Počasí na Tenerife má na pobřeží mimořádně malý roční rozkyv, ale ostrov nemá jedno počasí, má jich několik naráz. Ve stejnou hodinu může být v Puerto de la Cruz šedivo, v kaldeře Las Cañadas modro a v Los Cristianos slunečno. Rozhoduje o tom pasát, hřeben přes celý ostrov a inverzní vrstva, ne zeměpisná šířka.
Následující text stojí na klimatických normálech AEMET za období 1981 až 2010 ze čtyř stanic, které jsou navzájem srovnatelné. Ukazuje, čím se skutečně liší sever a jih, jak se s výškou mění teplota podle ročního období, proč je moře vlažné a vyrovnané, co dělá calima a kdy se jednotlivé cíle dovolené vylučují. Podrobnější rozbor obou stran ostrova nabízí text o tom, zda zvolit sever nebo jih Tenerife, celkový přehled pak průvodce Tenerife.
Ve zkratce
| Nejteplejší moře | září, 23,7 °C |
| Nejchladnější moře | březen, 19,2 °C |
| Roční rozkyv teploty moře | jen 4,5 °C |
| Proud u pobřeží | Kanárský, chladná větev, plus vzestup chladné vody |
| Roční průměr maxim, Santa Cruz | 24,6 °C |
| Roční průměr maxim, jih u letiště | 24,8 °C |
| Srážky za rok, jih | 132 mm, 15,2 dne se srážkami |
| Srážky za rok, Tenerife Norte v 632 m | 520 mm, 64 dnů se srážkami |
| Mlhavé dny za rok | 77,7 na Tenerife Norte proti 0,3 na jihu |
| Jasné dny za rok | 114 na jihu, 92 v Santa Cruz, 44 na Tenerife Norte |
| Mrazové dny na pobřeží | 0,0 za rok |
| Mrazové dny, Izaña ve 2 371 m | 12,3 za leden, od června do září 0,0 |
| Dny se sněžením, Izaña | zhruba deset za rok, prosinec až březen |
| Nejlepší kompromisní měsíce | září a říjen |
| Zdroj klimatických řad | normály AEMET 1981 až 2010, čtyři stanice |
Čtyři stanice, na kterých se dá stavět
Aby mělo srovnávání smysl, drží se tenhle text čtyř stanic AEMET se stejným referenčním obdobím 1981 až 2010. Santa Cruz de Tenerife ve 36 metrech zastupuje východní pobřeží, letiště Tenerife Sur v 64 metrech suchý jih, letiště Tenerife Norte v 632 metrech severní svah v pásmu pasátových mraků a Izaña ve 2 371 metrech pásmo nad inverzí.
Dvě věci je potřeba přiznat rovnou. Puerto de la Cruz, hlavní severní letovisko, nemá u AEMET publikovanou normálovou tabulku, takže žádné číslo v tomhle textu nepatří přímo jemu. A stanice Tenerife Norte leží na náhorní plošině u La Laguny, ne na pobřeží. Je to teploměr mraku, ne pláže, a její čísla se nesmějí vydávat za počasí v Puertu.
Podobně je to na jihu. Stanice u letiště Tenerife Sur stojí v Granadille de Abona, zhruba pětadvacet kilometrů východně od turistického pásu Los Cristianos a Playa de las Américas. Klimaticky ten pás zastupuje dobře, ale formálně jde o jinou lokalitu, a tak je to tu i psané.
Rozdíl mezi severem a jihem není teplotní
Tohle je nejčastější omyl, který se o Tenerife píše. Roční průměr denních maxim je v Santa Cruz 24,6 °C, na jihu u letiště 24,8 °C. Dvě desetiny stupně. Kdo vybírá ubytování podle toho, kde je tepleji, řeší otázku, která nemá odpověď.
Rozdíl je v oblačnosti a ve srážkách, a ten je naopak obrovský. Jih má za rok 132 mm srážek, 15,2 dne se srážkami a 114 zcela jasných dnů. Stanice Tenerife Norte má 520 mm, 64 dnů se srážkami a jasných dnů jen 44. To je skoro čtyřnásobek srážek a necelá polovina jasných dnů, na jednom ostrově a při rozdílu půl stupně zeměpisné šířky.
Nejtvrdší doklad je ale jinde. Mlhavých dnů za rok napočítá Tenerife Norte 77,7, zatímco Santa Cruz 0,3 a jih 0,3. To není dojem z dovolené, to je počítaný jev, a je to přímé měření toho, čemu se místně říká mar de nubes, tedy moře mraků.
Za rozdílem stojí pasát a hřeben. Severovýchodní vítr se nad chladným oceánem sytí vlhkostí a naráží na hřeben, který táhne od Anagy přes Cumbre Dorsal až k masivu Teide. Sever a severovýchod jsou návětří, jih a jihozápad závětří. Vzduch, který hřeben přejde, klesá, ohřívá se a vysušuje.
Přesnější než osa sever versus jih je tedy osa návětří versus závětří, do které vstupuje i nadmořská výška. Santa Cruz a letiště Tenerife Norte se liší o jedinou minutu zeměpisné šířky a mají 226 proti 520 mm srážek. O všem rozhodla poloha vůči hřebeni a šest set metrů výšky.
Pasátová inverze a moře mraků
Nad vlhkou přízemní vrstvou leží klesající teplý a suchý vzduch azorské anticyklony. Rozhraní mezi nimi je teplotní inverze, tedy vrstva, kde teplota s výškou roste místo aby klesala. Funguje jako víko: vlhký vzduch pod ní nemůže stoupat výš, a tak se rozprostře do souvislé desky stratokumulů.
Podle přehledové literatury je inverze nad oblastí souostroví přítomná víc než 90 % dnů v roce. Výška její báze se ale mění a zdroje se v číslech liší. Popisné práce pro Tenerife uvádějí obvyklé rozmezí zhruba 1 200 až 1 600 m s letním poklesem na 800 až 1 000 m, jiné práce pracující s radiosondáží docházejí k jiným průměrům. Je to rozpětí, ne konstanta.
Důsledek je v číslech vidět okamžitě. Izaña leží nad inverzí a má v červenci relativní vlhkost 25 % a 382 hodin slunečního svitu. Tenerife Norte leží pod inverzí a má v prosinci 137 hodin svitu a vlhkost kolem 79 %. Dvě stanice, jeden ostrov, pár desítek kilometrů vzdušnou čarou.
Vertikální gradient je sezonní, a to překvapí
Ostrov stoupá z hladiny na 3 715 m na vodorovné vzdálenosti zhruba dvaceti kilometrů. Vertikálně je proto mnohem rozmanitější než vodorovně. Zajímavé ale je, že ten rozdíl není celý rok stejný.
Srovnání průměrů denních maxim mezi Santa Cruz ve 36 m a Izañou ve 2 371 m, tedy při převýšení 2 335 m a ve stejném období, dává tohle: v lednu 21,0 proti 7,5 °C, tedy rozdíl 13,5 °C. V dubnu 22,7 proti 11,8 °C, tedy 10,9 °C. V červenci 28,7 proti 23,0 °C, tedy jen 5,7 °C. V říjnu 26,3 proti 14,3 °C, tedy 12,0 °C.
Přepočteno na sto metrů výšky to je gradient od 0,24 °C v červenci po 0,58 °C v lednu. V létě je nad inverzí vzduch prohřátý a suchý, zatímco pobřeží chladí oceán, a rozdíl se smrskne. V zimě je naopak největší.
Prakticky to znamená, že červencový výlet na hřeben není útěk před vedrem, je to jen o necelých šest stupňů méně než dole, zato bez stínu a s ostrým sluncem. Zimní výlet nahoru je naopak přesun do úplně jiného klimatického pásma, o třináct stupňů chladnějšího.
Dno kaldery Las Cañadas leží o něco níž než Izaña, vlastní normálu ale nemá; dopočet gradientem je odvození, ne měření. Souvislosti shrnuje text o vrcholu a národním parku Teide.
Moře: 19,2 až 23,7 °C a Kanárský proud
Teplota moře je u Tenerife tím, co čtenáře nejčastěji zaskočí. Podle družicových měření pro Santa Cruz je nejchladnějším měsícem březen s 19,2 °C, ne leden. Nejteplejší je září s 23,7 °C, těsně následované říjnem s 23,6 °C. Rozkyv za celý rok je tedy pouhých 4,5 °C.
Oceán reaguje na roční cyklus se zpožděním, proto voda nejvíc studí na konci zimy, kdy už je vzduch zase příjemný.
A teď k té časté chybě. Vodu kolem Tenerife nezahřívá Golfský, tedy zálivový proud, ten sem nezasahuje. Podél západního pobřeží Afriky teče Kanárský proud, chladná větev subtropické cirkulace severního Atlantiku, která k ostrovům přivádí vodu z vyšších zeměpisných šířek. Pasát k tomu podporuje vzestup chladnější vody od afrického pobřeží.
Výsledkem je moře, které je na osmadvacáté rovnoběžce chladnější, než by odpovídalo zeměpisné šířce, zato mimořádně vyrovnané. Ve srovnání se západním Středomořím je rozdíl kvalitativní: tady voda v zimě neklesne nízko a v létě se nepřehřeje. Koupat se dá po celý rok, otázka je jen, kolik kdo snese.
Rozdíl teploty vody mezi severním a jižním pobřežím se doložit nedá, družicová data ho v tomhle rozlišení spolehlivě neukážou. Při koupání stejně rozhoduje něco jiného: jižní zátoky jsou víc chráněné před vlnami a větrem, kdežto severní pobřeží je návětrné a příboj je tam pravidlem. Podrobněji to rozebírají pláže na Tenerife.
Sousední Lanzarote má stejný oceán, ale jinou souš: nízkou, sopečnou a větrnou, bez hřebene, který by mraky zastavil. Kdo srovnává, najde čísla v textu o tom, jaké je počasí na Lanzarote.
Calima, kde se zdroje rozcházejí nejvíc
Calima je vpád suchého vzduchu z afrického vnitrozemí, který s sebou nese minerální prach. Přichází od východu až jihovýchodu a nahrazuje obvyklý severovýchodní pasát. Vzduch je horký, velmi suchý a zakalený. Není to mlha ani smog z dopravy, je to pouštní prach v atmosféře.
Na otázku, jak často calima bývá, existují tři různé odpovědi a liší se faktorem šest. Starší práce uvádějí zásah souostroví prachem zhruba 24 dnů v roce s průměrnou délkou epizody kolem 1,8 dne. Studie z dat o dohlednosti na šesti kanárských letištích za období 1980 až 2022 identifikovala 483 prachových epizod, tedy zhruba jedenáct ročně. Práce založené na měření kvality ovzduší docházejí ke zhruba 146 dnům ročně.
Ten rozptyl není chyba ani nedbalost pramenů. Každé číslo měří jinou definici jevu. První počítá prachové vpády podle synoptické situace, druhé jen události, které měřitelně zhoršily dohlednost na letištích, tedy ty silnější, třetí přítomnost prachových částic v ovzduší vůbec, včetně slabých případů, které turista nepozná. Proto tady stojí všechna tři a žádné z nich se nevydává za fakt.
V čem se zdroje shodují, je sezonnost. Epizody jsou nejčastější a nejdelší v první a čtvrté čtvrtině roku, tedy zhruba od prosince do března, a studie z letištních dat u nich uvádí dvojnásobnou délku proti zbytku roku. V létě prach přichází také, ale bývá vynesený výš do atmosféry a nad pobřežím se projeví míň.
Věcně, bez dramatizace i bez bagatelizace. Nejcitelnější dopad na běžného návštěvníka je viditelnost. Obloha zešedne nebo zežloutne, obzor zmizí, slunce je matné. Hřeben La Gomery přes kanál není vidět a snímky z výšky nad mořem mraků při silné calimě prostě nevyjdou.
Druhý dopad je teplota. Vzduch přichází z pevniny, ne z moře, takže maxima obvykle vystoupají, a zimní calima je umí vytáhnout daleko nad obvyklých jednadvacet stupňů. Vlhkost přitom prudce klesá, což je pro část lidí nepříjemné na sliznice.
Při silnějších epizodách překračují koncentrace prachových částic denní limity a úřady vydávají doporučení pro citlivé skupiny, tedy astmatiky, lidi s chronickým onemocněním dýchacích cest, malé děti a seniory. Doporučení bývají typu omezit venkovní pohyb a fyzickou zátěž. Existují studie, které dávají prachové vpády do souvislosti s vyšším výdejem léků na dýchací cesty.
Jeden rozdíl proti moři mraků stojí za zapamatování. Před nízkou oblačností se dá utéct nahoru nad inverzi. Před calimou většinou ne, protože prachová vrstva sahá i do výšek, kterými hřeben prochází.
Sníh, mráz a uzavřené silnice v národním parku
Sněhové dny se dají doložit jen pro Izañu ve 2 371 m. Vychází jich zhruba deset za rok: 2,4 v lednu, 2,5 v únoru, 2,1 v březnu, 1,6 v prosinci a zbytek rozdrobený do dubna, května, října a listopadu. Od června do září jsou to nuly.
Pro vlastní vrchol žádná měřená řada neexistuje, protože tam není klimatologická stanice s publikovanou normálou. Vrchol je o dalších 1 344 m výš, takže tam sněží častěji a sníh vydrží déle, jenže napsat konkrétní počet dnů by znamenalo si ho vymyslet. Poctivější je psát o sněžení na Izañi a o riziku, které z něj plyne.
Mráz je doložený lépe. Izaña má v lednu 12,3 mrazových dnů, v únoru 10,3, v březnu 9,0 a v prosinci 8,3, při průměrných nočních minimech kolem jednoho stupně nad nulou. Kdo v zimě vyráží k východu slunce nad kalderu, počítá s mrazem, ne s chladem.
Praktický dopad je ale nepoměrně větší než těch deset dnů se sněžením. Po vydatnějším sněžení zavírá správa ostrova přístupové silnice do národního parku, typicky TF-21, TF-24 a TF-38, protože namrzají a nejsou zimně udržované jako alpské silnice. Zavírá se kvůli ledu i tehdy, když sníh dávno neleží.
Znamená to, že od prosince do března je nenulová šance, že výlet nevyjde kvůli uzavírce, ne kvůli sněhu na cestě. Není to uzavření parku a nedá se to naplánovat dopředu. Dá se s tím jen počítat jako s rizikem a mít připravený náhradní program dole.
Kdy jet podle toho, co od dovolené chcete
Pro pláž a koupání je rozhodující teplota moře a srážky, ne teplota vzduchu. Nejlepší okno je srpen až říjen: moře 22,9 až 23,7 °C, srážky na jihu jednotky až dvanáct milimetrů, maxima 26,8 až 28,4 °C. Říjen je z hlediska poměru mezi teplotou vody a náporem návštěvníků nejpodceňovanější měsíc roku.
Červen a červenec jsou dobré, moře má 21,1 až 21,9 °C a prší prakticky vůbec, jenže červenec je zároveň měsícem nejsilnějšího pasátu a na pobřeží fouká. Březen až květen jsou průměrné: vzduch příjemný, voda nejchladnější v roce. V zimě je moře pod jednadvaceti stupni a na jihu naprší 17 až 30 mm za měsíc, což je pořád málo.
Pro vysokohorskou turistiku jsou nejlepší květen, červen, září a říjen. Izaña má v těch měsících maxima 14,5, 18,9, 18,6 a 14,3 °C, srážky nízké a mrazové dny nulové nebo jednotkové. V červenci a srpnu je nahoře 22,6 až 23,0 °C, sucho a 382 hodin svitu, jenže slunce je ve dvou a půl tisících metrech ostré, stín nikde a voda taky ne.
Pro města je ideál od října do května. Santa Cruz má v červenci a srpnu maxima 28,7 a 29,0 °C a chození po městě je v tom nepříjemné, zatímco zimních jednadvacet až dvaadvacet stupňů je pro prohlídku přesně ono. La Laguna leží výš a je systematicky chladnější a vlhčí, zimní maxima v jejím okolí jsou 16 až 17 °C a od listopadu do ledna tam prší 7,7 až 8,8 dne v měsíci. Bundu tam brát i v létě.
K davům jen kvalitativně. Hlavní zahraniční sezona na jihu je zimní, protože Evropa jede za teplem, španělská domácí sezona je naopak srpnová. Nejmíň exponovaná období jsou proto pozdní podzim mimo vánoční svátky a konec jara, tedy zhruba listopad a začátek prosince a pak konec května s červnem.
Kombinace cílů, které vyjdou a které ne
Tohle je jádro plánování. Následující dvojice cílů se buď potkají v jednom termínu, nebo se vylučují, a je lepší to vědět předem než na místě.
- Teplé moře a vysokohorská turistika: září a říjen. Moře je nejteplejší v roce a na Izañi jsou ještě maxima 14 až 19 °C bez jediného mrazového dne. Je to jediné okno, kdy obojí funguje naplno.
- Pláž a zimní podoba hřebene: nevychází. V zimě je moře nejchladnější v roce a silnice do parku mohou být kvůli ledu zavřené. Jedno z toho půjde na úkor druhého.
- Města a koupání: květen a říjen. V létě je Santa Cruz nepříjemně horké na chození, v zimě je moře chladné. Přechodné měsíce zvládnou obojí.
- Turistika bez davů: červen a listopad. Obě období leží mimo hlavní sezonu zahraniční i domácí a počasí nahoře je přitom přijatelné.
- Moře mraků na snímcích a jistota jasné oblohy: nevychází nikdy. Nízká oblačnost potřebuje inverzi, takže nad hřebenem je jasno, ale pod ním zataženo. Jde o dvě strany téhož jevu.
- Klidná voda na severu: nevychází spolehlivě. Severní pobřeží je návětrné a příboj je tam pravidlem. Koupání tam řeší spíš mořské bazény typu Lago Martiánez než otevřená pláž.
Existuje měsíc, kdy je ostrov výrazně horší?
Krátká odpověď zní ne. Výrazně horší období z dat nevychází, existují jen dvě slabší okna a dvě rizika, která nejsou vázaná na kalendář tak pevně, aby se dala obejít výběrem termínu.
Co doložitelně nehrozí: mráz na pobřeží, kde mají obě pobřežní stanice nula mrazových dnů za rok. Vedra evropského typu, protože nejteplejší měsíc má na jihu průměrná maxima 28,4 °C. Deštivé období v tropickém smyslu, protože nejdeštivější měsíc na jihu má 30 mm a 3,5 dne se srážkami. A období bez slunce, protože i nejhorší měsíc na jihu má 193 hodin svitu.
První slabší okno je únor až duben, a to pro koupání. Moře má 19,2 až 19,4 °C, tedy nejchladnější vodu roku, a zároveň jde o nejsilnější sezonu calimy. Kdo jede hlavně na pláž, tenhle úsek roku by měl přeskočit.
Druhé slabší okno je prosinec až únor, a to pro sever a pro cíle ve výškách. Tenerife Norte má v prosinci 137 hodin svitu, 82 mm srážek a 8,8 dne se srážkami, Izaña má v lednu 12,3 mrazových dnů a k tomu nenulovou šanci na uzavřenou silnici. Kdo jede hlavně za turistikou, koleduje si o rozbitý program.
Calima a led v národním parku jsou rizika, ne období. Obojí se řeší stejně, tedy náhradním programem, ne přeplánováním termínu. A obojí je natolik rozložené v čase, že žádný měsíc není bezpečný ani vyloučený.
Co normály neukazují: vítr, UV a fráze o věčném jaru
Vítr v normálových tabulkách AEMET není, a přitom je na Tenerife podstatný. Pasát v červenci a srpnu na jižním pobřeží fouká silně a ovlivňuje pobyt na pláži i výhledy. Měřenou řadu k tomu tenhle text nemá, takže tu zůstává jen kvalitativní upozornění bez čísla.
Podobně je to s UV zářením. Ve dvou a půl tisících metrech na osmadvacáté rovnoběžce je to praktičtější informace než polovina toho, co bývá v předpovědích, jenže měsíční klimatologická řada pro UV publikovaná není. Platí jednoduché pravidlo: nahoře je sluneční zátěž nesrovnatelně vyšší než dole a stín v kaldeře prakticky neexistuje.
A pak je tu fráze o ostrově věčného jara. Pro pobřeží sedí: průměrná měsíční teplota se v Santa Cruz pohybuje mezi 18,2 a 25,5 °C, tedy roční rozkyv 7,3 °C, což je opravdu mimořádně málo. Pro ostrov ale ne. Na Izañi je rozkyv od 4,3 do 18,5 °C, tedy 14,2 °C, a k tomu mrazy od podzimu do jara.
Ještě jedno číslo, které koluje a nesedí. AEMET uvádí pro Santa Cruz roční součet 2 913 hodin slunečního svitu. Komerční zdroje uvádějí pro Puerto de la Cruz kolem 3 086 hodin, tedy víc pro místo, které má prokazatelně víc oblačnosti. To je vnitřně nekonzistentní a naznačuje, že vyšší číslo pochází z modelu, ne z heliografu.
Časté otázky
Jaké je počasí na Tenerife v zimě?
Na pobřeží mírné a nikdy mrazivé. Stanice v Santa Cruz i na jihu u letiště Tenerife Sur mají za období 1981 až 2010 nula mrazových dnů za rok a lednová průměrná maxima 21,0 a 21,7 °C. Rozdíl mezi zimou a létem dělá na pobřeží jen několik stupňů. Nahoře je to jiný ostrov: Izaña ve 2 371 m má v lednu průměrné noční minimum 1,1 °C a 12,3 mrazových dnů za měsíc.
Kdy je na Tenerife nejteplejší moře?
V září, s průměrem 23,7 °C podle družicových měření pro Santa Cruz. Nejchladnější je moře až v březnu, kdy má 19,2 °C, protože oceán reaguje na zimu se zpožděním. Celoroční rozkyv teploty moře je tedy jen 4,5 °C, tedy nesrovnatelně méně než ve Středomoří. Za tou vyrovnaností stojí Kanárský proud a vzestup chladnější vody od afrického pobřeží.
Je rozdíl mezi severem a jihem Tenerife opravdu tak velký?
Velký je, ale ne v teplotě. Roční průměr denních maxim je v Santa Cruz 24,6 °C a na jihu 24,8 °C, tedy rozdíl dvou desetin stupně. Rozdíl je v oblačnosti a srážkách: jih má 132 mm srážek a 114 jasných dnů za rok, letiště Tenerife Norte v 632 m má 520 mm a jen 44 jasných dnů. Mlhavých dnů je tam 77,7 za rok proti 0,3 na jihu.
Co je calima a jak často na Tenerife bývá?
Calima je vpád suchého vzduchu se saharským prachem od východu až jihovýchodu. Na frekvenci se zdroje neshodnou a je poctivé to říct: starší práce mluví o zhruba 24 dnech ročně, studie z dohlednosti na kanárských letištích napočítala 483 epizod za období 1980 až 2022 a měření kvality ovzduší dochází ke zhruba 146 dnům ročně. Každé číslo měří jinou definici jevu, od silných epizod po pouhou detekovatelnost prachu.
Leží na Teide sníh a dá se s ním počítat?
Měřená řada přímo pro vrchol neexistuje, na Teide není klimatologická stanice s publikovanou normálou. Doložit se dá jen Izaña ve 2 371 m, kde připadá zhruba deset dnů se sněžením za rok, prakticky celý ten počet mezi prosincem a březnem. Na vrcholu o 1 344 m výš sněží častěji a sníh vydrží déle, ale konkrétní číslo by byl odhad. Praktické riziko není sníh, ale uzavírka přístupových silnic kvůli ledu.
Kdy jet na Tenerife, když chci pláž i hory zároveň?
Září a říjen. Moře je v těch dvou měsících nejteplejší v roce, 23,7 a 23,6 °C, srážky jsou nízké na jihu i na severu a na Izañi jsou průměrná maxima ještě 18,6 a 14,3 °C bez jediného mrazového dne. Zimní kombinace pláže a hor naopak nevychází: moře je nejchladnější a silnice v národním parku mohou být po sněžení nebo náledí zavřené.
Platí o Tenerife, že je to ostrov věčného jara?
Pro pobřeží ano, pro ostrov ne. V Santa Cruz se průměrná měsíční teplota pohybuje mezi 18,2 a 25,5 °C, tedy roční rozkyv 7,3 °C, což je opravdu mimořádně málo. Na Izañi je ale rozkyv od 4,3 do 18,5 °C, tedy 14,2 °C, a k tomu mrazové dny od října do května. Fráze je marketingová zkratka pro pás pobřežních letovisek, ne klimatologický popis ostrova.
Odkud pocházejí čísla, která se o počasí na Tenerife uvádějí?
Klimatické řady v tomto textu jsou normály španělské meteorologické služby AEMET za období 1981 až 2010 pro čtyři stanice: Santa Cruz de Tenerife, letiště Tenerife Sur, letiště Tenerife Norte a Izaña. Jsou tedy navzájem srovnatelné. Teplota moře pochází z družicových měření, tedy z jiné metodiky i jiného období, a je proto uvedená zvlášť. Pro Puerto de la Cruz normálovou tabulku AEMET nepublikuje.
Zdroje: AEMET, Valores climatológicos normales, stanice Sta. Cruz de Tenerife, Tenerife Sur Aeropuerto, Tenerife Norte Aeropuerto a Izaña, období 1981 až 2010; AEMET, predikce vpádů minerálního prachu; Suárez-Molina a kol., Heliyon, Dust events characterization from visibility, trends and Dust Adversity Index in the Canary Islands 1980 až 2022; Boundary-Layer Meteorology, charakteristika mořské mezní vrstvy a pasátové inverze nad subtropickým Atlantikem; Climate Dynamics, proměnlivost rychlosti větru nad Kanárskými ostrovy; NOAA Global Monitoring Laboratory, stanice Izaña; World Sea Temperatures a Weather and Climate, družicová měření povrchové teploty moře pro Santa Cruz de Tenerife.