Nejznámější albánské hory jsou Albánské Alpy (Prokletije) na severu a nejslavnějším trekem je přechod z Valbony do Thethu přes průsmyk Valbona. Vede krasovým vysokohorským terénem nejvyšší části Dinárských Alp a chodí se v létě, spolehlivě zhruba od června do října, protože v zimě leží průsmyk pod sněhem. Kromě severu má Albánie i horský jih s průsmykem Llogara nad riviérou, kaňon Osumi, přehradní jezero Komani přezdívané albánské fjordy a nejvyšší vrchol Korab na hranici se Severní Makedonií. Tenhle text řadí albánské hory podle toho, kam se za nimi jede a co která trasa obnáší, a přidává to, co bývá u fotogenických snímků vynechané: náročnost, sezónu, značení, vodu a fakt, že horská záchrana tu prakticky neexistuje.
Ve zkratce
| Albánské Alpy | Prokletije / Bjeshkët e Nemuna, „Prokleté hory“; sever Albánie na hranici s Černou Horou a Kosovem, nejjižnější a nejvyšší část Dinárských Alp |
| Nejvyšší vrcholy | Maja Jezercë (Jezerca) 2 694 m, nejvyšší bod Dinárských Alp; Korab 2 764 m, nejvyšší hora celé Albánie |
| Trek Theth-Valbona | přechod přes průsmyk Valbona, délka podle měření zhruba 9,5 až 17 km, čas 6 až 8 hodin, náročnost střední až náročná |
| Průsmyk Valbona | Qafa e Valbonës, výška podle zdrojů zhruba 1 760 až 1 815 m, nejčastěji uváděno kolem 1 795 m |
| Sezóna hor | schůdné zhruba červen až říjen, průsmyk pod sněhem zhruba listopad až květen, nejstabilněji srpen a září |
| Jezero Komani | přehrada na Drinu, trajekt Koman-Fierza zhruba 2,5 hodiny, přezdívané albánské fjordy, klíčový článek cesty do Valbony |
| Peaks of the Balkans | dálková okružní trasa třemi zeměmi (Albánie, Kosovo, Černá Hora), zhruba 192 km, výstup až kolem 2 300 m, pro překročení hranic je nutné povolení |
| Vodopád Grunas | u Thethu, výška 25 m, přírodní památka od roku 2002, zhruba 50 minut chůze tam a zpět |
| Průsmyk Llogara | jih Albánie nad riviérou, výška 1 027 m, národní park o rozloze 10,1 km2, vrchol Maja e Çikës 2 044 m |
| Horská záchrana | v albánských horách prakticky neexistuje, signál je nespolehlivý, vyráží se s rezervou a informuje ubytovatel |
Albánské Alpy: Prokletije a národní park na severu
Albánské Alpy jsou místní jméno pro pohoří Prokletije, albánsky Bjeshkët e Nemuna, tedy „Prokleté hory“. Táhnou se po severní hranici Albánie s Černou Horou a Kosovem a tvoří nejjižnější a zároveň nejvyšší část Dinárských Alp. Od Skadarského jezera k hranici Kosova to je zhruba šedesát kilometrů krasového vysokohorského terénu s ledovcovými tvary, ostrými hřebeny a hlubokými údolími.
Nejvyšším vrcholem je Maja Jezercë, česky Jezerca, s výškou 2 694 metrů; je to zároveň nejvyšší bod celých Dinárských Alp. Nedaleko za hranicí v Kosovu stojí Gjeravica (2 656 m), nejvyšší hora Kosova. Za pozornost stojí i Maja Harapit, respektive Arapit, jejíž jižní stěna bývá označována za nejvyšší skalní stěnu Balkánu. Nejvyšší horou samotné Albánie ale tyhle vrcholy nejsou; to je Korab (2 764 m) na východní hranici, o kterém je řeč níže.
Od roku 2022 spadá oblast pod rozšířený národní park s názvem Alps of Albania National Park o rozloze zhruba 86 000 hektarů, který spojil dřívější samostatné parky Theth a Valbona. V praxi se ale jména Theth a Valbona dál běžně používají a značení i penziony na ně odkazují. Širší souvislosti a plánování celé cesty najdete v našem průvodci Albánií.
Sever ale není jediná chráněná oblast. Albánie má celkem dvanáct národních parků o souhrnné rozloze kolem 314 000 hektarů, tedy zhruba 10,9 procenta území. Kromě horských parků Theth, Valbona a Llogara sem patří pobřežní Butrint, mokřady Divjakë-Karavasta s laguny, příměstský Dajti nad Tiranou, Prespa, Shebenik-Jabllanicë, Mali i Tomorrit, Bredhi i Hotovës a Vjosa, vyhlášená jako první „park divoké řeky“ v Evropě, který chrání celý neregulovaný tok řeky. Pro pěší turistiku jsou nejzajímavější právě parky na severu a Llogara na jihu, zbytek slouží spíš pozorování přírody a jednodenním výletům.
Trek Theth-Valbona: parametry přechodu přes průsmyk
Přechod mezi vesnicemi Theth a Valbona je nejslavnější albánský trek a pro většinu návštěvníků severu je tou hlavní pěší trasou. Jde přes průsmyk Valbona, albánsky Qafa e Valbonës, a dá se jít oběma směry. Z Valbony je výstup do sedla mírnější a bývá volen častěji, z Thethu je stoupání delší a strmější.
U parametrů trasy se zdroje rozcházejí, takže je poctivější uvádět rozpětí než jedno číslo. Výška průsmyku se podle měření pohybuje zhruba mezi 1 760 a 1 815 metry, nejčastěji se uvádí kolem 1 795 metrů. Délka trasy kolísá podle toho, kde se začíná a končí: jádro přechodu měří méně, ale počítá-li se od vesnice k vesnici, dostane se na zhruba 9,5 až 17 kilometrů; aplikace jako AllTrails uvádějí kolem 12,9 kilometru. Do samotného sedla se z každé strany stoupá zhruba dvě a půl až tři hodiny.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Výška průsmyku | zhruba 1 760 až 1 815 m, nejčastěji kolem 1 795 m |
| Délka trasy | zhruba 9,5 až 17 km podle měření a výchozího bodu |
| Převýšení | zhruba 800 m z Valbony, zhruba 1 080 až 1 100 m z Thethu |
| Čas do sedla | zhruba 2,5 až 3 hodiny z každé strany |
| Celkový čas | zhruba 6 až 8 hodin včetně přestávek |
| Náročnost | střední až náročná, delší stoupání, kamenitý terén |
| Sezóna | schůdné zhruba červen až říjen, nejlépe srpen a září |
| Značení | bílo-červené, místy řídké, v mlze hůř čitelné |
Převýšení odpovídá směru: z Valbony se nastoupá zhruba 800 metrů, z Thethu, který leží níž, kolem 1 080 až 1 100 metrů. Celý přechod včetně přestávek zabere zhruba šest až osm hodin a řadí se do střední až náročné kategorie; není technický, ale jde o dlouhé stoupání v kamenitém terénu ve výšce. Trasa je značená bílo-červenými značkami, ty jsou ale místy řídké a v mlze, která se v sedle tvoří rychle, se špatně hledají. Proto se vyráží ráno.
Sezóna přechodu je letní. Schůdný bývá zhruba od června do října, sníh průsmyk uzavírá řádově od listopadu do května a nejstabilnější počasí je v srpnu a září. S vodou se počítá dopředu: pramen Valbony leží ve výšce kolem 1 528 metrů, zhruba hodinu cesty od vsi, teče celoročně a je to poslední spolehlivé místo na doplnění před delším úsekem. Podrobněji o klimatu a nejvhodnějším období pojednává náš text počasí v Albánii a kdy jet.
Vesnice Theth: kulla, kostel, vodopád Grunas a Blue Eye
Theth leží ve výšce kolem 750 metrů v kraji Shkodër a je to jedno z nejcharakterističtějších míst albánského severu. Historické centrum je chráněné a tvoří ho rozptýlené kamenné domy v údolí sevřeném stěnami Prokletije. Dominantou je katolický kamenný kostel, který stojí uprostřed vsi a bývá na většině fotografií Thethu.
Zvláštností je kulla, kamenná obranná věž, která ve vsi zůstala zachovaná. Sloužila jako útočiště při krevní mstě podle zvykového práva zvaného kanun; muž, který se ocitl v ohrožení, se do věže uchýlil a byl v ní chráněn, protože nepsaná pravidla útok na obydlí za určitých podmínek zakazovala. Tlusté kamenné zdi a malá okna nebyly estetika, ale obrana. Dnes je věž přístupná jako připomínka téhle drsné části severoalbánských dějin a bývá jedním z důvodů, proč se v Thethu zdržet déle než jen na noc před přechodem.
Vodopád Grunas
Vodopád Grunas je nejbližší přírodní cíl přímo z vesnice. Padá z výšky 25 metrů do smaragdového jezírka a od roku 2002 je chráněn jako přírodní památka. Cesta k němu a zpět zabere zhruba padesát minut a je zvládnutelná i pro méně zdatné chodce, takže bývá volbou pro den, kdy se nejde velký přechod.
Blue Eye of Theth
Blue Eye of Theth, albánsky Syri i Kaltër i Thethit, je tyrkysové krasové jezírko u osady Nderlysa. Nezaměňujte ho s větším a známějším Modrým okem u Sarandë na jihu, o kterém píšeme v textu o albánské riviéře a plážích. Cesta z Thethu k severnímu Modrému oku je jednosměrně zhruba tři hodiny s převýšením kolem 650 metrů, takže je to plnohodnotný celodenní výlet, ne krátká zajížďka. Voda je i v létě velmi studená, na koupání spíš na několik vteřin než na plavání.
Valbona: druhá strana přechodu
Valbona je údolí na severovýchodní straně Prokletije, pojmenované po stejnojmenné řece, která jím protéká. Je to východisko přechodu z druhé strany než Theth a zároveň klidnější, otevřenější údolí s penziony rozesetými podél toku. Řeka Valbona má široké štěrkové koryto a bývá jednou z ikon albánského severu.
Pro plánování je Valbona důležitá tím, že se sem dostanete lodí, ne jen autem. Klasická cesta na sever vede přes trajekt po jezeře Komani, o kterém je řeč níže, a Valbona je jeho pěším pokračováním. Většina návštěvníků tu stráví alespoň jednu noc v rodinném penzionu, často s polopenzí, a odtud vyráží ráno na přechod do Thethu.
Údolí samotné nabízí i kratší procházky pro ty, kdo velký přechod nechtějí. Dá se dojít k prameni Valbony ve výšce kolem 1 528 metrů, který teče celoročně, nebo se projít podél štěrkového koryta řeky, jež v létě z velké části vysychá a odkrývá široké bílé řečiště. Valbona bývá klidnější a méně sevřená než Theth, což z ní pro některé návštěvníky dělá příjemnější základnu na delší pobyt v horách.
Klasický okruh: Shkodra, trajekt Komani, Valbona, Theth
Nejběžnější způsob, jak absolvovat sever, je okruh, který spojuje jízdu autem, plavbu a pěší přechod do jednoho logického celku. Vychází se ze Shkodry, největšího města severu, a postupuje se takto:
Ze Shkodry jede furgon, tedy sdílená dodávka, do přístaviště Koman. Odtud vyplouvá trajekt po jezeře Komani do Fierzy; plavba trvá zhruba dvě a půl hodiny a je sama o sobě jedním z vrcholů cesty. Z Fierzy pokračuje další furgon do Valbony. Ve Valboně se přespí, ráno se přejde přes průsmyk do Thethu a z Thethu odveze furgon zpět do Shkodry. Okruh se dá jet i opačným směrem, tedy nejdřív silnicí do Thethu a přechodem do Valbony, ale klasická varianta s trajektem na začátku bývá oblíbenější kvůli mírnějšímu stoupání z valbonské strany.
Do Thethu vede jediná silnice ze Shkodry přes vesnici Bogë. Byla nově zpevněna zhruba v letech 2021 až 2022, čímž se cesta výrazně zrychlila, ale v zimě do dubna bývá kvůli sněhu často nesjízdná. Jízda furgonem trvá zhruba tři až čtyři hodiny a v hlavní sezóně se doprava i ubytování rezervují předem.
Peaks of the Balkans: dálková trasa třemi zeměmi
Přechod Theth-Valbona je zároveň jednou z etap dálkové trasy Peaks of the Balkans. Ta vede okružně přes tři země, Albánii, Kosovo a Černou Horu, měří zhruba 192 kilometrů a využívá staré pastýřské a pašerácké stezky vysoko v horách, s výstupy až kolem 2 300 metrů. Chodí se po etapách s noclehy ve vesnicích a horských staveních.
Zásadní praktická poznámka: trasa opakovaně překračuje mezinárodní hranice mimo oficiální hraniční přechody, a proto je pro ni nutné vyřídit předem zvláštní povolení, takzvaný permit. Bez něj hrozí potíže při kontrole pohraniční policií. Povolení se vyřizuje s předstihem a jeho podmínky se mohou měnit, takže se ověřují u oficiálního správce trasy před cestou. Etapa Theth-Valbona se dá projít i samostatně bez permitu, protože nepřekračuje hranici.
Další hory a příroda: Llogara, Osumi, Komani, Korab, jezera
Průsmyk a národní park Llogara
Llogara je horský průsmyk na jihu Albánie, ve výšce 1 027 metrů, kde pobřežní silnice stoupá z riviéry do borového lesa a zase klesá k moři. Okolní národní park má rozlohu 10,1 kilometru čtverečního a nejvyšším vrcholem nad ním je Maja e Çikës (2 044 m). Průsmyk je oblíbenou zastávkou při cestě po jihu kvůli výhledu na pobřeží z výšky a je také známým místem pro paragliding.
Kaňon Osumi
Kaňon řeky Osum u městečka Çorovodë v kraji Skrapar je hlavní albánská lokalita pro rafting. Nejlepší je na jaře, zhruba v dubnu a květnu, kdy tající sníh zvedne hladinu; v létě voda klesá a kaňon se spíš prochází. Přesná délka a hloubka kaňonu se ve zdrojích liší a bývá uváděna v širokém rozpětí, řádově kolem 13 až 26 kilometrů, takže je lepší brát konkrétní čísla opatrně.
Jezero Komani: albánské fjordy
Jezero Komani je přehradní nádrž na řece Drin, kterou vytváří hráz vysoká 115 metrů, postavená v letech 1979 až 1988. Plocha jezera je zhruba 34 kilometrů čtverečních, ale zvláštní je jeho tvar: koryto je místy jen kolem 400 metrů široké a v nejužší soutěsce se stěny přibližují na víc než padesát metrů k sobě, což jezeru vyneslo přezdívku albánské fjordy. Trajekt Koman-Fierza jezdí denně a plavba trvá zhruba dvě a půl hodiny. Pro cestu do Valbony je to klíčový článek, protože po souši je údolí přístupné mnohem hůř.
Korab a horský východ
Korab je s výškou 2 764 metrů nejvyšší horou Albánie a leží přesně na hranici se Severní Makedonií; je zároveň nejvyšším bodem obou zemí najednou. Poblíž se nachází vodopád Korab, který na jaře padá z výšky přes 130 metrů, v létě ale bývá mnohem slabší nebo vysychá. Výstup na Korab je oblíbený i jako přeshraniční akce.
Ohridské a Prespanské jezero
Na jihovýchodě leží Ohridské jezero, jedno z nejstarších a nejhlubších jezer Evropy; jeho stáří se odhaduje na tři až pět milionů let, maximální hloubka je 288 metrů a plocha zhruba 358 kilometrů čtverečních. Sdílí ho Albánie se Severní Makedonií a žije v něm přes dvě stě endemických druhů; albánská strana byla zapsána na seznam UNESCO v roce 2019. Nedaleko je Prespa, tvořená Velkým a Malým Prespanským jezerem na trojmezí Albánie, Severní Makedonie a Řecka, s národním parkem na albánské straně a početnou populací pelikánů.
Ubytování a bezpečnost v horách
Ubytování v albánských horách znamená v drtivé většině rodinné penziony, takzvané guesthouse, přímo ve vesnicích Theth a Valbona. Často se nabízí polopenze, tedy snídaně a večeře, protože v horách není kam jinam na jídlo zajít. V hlavní sezóně, zejména v srpnu, se místa plní a rezervuje se předem; totéž platí pro furgony a trajekt.
Bezpečnost je bod, který se u albánských hor podceňuje nejčastěji. Podle upozornění ministerstva zahraničí zde horská záchrana prakticky neexistuje, takže se nedá spoléhat na to, že v případě problému někdo rychle přijede. Mobilní signál je v údolích a v sedle nespolehlivý. Z toho plyne několik konkrétních návyků: vyrážet ráno, nechat si u ubytovatele informaci o plánované trase a předpokládaném návratu, mít pevnou obuv a oblečení ve vrstvách, protože počasí se v horách mění rychle, a nést dost vody s tím, že se doplní u pramene Valbony.
Mlha v průsmyku a místy řídké značení jsou reálné, ne teoretické riziko; v mlze se bílo-červené značky snadno ztratí a scházení z trasy do krasového terénu je nebezpečné. Kdo si nevěří, najme si ve vsi místního průvodce, což je běžná a dostupná služba. Přechod se plánuje tak, aby se do cíle dorazilo za světla, protože v horách se stmívá rychle a cesta zpět po tmě není reálná varianta.
Časté otázky
Jak dlouhý je trek z Thethu do Valbony?
Zdroje se liší, takže je poctivější uvádět rozpětí. Podle měření a podle toho, kde se začíná a končí, měří trasa zhruba 9,5 až 17 kilometrů, aplikace jako AllTrails uvádějí kolem 12,9 kilometru. Celý přechod přes průsmyk Valbona zabere včetně přestávek zhruba šest až osm hodin. Do samotného sedla se z každé strany stoupá dvě a půl až tři hodiny a náročnost je střední až náročná.
Jak vysoko je průsmyk Valbona?
Výška průsmyku Valbona, albánsky Qafa e Valbonës, se v jednotlivých zdrojích liší a pohybuje se zhruba mezi 1 760 a 1 815 metry, nejčastěji se uvádí kolem 1 795 metrů. Z valbonské strany se do sedla nastoupá zhruba 800 metrů převýšení, z nižšího Thethu kolem 1 080 až 1 100 metrů. Přechod není technicky náročný, jde ale o dlouhé stoupání v kamenitém vysokohorském terénu.
Kdy se dá jít přechod Theth-Valbona?
Přechod je letní záležitost. Schůdný bývá zhruba od června do října, přičemž sníh průsmyk uzavírá řádově od listopadu do května. Nejstabilnější počasí je v srpnu a září. Silnice do Thethu ze Shkodry přes Bogě bývá v zimě do dubna kvůli sněhu často nesjízdná. Vyráží se ráno kvůli mlze, která se v sedle tvoří rychle, a kvůli tomu, aby se do cíle došlo za světla.
Jak se dostanu do Valbony a Thethu?
Klasický okruh začíná ve Shkodře. Odtud jede furgon, tedy sdílená dodávka, do přístaviště Koman, kde se nasedá na trajekt po jezeře Komani do Fierzy; plavba trvá zhruba dvě a půl hodiny. Z Fierzy pokračuje furgon do Valbony. Po přechodu do Thethu odveze další furgon zpět do Shkodry. Do Thethu vede i přímá silnice ze Shkodry přes Bogě, jízda trvá zhruba tři až čtyři hodiny.
Je přechod Theth-Valbona bezpečný?
Za dobrého počasí ano, ale s výhradami. Horská záchrana v albánských horách podle ministerstva zahraničí prakticky neexistuje a mobilní signál je nespolehlivý. Značení je bílo-červené, místy řídké a v mlze se špatně hledá. Doporučuje se vyrážet ráno, nechat u ubytovatele informaci o trase, mít pevnou obuv a vrstvené oblečení a dost vody s doplněním u pramene Valbony. Kdo si nevěří, najme si ve vsi místního průvodce.
Jaká je nejvyšší hora Albánie?
Nejvyšší horou Albánie je Korab s výškou 2 764 metrů, který leží na hranici se Severní Makedonií a je zároveň nejvyšším bodem obou zemí. V Albánských Alpách na severu je nejvyšší Maja Jezercë (Jezerca) s výškou 2 694 metrů, což je zároveň nejvyšší bod celých Dinárských Alp. Poblíž Korabu padá na jaře vodopád Korab z výšky přes 130 metrů, v létě ale bývá mnohem slabší.
Co je Peaks of the Balkans a potřebuju povolení?
Peaks of the Balkans je dálková okružní trasa přes Albánii, Kosovo a Černou Horu, dlouhá zhruba 192 kilometrů, s výstupy až kolem 2 300 metrů po starých pastýřských stezkách. Trasa opakovaně překračuje hranice mimo oficiální přechody, a proto se pro ni vyřizuje předem zvláštní povolení, takzvaný permit. Samostatnou etapu Theth-Valbona lze projít bez povolení, protože nepřekračuje hranici. Podmínky se mění, ověřují se u správce trasy.
Co je Blue Eye u Thethu a je to totéž jako Modré oko na jihu?
Ne, jde o dvě různá místa. Blue Eye of Theth, albánsky Syri i Kaltër i Thethit, je tyrkysové krasové jezírko u osady Nderlysa; cesta z Thethu je jednosměrně zhruba tři hodiny s převýšením kolem 650 metrů a voda je i v létě velmi studená. Známější a větší Modré oko leží na jihu u Sarandë, je to krasový vývěr zdroje Bistricë hluboký přes padesát metrů a s horským severem nesouvisí.
Zdroje: anglická Wikipedie (Accursed Mountains, Theth, Lake Koman, Korab, Lake Ohrid, Llogara Pass, seznam národních parků Albánie), peaksofthebalkans.com (parametry a povolení dálkové trasy), thethi-guide.com a alltrails.com (parametry přechodu Theth-Valbona), national-parks.org (Llogara), upozornění Ministerstva zahraničních věcí ČR k bezpečnosti a horské záchraně. Výšky, délky tras, dopravní spojení, sezónní sjízdnost silnic i podmínky povolení se v čase mění a u rozporných údajů jsou uvedena rozpětí; aktuální stav vždy ověřte u místních ubytovatelů, správců tras a oficiálních zdrojů.