Elba je třetí největší italský ostrov a největší ostrov Toskánského souostroví, leží zhruba 10 km od Piombina a spojuje na ploše kolem 223 až 224 km² horu vysokou přes 1 000 m, téměř 150 km pobřeží a dva tisíce let hornické historie. Tenhle průvodce vás provede vším, co je pro první i opakovanou cestu podstatné: jak se na ostrov dostat a proč trajekty nejezdí z Livorna, kdy jet podle počasí a teploty moře, jak se po ostrově pohybovat a kde se ubytovat. Projdeme všechna hlavní střediska od opevněného Portoferraia přes Porto Azzurro a Capoliveri až po horskou Marcianu a písečné jižní pobřeží. Doplníme přehled pláží, napoleonskou stopu, hornickou minulost, národní park, treky i gastronomii. U každého tématu najdete odkaz na podrobný článek, který mu je věnovaný celý. Cílem je, abyste po přečtení věděli, kolik dní si na Elbu vyhradit a kterou její tvář hledat.
Ve zkratce
| Poloha | Toskánské souostroví, zhruba 10 km od Piombina, provincie Livorno |
| Rozloha | zhruba 223 až 224 km², třetí největší italský ostrov |
| Rozměry | délka cca 29 km, největší šířka cca 18 km |
| Pobřeží | zhruba 145 až 150 km |
| Nejvyšší bod | Monte Capanne, uváděno 1 019 m, část pramenů 1 018 m |
| Obce | sedm (od 1. ledna 2018, kdy vznikla obec Rio) |
| Obyvatelé | zhruba 31 až 32 tisíc stálých, v létě mnohonásobně více |
| Doprava na ostrov | trajekt z Piombina do Portoferraia, Rio Mariny nebo Cava, letiště u Marina di Campo |
| Doba plavby | Portoferraio cca 1 hodina 10 minut, Rio Marina cca 45 minut, Cavo cca 35 minut |
| Nejlepší období | květen až červen a září pro kombinaci moře a turistiky |
| Teplota moře v létě | 24 až 25 °C v červenci a srpnu |
| Ochrana přírody | Národní park Toskánského souostroví (zřízen 1996), biosférická rezervace UNESCO |
| Typická délka pobytu | týden, na kratší výlet minimálně tři dny |
Kdy na Elbu jet a jaké tam bude počasí
Nejteplejší moře má Elba v srpnu a v září, ale září naprší zhruba třikrát víc než v červnu, a to je při plánování termínu podstatnější než rozdíl v teplotě vzduchu. Podrobný rozbor po měsících, teplotu moře, větry a to, jak daleko dopředu má u ostrova předpověď vůbec smysl, najdete v textu počasí na Elbě a kdy jet.
Kde Elba leží a jak je velká
Elba je největším ostrovem Toskánského souostroví a po Sicílii a Sardinii třetím největším italským ostrovem. Od toskánské pevniny ji dělí Piombinský průliv široký zhruba 10 km, na západě pak Korsický průliv, který má asi 50 km a odděluje ji od Korsiky. Rozloha se v pramenech pohybuje mezi 223 a 224 km², což je rozdíl daný jen zaokrouhlením. Pobřeží je ale nepoměrně delší, běžně se uvádí okolo 147 km, opatrněji zhruba 145 až 150 km, protože je rozdrobené na desítky zálivů, mysů a skalnatých výběžků.
Tvar ostrova bývá přirovnáván k rybě a odpovídá mu i vnitřní členění. Západ tvoří kompaktní horský blok kolem Monte Capanne, který je monzogranitovým dómem starým zhruba 11 milionů let. Střed ostrova se zužuje do úzké šíje mezi Portoferraiem a Procchiem, kde je od pobřeží k pobřeží jen pár kilometrů. Východ je kopcovitý a geologicky mnohem starší, s formacemi starými až 400 milionů let a s ložisky hematitu, která z Elby udělala nejdůležitější zdroj železa ve Středomoří. Právě tahle geologická pestrost stojí za tím, proč ostrov nabízí bílé oblázky, zlatý písek i tmavý rezavý štěrk na ploše, kterou objedete za jediný den.
Jak se na ostrov dostat
Nejdůležitější praktická informace zní: všechny trajekty na Elbu vyplouvají z přístavu Piombino Marittima, nikoli z Livorna. Livorno je název provincie, pod kterou Elba administrativně spadá, a tahle záměna patří k nejčastějším chybám českých textů. Z livornského přístavu se plují linky na Sardinii, Korsiku, Capraiu a Gorgonu, na Elbu žádná. Na lince z Piombina operují tři hlavní rejdařství, Moby Lines, Toremar a Blu Navy, a přistávají ve třech elbských přístavech. Portoferraio je hlavní a nejlépe obsloužený, Rio Marina a Cavo jsou praktičtější, pokud míříte na východ ostrova.
| Portoferraio | trajekt cca 1 hodina 10 minut, hlavní přístav, největší nabídka spojů |
| Rio Marina | trajekt cca 45 minut, výhodné pro východ ostrova |
| Cavo | trajekt cca 35 minut, hydrofoil zhruba 20 minut |
Vedle klasických trajektů jezdí i rychlejší hydrofoil, takzvaný aliscafo, který zvládne cestu do Cava zhruba za 20 minut a do Portoferraia asi o čtvrt hodiny déle. Má ale zásadní omezení: veze pouze pěší cestující, auto na něj nedostanete. V teplé části roku zhruba od dubna do října je spojení velmi časté, mimo sezónu podstatně řidší, a protože se plavební řád mění, je vždy nutné si ho ověřit přímo u rejdaře. Rezervace, zejména s autem a v hlavní sezóně, je prakticky nutná, kapacita lodí je omezená. Kdo nechce vozit auto na ostrov, může ho nechat na placených parkovištích u piombinského terminálu.
Ostrov má i vlastní letiště Teseo Tesei v lokalitě La Pila u Marina di Campo, v obci Campo nell’Elba. Je to malé regionální letiště s krátkou dráhou obsluhované menšími letouny, sezónně z Pisy, Florencie a Milána, v létě i charterovými linkami ze střední Evropy. Konkrétní destinace a dopravci se ale rok od roku mění. Pro české cestující je nejběžnější buď cesta autem přes Rakousko, Německo a Itálii do Piombina, nebo let do Pisy či Florencie a odtud vlakem nebo autem dál. Do Piombina vede železniční odbočka končící přímo u trajektového terminálu, s přestupem obvykle ve stanici Campiglia Marittima, autem se jede po pobřežní silnici SS1 Aurelia.
Kdy jet a jaké je klima
Elba má středomořské klima s mírnými zimami a horkými suchými léty. Roční úhrn srážek je pod 750 mm, částečně kvůli srážkovému stínu Korsiky, a déšť se soustředí do podzimu a zimy. Časté je scirocco, teplý jižní vítr, a na hřebeni Monte Capanne v zimě občas napadne sníh, což je kontrast, který se na propagačních fotkách nikdy neobjeví. Klimatická data pro Elbu je nutné brát jako orientační, protože souhrnných zdrojů s jednotnou metodikou je málo. Následující průměry proto berte jako vodítko, ne jako oficiální normály.
| Leden až březen | vzduch 6 až 13 °C, moře 13,5 až 14 °C, nejvíc dešťových dnů |
| Duben až květen | vzduch 10 až 20 °C, moře 15 až 18 °C, kvete makchie |
| Červen | vzduch 17 až 24 °C, moře kolem 21,5 °C |
| Červenec až srpen | vzduch 20 až 28 °C, moře 24 až 25 °C, špička sezóny |
| Září až říjen | vzduch 14 až 24 °C, moře 20,5 až 23 °C |
| Listopad až prosinec | vzduch 8 až 14 °C, moře 15,5 až 18 °C, mimo sezónu |
Pro koupání je nejvhodnější červen až září. Nejteplejší moře nabízí červenec a srpen, ale to je zároveň období největšího náporu, kdy jsou plné trajekty i parkoviště. Kdo hledá poměr počasí a klidu, měl by mířit na květen a červen nebo na září, kdy je moře po létě prohřáté a ostrov se vyprazdňuje. Pěší turistika se nejlépe dělá na jaře od dubna do června a na podzim od září do listopadu, protože v červenci a srpnu je na hřebenech horko a téměř žádný stín. Mimo sezónu, zhruba od listopadu do března, je značná část hotelů, restaurací a služeb zavřená a spojení řídké, Elba je opravdu silně sezónní destinace.
Jak se pohybovat po ostrově
Nejpohodlnější způsob, jak Elbu prozkoumat, je vlastní nebo půjčené auto, ale je dobré vědět, do čeho jdete. Silnice jsou úzké, klikaté a v horských úsecích na západě kolem Monte Capanne náročné na řízení, takže se doporučuje menší vůz. Vzdálenosti jsou malé, napříč ostrovem je to zhruba hodina jízdy, jenže průměrná rychlost je kvůli serpentinám nízká a výlety je proto lepší plánovat podle času než podle kilometrů. Populární alternativou jsou skútry a motorky, půjčovny aut, skútrů, kol a elektrokol najdete ve všech větších střediscích a u trajektových přístavů. V létě je parkování v centrech měst i u nejznámějších pláží jako Fetovaia, Cavoli nebo Sansone problematické a místní radí vyrážet brzy ráno.
Bez auta se Elba zvládnout dá, ale chce to výběr správné základny. Veřejné autobusy propojují Portoferraio s hlavními středisky, tedy s Marina di Campo, Porto Azzurrem, Capoliveri, Marciana Marinou, Procchiem, Riem a Cavem. Síť je použitelná pro páteřní přesuny, k odlehlým plážím a horským vesnicím je ale řídká, obzvlášť mimo sezónu. Kombinace autobusů, taxíků, hotelových shuttlů a lodních výletů funguje nejlépe při pobytu v Portoferraiu, Marina di Campo nebo Porto Azzurru. Lodní a taxi-boat spoje navíc zpřístupňují zátoky, ke kterým nevede žádná silnice, hlavně na divokém jihozápadním a severozápadním pobřeží.
Portoferraio: hlavní město za medicejskými hradbami
Portoferraio je hlavní město ostrova, jeho hlavní přístav a zdaleka největší obec, ve které žije zhruba dvanáct tisíc lidí. Historické jádro leží na ostrohu za mohutným bastionovým opevněním, které nechal roku 1548 založit velkovévoda Cosimo I. de‘ Medici. Město tehdy dostalo jméno Cosmopoli, tedy město kosmu, a jeho pevnosti Forte Falcone, Forte Stella a Forte della Linguella patří k nejlépe dochovaným renesančním fortifikacím ve Středomoří. Anglicky psané prameny uvádějí pro založení někdy rok 1546, italské a místní zdroje konzistentně 1548.
Že opevnění fungovalo, ukázal rok 1555, kdy turecký korzár Dragut dobyl několik sídel na ostrově, ale na portoferrajské hradby si netroufl. Admirál Nelson později o městě prohlásil, že jde o naprosto nedobytný ostrov. Dnes je Portoferraio přirozeným výchozím bodem pro každého, kdo přijíždí bez auta, protože má nejlepší dopravní obsluhu a celoročně největší nabídku služeb včetně nemocnice. Pláže v okolí, Le Ghiaie, Sansone a Capo Bianco, jsou bílé oblázkové s výjimečně průzračnou vodou. Ve městě navíc stojí obě napoleonské rezidence, respektive jedna přímo v něm a druhá kousek ve vnitrozemí.
Východ ostrova, Porto Azzurro a Capoliveri
Východní část Elby je kopcovitá, geologicky nejstarší a historicky nejvíc spjatá s těžbou železa. Jejím společenským centrem je Porto Azzurro, elegantní přístavní městečko, kterému se říká salon Elby. Má živé uličky, restaurace přímo u mola a v okolí zátoky typu Barbarossa. Nad městem se tyčí mohutná hvězdicová pevnost San Giacomo, známá také jako Forte Longone, kterou tu vybudovali Španělé. Prameny se v dataci liší, anglická Wikipedie klade španělské ovládnutí do roku 1596, italská staví pevnost do roku 1603, bezpečné je proto mluvit o přelomu 16. a 17. století. Město se navíc dřív jmenovalo Porto Longone a bylo součástí španělského Stato dei Presidi, dnešní jméno je moderní.
Nad jihovýchodním cípem sedí Capoliveri, středověké kopcové městečko s květinovými uličkami, výhledy na západ slunce, dobrou gastronomií a nočním životem. Je to oblíbená volba pro páry a náročnější publikum a zároveň nejlepší základna pro tyrkysové zátoky poloostrova Monte Calamita: Zuccale, Barabarca, Innamorata, Morcone a Naregno. Právě na Calamitě se také těžil magnetit a dodnes tu funguje hornický turistický okruh. Severovýchod kolem Rio Mariny a Rio nell’Elba je klidnější a nese nejvýraznější hornickou tvář ostrova, včetně tmavých narudlých pláží. Úplně na severním cípu leží Cavo, malý přístav pro hydrofoily a trajekty s nejkratší plavbou z pevniny.
Západ ostrova a Marciana
Západ je nejdivočejší, nejzelenější a nejméně zastavěná část Elby. Dominuje mu žulový masiv Monte Capanne, jehož vrchol je nejvyšším bodem celého Toskánského souostroví. Prameny uvádějí 1 019 m podle správy národního parku, italské horolezecké organizace CAI i provozovatele lanovky, část zdrojů pak 1 018 m; rozdíl jednoho metru je v pramenech běžný. Na vrchol vede z Marciany kabinová lanovka s otevřenými dvoumístnými košíky, do kterých se nastupuje za jízdy, což je zážitek sám o sobě. Za dobré viditelnosti je shora vidět celé Toskánské souostroví a přes Korsický průliv i Korsika.
Samotná Marciana je nejstarší a nejvýše položená obec ostrova, kamenné městečko s úzkými schodišti a pevností Fortezza Pisana. Nad ní stojí poustevna Eremo di Santa Caterina, respektive svatyně Madonna del Monte, kam se Napoleon uchýlil na několik dnů a kde se podle tradice setkal s Marií Walewskou. Silnice po západním pobřeží je nejkrásnějším úsekem ostrova a zároveň nejnáročnějším na řízení.
Sever, Marciana Marina a Procchio
Severní pobřeží mezi Portoferraiem a západním blokem má vlastní charakter, klidnější než jih a přitom dobře dostupný. Marciana Marina je populačně nejmenší obcí Elby, žije tu necelé dva tisíce lidí, a patří i k plošně nejmenším obcím Itálie vůbec. Má malebný přístav, starou rybářskou čtvrť Cotone s domy natěsnanými nad vodou a vysokou palmovou promenádu, po které se večer prochází celé městečko.
Procchio leží na severním pobřeží v nejužším místě ostrova, kde je od severního moře k jižnímu jen pár kilometrů. Díky tomu má výbornou výchozí polohu, blízko je do Portoferraia i na západ a jih je otázkou dvaceti minut. Pláž je dlouhá, písečná a s mixem hotelů a apartmánů za sebou, takže se sem hodně jezdí s dětmi. Kousek východně od Procchia se od pobřeží odděluje poloostrov Capo d’Enfola, skalnatý ostroh s krátkým okružním chodníkem a bývalou tuňárnou, který je jedním z nejpřístupnějších přírodních cílů ostrova.
Jih, Marina di Campo a Lacona
Jižní pobřeží je nejvíc plážová část Elby a také ta nejrušnější. Marina di Campo v obci Campo nell’Elba je největší letovisko ostrova a má největší písečnou pláž s mělkým vstupem do vody, dlouhou promenádu, obchody a večerní život. Je to klasická volba pro rodiny s dětmi a zároveň místo s nejlepší občanskou vybaveností mimo Portoferraio. Kousek za městem leží elbské letiště.
Lacona je druhé velké jižní centrum, široká písečná pláž s dunovým systémem a borovým hájem na šíji mezi Portoferraiem a Capoliveri. Koncentrují se tu kempy a apartmány, takže jde spolu s Marina di Campo o hlavní rodinnou základnu ostrova. Jih má obecně víc písku, mělčí vstup do vody a víc stínu z borovic než ostatní strany ostrova, což je při cestování s malými dětmi rozhodující. Na druhou stranu je tu v srpnu nejvíc lidí a nejvíc dopravy.
Pláže v přehledu
Kolik má Elba vlastně pláží, záleží na metodice počítání. Jeden podrobný přehled napočítal 86 pláží dostupných po souši, z toho 21 písečných; jiné zdroje mluví o více než 150 plážích a zátokách včetně těch, ke kterým se dostanete jen z moře. Podstatnější než číslo je rozmanitost. Sever a západ nabízejí bílé a světlé oblázky obroušené z žuly Monte Capanne, jih zlatý písek s mělkým vstupem, východ tmavý až rezavý štěrk. Ten tmavý písek mimochodem není sopečného původu, jak se často píše, ale pochází z hematitu, pyritu a magnetitu z rudonosného východního pásma.
| Sever | Sansone, Capo Bianco, Le Ghiaie, Procchio, průzračná voda, převážně oblázky |
| Západ | Sant’Andrea, Chiessi, Pomonte, žulové balvany, dobré šnorchlování |
| Jih | Marina di Campo, Lacona, Cavoli, Fetovaia, písek a mělký vstup |
| Východ | Barbarossa, Naregno, Zuccale, Barabarca, tmavý hematitový štěrk |
Praktické pravidlo zní vybírat pláž podle větru, ne podle fotky. Když fouká, stačí přejet na opačnou stranu ostrova a najdete klidnou vodu; díky úzkému tvaru Elby to znamená dvacet až třicet minut jízdy. Na plážích platí běžná italská pravidla, tedy kombinace volně přístupných úseků a placených stabilimenti s lehátky a slunečníky. V chráněných zónách národního parku existují omezení pro kotvení, sběr minerálů a vstup do některých oblastí. Podrobné profily jednotlivých pláží, jejich zázemí, stín a parkování rozebírá samostatný článek o plážích na Elbě. Pokud srovnáváte s pevninou, hodí se i přehled toskánského pobřeží a jeho pláží.
Napoleonova stopa
Elba je ve světě známá především kvůli deseti měsícům, které tu strávil Napoleon Bonaparte. Přijel 3. května 1814 a odjel 26. února 1815, takže jeho pobyt trval necelých 300 dní. Rozšířená představa, že tu byl vězněm, je ale mylná. Podle smlouvy z Fontainebleau se stal suverénním vládcem knížectví Elba, měl vlastní vlajku, bílou se šikmým červeným pruhem a třemi včelami, vlastní dvůr, malou armádu a plnou pravomoc vydávat nařízení. Za necelý rok stihl zavést řadu reforem, od stavby silnic přes hygienická opatření až po správní a hospodářské zásahy. Skutečné vězení, ostrov Svatá Helena, přišlo až po Waterloo. Ani jeho odjezd nebyl žádný tajný útěk z cely, ale odplutí vládce s vlastní flotilou.
Po Napoleonovi zůstaly na ostrově dvě rezidence, které dnes spravuje stát jako Museo nazionale delle residenze napoleoniche. Palazzina dei Mulini stojí ve vyvýšené staré části Portoferraia mezi pevnostmi Forte Falcone a Forte Stella a jméno má po mlýnech, které tu dříve stály; sloužila jako městské a zimní sídlo. Villa di San Martino ve vnitrozemí za Portoferraiem byla letní a soukromá, původně prostý venkovský dům, který nechal rozšířit. Honosnou galerii u vily postavil až kníže Anatolij Demidov roku 1851, tedy desítky let po Napoleonově odchodu, takže ji nelze připisovat císaři. K napoleonským místům patří ještě Teatro dei Vigilanti v Portoferraiu, divadlo přebudované z kostela za jeho pobytu. Celé téma i chronologii událostí rozebírá článek o Napoleonovi na Elbě.
Hornická minulost a železné doly
Železo je nejstarší elbský příběh a je starší než Napoleon o dva tisíce let. Ostrov byl osídlen už v paleolitu, ale skutečný význam mu dala až etruská těžba hematitu na východě, na které Etruskové postavili své bohatství a obchod po celém Středomoří. Římané ostrov nazývali Ilva, v těžbě pokračovali a stavěli tu přímořské vily, například Le Grotte u Portoferraia. Těžilo se hlavně v okolí Rio Mariny a Rio nell’Elba a na poloostrově Calamita u Capoliveri.
Ve 20. století byla těžba postupně utlumována, výrazně od padesátých let, a definitivně skončila v dole Ginevro; většina pramenů uvádí rok 1981, část 1980. Z bývalých dolů se mezitím stal turistický produkt: Parco Minerario v Rio Marině, doly Calamita, Sassi Neri a Ginevro u Capoliveri, prohlídky štol a muzea minerálů. Ginevro je jediný podzemní důl na ostrově přístupný návštěvníkům. Elba je také mineralogicky proslulá, sbírky elbských turmalínů, pyritu a hematitu patří k evropské špičce a dva minerály, elbait a ilvait, jsou pojmenované přímo po ostrově, přičemž Ilva je latinské jméno Elby. Sběr a odnášení minerálů z bývalých dolů je regulovaný a legálně se dá rýžovat jen v rámci organizovaných aktivit hornického parku. Podrobnosti o lokalitách a geologii najdete v článku o železných dolech a geologii Elby.
Hory, treky a Grande Traversata Elbana
Kdo si Elbu spojuje jen s plážemi, míjí polovinu ostrova. Národní park spravuje rozsáhlou síť značených stezek a jejich páteří je dálková trasa Grande Traversata Elbana, zkráceně GTE. Ta prochází ostrov po hřebenech od východu na západ, začíná v Cavu a podle větve končí v Patresi na severu nebo v Pomonte na jihu. Severní varianta měří zhruba 55 km, jižní asi 47 km. Obtížnost je převážně turistická, tedy stupeň E, s několika úseky stupně EEA, které vyžadují jištění a zkušenost. Čistá doba chůze vychází zhruba na 24 hodin u severní varianty a 19,5 hodiny u jižní.
| Etapa 1 | Cavo až Porto Azzurro, zhruba 17,8 km |
| Etapa 2 | Porto Azzurro až Procchio, zhruba 20,6 km |
| Etapa 3 | Procchio až Poggio, zhruba 11,8 km |
| Etapa 4 | Poggio až cíl, zhruba 16,3 km severní nebo 9,3 km jižní varianta |
Kromě Monte Capanne, na který vede lanovka z Marciany i pěší trasy, stojí za výšlap Monte Perone s nejlepším výhledem na obě pobřeží najednou, zřícenina hradu Volterraio nad Portoferraiem, okruh po Capo d’Enfola a cesty k opuštěným dolům na východě. Pozor na jméno Punta Nera, na Elbě existuje dvakrát, jednou u Chiessi na západě a podruhé u Capoliveri na jihovýchodě, takže je vždy potřeba rozlišit, o kterou jde. Nejlepší období pro chůzi je jaro a podzim, v létě je na hřebenech horko a téměř žádný stín. Trasy, převýšení i praktická doporučení rozebírá článek o trecích a Monte Capanne.
Národní park a příroda
Parco Nazionale dell’Arcipelago Toscano byl zřízen v červenci 1996 a zahrnuje všech sedm hlavních ostrovů souostroví, tedy Elbu, Pianosu, Capraiu, Montecristo, Giglio, Giannutri a Gorgonu, plus množství ostrůvků a skalisek. Suchozemská část má zhruba 16 856 ha, mořská asi 56 766 ha. Bývá označován za největší mořský park v Evropě, což je tvrzení, které turistické zdroje opakují, ale nezávisle ověřené není, takže je lepší brát ho jako běžně uváděné. Území parku je zároveň součástí mezinárodní chráněné oblasti Santuario dei Mammiferi Marini Pelagos pro velryby a delfíny mezi Itálií, Francií a Monakem. Elba je navíc součástí biosférické rezervace UNESCO Isole di Toscana.
Dominantní vegetací je středomořská makchie s myrtou, mastixem, cistem, rozmarýnem a vřesovcem, výše na západě pak kaštanové a dubové porosty. Moře kolem Elby je díky čisté vodě, skalnatému dnu a několika vrakům dobrou potápěčskou destinací. Na Pianosu a Montecristo platí zvlášť přísný režim ochrany a vstup je regulovaný, jezdí se tam z Elby jen organizovaně, což je zajímavý celodenní výlet při delším pobytu.
Jídlo a víno
Elbská kuchyně je typicky chudá a sezónní, vznikla kombinací rybářské a rolnicko-hornické tradice. Nejznámějším slaným pokrmem je gurguglione, zeleninový guláš z paprik, lilků, cibule a rajčat z oblasti Rio, elbská obdoba ratatouille. Z Rio nell’Elba pochází také stoccafisso alla Riese, sušená treska s rajčaty, olivami, kapary a piniovými oříšky. Sdíleným pokladem s pevninským Livornem je cacciucco, hustá rybí polévka z několika druhů mořských plodů.
Vlajkovou lodí elbského vinařství je Elba Aleatico Passito DOCG, první DOCG Toskánského souostroví. Vzniká ze sta procent odrůdy Aleatico, jejíž hrozny se nechávají zavadnout na slunci zhruba 10 až 20 dní, a je to sladké passito, ne suché červené, jak se často mylně píše. Status DOC získalo víno v roce 1967, DOCG pak v roce 2011. Druhou ikonickou odrůdou je bílá Ansonica, na Sicílii známá jako Inzolia, ze které se dělá suché i sladké víno. Pod DOC Elba spadá dále Elba Bianco, Vermentino, Elba Rosso a Rosato. Z dezertů nesmíte minout schiaccia briaca, opilý koláč se sušeným ovocem, ořechy a vínem Aleatico, bez vajec a bez másla.
Kde bydlet a na jak dlouho
Ubytovací nabídka Elby je jiná než na velkých středomořských resortových ostrovech. Převažují apartmány, rezidence, kempy a menší rodinné hotely nad velkými komplexy a značná část domů na ostrově jsou druhé domy obývané jen v sezóně. Volba základny by měla vycházet z toho, co od pobytu čekáte: sever a východ, tedy Portoferraio, Procchio a Porto Azzurro, se hodí pro krátké pobyty a dobrou dostupnost; jih, tedy Marina di Campo, Lacona a Capoliveri, pro pláže a rodiny; západ kolem Marciany, Sant’Andrea a Pomonte pro klid a turistiku.
| 1 den | reálně jen Portoferraio, hradby, jedna pevnost a Palazzina dei Mulini |
| 3 až 4 dny | Portoferraio, obě napoleonské vily, Capoliveri, Porto Azzurro, jedna velká pláž |
| 1 týden | navíc západ, lanovka na Monte Capanne, Marciana a Poggio, hornický okruh |
| 10 až 14 dní | výlet lodí na Pianosu či Capraiu, úsek GTE, potápění, méně známé zátoky |
Nejběžnější délkou pobytu je týden a je to i rozumné minimum, pokud chcete vidět obě tváře ostrova. Elba je dost malá na to, aby se dala objet z jedné základny, ale dost členitá na to, aby se přejezdy protahovaly, takže při delším pobytu se osvědčuje kombinace dvou základen, jedné na východě a jedné na západě. Pokud Elbu spojujete s pevninou, dobře na ni navazuje průvodce Toskánskem, protože z Piombina je to do vnitrozemí kousek.
Elba s dětmi a praktické reálie
Elba patří k ostrovům, které fungují s dětmi velmi dobře, hlavně díky krátké plavbě a mělkým jižním plážím. Cesta trajektem z Piombina trvá do Portoferraia zhruba hodinu a deset minut, což většina dětí zvládne bez problémů, a do Cava dokonce jen 35 minut. Znovu připomeňme, že z Livorna se na Elbu neplave, i když to řada českých textů uvádí; plánování cesty podle Livorna je nejčastější příčinou zbytečné zajížďky. Ideální rodinné základny jsou Marina di Campo, Lacona a Procchio, kde je písek, mělký vstup do vody a stín z borovic. Vhodným obdobím je červen a září, kdy je moře teplé a zároveň není tak velké horko.
Z praktických věcí: úředním jazykem je italština, místní dialekt je toskánského typu s vlivy z Korsiky, Ligurie a španělštiny jako dědictví Presidi. Angličtina funguje v hotelech a hlavních střediscích, v horských vesnicích a mimo sezónu podstatně méně. Platí se eurem, Itálie je součástí EU a Schengenu, takže pro české cestovatele nejsou žádné zvláštní formality a funguje evropský průkaz zdravotního pojištění. Nemocnice je v Portoferraiu, základní zdravotní služby v hlavních obcích, specializovaná péče se řeší převozem na pevninu. Nápady na konkrétní vycházky, atrakce podle věku a rodinné ubytování shrnuje článek o Elbě s dětmi.
Časté otázky
Odkud jezdí trajekty na Elbu?
Všechny trajekty na Elbu vyplouvají z přístavu Piombino Marittima na toskánském pobřeží. Z Livorna se na Elbu nedostanete, přestože ostrov administrativně patří do provincie Livorno; livornské linky míří na Sardinii, Korsiku, Capraiu a Gorgonu. Na elbské straně trajekty přistávají v Portoferraiu, Rio Marině a Cavu. Plavba do Portoferraia trvá zhruba hodinu a deset minut, do Cava asi 35 minut.
Kdy je na Elbě nejlepší počasí na koupání?
Nejteplejší moře má Elba v červenci a srpnu, kdy se drží kolem 24 až 25 °C. Příjemně teplé zůstává i v září, kdy se pohybuje zhruba mezi 20,5 a 23 °C, a přitom je na ostrově výrazně méně lidí. Červen bývá k moři ještě o poznání chladnější, kolem 21,5 °C, ale vzduch už má 24 °C. Pokud chcete kombinovat koupání s výlety, je nejlepší volbou květen až červen a září.
Kolik dní na Elbě stačí?
Na jeden den zvládnete reálně jen Portoferraio s medicejskými hradbami a jednou napoleonskou vilou. Tři až čtyři dny stačí na Portoferraio, Capoliveri s jihovýchodními zátokami, Porto Azzurro a jednu velkou pláž. Nejběžnější a nejrozumnější délkou je týden, který navíc pojme západ ostrova, lanovku na Monte Capanne a jeden hornický okruh. Deset až čtrnáct dní otevírá výlety lodí na Pianosu či Capraiu a delší úseky Grande Traversata Elbana.
Potřebuju na Elbě auto?
Auto je nejpohodlnější způsob, jak ostrov objet, protože veřejné autobusy pokrývají hlavně páteřní trasy mezi středisky a k odlehlým plážím a horským vesnicím jezdí řídce. Bez auta se ale Elba zvládnout dá, zejména při pobytu v Portoferraiu, Marina di Campo nebo Porto Azzurru, kde funguje kombinace autobusů, taxíků, hotelových shuttlů a lodních výletů. Praktickou alternativou jsou skútry, kola a elektrokola z půjčoven u přístavů. Pokud auto vezete trajektem, počítejte s nutností rezervace v hlavní sezóně.
Je tmavý písek na Elbě sopečného původu?
Není. Elba nemá žádnou činnou ani vyhaslou sopku a tmavý až narudlý písek na východě ostrova pochází z rudonosného pásma, tedy z hematitu, pyritu a magnetitu obroušených mořem. Jde o nejčastější omyl českých textů o ostrově. Světlý až bílý oblázek na severu a západě má naopak žulový původ z masivu Monte Capanne.
Byl Napoleon na Elbě vězněm?
Nebyl. Podle smlouvy z Fontainebleau se stal suverénním vládcem knížectví Elba s vlastní vlajkou, dvorem, malou armádou a pravomocí vydávat nařízení. Na ostrově pobyl od 3. května 1814 do 26. února 1815, tedy necelých deset měsíců, a za tu dobu stihl řadu reforem od silnic po hygienická opatření. Skutečné vězení ho čekalo až po Waterloo na Svaté Heleně.
Kolik obcí má Elba?
Sedm. K 1. lednu 2018 se dosavadní obce Rio Marina a Rio nell’Elba sloučily do jedné obce Rio a počet klesl z osmi na sedm. Dnešní obce jsou Portoferraio, Campo nell’Elba, Capoliveri, Marciana, Marciana Marina, Porto Azzurro a Rio. Starší i mnohé české texty stále uvádějí osm obcí, což platí jen pro historický kontext.
Vyplatí se jet na Elbu mimo sezónu?
Elba je silně sezónní destinace a zhruba od listopadu do března je velká část hotelů, restaurací i služeb zavřená a spojení řídké. Pro pěší turistiku ale bývá ideální jaro od dubna do června, kdy kvete makchie, a podzim od září do listopadu, kdy už opadnou davy. Nejdeštivější měsíce jsou říjen a listopad. Pokud jedete mimo hlavní sezónu, ověřte si předem provoz trajektů i ubytování.
Zdroje: Parco Nazionale dell’Arcipelago Toscano, Infoelba, Virtualelba, Elbaworld, Elbalink, Musei Arcipelago Toscano, Visit Tuscany, Ministero della cultura, Consorzio vini DOC Isola d’Elba, Quattrocalici, Climi e Viaggi, Wikipedia (IT, EN).