Azory patří k nejlepším místům na světě pro pozorování kytovců. V okolních vodách bylo zaznamenáno zhruba 24 až 28 druhů velryb a delfínů, tedy asi třetina všech druhů kytovců na planetě. Vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus) tu žije celoročně, na jaře se přidávají největší kosticovci na tahu na sever a v teplých měsících hejna delfínů. Od roku 2023 nesou Azory status Whale Heritage Area udělený organizací World Cetacean Alliance. Pozorování probíhá z lodí z ostrovů São Miguel, Pico a Faial, řídí ho regionální zákon s pevně danými odstupy a úspěšnost je vysoká.
Ve zkratce
| Počet druhů kytovců | zhruba 24 až 28, tedy asi třetina druhů světa; nejčastěji se uvádí 28 (21 ozubených a 7 kosticovců) |
| Celoroční rezidenti | vorvaň obrovský, delfín skákavý, delfín obecný, plískavice šedá (grampus) |
| Jarní tah velkých plejtváků | zhruba duben až červen, vrchol duben a květen (plejtvák obrovský, myšok a sejval) |
| Odkud se pluje | São Miguel (Ponta Delgada), Pico (Lajes do Pico), Faial (Horta) |
| Typy lodí | rychlý nafukovací člun RIB nebo zodiac a stabilní katamarán |
| Délka plavby | obvykle kolem 3 hodin |
| Úspěšnost pozorování | vysoká, provozovatelé uvádějí až kolem 98 %; běžná je garance opakování plavby zdarma při nespatření |
| Minimální vzdálenost od kytovce | 50 m; 100 m u samic s mláďaty; ochranná zóna až 500 m u odpočívajících zvířat |
| Maximální počet lodí u zvířete | 3 současně |
| Plavání s velrybami | zcela zakázáno |
| Právní rámec | regionální zákon DLR 9/99/A z roku 1999, novelizovaný v roce 2004 |
| Status | Whale Heritage Area od roku 2023 (World Cetacean Alliance) |
Proč právě Azory
Azorské souostroví leží uprostřed severního Atlantiku, tisíce kilometrů od kontinentů, na vrcholcích podmořského pohoří. Právě tvar mořského dna dělá z ostrovů výjimečné místo pro kytovce. Zatímco u většiny pobřeží se hluboká voda otevírá až daleko od břehu, kolem Azor spadá dno strmě do hloubek přes tisíc metrů jen pár kilometrů od pevniny. Loď se tak dostane do prostředí hlubokomořských druhů, včetně vorvaně obrovského, během krátké chvíle po vyplutí, aniž by musela absolvovat celodenní cestu na volné moře.
Hluboká voda blízko břehu znamená potravu. Vorvani se tu potápějí za hlavonožci, největší kosticovci procházejí kolem ostrovů na jarním tahu na severní krmiště a delfíni loví v hejnech ryb. Kombinace teplých i chladnějších vodních mas a bohatých lovišť přitahuje pestrou škálu druhů od malých delfínů po největší zvířata planety.
Roli hraje i místní tradice. Na azorských útesech stojí kamenné strážní věže zvané vigias, ze kterých kdysi pozorovatelé vyhlíželi velryby a naváděli velrybářské čluny. Dnes tytéž věže slouží turistickému pozorování. Vyškolený pozorovatel z výšky sleduje hladinu, rozpozná výrony a hřbety zvířat na velkou vzdálenost a rádiem navádí lodě přímo k nim. Díky tomu nemusí posádka zvířata slepě hledat a úspěšnost plaveb je vysoká. Souvislosti a plánování celé cesty rozebírá náš průvodce Azorami.
Postavení uprostřed oceánu má i druhou stranu. Azory jsou izolované a počasí se tu mění rychle, takže o tom, zda se pluje, rozhoduje stav moře, ne kalendář. To je věc, se kterou je nutné při plánování počítat: pozorování kytovců je aktivita závislá na podmínkách a případný odklad plavby patří k ní stejně jako samotné setkání se zvířaty.
Které druhy a kdy
Pro plánování je užitečné rozdělit azorské kytovce do dvou skupin. Jedni jsou tu po celý rok, druzí ostrovy jen navštěvují v určité sezóně. Toto rozdělení určuje, na co reálně narazíte podle měsíce cesty.
Celoroční rezidenti
Vlajkovým druhem Azor je vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus), největší ozubený kytovec a nejčastěji pozorovaná velryba souostroví. Samice s mláďaty tu setrvávají celoročně, takže vorvaně lze potkat v kterémkoli měsíci. Poznávacím znamením je šikmý výron dopředu a doleva a zvednutí ocasní ploutve před hlubokým ponorem.
Vedle vorvaně jsou stálými obyvateli tři menší druhy. Delfín skákavý (Tursiops truncatus) je robustní, zvědavý a často doprovází lodě, kolem kterých se prohání a skáče. Delfín obecný (Delphinus delphis) se pohybuje v početných, živých hejnech a patří k nejčastěji viděným zvířatům vůbec; hejna mohou čítat i stovky jedinců. Plískavice šedá, známá i jako grampus (Grampus griseus), je šedý delfín s výrazně zjizvenou kůží a bez zobáku, který se nad hlubokou vodou zdržuje po celý rok. Jizvy vznikají vzájemnými souboji a lovem hlavonožců a starší zvířata bývají téměř bílá.
Sezónní migranti
Největší podívanou nabízí jaro. Zhruba od dubna do června prochází kolem Azor tah velkých kosticovců mířících na severní krmiště. Patří sem plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus), vůbec největší zvíře planety, plejtvák myšok (Balaenoptera physalus), druhý největší, dále plejtvák sejval (Balaenoptera borealis), keporkak (Megaptera novaeangliae) a nejmenší z nich plejtvák malý (Balaenoptera acutorostrata). Vrchol tahu spadá na duben a květen.
Teplé měsíce patří delfínům. Delfín skvrnitý atlantský (Stenella frontalis) se objevuje zhruba od pozdního jara do podzimu a s přibývajícím věkem získává charakteristické skvrny. Delfín pruhovaný (Stenella coeruleoalba) je nejčastější v létě a na podzim. V téže části roku bývají hlášeni i kulohlavci, tedy delfínovití kytovci rodu Globicephala (pilot whales), a v pozdním létě a na podzim se ve vodách objevují také kosatky dravé (Orcinus orca) a kosatky černé (Pseudorca crassidens), byť jen příležitostně.
Kalendář výskytu druhů po měsících
Následující tabulka shrnuje, kdy je šance na jednotlivé druhy nejvyšší. Značka X označuje hlavní sezónu druhu, kroužek o měsíce, kdy je výskyt možný, ale méně pravidelný. Rezidentní druhy jsou označené celoročně; jde o pravděpodobnost, ne o záruku, protože kytovci se pohybují po velkém území.
| Druh | I | II | III | IV | V | VI | VII | VIII | IX | X | XI | XII |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vorvaň obrovský | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X |
| Delfín skákavý | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X |
| Delfín obecný | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X |
| Plískavice šedá (grampus) | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X | X |
| Plejtvák obrovský | o | o | X | X | X | X | o | o | ||||
| Plejtvák myšok | o | o | X | X | X | X | o | o | o | o | o | o |
| Plejtvák sejval | o | X | X | X | o | |||||||
| Keporkak | o | X | X | o | o | o | ||||||
| Plejtvák malý | o | X | X | o | o | o | o | |||||
| Delfín skvrnitý atlantský | o | X | X | X | X | X | o | |||||
| Delfín pruhovaný | o | o | o | o | o | X | X | X | X | X | o | o |
| Kulohlavci | o | o | X | X | X | X | X | o | ||||
| Kosatka dravá | o | o | o | o | o | o | o | o | X | X | X | o |
| Kosatka černá | o | o | o | o | o | o | X | X | X | X | o | o |
Z tabulky plyne praktický závěr. Kdo chce vidět největší plejtváky, míří na jaro. Kdo dává přednost pestrým delfíním hejnům a teplému počasí, volí léto. Vorvaně a rezidentní delfíny lze potkat kdykoli, takže mimosezónní cesta rozhodně není promarněná.
Je dobré brát kalendář jako orientaci, ne jako jízdní řád. Kytovci se pohybují po obrovském území a jejich výskyt kolísá rok od roku podle teploty vody a rozložení potravy. Tah plejtváků může v některé sezóně přijít o něco dřív nebo později a jednotlivé druhy se mohou objevit i mimo své hlavní měsíce. Značky v tabulce proto vyjadřují pravděpodobnost setkání, kterou pozorovatelé na vigias dokážou v daný den výrazně zpřesnit.
Jak plavba probíhá
Pozorování kytovců se organizuje z několika přístavů. Na ostrově São Miguel se vyplouvá hlavně z Ponta Delgada, případně z Vila Franca do Campo nebo Rabo de Peixe. Na ostrově Pico je centrem městečko Lajes do Pico, historické srdce azorského velrybaření, a na sousedním ostrově Faial se pluje z přístavu Horta. Kanál mezi ostrovy Pico a Faial patří k nejlepším vodám pro pozorování v celém souostroví.
Před vyplutím dostane posádka krátké poučení a rozdělí se podle typu lodi. Rychlý nafukovací člun typu RIB nebo zodiac sedí nízko nad hladinou, je hbitý a dostane se k dění rychle; vyžaduje se na něm plovací vesta a jízda bývá dynamičtější. Katamarán je větší, stabilnější, má zázemí a hodí se lépe pro rodiny s dětmi nebo pro ty, kdo hůř snášejí houpání. Samotná plavba trvá obvykle kolem tří hodin.
Klíčovou roli hraje pozorovatel na vigii. Z útesu sleduje moře, hlásí polohu zvířat a navádí lodě, takže posádka nepátrá naslepo. To je hlavní důvod, proč provozovatelé uvádějí úspěšnost pozorování běžně kolem 98 procent. Řada z nich navíc nabízí garanci: pokud během plavby nespatříte žádného kytovce, můžete se zdarma zúčastnit další.
Na palubě obvykle doprovází skupinu mořský biolog nebo vyškolený průvodce, který zvířata určuje, vysvětluje jejich chování a dohlíží na dodržování pravidel přiblížení. Součástí zážitku bývá i poslech pod hladinou: některé lodě používají hydrofon, kterým lze zachytit cvakání vorvaňů, jimiž se zvířata orientují a loví v hloubce. Pozorování tak není jen o pohledu na hřbet nad hladinou, ale i o zvuku a výkladu, který dění zasadí do souvislostí.
Mořská nemoc je reálné téma, protože atlantský oceán bývá neklidný. Pomáhá dostatečně se napít, dát si před plavbou lehkou svačinu, dívat se na horizont a v případě potřeby užít lék proti kinetóze s dostatečným předstihem. Kdo je na houpání citlivý, volí spíš katamarán a přední třetinu paluby, kde se pohyb projevuje méně.
Etika a pravidla pozorování
Pozorování kytovců na Azorách se řídí regionálním zákonem, konkrétně předpisem Decreto Legislativo Regional 9/99/A z roku 1999, novelizovaným v roce 2004. Právě jasně daná pravidla jsou důvodem, proč jsou Azory považovány za příklad ohleduplného přístupu ke zvířatům, a proč získaly status Whale Heritage Area. Následující body shrnují to podstatné.
Základem jsou minimální vzdálenosti. K jakémukoli kytovci se loď nesmí přiblížit na méně než 50 metrů. U samic s mláďaty je hranice 100 metrů a u odpočívajících, tedy spících nebo klidně se vznášejících zvířat se vymezuje ochranná zóna až 500 metrů, do které se nezajíždí. Cílem je nerušit nejcitlivější situace, jako je péče o mladá zvířata a odpočinek.
Omezený je i počet lodí a čas. U jednoho zvířete nebo skupiny smějí být současně nejvýše tři lodě. Doba přiblížení je časově limitovaná, obecně řádově do půl hodiny a u velryb ještě kratší na jedno plavidlo, aby se plavidla střídala a zvířata nebyla obklíčena po celou dobu. Lodě musí udržovat plynulou, konstantní rychlost, nesmí zvíře výrazně předhánět ani dělat prudké manévry, které by je mohly vyplašit.
Plavání s velrybami, včetně vorvaňů, je zcela zakázáno. Plavání s delfíny je přísně omezené a úmyslný dotyk zvířat je zakázán. Komerční provozovatelé musí mít licenci regionu a splnit odborné požadavky, mezi které patří i přítomnost mořského biologa nebo vyškoleného odborníka na palubě, jenž zároveň slouží jako průvodce. Konkrétní limity a podmínky se mohou v čase upravovat, proto je vhodné aktuální znění ověřit u licencovaného provozovatele nebo regionálních úřadů před cestou.
Historie velrybaření
Dnešní turistické pozorování stojí na dlouhé a tvrdé tradici lovu. Kolem Azor operovaly americké velrybářské lodě už od 18. století a mnoho místních mužů se na nich vyučilo řemeslu. Vlastní pobřežní velrybaření Azořané rozvinuli zhruba od roku 1864, přičemž městečko Lajes do Pico se stalo jeho centrem. Velryby se lovily z otevřených veslic navigovaných z útesových věží vigias, harpunami vrhanými ručně, tedy metodou, která se po generace téměř neměnila.
Lov skončil v druhé polovině 20. století. Portugalsko podpořilo moratorium Mezinárodní velrybářské komise přijaté v roce 1982 a poslední vorvaň byl u Azor uloven v roce 1987. Bývalé velrybářské komunity musely najít nové živobytí. Přechod na turistiku byl rychlý: zatímco na počátku 90. let vyrazilo na pozorování jen několik desítek turistů, koncem desetiletí už šlo o tisíce lidí ročně. Bývalí velrybáři a jejich potomci se často stali průvodci a pozorovateli.
Paměť lovu dnes uchovává Museu dos Baleeiros, tedy Muzeum velrybářů, v Lajes do Pico. Vystavuje veslice, harpuny, výrobky z vorvaního zubu a dokumentuje každodennost velrybářských osad. Návštěva muzea dává pozorování kytovců hlubší rozměr a vysvětluje, proč mají ostrované ke svým velrybám tak úzký vztah.
Přechod od lovu k pozorování není jen kuriozitou minulosti, ale vysvětluje i dnešní přístup. Znalost chování zvířat, umění číst hladinu z vigií a orientace ve vodách kolem ostrovů se předávaly z generace na generaci a staly se základem turistického řemesla. Právě proto patří azorské pozorování ke světové špičce nejen počtem druhů, ale i mírou odbornosti posádek.
Praktické tipy
Na plavbu se hodí vrstvené oblečení, protože na moři bývá chladněji a větrněji než na břehu, a nepromokavá bunda pro případ vodní tříště, zvlášť na rychlém člunu. Nezbytná je pokrývka hlavy, sluneční brýle a opalovací krém, protože odraz od hladiny slunce zesiluje. Dalekohled a fotoaparát se hodí, ale je dobré počítat s houpáním. Kdo je náchylný k mořské nemoci, řeší lék proti kinetóze s předstihem.
Termín je vhodné rezervovat dopředu, zejména v hlavní sezóně od jara do léta, kdy se plavby plní. Vzhledem k počasí se vyplatí naplánovat pobyt tak, aby zbyl náhradní den: pokud provozovatel plavbu kvůli stavu moře zruší, můžete ji přesunout. Sazby, rozsah sezóny i konkrétní podmínky se mění, proto je ověřte předem u vybraného provozovatele.
S dětmi je rozumnější volit stabilní katamarán před rychlým člunem. Bývá pomalejší, méně se houpe, má zázemí a děti na něm lépe snášejí několik hodin na vodě. Provozovatelé mívají pro malé pasažéry věkové nebo výškové limity, které je dobré ověřit dopředu. Další nápady na rodinný program shrnuje text Azory s dětmi.
Kdy jet na velryby
Pokud je hlavním cílem cesty vidět největší velryby, nejsilnějším obdobím je jaro. Během tahu velkých plejtváků, zhruba od dubna do června s vrcholem v dubnu a květnu, prochází kolem ostrovů plejtvák obrovský, plejtvák myšok i plejtvák sejval, k tomu celoročně přítomní vorvani a rezidentní delfíni. Jarní moře ovšem bývá proměnlivější, takže je namístě počítat s možností, že se plavba kvůli počasí posune.
Léto přináší teplejší a klidnější počasí, delfíny skvrnité a pruhované v hejnech, kulohlavce a stálou přítomnost vorvaně. Je to pohodlnější volba pro rodiny i pro ty, kdo špatně snášejí houpání, byť největší kosticovci už povětšinou minuli. Jak jednotlivé měsíce vypadají z hlediska počasí a moře, rozebírá spoke azorské počasí a kdy jet.
Časté otázky
Kolik druhů velryb a delfínů se dá na Azorách vidět?
Ve vodách kolem Azor bylo zaznamenáno zhruba 24 až 28 druhů kytovců, tedy asi třetina všech druhů na světě. Nejčastěji se uvádí číslo 28, z toho 21 druhů ozubených kytovců a 7 kosticovců. Ne všechny druhy jsou přítomny současně: část tvoří celoroční rezidenti, zbytek sezónní migranti, které lze potkat jen v určitých měsících.
Kdy je nejlepší období na pozorování velryb na Azorách?
Pro největší velryby je nejlepší jaro, zhruba od dubna do června, kdy kolem ostrovů prochází tah velkých plejtváků s vrcholem v dubnu a květnu. Léto je vhodnější pro delfíny a klidnější počasí. Vorvaně obrovského a rezidentní delfíny lze přitom potkat po celý rok, takže dobrá plavba se dá zažít prakticky v každém ročním období.
Uvidím na plavbě zaručeně velrybu?
Zaručit divoká zvířata nelze, ale úspěšnost je vysoká. Provozovatelé díky pozorovatelům na pobřežních věžích vigias uvádějí míru pozorování běžně kolem 98 procent. Mnoho z nich navíc nabízí garanci: pokud během plavby nespatříte žádného kytovce, můžete se zdarma zúčastnit další. Konkrétní podmínky garance se u jednotlivých provozovatelů liší, proto je vhodné je ověřit předem.
Odkud se na Azorách vyplouvá za velrybami?
Hlavními výchozími body jsou tři ostrovy. Na ostrově São Miguel se pluje nejčastěji z Ponta Delgada, na ostrově Pico z městečka Lajes do Pico a na ostrově Faial z přístavu Horta. Kanál mezi ostrovy Pico a Faial patří k nejlepším vodám souostroví. Volba přístavu obvykle vyplyne z toho, na kterém ostrově je člověk ubytovaný.
Jaký je rozdíl mezi plavbou na člunu a na katamaránu?
Rychlý nafukovací člun typu RIB nebo zodiac sedí nízko nad hladinou, je hbitý a dostane se ke zvířatům rychle, ale více se houpe a vyžaduje plovací vestu. Katamarán je větší, stabilnější a má zázemí, takže se hodí pro rodiny s dětmi a pro ty, kdo hůř snášejí houpání. Oba typy se řídí stejnými pravidly přiblížení a mají podobnou úspěšnost pozorování.
Dá se na Azorách plavat s velrybami nebo delfíny?
Plavání s velrybami, včetně vorvaňů, je zcela zakázáno. Plavání s delfíny je přísně omezené a úmyslný dotyk zvířat je zakázán. Pozorování se řídí regionálním zákonem, který stanovuje minimální vzdálenosti, nejvýše tři lodě u jednoho zvířete a časové limity přiblížení. Cílem je zvířata nerušit, proto se veškeré aktivity odehrávají z paluby licencované lodi.
Jak daleko od velryb smí loď zajet?
K jakémukoli kytovci se loď nesmí přiblížit na méně než 50 metrů. U samic s mláďaty platí hranice 100 metrů a u odpočívajících zvířat se vymezuje ochranná zóna až 500 metrů. Současně smějí být u jednoho zvířete nejvýše tři lodě, které musí udržovat plynulou rychlost a nesmějí dělat prudké manévry. Pravidla vyplývají z regionálního zákona a hlídají je licencovaní provozovatelé.
Je pozorování velryb vhodné pro děti?
Ano, s dětmi je ale vhodnější zvolit stabilní katamarán před rychlým člunem, protože se méně houpe, je pomalejší a má zázemí. Plavba trvá kolem tří hodin, takže je dobré počítat s pokrývkou hlavy, opalovacím krémem a svačinou. Provozovatelé mívají pro malé pasažéry věkové nebo výškové limity, které je vhodné ověřit dopředu při rezervaci.
Zdroje: World Cetacean Alliance (počet druhů, status Whale Heritage Area), Mezinárodní velrybářská komise IWC (WWHandbook, případová studie Azory), regionální zákon Decreto Legislativo Regional 9/99/A z roku 1999 ve znění novely z roku 2004 (pravidla přiblížení a licence), Futurismo a další provozovatelé (sezónnost druhů), Museu dos Baleeiros v Lajes do Pico a portál visitazores.com (historie velrybaření a praktické informace). Údaje o druzích, sezónách i pravidlech se v čase mění, aktuální stav vždy ověřte u licencovaného provozovatele a regionálních úřadů.