Lanzarote je jedna z mála skutečně celoročních destinací v dosahu krátkého letu z Evropy: rozdíl mezi průměrným denním maximem nejchladnějšího a nejteplejšího měsíce je jen kolem 8 °C. Leden má maximum kolem 21 °C, srpen kolem 29 °C a mezi tím se nic dramatického neděje. Prší tu zhruba devatenáct dní v roce a v červnu a červenci obvykle vůbec; co program měnit dokáže, je vítr a občasná calima. Zásadní je také to, že moře se ohřívá se zpožděním zhruba dvou měsíců za vzduchem, takže nejlepší koupání nepřipadá na červenec, ale na září a říjen. Text rozebírá měsíc po měsíci teploty, moře, srážky, slunce i UV a ukazuje, jak vybrat termín podle toho, co čekáte.
Ve zkratce
| Typ klimatu | subtropické polopouštní až pouštní, podle Köppena BWh |
| Roční amplituda maxim | jen kolem 8 °C, zhruba 21 °C v lednu a 29 °C v srpnu |
| Nejteplejší měsíc | srpen, průměrné maximum v rozpětí 28,5 až 29,5 °C |
| Nejchladnější měsíc | leden, průměrné maximum v rozpětí 20,7 až 21,5 °C |
| Nejteplejší moře | září, kolem 23 °C, těsně následuje říjen |
| Nejchladnější moře | únor a březen, kolem 18 °C |
| Roční srážky | kolem 110 až 140 mm, tedy pouštní hodnoty |
| Srážkové dny | kolem 19 za celý rok, sedmdesát procent od listopadu do února |
| Sluneční svit | kolem 2 986 hodin ročně, průměrně 8,2 hodiny denně |
| Vítr | pasáty od severovýchodu celoročně, nejsilněji v červenci |
| Nejlepší koupání | srpen až říjen, ideálně září a říjen |
| Nejlepší turistika | listopad až duben, z toho březen, duben a listopad |
| Nejlepší kompromis pro všechno | říjen |
Proč je Lanzarote polopoušť, když sousední ostrovy zelenají
Lanzarote spadá podle Köppenovy klasifikace do kategorie BWh, tedy horké pouštní klima. Přesnější je označení subtropické polopouštní až pouštní klima: roční úhrn srážek se pohybuje kolem 110 až 140 mm podle pramene a stanice, což je hodnota typická pro poušť, jenže díky oceánu tu chybí extrémní denní amplitudy i pouštní vedra. Ostrov leží zhruba 125 km od afrického pobřeží a je spolu s Fuerteventurou Sahaře klimaticky nejbližší ze všech obydlených Kanárských ostrovů.
Za výsledným klimatem stojí tři faktory: Kanárský studený proud, který drží teplotu moře i v létě jen kolem 21 až 23 °C, pasáty neboli alisios, tedy celoroční proudění od severovýchodu fungující jako přirozená klimatizace, a nízká nadmořská výška, protože nejvyšší bod ostrova Peñas del Chache měří pouhých 670 m.
Ten třetí bod je hlavní rozdíl proti Tenerife nebo La Palmě, kde vlhký pasátový vzduch narazí na horský masiv, je nucen prudce stoupat, ochlazuje se a vypadává z něj vlhkost, takže vzniká pověstné moře oblaků a bujná vegetace severních svahů. Na Lanzarote je hřeben Famara na tenhle efekt příliš nízký, vzduch přes ostrov jednoduše přeteče a místo lesa vzniká polopoušť. Odtud pochází lávový, bezlesý, skoro měsíční charakter krajiny, a odtud plyne, že tu není kam se schovat před sluncem. Srovnejte s klimatem Madeiry, kde vysoký centrální hřeben dělá z jednoho ostrova dvě odlišná klimatická pásma.
Marketingová přezdívka ostrov věčného jara zavádí: jaro v evropském smyslu znamená proměnlivost a déšť, kdežto Lanzarote nabízí stabilní pozdní jaro s větrem, sluncem a suchem. Širší kontext shrnuje náš průvodce Lanzarote.
Měsíční tabulka: teploty, moře, srážky, slunce a UV
Teploty vzduchu a srážkové dny vycházejí z normálu španělské služby AEMET pro stanici Lanzarote Aeropuerto za období 1981 až 2010, teplota moře je medián tří databází a UV index odpovídá měsíčním špičkám. Novější normál 1991 až 2020 dává totožný obraz, jen s teplotami o dvě až pět desetin stupně vyššími.
| Měsíc | Max °C | Min °C | Moře °C | Srážkové dny | Slunce h/den | UV index |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Leden | 20,7 | 14,0 | 19,0 | 3,2 | 6,5 | 4 |
| Únor | 21,3 | 14,3 | 18,0 | 2,7 | 7,2 | 5 |
| Březen | 22,9 | 15,0 | 18,0 | 2,4 | 7,8 | 7 |
| Duben | 23,5 | 15,7 | 18,5 | 1,3 | 8,5 | 8 |
| Květen | 24,6 | 16,8 | 19,5 | 0,4 | 9,6 | 9 |
| Červen | 26,3 | 18,8 | 20,5 | 0,0 | 9,7 | 10 |
| Červenec | 28,2 | 20,4 | 21,5 | 0,0 | 9,9 | 11 |
| Srpen | 29,1 | 21,2 | 22,0 | 0,1 | 9,5 | 10 |
| Září | 28,6 | 20,8 | 23,0 | 0,4 | 8,3 | 9 |
| Říjen | 26,7 | 19,4 | 22,5 | 1,9 | 7,6 | 7 |
| Listopad | 24,2 | 17,2 | 21,5 | 3,0 | 6,9 | 5 |
| Prosinec | 21,8 | 15,4 | 20,0 | 3,8 | 6,3 | 4 |
| Rok | 24,8 | 17,4 | 20,3 | 19,0 | 8,2 | – |
Roční amplituda průměrných maxim je jen 8,4 °C, tedy 20,7 °C v lednu proti 29,1 °C v srpnu; v Praze je stejná amplituda kolem 25 °C, tedy trojnásobná. Nejchladnější měsíc má stále maximum přes 20 °C a nejteplejší pod 30 °C, takže tu nehrozí ani zimní chlad, ani egyptské vedro. Roční suma slunečního svitu kolem 2 986 hodin patří k nejvyšším v Evropě.
Srážky jsou rozložené extrémně nerovnoměrně: z ročního úhrnu kolem 111 mm připadá zhruba 78 mm na listopad až únor. Prosinec je nejvlhčí měsíc s 29 mm, kdežto v červnu a červenci je hodnota nula, a to není zaokrouhlení. Devatenáct srážkových dní za rok je zhruba tolik, kolik má Praha za jeden vlhčí měsíc, a déšť tu obvykle znamená krátkou přeháňku. Jednou za několik let přijde intenzivní epizoda a protože ostrov nemá vegetaci ani půdu, které by vodu zadržely, i třicet milimetrů za pár hodin zaplaví silnice.
U čísel je poctivé zmínit rozptyl. Databáze uvádějí odlišné hodnoty podle stanice a období: u srpnového maxima je rozpětí 28,5 až 29,5 °C, u lednového 20,7 až 21,5 °C. Rozdíl je dán tím, jestli jde o letiště ve vnitrozemí s teplejšími dny a chladnějšími nocemi, nebo o pobřežní stanici v Arrecife, pro kterou některé databáze počítají maximum a minimum jinou metodikou. Podobně opatrně je nutné pracovat s počtem slunečných dnů, kde se hodnoty podle definice liší natolik, že je rozumnější držet se hodin svitu.
Moře má dvouměsíční zpoždění: proč je září lepší než červenec
Nejčastější omyl při plánování je předpoklad, že když je nejtepleji v srpnu, bude tehdy i nejlepší koupání. Oceán se ale ohřívá i chladne pomaleji a jeho roční chod je za vzduchem posunutý zhruba o dva měsíce. Nejchladnější voda proto nepřipadá na leden, ale na únor a březen s 18 °C, a nejteplejší nepřipadá na srpen, ale na září s hodnotou kolem 23 °C. Říjen je s 22,5 °C srovnatelný a listopad se drží kolem 21,5 °C.
Prakticky to znamená, že září a říjen jsou z hlediska koupání lepší než červen a červenec, přestože vzduch je tehdy teplejší. Hranici 21 °C, kterou většina lidí vnímá jako příjemnou pro delší pobyt ve vodě, drží moře od července do listopadu, nad 22 °C se dostane od srpna do října.
Rozdíl mezi ročním minimem a maximem je jen zhruba 5 °C, což je na oceán mimořádně málo a je to zásluha Kanárského proudu; ten tlumí letní ohřev natolik, že moře je tu v srpnu chladnější než Středozemní. Zimní koupání je možné, ale osmnáctistupňová voda je pro většinu Čechů spíš odvaha než požitek. Mezi databázemi se hodnoty liší až o 1,5 °C podle metody měření a voda u jižní Playa Blanca bývá teplejší než u severní Famary.
Jednu věc v tabulkách nenajdete: vlnobití a proudy. I na klidný den je vlnobití silnější, než na co jsou zvyklí návštěvníci Chorvatska, a na některých plážích se tvoří nebezpečné zpětné proudy, takže vlajkový systém je nutné respektovat. Konkrétní pláže rozebíráme v textu o plážích na Lanzarote.
Vítr, UV a paradox lanzarotského léta
Pasáty jsou nejdůležitější a zároveň nejpodceňovanější prvek zdejšího počasí. Vanou od severovýchodu prakticky nepřetržitě celý rok a průměrná hodinová rychlost větru se pohybuje zhruba od 19,5 km/h v říjnu do 27,8 km/h v červenci. Největrnějším měsícem je tedy červenec, nikoli zima, a právě v tom je klíč k pochopení zdejšího léta: pasáty přinášejí vzduch ochlazený nad Kanárským proudem a drží letní maxima kolem 29 °C místo pouštních čtyřiceti, které by na téhle šířce bez oceánu byly normou.
Pocitová teplota je nižší než naměřená, takže při 27 °C a větru 25 km/h vám na pláži může být chladno hned, jak vylezete mokří z moře. Vítr zesiluje mezi jedenáctou a pátou odpoledne a k večeru slábne. Lehká větrovka se hodí i v srpnu a pláž má smysl vybírat podle toho, jestli je návětrná, nebo závětrná.
Nejzávažnější důsledek větru je ale jiný a je to nejdůležitější bezpečnostní sdělení celého textu: vítr maskuje UV záření. Kůži neustále ochlazuje proudící vzduch, takže se nikdy nezačne cítit horká, chybí varovný signál známý ze Středomoří a člověk zůstane na slunci déle, než by měl. Přidejte odraz od oceánu i od tmavého vulkanického povrchu a fakt, že tu není stín, a máte vysvětlení, proč se tu lidé spálí častěji než jinde.
Ostrov leží na 29. rovnoběžce, tedy na stejné šířce jako Káhira, a UV index tomu odpovídá. Od dubna do září se pohybuje zhruba v pásmu 8 až 11, s vrcholem v červenci, kdy nechráněná světlá pokožka potřebuje ke spálení řádově čtvrt hodiny. Od října do března se drží mezi 4 a 7, takže i prosincové opalování je reálné riziko: hodnota 4 odpovídá začátku léta ve střední Evropě. Rozumné minimum je krém s vysokým faktorem celoročně, opakovaná aplikace, protože vítr a slaná voda ho odstraňují rychleji, než čekáte, klobouk s krempou místo kšiltovky a vyhýbání se slunci mezi polednem a čtvrtou. To platí dvojnásob pro malé děti, kterým se věnuje samostatný text o Lanzarote s dětmi.
Calima: horký prach ze Sahary
Calima je pravý opak pasátu: když se nad Saharou vytvoří tlaková výše a proudění se otočí na východní, přitáhne nad Kanárské ostrovy horký suchý vzduch nabitý pouštním prachem. Lanzarote je těmhle epizodám obzvlášť vystavené, protože leží nejblíž Africe. Přicházejí nejčastěji od prosince do března, kdy bývají nejprašnější, ale objevit se mohou kdykoli; letní calimy jsou méně prašné, zato teplotně extrémnější.
Projev je nepřehlédnutelný. Teplota prudce vyskočí, může se přehoupnout přes 40 °C a noční minima nemusí klesnout pod 28 °C. Vzduch zežloutne a obzor zmizí; vulkány v Timanfayi bývají z vyhlídek neviditelné, což z výletu za panoramaty dělá ztrátu času. Typická epizoda trvá od půl dne po tři dny, v extrémních případech se kvůli viditelnosti uzavírá letiště.
Dlouhodobá statistika počtu calimových dnů za rok není v otevřených zdrojích dostupná, takže konkrétnímu ročnímu číslu nevěřte. Během silné calimy místní zůstávají uvnitř a vyhýbají se námaze, což je dobrý návod i pro návštěvníka. Zavřete okna, klimatizaci přepněte na recirkulaci a program přesuňte do interiérů, například do Jameos del Agua nebo vinařství v La Gerii. Astmatici a alergici patří mezi rizikové skupiny, takže inhalátor s sebou i na krátkou zimní dovolenou.
Sever versus jih: dva ostrovy v jednom
Lanzarote je dlouhé zhruba 60 km a široké 25 km, a přesto na něm existují výrazné mikroklimatické rozdíly. Sever kolem Haríe, Famary a Mirador del Río je chladnější a zelenější, teploty tu mohou být o několik stupňů nižší než na jihu. Haría leží v údolí, které zadržuje vlhkost, takže se tu tvoří časté lehké mlhy, a proto se jí přezdívá údolí tisíce palem. Okolí masivu Famara s útesy přes 600 m je jediné místo, kde pasátový efekt aspoň částečně funguje; samotné pobřeží je větrné a chladné a surfaři tu nosí neopreny i v létě.
Jih je jiný svět. Playa Blanca na jihozápadním cípu je považována za nejteplejší a nejméně větrné místo ostrova, protože ji okolní kopce chrání před severním prouděním. Jde o typický závětrný efekt: vzduch přeteče přes masiv Ajaches, na závětrné straně klesá, ohřívá se a vysušuje. Pláže Papagayo leží v zátokách chráněných útesy, což z nich dělá nejklidnější místo pro koupání, a jih dostává víc slunce než sever.
Střed a východ leží mezi tím. Puerto del Carmen má díky závětrné poloze stabilnější a méně větrné počasí, kdežto Costa Teguise je větrnější a na pláži chladnější, což z ní udělalo destinaci vodních sportů. Roli hraje i nadmořská výška: teplota klesá zhruba o 0,6 °C na každých sto metrů, takže mezi Playa Blanca a Mirador del Río ve zhruba 475 m je rozdíl kolem 3 °C. Kdo vyráží na vyhlídky v mikině, udělá dobře: při 25 °C u moře může být nahoře 20 °C s větrem 40 km/h.
Tyhle rozdíly se dají aktivně využívat, protože doprava po ostrově je krátká: z Playa Blanca na sever je to zhruba hodina jízdy. Když je v Costa Teguise nepříjemně větrno, na Papagayo bývá bezvětří. Totéž platí pro výlety na sousední ostrůvek, kde vítr bývá ještě silnější; podrobnosti najdete v textu o La Graciose a výletech z Lanzarote.
Kdy jet podle záměru
Univerzálně nejlepší měsíc neexistuje, ideální okno se liší podle záměru. Když ale někdo chce jediné doporučení, je jím říjen: moře kolem 22,5 °C, vzduch kolem 26,7 °C, zhruba 235 hodin slunce za měsíc, necelé dva srážkové dny a vítr už zeslábl z červencového maxima.
Koupání a plážová dovolená
Nejlepší období je červenec až listopad, s vrcholem v září a říjnu, kdy má moře 22,5 až 23 °C a vzduch se drží mezi 26 a 29 °C. Červen a červenec jsou z hlediska koupání horší, než by čísla vzduchu napovídala, protože moře má teprve 20,5 až 21,5 °C a vítr je nejsilnější z celého roku. Únor a březen s 18 °C dělají z koupání disciplínu pro otužilé.
Turistika, vulkány a poznávání
Nejlepší období je listopad až duben, z toho nejlépe březen, duben a listopad. Denní maxima 21 až 24 °C, nízká vlhkost a téměř nulová oblačnost jsou pro chůzi ideální. Timanfaya, El Golfo i Caldera Blanca jsou tehdy výrazně příjemnější než v létě, protože na ostrově není žádný stín. Nevýhodou zimy je vyšší pravděpodobnost calimy a to, že listopad bývá nejzataženější měsíc.
Windsurfing, kitesurfing a vlny
Tady se logika obrací. Nejlepší vítr je v létě: v Costa Teguise a zátoce Las Cucharas je optimální sezona duben až září, kdy vítr přesahuje patnáct uzlů zhruba osmdesát procent dní. Na Famaře je optimální severní směr a od května do září pasáty většinu dní dosahují deseti až pětadvaceti uzlů; pět kilometrů písečné pláže bez skal a onshore vítr, který vás vrací zpět, jsou pro začátečníky bezpečnostní výhoda. Naopak nejlepší vlny přicházejí v zimě, kdy Famary dosahují severoatlantické swelly. Léto tedy patří větru, zima vlnám.
Zimní útěk před evropskou zimou
Tohle je nejsilnější argument ostrova. Lanzarote má v lednu průměrné denní maximum kolem 20,7 °C, zatímco Praha zhruba 2 °C, sluneční svit 203 hodin za měsíc proti zhruba padesáti a srážkových dní 3,2 proti zhruba třinácti. Jinak řečeno, nabízí v lednu denní maximum, jaké má Praha v květnu, a sluneční svit, jaký má Praha v dubnu, a let z Česka trvá zhruba pět hodin. Co zima nenabízí, je teplé moře, garantovaně bezmračná obloha a klid od calimy, protože zimní epizody bývají nejprašnější. Kdo chce podobně mírné zimní klima, ale zelenější, musí počítat s výrazně deštivějšími ostrovy.
Lanzarote, Fuerteventura, nebo Tenerife
Fuerteventura je Lanzarote klimaticky nejbližší, stejně suchá a větrná, jen s delšími písečnými plážemi, takže rozdíl je spíš v charakteru turistiky. Tenerife je o něco teplejší a má vyšší srážky, ale hlavně je klimaticky rozpolcené: Teide s výškou přes 3 700 m vytváří inverze a moře oblaků, sever kolem Puerto de la Cruz je vlhký a často zatažený, jih kolem Costa Adeje suchý a slunečný. Lanzarote je ze všech tří největrnější a přitom klimaticky nejpředvídatelnější. Pravidlo je jednoduché: kdo chce jistotu slunce, jede na Lanzarote nebo Fuerteventuru, kdo chce zelenou přírodu a vysokohorskou turistiku, na Tenerife, a kdo chce vítr, na Lanzarote.
Časté otázky
Kdy je na Lanzarote nejlepší počasí na koupání?
Nejlepší je září a říjen, kdy má moře kolem 22,5 až 23 °C a vzduch stále 26 až 29 °C. Oceán se ohřívá pomaleji než vzduch a jeho maximum přichází zhruba dva měsíce po vrcholu léta, takže v červenci má voda jen kolem 21,5 °C. Kdo jede hlavně kvůli koupání, měl by termín posunout na začátek podzimu.
Je Lanzarote celoroční destinace?
Ano, a je to jeden z mála takových ostrovů v dosahu krátkého letu z Evropy. Rozdíl mezi průměrným denním maximem nejchladnějšího a nejteplejšího měsíce je jen kolem 8 °C, tedy zhruba 21 °C v lednu a 29 °C v srpnu. Srážkových dní je za celý rok kolem devatenácti. Zima se hodí na poznávání, léto a podzim na koupání a vodní sporty.
Proč je na Lanzarote tak sucho, když jsou okolní ostrovy zelené?
Rozhoduje nadmořská výška. Nejvyšší bod ostrova Peñas del Chache měří jen 670 m, což nestačí na to, aby vlhký pasátový vzduch musel prudce stoupat, ochladit se a vysrážet vodu. Na Tenerife nebo Madeiře narazí stejný vzduch na horský hřeben a vzniká moře oblaků i bujná vegetace, na Lanzarote přes ostrov jen přeteče.
Jak silně fouká na Lanzarote a vadí to?
Pasáty vanou od severovýchodu celoročně a průměrná hodinová rychlost větru se pohybuje zhruba od 19,5 km/h v říjnu do 27,8 km/h v červenci. Vítr zesiluje mezi jedenáctou a pátou odpoledne a k večeru slábne. Většině lidí nevadí, protože drží letní teploty pod třiceti stupni, ale po vylezení z moře bývá chladno. Kdo chce klid, volí jižní a závětrné pláže.
Co je calima a kdy hrozí?
Calima je horký suchý vítr od východu, který nad ostrov přitáhne saharský prach. Nejčastěji přichází od prosince do března, ale objevit se může kdykoli během roku. Teplota při ní může vyskočit i ke 40 °C, viditelnost klesne a vzduch zežloutne. Typická epizoda trvá od půl dne po tři dny a nejlepší reakcí je zavřít okna a přesunout program do interiérů.
Kdy se na Lanzarote nejlépe chodí po horách a vulkánech?
Nejlepší je listopad až duben, z toho úplně nejlépe březen, duben a listopad. Denní maxima se drží kolem 21 až 24 °C, vlhkost je nízká a obloha téměř bez mraků. Ostrov nemá prakticky žádný stín a černý vulkanický povrch záření odráží zpět. Výšlap v srpnu při 29 °C a UV indexu kolem 10 je zbytečně vyčerpávající.
Proč se lidé na Lanzarote tak často spálí?
Protože vítr maskuje UV záření. Kůži neustále ochlazuje proudící vzduch, takže se necítí horká a chybí varovný signál, zatímco UV dávka běží dál. K tomu se přidává odraz od oceánu i od tmavého povrchu a fakt, že se není kam schovat do stínu. UV index je od dubna do září zhruba 8 až 11 a i v prosinci drží hodnotu 4.
Je lepší Lanzarote, Fuerteventura, nebo Tenerife?
Klimaticky jsou si Lanzarote a Fuerteventura velmi blízké: obě jsou suché, větrné a nejblíž Africe, liší se spíš charakterem krajiny. Tenerife je o něco teplejší a deštivější, ale hlavně klimaticky rozpolcené, protože Teide odděluje vlhký zelený sever od suchého slunečného jihu. Kdo chce jistotu slunce, jede na Lanzarote nebo Fuerteventuru, kdo chce lesy a vysokohorskou turistiku, na Tenerife.
Zdroje: klimatologické normály španělské meteorologické služby AEMET pro stanici Lanzarote Aeropuerto (1981 až 2010), klimatické přehledy climatestotravel.com, databáze teploty moře seatemperature.org a climate-data.org, statistiky větru a oblačnosti Weather Spark, encyklopedické podklady ke Köppenově klasifikaci a geografii ostrova, specializované zdroje k UV indexu a ke spotům Famara a Las Cucharas. Prameny se rozcházejí u teploty moře, u letních a zimních maxim i u počtu slunečných dnů, proto jsou uvedena rozpětí a některé sporné metriky text vynechává. Údaje se v čase mění, aktuální předpověď, výstrahy před calimou i stav vlajek na plážích vždy ověřte u meteorologické služby.