Počasí na Gran Canarii se dá popsat jedním číslem: rozdíl mezi nejchladnějším a nejteplejším měsícem je 6,7 °C. Leden má na letištní stanici průměrnou teplotu 17,9 °C, srpen 24,6 °C, a mezi tím se ostrov pohybuje tak pomalu, že se roční chod podobá spíš dýchání moře než střídání ročních dob. Mráz ani sníh tam v záznamu nejsou vůbec.
Tenhle článek jde měsíc po měsíci a u každého uvádí denní maximum, noční minimum, srážky, sluneční svit a teplotu moře. Zároveň říká na rovinu, odkud čísla pocházejí a kde končí jejich platnost, protože klimatická data pro Gran Canarii mají jednu zásadní mezeru, kterou většina cestovatelských textů mlčky přeskakuje. Kdo řeší, jestli mířit na sever, nebo na jih, najde srovnání v článku o rozdílu mezi severem a jihem.
Ve zkratce
| Referenční stanice | Gran Canaria Aeropuerto, 24 m nad mořem, obec Ingenio |
| Referenční období | 1981 až 2010 |
| Nejchladnější měsíc | leden, průměr 17,9 °C, denní maximum 20,8 °C |
| Nejteplejší měsíc | srpen, průměr 24,6 °C, denní maximum 27,5 °C |
| Roční amplituda teploty | 6,7 °C |
| Roční průměrná teplota | 21,1 °C |
| Roční srážky | 151 mm ve 22,1 dne se srážkou nad 1 mm |
| Nejsušší období | květen až srpen, dohromady 1 mm |
| Nejdeštivější měsíc | prosinec, 31 mm ve 4,5 dne |
| Sluneční svit | přibližně 2 800 hodin za rok, tedy 7,7 hodiny denně |
| Nejteplejší moře | září, kolem 23,6 °C, říjen prakticky stejně |
| Nejchladnější moře | březen, kolem 19 °C |
| Nejkratší a nejdelší den | 10 hodin 24 minut a 13 hodin 58 minut |
| Mrakové moře | inverze pasátu v 68 až 90 % dní, mrakový pás zhruba mezi 400 a 1 200 m |
| Časové pásmo | UTC+0 v zimě, UTC+1 v létě, o hodinu méně než v Česku |
Odkud čísla jsou a proč je stanice jen jedna
Španělská meteorologická služba AEMET publikuje klimatické normály pro vybrané observatoře. Na celé Gran Canarii má publikovanou normálu jediná stanice: Gran Canaria Aeropuerto, kód C649I, 24 m nad mořem, obec Ingenio na východním pobřeží. Referenční období je 1981 až 2010, novější třicetiletka pro tuhle stanici veřejně publikovaná není. Všechna čísla o vzduchu, srážkách a slunci v tomhle článku pocházejí odtud.
Stanice Las Palmas de Gran Canaria, Maspalomas, Teror, Vega de San Mateo ani obě stanice v San Bartolomé de Tirajana normálu nemají. Nejde o to, že by se ji nepodařilo najít; tabulka se pro ně otevře prázdná. Prakticky to znamená, že poctivá měsíční tabulka může být jen jedna a že věta typu „v Maspalomas je v lednu 21 °C“ nemá primární oporu.
Letiště leží na východním pobřeží, tedy ani na návětrném severu, ani v jižním turistickém pásu. Je to zároveň jedna z nejsušších částí ostrova. Čísla v tabulce proto platí přesně pro východní pobřeží a přibližně pro jižní letoviska, zatímco severní svahy se chovají jinak, vlhčeji a šedivěji. Kdo chce vidět, jak vypadá druhá strana téhož ostrova, najde ji v článku o hlavním městě na severovýchodě.
Počasí na Gran Canarii měsíc po měsíci
Tabulka spojuje dvě věci, které se v cestovatelských textech běžně pletou. Denní maximum je průměr nejvyšších denních teplot, průměrná teplota je průměr celého dne včetně noci. Rozdíl je zhruba tři stupně a právě záměna těchhle dvou hodnot stojí za tvrzeními o „lednu s jednadvaceti stupni“. Sloupec s mořem je satelitní odhad, viz samostatná sekce níž.
| Měsíc | Denní maximum | Noční minimum | Srážky | Sluneční svit | Moře |
| Leden | 20,8 °C | 15,0 °C | 25 mm | 184 h | 20,1 °C |
| Únor | 21,2 °C | 15,0 °C | 24 mm | 191 h | 19,3 °C |
| Březen | 22,3 °C | 15,7 °C | 12 mm | 229 h | 19,2 °C |
| Duben | 22,6 °C | 16,2 °C | 6 mm | 228 h | 19,4 °C |
| Květen | 23,6 °C | 17,3 °C | 1 mm | 272 h | 20,1 °C |
| Červen | 25,3 °C | 19,2 °C | 0 mm | 284 h | 21,1 °C |
| Červenec | 26,9 °C | 20,8 °C | 0 mm | 308 h | 21,9 °C |
| Srpen | 27,5 °C | 21,6 °C | 0 mm | 300 h | 22,7 °C |
| Září | 27,2 °C | 21,4 °C | 9 mm | 242 h | 23,6 °C |
| Říjen | 26,2 °C | 20,1 °C | 16 mm | 220 h | 23,5 °C |
| Listopad | 24,2 °C | 18,1 °C | 22 mm | 185 h | 22,2 °C |
| Prosinec | 22,2 °C | 16,2 °C | 31 mm | 179 h | 20,7 °C |
| Rok | 24,2 °C | 18,0 °C | 151 mm | 2 822 h | 21,4 °C |
Z tabulky vypadne několik věcí, které se nedají odhadnout od stolu. Denní maximum neklesne pod dvacet stupňů ani v jednom měsíci roku. Nad pětadvacet se dostane ve čtyřech měsících, od června do září. Denní amplituda, tedy rozdíl mezi maximem a minimem, se drží mezi 5,8 a 6,4 °C po celý rok a nemá sezonní chod. Ostrov se v tomhle chová jako moře, ne jako pevnina.
Podle toho, co od pobytu čekáte, nabízejí čísla tohle:
- Nejteplejší moře: září a říjen, kolem 23,5 °C.
- Nejteplejší vzduch: srpen, průměrné denní maximum 27,5 °C.
- Nejvíc slunce: červenec, 308 hodin svitu a 11,6 jasného dne.
- Nejmenší pravděpodobnost deště: červen až srpen, dohromady 0 mm a 0,2 dne se srážkou.
- Nejlepší poměr vody proti vzduchu: leden, kdy je moře jen 0,7 °C pod denním maximem.
- Nejvyšší šance na pohled nad mraky z vrcholů: červenec, inverze v devíti dnech z deseti.
- Nejvíc srážek: prosinec, 31 mm ve 4,5 dne.
Zima: prosinec, leden a únor
Zima je na ostrově obdobím s nejnižšími teplotami a zároveň s většinou ročních srážek. Prosinec má 31 mm ve 4,5 dne a nejnižší sluneční svit roku, 179 hodin. Leden je nejchladnější měsíc: průměr 17,9 °C, denní maximum 20,8 °C, noční minimum 15,0 °C. Únor má stejné noční minimum, ale o 0,4 °C vyšší denní maximum a o něco méně srážek, 24 mm.
Listopad až únor nese 102 mm ze 151 mm ročního úhrnu, tedy zhruba dvě třetiny ve čtyřech měsících. Neznamená to čtyři měsíce deště. Znamená to, že srážky přicházejí v úzkých epizodách a mezi nimi je sucho. Bouřky jsou vzácné, na letišti 2,7 dne za rok, prakticky jen v zimní polovině. Mlha na letištní stanici 0,3 dne za rok, sníh a mráz nula.
Zimní paradox je v moři. V lednu je voda kolem 20,1 °C, tedy o 2,2 °C teplejší než průměrná teplota vzduchu a jen o 0,7 °C chladnější než denní maximum. Poměr mezi vodou a vzduchem je tedy v lednu nejpříznivější v celém roce, i když absolutní číslo vypadá skromně. Kdo v zimě míří na pláže Gran Canarie, tohle je hodnota, se kterou počítá.
Jaro: březen, duben a květen
Březen je měsíc, kdy vzduch už stoupá, ale moře je nejchladnější v roce, kolem 19 °C. Srážky klesají na 12 mm, sluneční svit vyskočí na 229 hodin. Zároveň je březen měsícem s nejnižší frekvencí inverze pasátu, 68 % dní, protože se stabilní vrstva častěji rozpadá při průchodu frontálních systémů. Prší tehdy i na jihu.
Duben má na první pohled zvláštní údaj: jen 3,1 jasného dne, tedy méně než leden. Není to chyba měření. Duben bývá na ostrově měsícem s častou vysokou oblačností a se zbytky zimního režimu, aniž by přitom pršelo; srážky jsou už jen 6 mm. Sluneční svit přesto zůstává vysoký, 228 hodin, protože oblačnost bývá tenká.
Květen je zlom. Srážky spadnou na 1 mm, sluneční svit skočí na 272 hodin a denní maximum poprvé přesáhne 23 °C. Moře se vrací na 20,1 °C, tedy na lednovou úroveň. Od května se také začíná uzavírat období, kdy prach ze Sahary sedí v přízemní vrstvě, takže jarní a letní epizody kazí spíš výhledy než dýchání.
Léto: červen, červenec a srpen
Léto je na Gran Canarii sušší, než většina lidí čeká. Od května do srpna spadne dohromady 1 mm srážek a počet dní se srážkou nad 1 mm je v tom období 0,5. Červen má 0 mm a 284 hodin svitu, červenec je nejslunnější měsíc roku s 308 hodinami a 11,6 jasného dne, srpen jen o kousek za ním s 300 hodinami.
Teplotně je srpen vrchol: průměr 24,6 °C, denní maximum 27,5 °C, noční minimum 21,6 °C. Číslo, které překvapuje, je právě to noční. Přes dvacet stupňů v noci znamená, že se ostrov v létě nestíhá vychladit a že rozdíl mezi polednem a ránem zůstává kolem šesti stupňů, stejně jako v zimě.
Pobřežní hodnoty ale neplatí pro vnitrozemí. Nejteplejší místa ostrova leží v jihozápadním a západním závětří a ve vnitrozemských kotlinách, ne u pláží. Kdo v létě vyjede na výlet do hor a ke skalním útvarům, jede do výrazně vyšších teplot než ty, které měl ráno u moře; podrobněji o tom píše článek o horách a Roque Nublu.
Podzim: září, říjen a listopad
Září je pro koupání nejzajímavější měsíc roku. Vzduch je jen o 0,3 °C pod srpnem, denní maximum 27,2 °C, a moře dosahuje ročního maxima kolem 23,6 °C. Srážky se vracejí, 9 mm, ale sluneční svit zůstává vysoký, 242 hodin. Září je zároveň měsíc, kdy se do blízkosti souostroví nejčastěji dostávají zbytky tropických systémů, byť jsou to případy vzácné.
Říjen drží moře prakticky na zářijové úrovni, 23,5 °C, a vzduch klesá na denní maximum 26,2 °C. Relativní vlhkost má v říjnu roční maximum, 69 %. Srážky rostou na 16 mm a sluneční svit padá na 220 hodin. Kombinace teplé vody a mírnějšího vzduchu dělá z října měsíc, kdy je rozdíl mezi mořem a stínem nejmenší.
Listopad už patří zimní polovině roku: 22 mm srážek ve 3,9 dne, 185 hodin svitu, denní maximum 24,2 °C. Moře drží 22,2 °C, tedy víc než v kterémkoli letním měsíci před srpnem. Právě proto se pásmo od září do listopadu často popisuje jako nejlepší koupací období, i když vzduch už zjevně slábne.
Teplota moře na Gran Canarii po měsících
Tady je nutné přiznat zdroj. Teplota moře nemá u Gran Canarie obdobu klimatické normály, jakou má vzduch. Španělská Puertos del Estado teplotu vody u ostrova měří bójemi a data zveřejňuje, ale jako časové řady a roční přehledy, ne jako dvanáct dlouhodobých průměrů. Měsíční čísla, která se dají najít, jsou satelitní odhad povrchové teploty ze sekundární databáze nad daty NOAA.
Rozlišovat je potřeba tři různé veličiny. Satelitní odhad měří tenkou povrchovou vrstvu a odtud jsou všechny měsíční tabulky. Boje měří v konkrétní hloubce a z ní pochází doložená hodnota 23,5 °C z konce července 2022 na stanici Las Palmas Este. Oceánografická stanice ESTOC leží šedesát námořních mil severně nad hloubkou 3 670 m a její hodnoty jsou o 1,5 až 2 °C nižší než pobřežní voda; jako teplota u pláže se použít nesmí.
Roční chod moře je zpožděný proti vzduchu zhruba o dva měsíce. Vzduch má minimum v lednu, moře v březnu. Vzduch má maximum v srpnu, moře v září. Roční amplituda moře je 4,4 až 4,5 °C, tedy menší než amplituda vzduchu 6,7 °C. Nad 22 °C se voda drží čtyři měsíce, od srpna do listopadu, pod 20 °C tři měsíce, od února do dubna.
Rozdíl mezi severním a jižním pobřežím v datech prakticky neexistuje. V měsíčním srovnání je nanejvýš 0,4 °C a několikrát mění znaménko, což je pod rozlišovací schopností použitých databází. Kdo na severu vyleze z vody a je mu zima, není to chladnější vodou, ale pasátem a oblačností nad hlavou. Voda je po celém ostrově prakticky stejná.
Za tou vodou stojí Kanárský proud. Ostrov leží zhruba na 28. rovnoběžce, tedy na šířce jižního Maroka, ale podél souostroví teče chladná východní větev severoatlantického gyru a u afrického pobřeží vystupuje k hladině studená voda z hloubky. Proto je moře výrazně chladnější, než by zeměpisné šířce odpovídalo, a proto se ani v září nepřiblíží hodnotám, na které jsou lidé zvyklí z tropických destinací.
V meziostrovním srovnání jsou Gran Canaria a Tenerife prakticky nerozlišitelné, rozdíl do 0,2 °C. Lanzarote je celoročně chladnější o 0,5 až 1,0 °C, nejvíc na podzim a v zimě, protože leží nejvýchodněji a nejblíž chladné upwellingové vodě u afrického pobřeží. Nejchladnější měsíc je na Lanzarote únor, na Gran Canarii březen.
Pasát, mrakové moře a rozdíl mezi severem a jihem
Ostrov leží pod sestupnou větví Hadleyovy buňky a celoročně ho ovlivňuje severovýchodní pasát vanoucí nad relativně chladným oceánem. Vzniká tak teplotní inverze, která odděluje dvě vzduchové hmoty, jež se prakticky nemíchají: pod ní chladný a vlhký mořský vzduch, nad ní teplý a suchý sestupující vzduch. Rozdíl relativní vlhkosti mezi vrcholem a základnou inverze je v měsíčním průměru kolem 51 %.
Vlhký pasát narazí na centrální masiv, stoupá, ochlazuje se a vytvoří souvislou vrstvu stratokumulů. Ta se o inverzi zastaví jako o strop a rozloží se podél svahu. Tomu se říká mrakové moře a na Gran Canarii leží zhruba mezi 400 a 1 200 m nad mořem. Zamlžené svahy jsou severní a severovýchodní, tedy návětrné; jižní pobřeží leží v dešťovém i mračném stínu.
Sezonnost inverze je opačná, než by čtenář čekal. V létě je inverze níž, ale je mnohem silnější a mocnější, a vyskytuje se v 90 % dní v červenci. V zimě je výš a slabší. Nejnižší frekvenci má březen, 68 % dní. Tahle čísla pocházejí z radiosondáží stanice Izaña na Tenerife, ne z Gran Canarie, a je nutné to říct; mechanismus je ale na obou ostrovech týž.
Kolik přesně naprší na severu proti jihu, se pro Gran Canarii doložit nedá, protože severní stanice normálu nemají. Doložit se dá analogie z Tenerife, kde normálu mají obě letiště: severní stanice tam má 520 mm srážek a 77,7 mlžného dne za rok, jižní 132 mm a 0,3 mlžného dne. Mechanismus tam ale dělá vysoký hřeben, ne kruhový masiv, jak podrobněji rozebírá text o počasí na Tenerife.
Calima, tedy prach ze Sahary
Calima znamená vniknutí vzduchové hmoty z afrického kontinentu nesoucí minerální prach ze Sahary a Sahelu. V běžné mluvě se tím ale označují dva různé děje. Prvním je prachová calima, kdy roste koncentrace polétavého prachu a klesá viditelnost. Druhým je suchá horká advekce od jihovýchodu, při které vyskočí teplota a spadne vlhkost, ale prachu je málo. Často přicházejí spolu.
Zásadní je, že sezonnost není o množství prachu, ale o jeho výšce. V létě, zhruba od července do září, přichází prach nad inverzí pasátu; obloha zbělá nebo zežloutne, slunce je mléčné a výhledy zmizí, ale prach je z velké části nad hlavou. V zimě, zhruba od prosince do března, přichází v přízemní vrstvě, tedy tam, kde lidé dýchají, a kvalita ovzduší je v roce nejhorší.
Mezinárodní studie uvádí pro souostroví nejméně 146 dní s calimou za rok, tedy zhruba 40 % dní. To číslo vypadá dramaticky a je potřeba ho číst opatrně: jde o detekci přístrojem a velká část epizod je pro návštěvníka neviditelná. Kolik dní ročně calima skutečně zkazí výhled nebo dýchání, doložit nejde. Jedna epizoda trvá od jednoho do více než čtrnácti dní.
Extrémní epizoda z února 2020 je doložený rekord: prach na dva dny pozastavil provoz všech osmi kanárských letišť a denní koncentrace polétavého prachu překročily na Gran Canarii mimořádné hodnoty. Srovnatelný případ s uzavřením všech letišť se od té doby doložit nepodařilo. Úřady mají pro nepříznivé meteorologické jevy plán se třemi stupni, od předběžné výstrahy po maximální, a kvalita ovzduší se sleduje veřejným indexem.
Slunce, UV index a délka dne
Slunečního svitu je na letištní stanici přibližně 2 800 hodin ročně, přesněji 2 822 hodin jako součet měsíčních hodnot; roční řádek AEMET u téhle stanice neuvádí. V průměru to dělá 7,7 hodiny denně, v červenci 9,9 hodiny, v prosinci 5,8 hodiny. Poměr mezi nejslunnějším a nejméně slunným měsícem je 1,7 ku jedné, což je na evropské poměry pozoruhodně mírné.
UV záření je tu silnější než v pevninské Evropě a klimatologie pro něj neexistuje, takže se dá popsat jen kvalitativně. Naměřená maxima na měřicím bodě v Maspalomas se v zimě pohybují kolem 4 až 6 a na jaře kolem 10 až 11. Ve srovnání s pevninou to znamená, že prosincové hodnoty na ostrově odpovídají zhruba tomu, co Madrid dosahuje kolem března.
Dvě věci k tomu patří věcně. Ultrafialové záření má velkou difuzní složku, takže oblačnost ho snižuje méně, než by člověk čekal; zataženo pod mrakovým mořem na severu tedy neznamená, že je slabší. A druhá: s nadmořskou výškou hodnoty rostou, rozdíl mezi mořem a horskou stanicí je 1,3 až 3,7 stupně škály. Kdo míří do hor, počítá s vyšší dávkou než na pláži.
Délka dne je na ostrově vyrovnaná. Nejdelší den má 13 hodin 58 minut, nejkratší 10 hodin 24 minut, rozdíl mezi slunovraty jsou tedy tři a půl hodiny. V Česku je ten rozdíl řádově větší. Souostroví přitom používá pásmo odpovídající své skutečné poloze, UTC+0 v zimě a UTC+1 v létě, takže večerní světlo končí v hodinovém údaji dřív, než by jižní poloha napovídala.
Kde se zdroje rozcházejí
První rozpor je v referenčním období. Řada webů publikuje pro letiště Gran Canaria tabulku deklarovanou jako AEMET 1991 až 2020, jenže veřejný portál AEMET pro tuhle stanici takovou normálu nemá. Hodnoty v těch tabulkách jsou systematicky vyšší, v ročním průměru zhruba o 0,3 °C. Není to chyba jedné ze stran, jsou to dvě různá období a novější desetiletí je teplejší.
Druhý rozpor je záměna průměrné teploty a denního maxima. Údaj „v lednu je na Gran Canarii 21 °C“ je denní maximum, 20,8 °C, zatímco průměrná teplota ledna je 17,9 °C. Rozdíl tří stupňů rozhoduje o tom, jestli si člověk večer vezme mikinu. V téhle tabulce jsou proto obě hodnoty vedle sebe a je u nich napsáno, která je která.
Třetí rozpor se týká teplotního rekordu. Po českých i zahraničních webech koluje údaj 44,2 °C přiřazený obci San Bartolomé de Tirajana. Kontrola v přehledu extrémů ukázala, že hodnota patří stanici Gran Canaria Aeropuerto a pochází z července 1952. Vedle toho existuje doložených 44,9 °C ze západní části ostrova z července 2004. Ani jedno číslo do San Bartolomé de Tirajana nepatří.
Čtvrtý rozpor je v tvrzení, že na jihu je teplejší voda. Data ho nepodporují a stojí za ním nejspíš zkušenost s počasím nad vodou, ne s vodou samotnou. A pátý: číslo o počtu mikroklimat ostrova, které se šíří turistickými materiály, nemá dohledatelnou metodiku ani zdroj, proto ho tenhle text nepoužívá a místo něj popisuje mechanismus. Souvislosti nabízí průvodce po Gran Canarii.
Časté otázky
Jaké je počasí na Gran Canarii v lednu?
Leden je nejchladnější měsíc roku. Průměrná teplota je 17,9 °C, průměrné denní maximum 20,8 °C a noční minimum 15,0 °C. Spadne 25 mm srážek ve 3,1 dne a slunce svítí 184 hodin. Moře má kolem 20,1 °C, tedy jen o 0,7 °C méně než denní maximum vzduchu, což je v celém roce nejpříznivější poměr.
Kdy je moře u Gran Canarie nejteplejší?
Nejteplejší je moře v září, kolem 23,6 °C, a říjen je prakticky stejný s 23,5 °C. Nad 22 °C se voda drží čtyři měsíce, od srpna do listopadu. Roční chod moře je zpožděný za vzduchem zhruba o dva měsíce, protože voda se ohřívá i chladne pomaleji než pevnina. Měsíční hodnoty pocházejí ze satelitní databáze, ne z klimatické normály.
Jak je na Gran Canarii v únoru a v březnu?
Únor má denní maximum 21,2 °C a noční minimum 15,0 °C, tedy stejné jako leden, a 24 mm srážek. Březen je s 22,3 °C už teplejší a srážky klesají na 12 mm. Moře je v obou měsících nejchladnější v roce, kolem 19 °C. Březen má zároveň nejnižší frekvenci inverze pasátu v roce, takže se počasí častěji rozbíjí frontálními systémy.
Prší na Gran Canarii v létě?
Prakticky ne. Od května do srpna spadne na referenční stanici dohromady 1 mm srážek a počet dní se srážkou nad 1 mm je za celé to období 0,5. Červen, červenec i srpen mají v normále nulu. Bouřky jsou na ostrově vzácné, 2,7 dne za rok, a soustředěné do zimní poloviny roku.
Odkud pocházejí čísla v tabulce a pro jaké místo platí?
Z klimatické normály španělské meteorologické služby AEMET za období 1981 až 2010 pro stanici Gran Canaria Aeropuerto ve 24 m nad mořem. Stanice leží v obci Ingenio na východním pobřeží, tedy ani na severu, ani v jižním turistickém pásu. Je to jediná stanice na ostrově s publikovanou normálou; Las Palmas, Maspalomas ani severní stanice ji nemají.
Je na severu ostrova opravdu horší počasí než na jihu?
Kvalitativně ano, kvantifikovat to ale z dat pro Gran Canarii nejde. Pasát naráží na centrální masiv, vytváří na návětrných severních svazích souvislou oblačnost a jižní pobřeží nechává v dešťovém stínu. Kolik to dělá milimetrů a slunečních hodin, se pro tenhle ostrov doložit nedá, protože severní stanice nemají publikovanou normálu. Doložená analogie existuje pro Tenerife.
Jak často je na Gran Canarii calima?
Mezinárodní studie uvádí pro souostroví nejméně 146 dní ročně s detekovatelným saharským prachem, tedy zhruba 40 % dní. Většina těch epizod je ale měřitelná jen přístrojem a návštěvník je nepozná. V létě prach obvykle sedí nad inverzí a kazí hlavně výhledy, v zimě přichází v přízemní vrstvě a tam je jeho dopad na ovzduší největší.
Jaký je na Gran Canarii rozdíl mezi nejdelším a nejkratším dnem?
Tři a půl hodiny. Nejdelší den trvá 13 hodin 58 minut, nejkratší 10 hodin 24 minut. Je to podstatně méně než ve střední Evropě, takže zimní návštěvník má na ostrově výrazně delší den než doma. Souostroví přitom používá pásmo UTC+0 v zimě a UTC+1 v létě, což je o hodinu méně než v Česku.
Zdroje: AEMET, Valores climatológicos normales, stanice Gran Canaria Aeropuerto C649I, období 1981 až 2010; AEMET, srovnávací normály stanic Tenerife Norte, Tenerife Sur a Lanzarote Aeropuerto; Observatorio de Izaña (AEMET), práce o charakterizaci vzduchových hmot a o inverzi pasátu; Barreto a kol., Atmospheric Chemistry and Physics 2022, lidarová klimatologie saharské vrstvy; Puertos del Estado, roční reporty bójí Gran Canaria a Las Palmas Este; PLOCAN, oceánografická stanice ESTOC; seatemperature.org podle dat NOAA, měsíční satelitní odhady povrchové teploty moře; Paul Scherrer Institute a IDAEA-CSIC, studie četnosti epizod saharského prachu; Gobierno de Canarias, systém sledování kvality ovzduší a plán PEFMA; Flora canaria, klasifikace vegetačních stupňů.