Sinajský poloostrov je z hlediska dovolené úplně jiný Egypt než pobřeží u Hurghady. Šarm aš-Šajch leží na jižním cípu poloostrova, geograficky tedy v Asii, na výběžku nad Tiranskou úžinou při ústí Akabského zálivu. Spolu s Dahabem, Nuwejbou, Tabou a vnitrozemskou Svatou Kateřinou tvoří guvernorát Jižní Sinaj, jehož správním centrem Šarm je. Sever poloostrova je samostatný guvernorát s jinou historií i jiným režimem a s turistickou částí se nepřekrývá.
Rozdíl není jen administrativní. Akabský záliv je úzká hluboká propadlina, takže dno u sinajského břehu klesá strměji než na většině africké strany a stěna s korály bývá pár desítek metrů od pláže. V zázemí stojí skalnaté hory s vrcholy nad dva tisíce metrů. A na jižní Sinaj vede vstupní režim, který jinde v zemi neplatí. Tenhle text popisuje pobřeží Akabského zálivu, vnitrozemí má vlastní pokračování.
Ve zkratce
| Kde to je | jižní cíp Sinajského poloostrova a pobřeží Akabského zálivu, guvernorát Jižní Sinaj |
| Světadíl | Asie, na rozdíl od Hurghady a Marsa Alamu |
| Hlavní města pobřeží | Šarm aš-Šajch, Dahab, Nuwejba, Taba |
| Šarm, počet obyvatel | přibližně 77 tisíc obyvatel k roku 2017 |
| Dahab od Šarmu | přibližně 80 km |
| Nuwejba od Šarmu | přibližně 150 km |
| Šarm až Káhira | zhruba 500 km, cesta vede přes Suezský průplav |
| Sinaj vrácen Egyptu | 1982, na základě mírové smlouvy z roku 1979 |
| Ras Muhammad | první egyptský národní park, dekret 1068 z roku 1983, rozšíření 1989 |
| Rozloha parku | 480 km², z toho 135 km² souše a 345 km² moře |
| Druhová pestrost parku | přes 220 druhů korálů a přes 1 000 druhů ryb |
| Nabq | dekret 1511/1992, přibližně 600 km², nejsevernější mangrovy Rudého moře |
| Blue Hole | hloubka uvnitř něco přes 100 m, tunel zvaný oblouk měří 26 m se stropem v 55 m |
| Teplota moře | 21 až 22 °C v únoru a březnu, 27 až 29 °C v srpnu a září |
| Sluneční svit | Šarm 3 775 hodin za rok |

Čím se Sinaj liší od africké strany Rudého moře
Nejnápadnější rozdíl je pod hladinou. Akabský záliv je hluboká tektonická propadlina, takže lemující útes u sinajského pobřeží často spadá strmou stěnou prakticky od břehu, zatímco na africké straně se k útesu častěji jede lodí. Kdo srovnává s letovisky kolem Hurghady, narazí přesně na tenhle rozdíl: tam laguny a mělčiny, tady stěny a hloubka na dosah.
Druhý rozdíl je v zázemí: za pobřežním pruhem se zvedají skalnaté hory, vádí a kaňony s vrcholy nad dva tisíce metrů a pás mezi horami a mořem je tak úzký, že se sinajská města nikdy nemohla rozrůst do plochy jako Hurghada. Třetí je ve výletech, protože z Šarmu se ke Káhiře jede přes Suezský průplav, tedy z Asie do Afriky. Čtvrtý je právní: na jižní Sinaj existuje zvláštní vstupní režim, který na pevnině neplatí, a poloostrov má i odlišnou bezpečnostní historii. Kdo si teprve vybírá mezi oblastmi, najde srovnání celé země v průvodci po Egyptě.
Šarm aš-Šajch není jedno místo
Jméno města znamená doslova zátoka šejcha. Historicky šlo o rybářskou osadu a vojenskou základnu. Město obsadil Izrael v roce 1956, o rok později se vrátilo Egyptu, po šestidenní válce roku 1967 bylo obsazeno znovu a pod izraelskou správou zůstalo až do vrácení Sinaje Egyptu v roce 1982. Za izraelské správy tu vzniklo v roce 1968 vojenské letiště, na jehož místě dnes stojí letiště mezinárodní.
Plánování pobřeží Akabského zálivu probíhalo hierarchicky. Zóna zálivu byla rozdělena na čtyři města: Tabu, Nuwejbu, Dahab a Šarm aš-Šajch. Samotný Šarm pak na pět homogenních center, kterými jsou Nabq, Ras Nusrání, Naama Bay, Umm Sid a Šarm el-Maja. Metropolitní oblast tvoří Šarm spolu s Naama Bay, Hay el Nour, Hadabou, Rowaysatem, Montazahem a Šarks Bay. Slovo Šarm tedy neoznačuje jedno místo, ale pás zástavby dlouhý desítky kilometrů.
| Šarm el-Maja a Old Market | historické jádro s přístavem a starou tržnicí, nejstarší část s egyptským rázem |
| Naama Bay | plánovaná zátoka rozvíjená od osmdesátých let, neoficiální centrum turistického Šarmu s promenádou |
| Hadaba | vyvýšená plošina jižně od Naama Bay, vily a menší hotely, spíš rezidenční charakter |
| Ras Umm Sid | mys na okraji Hadaby s majákem, strmý útes hned od břehu |
| Šarks Bay | zátoka severně od Naama Bay, blízko letiště, novější rozvoj |
| Ras Nusrání | mys naproti ostrovu Tiran, někdejší dělostřelecké postavení |
| Nabq | nejsevernější centrum u chráněné oblasti, velké resortní projekty, mangrovy a mělčiny |
Praktický dopad je snadné popsat geograficky. V Naama Bay se dá chodit pěšky, ale útes u břehu je nejvíc zatížený. Ras Umm Sid a jižní okraj Hadaby mají stěnu spadající strmě dolů prakticky od pláže. Nabq a severní zátoky mají mělčiny a mangrovy, zato je odtud daleko všude. Old Market je jediná část, kde má město stále ještě egyptský, ne resortní charakter.
Dahab vyrostl jinak než Šarm
Dahab, arabsky zlato, leží asi 80 km severovýchodně od Šarmu a dělí se na tři části: Masbat na severu včetně beduínské vesnice Asala, jižnější Mašrabu a Medinu na jihozápadě. Kmenově je oblast spojena s beduínským kmenem Muzejna.
Rozdíl proti Šarmu je v původu, ne v poloze. Zatímco Šarm se od začátku plánoval jako resortní město s letištěm, Dahab vyrostl z rybářské vesnice a beduínského osídlení organicky. Bývá označován za potápěčské hlavní město jižního Sinaje a je světově známý i windsurfingem. Tvrdá čísla o skladbě návštěvníků ale doložená nejsou, takže tuhle charakteristiku berte jako popis pověsti místa.
Nuwejba a Taba: pobřeží až k hranici
Nuwejba leží asi 150 km severně od Šarmu a 70 km jižně od hranice u Taby, na náplavové plošině o velikosti zhruba 40 km² sevřené mezi horami a zálivem. Území historicky obývaly dva beduínské kmeny, Tarabín na severu a Muzejna asi osm kilometrů jižněji. V roce 1985 tu byl vybudován přístav s trajekty do jordánské Akaby, takže město kombinuje tranzitní funkci, beduínské kempy a menší hotelový pás, aniž by z něj vzniklo resortní letovisko. Pevnost Nuwejba z roku 1893 je na egyptském předběžném seznamu UNESCO.
Taba je nejsevernější egyptské letovisko Rudého moře a zároveň jeden z nejrušnějších egyptských hraničních přechodů. Má nejsložitější hraniční historii ze všech míst na poloostrově. V roce 1906 se stala předmětem tabské krize mezi Británií a Osmanskou říší, kterou ukončil ústup Osmanů 13. května 1906 a dohoda o vytyčení hranice od Rafáhu k bodu na Akabském zálivu.
Spor se vrátil po mírové smlouvě z roku 1979. Mezinárodní arbitrážní komise izraelský nárok odmítla s odůvodněním, že dlouhodobě uznávaná vytyčená hranice nabyla právní závaznosti. Vyjednávání skončila 26. února 1989 a egyptská vlajka byla nad Tabou vztyčena 19. března téhož roku. Resortní část Taba Heights leží asi 20 km jižně a má vlastní marínu.
Ras Muhammad, první egyptský národní park
Ras Muhammad, tedy mys Muhammadův, je národní park na nejjižnějším výběžku poloostrova, asi dvanáct kilometrů od Šarmu. Na západ hledí do Suezského zálivu, na východ do Akabského. Podle jednoho výkladu jméno vzniklo proto, že obrys útesu připomíná profil vousaté mužské tváře. V antice byl mys znám jako Poseidion, což ukazuje na svatyni zasvěcenou Poseidonovi. Správcem je Egyptian Environmental Affairs Agency.
Po vrácení Sinaje Egyptu byla oblast prohlášena za chráněnou před rybolovem a další lidskou činností, protože některé rybolovné metody, mimo jiné dynamit, poškozovaly útes i rybí populace. V roce 1983 tu vznikla mořská rezervace. Druhý důvod se v běžných průvodcích neuvádí, a přitom je stejně podstatný: ochrana před rozlézáním zástavby ze Šarmu. Park nevznikl jen kvůli rybám, ale i proto, aby jižní cíp nedopadl jako pobřeží severně od něj.
Park měří 480 km², z toho 135 km² souše a 345 km² moře, a doloženo je přes 220 druhů korálů a přes 1 000 druhů ryb.
Proč je útes zrovna tady výjimečný, se dá vysvětlit třemi věcmi. Mělký Suezský záliv a hluboký Akabský záliv se potkávají na úzkém výběžku a proudění přináší planktonní potravu a s ní i větší ryby. Shark Reef je svislá stěna klesající přes 800 m, zatímco lemující útesy jsou u břehu široké většinou 30 až 50 m. A oblast leží na styku arabské a africké desky a sinajské mikrodesky, takže zemětřesení vytvořila podvodní jeskyně i otevřené trhliny na souši s tůněmi místy hlubšími než 14 m.
Návštěva je řízená, ne volná. Park spravuje sektor ochrany přírody v rámci zákona číslo 102 z roku 1983, má návštěvnické centrum a vstupní bránu a rybolov i odběr jsou zakázány. Úplný návštěvní řád z primárního egyptského zdroje se dohledat nepodařilo, takže konkrétní zákazy si ověřte na místě u správy parku.
Další chráněná území podél zálivu
Ras Muhammad není jediné chráněné území pobřeží. Nabq byl vyhlášen dekretem 1511 z roku 1992 a měří přibližně 600 km². Chrání mangrovy, útesy, duny a ptactvo. Porost druhu Avicennia marina se tu táhne 4,5 km a je nejsevernějším mangrovovým porostem v systému Rudého moře a Indického oceánu. Abu Galum byl vyhlášen v roce 1992 týmiž dekrety a chrání mangrovy a korálové útesy, jeho rozloha z doloženého zdroje k dispozici není.
Rozšíření dekretem 33 z roku 1996 přidalo mořskou část u Dahabu jako zvlášť spravovanou oblast, takže i pobřeží u Dahabu má formální environmentální režim. Jihozápadně od Taby leží chráněná oblast o rozloze asi 3 590 km² s jeskyněmi, údolími, průsmyky a prameny, rok jejího vyhlášení ale doložený není. Souvislosti stavu korálů v celém Rudém moři shrnuje text o útesech a šnorchlování v Egyptě.
Blue Hole: co je mýtus a co doložené riziko
Blue Hole je potápěčská lokalita několik kilometrů severně od Dahabu. Maximální hloubka uvnitř je něco přes 100 m, mělký průchod do moře je asi šest metrů hluboký. Uvnitř existuje 26 m dlouhý tunel zvaný oblouk, jehož strop je v hloubce 55 m. Za lokalitou pak dno spadá přes 1 000 m. Prvně ji s moderní výstrojí prozkoumala v roce 1968 skupina izraelských potápěčů a od roku 1982 je velmi vytížená.
Lokalita má pověst místa s nejvyšším počtem úmrtí potápěčů na světě. Technický potápěč z Dahabu, který z díry vyzvedával těla, odhadl v roce 2012, že za předchozích patnáct let tam zahynulo více než 130 potápěčů, jiný zdroj uvádí až dvě stě. Přesná evidence neexistuje a do součtu jsou zahrnuta i některá úmrtí šnorchlařů na hladině, která s ponorem obloukem nesouvisejí.
Rozlišení, které se v žádném textu o Dahabu nemá ztratit, zní takto: samotná Blue Hole není nebezpečnější než jiná lokalita v Rudém moři, ale ponor obloukem, tedy zatopeným tunelem uvnitř ní, je extrémní ponor, který způsobil mnoho nehod a úmrtí. Rekreační potápěči na trase od sousedních lokalit se dostávají do třiceti metrů a oblouk vůbec nevidí. Šnorchlování při korálovém okraji zátoky je pak ještě jiná činnost.
Doložené příčiny nehodovosti se dají shrnout do několika bodů a stojí za to je znát, i když se do vody s přístrojem nechystáte:
- Věhlas místa přitahuje i potápěče, kteří nemají potřebnou způsobilost.
- Snadná dostupnost od břehu a čirá teplá voda dělají ponor zdánlivě neškodným, přitom jde o hloubku přes 55 m se stropem nad hlavou.
- Vstup do oblouku se hledá špatně a kdo ho mine, může nevědomky klesat dál, protože dno pokračuje hluboko pod sto metrů bez vizuálního bodu.
- Délka tunelu se podceňuje, kvůli průzračnosti se jeví kratší než deset metrů, změřen byl na 26 m, navíc často proudí voda obloukem dovnitř.
- Hloubka a čas z ponoru dělají dekompresní ponor s povinnými zastávkami a riziko dusíkové narkózy je v této hloubce významné.
- Láká jít na jednu láhev, což je nebezpečně blízko minimu spotřeby.
Vstup na jižní Sinaj má vlastní režim
Do téže země vedou dva odlišné vstupní režimy a rozdíl mezi nimi je zdrojem opakovaných nedorozumění. Běžný egyptský vstupní režim platí pro celý Egypt včetně Káhiry, Luxoru a pevninského pobřeží Rudého moře a vyžaduje egyptské vízum podle pravidel platných pro danou státní příslušnost. Vedle něj existuje zvláštní režim pro jižní Sinaj, který umožňuje vstoupit bez běžného víza, pokud se návštěvník pohybuje jen v pobřežní oblasti Akabského zálivu, a to na omezenou dobu. Místo víza se do pasu dává zvláštní razítko.
Právní kořen sahá k dohodě, kterou se Taba v roce 1989 vrátila Egyptu. Její součástí bylo ustanovení, že cestující smějí přejít hranici na tabském přechodu a navštívit pobřežní oblast Akabského zálivu na Sinaji, tedy pás od Taby po Šarm včetně Nuwejby, Dahabu a oblasti kláštera svaté Kateřiny. Územní rozsah zvláštního režimu je tedy pobřeží plus vnitrozemský enkláv u posvátné hory. Razítko se získává na vstupních místech, která do oblasti vedou, zejména na letišti v Šarmu, v Nuwejbě a na tabském přechodu.
Praktický důsledek je jednoduchý. Kdo přiletí do Šarmu a chce vidět jen jižní Sinaj, může do zvláštního režimu spadat. Kdo plánuje výlet mimo poloostrov, spadá do běžného vízového režimu a razítko mu nestačí. Hranice mezi režimy tedy nevede podle typu dopravy ani délky pobytu, ale podle toho, kam se návštěvník chystá. Co který výlet obnáší, popisuje text o památkách a výletech v Egyptě.
Konkrétní délku platnosti razítka, poplatky ani seznam zvýhodněných států tu záměrně nenajdete. Tyhle podmínky se mění a jediný spolehlivý postup je ověřit si je před cestou u ministerstva zahraničí své země a u egyptských úřadů.
Dva guvernoráty, dvě bezpečnostní historie
Severní a Jižní Sinaj jsou dva samostatné guvernoráty s naprosto odlišnou situací. Slovo Sinaj v novinových titulcích znamená v drtivé většině případů Severní Sinaj, tedy oblast u pásma Gazy a izraelské hranice, kam turistika nesměřuje. Turistická oblast, tedy Šarm, Dahab, Nuwejba, Taba a Svatá Kateřina, leží v Jižním Sinaji. Tohle je nejčastější zdroj nedorozumění mezi čtenářem a bezpečnostními zprávami.
Historie samotného jihu je doložená a nemá smysl ji zamlčovat. Bombový útok na hotel v Tabě 7. října 2004 si vyžádal 34 mrtvých, útoky v Šarmu 23. července 2005 celkem 88 mrtvých, většinou Egypťanů, a přes dvě stě zraněných. Vyšetřování egyptského ministerstva vnitra k Tabě uzavřelo, že pachatelé nedostali vnější pomoc. Dne 16. února 2014 vybuchla nálož v autobuse s turisty v Tabě, čtyři lidé zahynuli a čtrnáct bylo zraněno.
Zlomem pro leteckou dopravu byl 31. říjen 2015, kdy byl let Metrojet 9268 startující z Šarmu zničen bombou nad severním Sinají a zahynulo 224 lidí. Na začátku listopadu následovala repatriace britských a ruských turistů a řada zemí lety do Šarmu pozastavila. Návrat trval roky: Británie ukončila zákaz přímých letů 22. října 2019 a první přímý let z Ruska od roku 2015 se uskutečnil 9. srpna 2021.
Povstání na severu poloostrova probíhalo od roku 2011 a 25. ledna 2023 prezident Sísí oznámil konec terorismu v Severním Sinaji, byť podle zdrojů pokračovaly výbuchy zbylých min. Zahraniční doporučení dlouhodobě oba guvernoráty rozlišují a na jihosinajská letoviska se nejpřísnější omezení nevztahují. Aktuální stupeň doporučení si ověřte u ministerstva zahraničí své země, protože se mění a v článku by zestárl.
Kde se zdroje o Sinaji rozcházejí
Nejčastější rozpor se týká Ras Muhammadu. Jedny materiály uvádějí rozlohu 96 km² k roku 1983, jiné rovnou 480 km². Obojí je správně, jen popisuje jiné období: park se rozšířil dekretem z roku 1989. Podobně je to s ostrovy Tiran a Sanafír, které starší texty počítají do parku a novější ne, protože svrchovanost nad nimi přešla na Saúdskou Arábii.
Druhý rozpor je u počtu obětí Blue Hole, kde stojí odhad více než 130 za patnáct let do roku 2012 proti údaji až dvě stě. Přesná evidence neexistuje a část případů jsou úmrtí na hladině, která s obloukem nesouvisejí. Třetí se týká druhové pestrosti: zdroje o samotném Šarmu uvádějí 250 útesů a tisíc druhů ryb bez citace, zatímco doložená čísla z monitoringu parku znějí přes 220 druhů korálů a přes 1 000 druhů ryb. V textu jsou proto použita ta druhá.
Čtvrtý rozpor je u teploty moře, kde jedna tabulka udává rozpětí 21 až 28 °C a druhá měsíční průměry od 22,4 °C v únoru do 28,8 °C v srpnu. Celý cluster proto pracuje s rozpětím přibližně 21 až 29 °C a podrobnosti rozebírá text o počasí a nejlepším období pro Egypt.
Kam dál za pobřežím
Vnitrozemí poloostrova je samostatné téma. Klášter svaté Kateřiny, hora Sinaj vysoká 2 285 m i Barevný kaňon spadají do zvláštního vstupního režimu popsaného výš, ale jde o jiný typ cesty než pobyt u moře: vysokohorská poušť, kde v zimě mrzne, a území tradičně užívané beduínskými kmeny. Podrobně to rozebírá text o klášteru svaté Kateřiny a vnitrozemí Sinaje.
Kdo srovnává sinajské pobřeží s jižní částí africké strany, najde srovnání v textu o Marsa Alamu a jižním pobřeží.
Časté otázky
Je Šarm aš-Šajch v Africe, nebo v Asii?
V Asii. Sinajský poloostrov je asijská část Egypta a hranicí mezi světadíly je Suezský průplav. Šarm leží na jižním cípu poloostrova nad Tiranskou úžinou. Cesta z Šarmu ke Káhiře proto znamená přejezd z Asie do Afriky, a to zhruba pětiset kilometrů dlouhý.
Jak daleko je Dahab od Šarmu aš-Šajch?
Přibližně 80 km severovýchodně po pobřeží Akabského zálivu. Nuwejba je od Šarmu vzdálena přibližně 150 km a Taba leží ještě dál, u severního cípu zálivu na hranici. Všechna čtyři města patří do téhož guvernorátu Jižní Sinaj. Pás mezi horami a mořem je úzký, takže pobřežní silnice tvoří jedinou hlavní spojnici.
Čím se Dahab liší od Šarmu?
Původem a rytmem. Šarm byl od osmdesátých let plánován jako resortní město s mezinárodním letištěm, zatímco Dahab vyrostl organicky z rybářské vesnice a beduínského osídlení kmene Muzejna. Dahab bývá označován za potápěčské hlavní město jižního Sinaje a je známý i windsurfingem. Tvrdá čísla o skladbě návštěvníků obou míst ale doložená nejsou.
Co je Ras Muhammad a proč je chráněný?
Je to první egyptský národní park, vyhlášený dekretem 1068 z roku 1983 a rozšířený v roce 1989 na dnešních 480 km². Chrání útesy, mangrovy, solné bažiny a pobřežní poušť a je doloženo přes 220 druhů korálů a přes 1 000 druhů ryb. Vedle ochrany před destruktivním rybolovem byl důvodem i tlak zástavby postupující ze Šarmu. Návštěva je řízená, park má vstupní bránu a návštěvnické centrum.
Je Blue Hole u Dahabu nebezpečná?
Záleží na tom, co se tam dělá. Samotná lokalita není nebezpečnější než jiné místo v Rudém moři, ale ponor zatopeným tunelem zvaným oblouk, dlouhým 26 m se stropem v hloubce 55 m, je extrémní ponor s doloženou nehodovostí. Odhady mluví o více než 130 mrtvých za patnáct let do roku 2012, jiný zdroj uvádí až dvě stě, přesná evidence ale neexistuje. Rekreační potápěči a šnorchlaři se k oblouku vůbec nedostanou.
Potřebuji na jižní Sinaj egyptské vízum?
Existují dva režimy a rozhoduje mezi nimi to, kam se chystáte. Pro pohyb omezený na pobřeží Akabského zálivu a oblast Svaté Kateřiny existuje zvláštní režim se zvláštním razítkem místo běžného víza, na omezenou dobu. Kdo plánuje výlet mimo poloostrov, například do Káhiry nebo Luxoru, potřebuje běžné egyptské vízum. Podmínky i délky platnosti se mění, ověřte si je u ministerstva zahraničí své země a u egyptských úřadů.
Jsou bezpečnostní zprávy o Sinaji o letoviscích?
Většinou ne. Poloostrov tvoří dva samostatné guvernoráty a titulky se ve velké většině týkají Severního Sinaje u pásma Gazy, kam turistika nesměřuje. Letoviska Šarm, Dahab, Nuwejba a Taba leží v Jižním Sinaji, který zahraniční doporučení posuzují odděleně. Aktuální stupeň doporučení si vždy ověřte u ministerstva zahraničí své země.
Kdy je moře u Šarmu nejteplejší?
Nejtepleji bývá v srpnu a září, kdy se teplota vody pohybuje mezi 27 a 29 °C. Nejchladnější měsíce jsou únor a březen s 21 až 22 °C, tedy ne leden, jak se často píše. Šarm má kolem 3 775 hodin slunečního svitu za rok. Zdroje se v konkrétních číslech mírně rozcházejí, proto se pracuje s rozpětím.
Zdroje: Egyptian Environmental Affairs Agency (chráněná území Ras Muhammad, Nabq, Abu Galum), UNESCO World Heritage Centre, Reports of International Arbitral Awards (tabská arbitráž), BBC News, Der Spiegel, The Guardian, Blue Hole Project, sinaitrail.net, Climates to Travel a Weather Atlas (klimatická data), Wikipedia (Sharm El Sheikh, Dahab, Nuweiba, Taba, Ras Muhammad National Park, Blue Hole, Nabq Protected Area).