvrtou hlavní čtvrtí je převážně obytná a novější El Ahjá.
Pobřeží je tu silně proměnlivé a z velké části přetvořené. Původní břeh lemovala útesová plošina, rozvoj od osmdesátých let znamenal rozsáhlé zasypávání a bagrování, aby vznikly pláže, mariny a laguny. Veřejné úseky u promenády mají místy málo písku a spíš korálovou drť, písečné pláže areálů jsou z velké části navezené. Šnorchlování z břehu je proto nespolehlivé a kvalitní lokality leží mimo pobřeží: Giftún, Umm Kamar, Magáwiš, Abú Ramáda, Fanadír a Šadwán.
Hurghada je jediné místo v regionu, kde se dá spojit pobyt u moře s běžným městem a dopravním uzlem. Má nejširší nabídku výletů a nejlepší napojení dál, což ocení každý, kdo plánuje výlety za egyptskými památkami. Nehodí se pro toho, kdo si Egypt kupuje kvůli útesu před hotelem, a je potřeba počítat s hlukem, prachem a stavebně nesourodou zástavbou.
El Gouna: postavené město na umělých lagunách
El Gouna je postavené sídlo, ne historické město, a je v tom mezi zdejšími letovisky jediná svého druhu. Podle prezentace developera se myšlenka zrodila roku 1989, když egyptský podnikatel Samih Sawiris při plavbě podél pobřeží uviděl nezastavěný úsek severně od Hurghady. Encyklopedické zdroje uvádějí vznik roku 1990, což je patrně rozdíl mezi záměrem a založením. Sídlo dodnes vlastní jedna developerská skupina.
Pobřeží je zásadně umělé a v tom je celý smysl místa. Tvoří ho systém kanálů a lagun mezi ostrovy, pláže jsou navezené a hladina v lagunách je klidná bez vlnobití. Některé pláže leží na vlastních ostrovech, otevřené moře začíná až za bariérou. Laguny ale nejsou útesové prostředí, takže za korály se jezdí lodí na útesy severně od Hurghady. Doložený domácí útes přímo u lagunových pláží chybí.
Vodní sporty jsou zdejší specializací. Hlavním kite a windsurfingovým místem je Mangroovy Beach na severním konci sídla, tedy otevřená voda s mírným čeřením, s částí hlubokou po pás a bez překážky proti větru, takže vítr sem přichází čistý. Údaje o síle termických větrů a o délce sezóny pocházejí z komerčních kite portálů, ne z meteorologických dat, takže se s nimi nedá pracovat jako s tvrdým číslem.
El Gouna je nejkomfortnější a nejevropštější prostředí regionu. Má hustou vlastní gastronomickou a společenskou nabídku, aniž by člověk vycházel do egyptského města, a klidná laguna je vděčná pro rodiny, což rozvádí text o tom, jak zvládnout Egypt s dětmi. Nehodí se pro toho, kdo hledá útes před hotelem nebo autentický Egypt mimo turistickou bublinu.
Sahl Hasheesh: široká zátoka a dlouhý nástup do vody
Sahl Hasheesh je zátoka a na ní postavený resortní areál bez původního obyvatelstva. Rozvojová práva drží společnost, která pozemek koupila roku 1995 a v roce 1999 vstoupila na burzu. Záměrem bylo vybudovat plně integrované resortní město o rozloze zhruba dvaatřiceti milionů metrů čtverečních. Rezidenční část byla dokončena roku 2008, další rozvoj pak zbrzdil pokles turistiky po roce 2011 a developer měl podle zpráv z poloviny druhé dekády potíže s prodejem nemovitostí.
Veřejný život existuje jen uvnitř areálu: promenáda, restaurace, obchody a rezidenční čtvrti. Není tu původní město ani nezávislý veřejný prostor. Pobřeží tvoří široká zátoka s pískem a mělkým sestupem, uvádí se pobřežní fronta 12,5 kilometru, z toho zhruba devět kilometrů úseků vhodných ke koupání. V zátoce leží ostrovy a útesy a blízký ostrov Abú Hašíš je uváděn jako místní chráněná lokalita.
Makadi Bay: útes u břehu jako hlavní důvod
Makadi Bay je resortní zátoka bez vlastního města, obklopená Východní pouští. Datum vzniku se ve zdrojích liší: komerční portály uvádějí formální založení v první polovině nulté dekády, primární doklad se ale nepodařilo najít. Jisté je, že jde o oblast zastavěnou v rámci vlny rozvoje jižně od Hurghady a že odborné práce o pobřeží popisují v Makadi rozsáhlé zásahy do pobřežní linie za poslední dvě desetiletí.
Veřejný život je minimální. Nákupní a zábavní centrum vzniklo uvnitř areálu jako služba hotelům, původní obyvatelstvo tu není a nejbližší běžné město je Hurghada. Zajímavé je tu ale pobřeží. Zátoka má písečné pláže, k tomu lemující útesovou plošinu blízko břehu a v jižní části rozsáhlé útesové pole s lagunami, ploškami korálů a srázy. Mělká plošina u pláže bývá široká přes čtyřicet metrů a ryby se drží už v hloubce kolem půl metru.
Právě kvůli mělké plošině stavěly areály dlouhá mola, po kterých se přechází k hraně útesu. Bez mola je někde nutné plavat i přes dvě stě metrů od pláže k prvním korálům. Jižní část zátoky má nejrozsáhlejší útesy s velkou plochou k proplavání a je to hlavní důvod, proč sem lidé jezdí. Podmínkou je buď molo, nebo ochota překonat mělčinu po vlastní ose.
Z okruhu kolem Hurghady nabízí Makadi nejlepší poměr mezi dostupností z letiště a kvalitou domácího útesu. Kdo chce vidět korály každý den bez lodních výjezdů, najde tady nejmenší tření. Souvislosti k tomu, co se pod hladinou dá čekat a jak se chovat, rozvádí text o šnorchlování nad korálovými útesy. Nehodí se to sem pro toho, kdo chce chodit večer do města, ani pro toho, kdo špatně snáší brodění.
Soma Bay: uzavřený poloostrov a plochá voda
Soma Bay je nejizolovanější místo z celé skupiny. Areál o rozloze deseti milionů metrů čtverečních leží na poloostrově obklopeném mořem ze všech stran, dlouhém asi pět kilometrů a širokém asi dva. Přístup vede jedinou soukromou silnicí dlouhou asi sedm kilometrů přes jedinou kontrolovanou bránu. Rozvoj začal v polovině devadesátých let, první velký hotel byl otevřen roku 1999 a model byl od začátku nízkohustotní, tedy málo staveb na velké ploše.
Veřejný život v obecném smyslu tu neexistuje. Společenským centrem je marina uvnitř areálu, rezidenční čtvrti mají jména, ale nejde o obec s vlastní samosprávou a původním obyvatelstvem. Poloostrov obklopený vodou dává různě exponované pobřeží podle světové strany, takže tu jsou chráněné závětrné pláže i otevřené větrné úseky. V zálivu leží rozsáhlá mělká plochá voda, na které stojí zdejší windsurfing a kitesurfing.
Areál má vlastní útes a v okolí i další potápěčské lokality. Mělká plošina je rozsáhlá, takže přístup k hraně útesu vede zpravidla po molu, doložená délka mol ale chybí. Vedle vody sem lidé jezdí za golfovým hřištěm navrženým Garym Playerem a za jedním z největších thalasso center v oblasti. Hodí se to pro kitery, windsurfery, golfisty a pro toho, kdo chce absolutní klid.
Safaga: pracující přístav, na kterém stojí vítr
Safaga je historicky vzniklé přístavní a průmyslové město, ne letovisko. Turistika je tu doplňková vrstva na městě s fosfátovými doly, které je centrem egyptského vývozu fosfátů. Nejstarší doložená vrstva je ale antická: město bylo založeno mezi lety 282 až 268 před naším letopočtem a neslo jméno Filotéra podle zesnulé sestry faraona Ptolemaia II. Filadelfa, jak dokládají Strabón a Štěpán Byzantský. Moderní přístav vznikl na začátku dvacátého století kvůli vývozu fosfátů.
Pobřeží tvoří písečné pláže s mělkým sestupem a rozsáhlá plochá voda v zálivu, k tomu průmyslový přístavní úsek. Safaga je zároveň uváděna jako léčebné místo, kde se pobřežní podmínky zkoumaly pro terapeutické účely. Šnorchlování z břehu je nerovnoměrné a přímo v okolí přístavu je útes prokazatelně poškozený, protože odborné zdroje uvádějí, že korálové útesy u přístavů Hurghada a Safaga zmizely a dno je zde písčité.
Proč se právě tady jezdí na kitu
Nad severní částí Rudého moře, zhruba po devatenáctou rovnoběžku severní šířky, převládá vítr od severu až severozápadu. Odborná literatura popisuje, že se tlak větru zesiluje kanálovým efektem v protáhlém Suezském a Akabském zálivu, a Rudé moře samo bývá označováno za přírodní laboratoř pro modelování větru a vln. V zimě je severní proudění silné a trvalé zejména při západním okraji pánve, tedy podél egyptského pobřeží, v létě fouká severozápadní proudění nad celou pánví a k jihu slábne.
U Safagy a Soma Bay se skládají tři věci. Převládající vítr jde podél pobřeží, takže na správně orientovaných plážích vzniká sideshore proudění, ideální pro kite i windsurfing. Kontrast mezi vodou a vyprahlými horami vnitrozemí zesiluje denní termiku, takže odpolední vítr je pravidelný a předvídatelný. A tvar pobřeží, tedy záliv Safaga a poloostrov Soma Bay, poskytuje rozsáhlé mělké plochy s plochou vodou v závětří. Že to není nová věc, dokládá mistrovství světa ve windsurfingu, které Safaga hostila roku 1993.
Stav pobřeží: kde je útes zničený a kde se chrání
Družicové sledování let 1972 až 2011 zaznamenalo v oblasti Hurghady zasypání zhruba 7,56 km² pobřeží, vybagrování 2,67 km² a ztrátu 5,34 km² útesových ploch. Souhrnný odhad podle studie citované encyklopedickými zdroji mluví o poklesu útesů v okolí Hurghady během tří dekád asi o padesát procent. Uváděné negativní vlivy jsou ropné úniky, znečištění, odpadní vody a bagrování.
Proti tomu ale stojí reálná ochrana. HEPCA je nevládní organizace založená roku 1992 a registrovaná roku 1995, která zavedla jeden z největších systémů kotvicích bójí na světě, aby lodě nekotvily kotvami do útesu. Provozuje také svoz odpadu v Hurghadě, vzdělávací programy a monitoring. Ostrovy Giftún asi jedenáct kilometrů východně od Hurghady jsou chráněným územím s regulovaným počtem návštěvníků, některé části jsou nepřístupné a platí tam pravidla chování.
Obnova běží na několika frontách. V okolí Hurghady vzniklo v rámci pilotního projektu zhruba sto korálových školek, jejichž cílem je vysazovat odchované korály do poškozených částí útesu. Uvažuje se také o umělých útesových lokalitách, které mají odlehčit přírodním útesům, a umělým útesem svého druhu je i zatopené město v Sahl Hasheesh. Korály Rudého moře jsou navíc odolnější vůči oteplování než většina korálů světa.
Tenhle rozdíl je klíčový. Tepelná odolnost nemá vliv na lokální poškození zástavbou, sedimentem a mechanickým ničením, takže z tepelné odolnosti nelze vyvozovat, že je pobřeží u města v pořádku. Shrnuto: pás u přístavů Hurghada a Safaga má pobřežní útes poškozený nebo zmizelý, jižní resortní zálivy typu Makadi mají útes zachovalejší, a přesto i tam je bagrování a zásypy doloženo.
Jak se mezi letovisky reálně cestuje
Celý region visí na jedné pobřežní silnici. Vede od Rás Ghárib přes El Gounu, Hurghadu, Sahl Hasheesh, Makadi a odbočku na Somu až k Safaze a dál na jih. Odbočka do každého resortního areálu je krátká a končí bránou, u Soma Bay měří příjezdová cesta asi sedm kilometrů a má jediný kontrolovaný vjezd. Prakticky to znamená, že mezi kterýmikoli dvěma letovisky se jede po téže silnici a liší se jen její kus.
Nejběžnějším způsobem, jak se dostat z letiště do areálu, je předem sjednaný transfer. Řidič čeká v příletové hale a trasa je přímá. U izolovaných areálů, jako je Soma Bay, je to fakticky jediná rozumná varianta příjezdu. Řada areálů k tomu provozuje vlastní kyvadlovou dopravu, typicky do centra Hurghady nebo do nákupní zóny, ale svoz zpravidla obsluhuje víc hotelů za sebou, takže není přímý. Existence a četnost se liší areál od areálu, takže to patří mezi otázky na místě.
V Hurghadě jezdí běžné taxíky, u kterých se cena dohaduje předem, a v centrálních částech fungují dopravní aplikace se sazbou zobrazenou dopředu. Mimo město a v resortních zónách je nabídka řidší. Páteří místní veřejné dopravy jsou sdílené mikrobusy, tedy bílé dodávky pro zhruba tucet lidí, které jezdí po ustálených trasách bez pevných odjezdů a zastavují na zamávání. Jsou určené místním, nemají označení srozumitelné cizinci a předpokládají znalost trasy.
Kde se zdroje rozcházejí
Rozporů je tu víc, než by člověk čekal, a většina se týká čísel, která vypadají neškodně. Vzdálenosti si odporují dokonce uvnitř jednoho zdroje: Sahl Hasheesh je jednou uváděn jako osmnáct kilometrů od Hurghady a jinde jako třicet, Makadi Bay jednou jako třicet a jindy jako čtyřicet kilometrů. El Gouna je jednou dvacet kilometrů od města a jindy dvacet pět od letiště, developer přitom píše dvacet pět kilometrů od Hurghady.
Druhý okruh se týká větru a moře. Konkrétní čísla o síle větru a o délce kite sezóny pocházejí z portálů provozovatelů, ne z meteorologických řad, takže je berte jako orientaci. Podobně nejistý je rok vyhlášení chráněného území Giftún, kde se objevují dvě různá data, a proto se tady uvádí jen to, že jde o chráněné území s regulovaným vstupem. Klimatické souvislosti rozvádí text o tom, kdy do Egypta vyrazit.
Jak si podle tohohle vybrat
Volba letoviska je hlavně otázka, co má být za branou hotelu a co pod hladinou. Následující postup jde od otázky, která rozhoduje nejvíc, k těm jemnějším. Není to žebříček míst, ale pořadí, ve kterém se vyplatí se ptát, protože každá odpověď zúží výběr o kus.
- Chci chodit ven do města? Pokud ano, přichází v úvahu Hurghada nebo Safaga, případně El Gouna jako kurátorovaná varianta. Uzavřené areály tuhle možnost nemají.
- Chci šnorchlovat každý den bez lodi? Pak je nejsilnější Makadi Bay, s výhradami Sahl Hasheesh a Soma Bay. V Hurghadě a u Safagy se za útesy jezdí lodí.
- Jedu kvůli větru? Pak dává smysl záliv Safaga, poloostrov Soma Bay nebo severní konec El Gouny, tedy místa s plochou vodou a sideshore prouděním.
- Jedu s malými dětmi? Rozhoduje mělčina a klidná voda, což nabízí laguna v El Gouně a mělký nástup v Sahl Hasheesh, ale znamená to delší cestu k útesu.
- Kolik snesu přejezdu? Pořadí od letiště směrem na jih je Sahl Hasheesh, Makadi Bay, Soma Bay a Safaga, směrem na sever El Gouna.
- Chci vyrážet na výlety? Pak je Hurghada nejvýhodnější, protože má dálkové nádraží, nejhustší nabídku a letiště přímo v aglomeraci.
- Vadí mi stavební ruch? Hurghada je hlučná a nesourodá, Safaga je pracující přístav, kdežto resortní zálivy jsou tiché a oddělené od okolí.
Ať už vyjde cokoli, dvě otázky se hodí ověřit před rezervací, protože se liší areál od areálu: jestli má ubytování molo přes mělkou plošinu a jak daleko je od pláže hrana útesu. Bez toho se kvalita domácího útesu odhaduje těžko i na místech, která jsou obecně považovaná za dobrá. Jižnější a klidnější alternativu popisuje text o Marsa Alamu a jižním pobřeží, úplně jiný svět pak najdete na Sinaji.
Časté otázky
Je Hurghada jedno místo, nebo víc letovisek?
Pod jménem Hurghada se prodává pruh pobřeží dlouhý přes sto kilometrů. Samotné město je největší sídlo regionu a hlavní město guvernorátu Rudé moře, jeho zástavba se táhne podél pobřeží asi 36 kilometrů. Vedle něj leží samostatné resortní zálivy jako Sahl Hasheesh, Makadi Bay nebo Soma Bay a severně od města postavené sídlo El Gouna. Sdílejí letiště a jednu silnici, jinak se liší zásadně.
Kde se u Hurghady nejlépe šnorchluje z břehu?
Nejspolehlivější podmínky má Makadi Bay, kde zátoku lemuje útesová plošina blízko břehu a v jižní části leží rozsáhlé útesové pole. Plošina u pláže bývá široká přes čtyřicet metrů, takže se k hraně útesu přechází po molu nebo se překonává mělčina. V Sahl Hasheesh a Soma Bay je to nerovnoměrné a záleží na úseku, v Hurghadě a u Safagy se za korály jezdí lodí.
Jaký je rozdíl mezi El Gounou a Hurghadou?
Hurghada je historicky vzniklé město založené roku 1905, které má vlastní obyvatelstvo, tržnici, přístav a dálková nádraží. El Gouna vznikla na přelomu osmdesátých a devadesátých let jako developerský projekt na soustavě ostrovů a umělých lagun a dodnes ji vlastní jedna skupina. Má mešitu, kostel, školy, nemocnici i muzeum, ale nemá historické jádro. Rozdíl je v tom, jestli je turistika vrstva na městě, nebo jeho důvod.
Dá se z resortu vyjít ven?
Záleží na typu místa. Z Hurghady a Safagy se vyjde do běžného města, v El Gouně existuje vlastní veřejný prostor s několika centry. Sahl Hasheesh, Makadi Bay a Soma Bay jsou areály, za jejichž hranicí je poušť a silnice. Soma Bay je krajní případ, protože přístup vede jedinou soukromou cestou dlouhou asi sedm kilometrů přes jednu kontrolovanou bránu.
Proč se na tomhle pobřeží tolik jezdí na kitu?
Nad severní částí Rudého moře převládá vítr od severu až severozápadu a jeho tlak zesiluje kanálový efekt v protáhlých zálivech. K tomu se přidává termika mezi mořem a vyprahlými horami vnitrozemí, která dělá odpolední vítr pravidelným. Třetím prvkem je tvar pobřeží: záliv Safaga a poloostrov Soma Bay mají rozsáhlé mělké plochy s plochou vodou. Safaga hostila mistrovství světa ve windsurfingu už roku 1993.
Jsou korálové útesy u Hurghady zničené?
Pobřežní útes přímo u města je prokazatelně poškozený. Družicové sledování let 1972 až 2011 zaznamenalo zasypání zhruba 7,56 km² pobřeží a ztrátu 5,34 km² útesových ploch, souhrnný odhad mluví o poklesu asi o padesát procent za tři dekády. U přístavů Hurghada a Safaga útesy zmizely a dno je písčité. Zároveň tu funguje ochrana přes kotvicí bóje, chráněná území a korálové školky, takže obrázek není jednoznačný.
Jak se dostanu mezi jednotlivými letovisky?
Prakticky vždy individuálně. Celý region visí na jedné pobřežní silnici a mezi kterýmikoli dvěma letovisky se jede po ní, liší se jen délka úseku. Nejběžnější je předem sjednaný transfer z letiště, řada areálů k tomu provozuje vlastní kyvadlovou dopravu do Hurghady. Sdílené mikrobusy jsou určené místním a pro přesuny mezi zálivy nejsou praktické. Dálkové autobusy z El Daharu slouží k cestám mezi městy.
Patří El Quseir k Hurghadě, nebo k Marsa Alamu?
Geograficky i prakticky spíš k jihu. El Quseir leží 138 kilometrů jižně od Hurghady, ale jen 68 kilometrů severně od mezinárodního letiště Marsa Alam, které je pro něj bližší než letiště v Hurghadě. Je to historicky vzniklé přístavní město osídlené zhruba pět tisíc let, s osmanskou pevností z roku 1517. Kvůli tomu ho popisujeme v textu o jižním pobřeží, ne tady.
Zdroje: encyklopedické podklady k Hurghadě, El Gouně, Sahl Hasheesh, Makadi Bay, Soma Bay, Safaze a El Quseiru; Národní institut oceánografie a rybářství, přehled vlivu turistického rozvoje na pobřežní zónu Rudého moře; studie o lidských zásazích do pobřežní zóny Hurghady; HEPCA, materiály o kotvicích bójích a projektech; odborné práce o proudění a vlnách v Rudém moři; přehledy k ochraně korálových útesů Rudého moře.