Ve zkratce
| Skutečná osa rozdílu | návětří proti závětří, ne zeměpisná šířka |
| Příčina | severovýchodní pasát, hřeben ostrova napříč proudění a pasátová inverze nad ním |
| Rozdíl v teplotě | prakticky žádný, roční průměr denních maxim 24,6 proti 24,8 °C |
| Rozdíl ve srážkách | 132 mm u jižního letiště proti 520 mm u severního letiště v 632 m |
| Rozdíl v mlze | 0,3 mlhavého dne za rok na jihu proti 77,7 dne u severního letiště |
| Jasné dny za rok | 114 na jihu, 92 v Santa Cruz, 44,1 u severního letiště |
| Kontrolní dvojice stanic | Santa Cruz a Tenerife Norte se liší o jednu minutu šířky, srážky 226 proti 520 mm |
| Zdroj čísel | klimatické normály AEMET za období 1981 až 2010, čtyři stanice |
| Nejvyšší bod ostrova | Teide, 3 715 m |
| Teplota moře | 19,2 °C v březnu až 23,7 °C v září, roční rozkyv jen 4,5 °C |
| Mořský proud | Kanárský, chladný, nikoli Golfský |
| Ubytovací těžiště | jižní obce Adeje a Arona, dohromady zhruba čtyřnásobek kapacity Puerta de la Cruz |
| Letiště | jižní Tenerife Sur přímo u středisek, severní Tenerife Norte v 632 m v pásmu oblačnosti |
| Kdy na volbě záleží nejvíc | v zimě, v červenci a srpnu je rozdíl malý |
| Nejlépe bez auta | Los Cristianos, Costa Adeje, Santa Cruz, La Laguna, Puerto de la Cruz |
Otázka, jestli zvolit sever nebo jih Tenerife, patří k nejčastějším při plánování cesty a má jednu nepříjemnou vlastnost: je špatně položená. Ostrov se nedělí podle zeměpisné šířky, ale podle toho, na které straně hřebene člověk stojí a v jaké je výšce. Celé Tenerife leží v pásu mezi zhruba 28° a 28,6° severní šířky, tedy v necelých sedmdesáti kilometrech. Rozdíl, který lidé cítí jako „jinde je hezky a tady prší“, dělá pasát, hora a inverze.
Nejlepší doklad je dvojice stanic vzdálených sedm kilometrů. Santa Cruz de Tenerife a letiště Tenerife Norte v La Laguně se liší v zeměpisné šířce o jednu jedinou minutu, a přesto mají roční úhrn srážek 226 proti 520 mm. Obě jsou „sever“. Liší se nadmořskou výškou a polohou vůči masivu Anagy. Následující text proto bere osu sever a jih jako pracovní zkratku, ale všude, kde to má praktický důsledek, ji nahrazuje přesnější dvojicí návětří a závětří.
Proč je otázka sever nebo jih Tenerife zjednodušení
Mechanismus má tři kroky a bez nich se rozdílu nedá rozumět. Prvním je severovýchodní pasát, který proudí po okraji azorské tlakové výše a nad chladným Kanárským proudem nabírá vlhkost. K ostrovu přichází vždy z téže strany, takže severovýchodní pobřeží je návětrné a jihozápadní závětrné. Není to nahodilost jednoho týdne, ale trvalý stav atmosféry v této části Atlantiku.
Druhým krokem je bariéra. Hřeben ostrova jde napříč proudění, od masivu Anaga na severovýchodě přes hřbet Cumbre Dorsal do centrální kaldery a dál do pohoří Teno na severozápadě. Vlhký vzduch po severních svazích stoupá, ochlazuje se a kondenzuje. Vzniká souvislá oblačná vrstva, které se španělsky říká mar de nubes, moře mraků. Právě ona živí vavřínový les, který na severních svazích roste.
Třetím krokem je inverze. Nad pasátovou vrstvou leží teplý a suchý sesedající vzduch, který oblačnost zastropuje. Nad tímto stropem je jasno a mimořádně sucho, což je důvod, proč na hřebeni ve výšce 2 369 m stojí observatoř Izaña. Vzduch, který přeteče přes hřeben na jihozápadní stranu, klesá, otepluje se a vysušuje. Vzniká srážkový stín. Jih není sušší proto, že je jižnější, ale proto, že je za horou. Ostrov bez takové bariéry se chová jinak: nízké a sopečné sousední ostrov Lanzarote hřeben sahající do pásma oblačnosti nemá, takže mu chybí moře mraků i zelené návětří.
Z toho plyne i to, že slovo „sever“ znamená v praxi tři různá místa. Návětrné pásmo zhruba mezi 400 a 1 200 m je mlžné a nejvlhčí, ale skoro se v něm nebydlí. Severní pobřeží pod spodní hranicí oblačnosti, tedy Puerto de la Cruz a údolí La Orotava, je zelené, ale slunečnější, než napovídá stanice ve výšce. A severovýchodní cíp v závětří Anagy, tedy Santa Cruz, patří klimaticky spíš k suché straně ostrova. Souvislosti počasí po měsících rozebírá samostatný text o počasí na Tenerife.
Co skutečně ukazují čísla
Všechna čísla níže jsou klimatické normály AEMET za období 1981 až 2010, tedy vzájemně srovnatelná data ze čtyř stanic. Rozdíl mezi severem a jihem se v nich objevuje velmi zřetelně, ale ne tam, kde ho čtenář obvykle čeká.
| Stanice | Poloha | Výška | Roční teplota | Srážky | Dnů se srážkou | Mlhavých dnů | Jasných dnů |
| Tenerife Sur Aeropuerto | jih, Granadilla de Abona | 64 m | 21,4 °C | 132 mm | 15,2 | 0,3 | 114,0 |
| Santa Cruz de Tenerife | severovýchod, závětří Anagy | 36 m | 21,5 °C | 226 mm | 29,7 | 0,3 | 92,0 |
| Tenerife Norte Aeropuerto | La Laguna, severní návětří | 632 m | 16,8 °C | 520 mm | 64,0 | 77,7 | 44,1 |
| Izaña | hřeben nad inverzí | 2 369 m | null | 392 mm | 33,4 | 83,9 | null |
Teplota mezi jižním a severovýchodním pobřežím se prakticky neliší. Roční průměr je 21,4 proti 21,5 °C, roční průměr denních maxim 24,8 proti 24,6 °C. Kdo si vybírá stranu ostrova kvůli teplu, rozhoduje se podle veličiny, která rozdíl nedělá. Teplotu na Tenerife určuje nadmořská výška, ne světová strana: stanice v 632 m má 16,8 °C, tedy o skoro pět stupňů méně než obě pobřeží.
Rozdíl je v oblačnosti a ve srážkách. Jasných dnů má jih 114 za rok, severní letiště 44,1 a Santa Cruz 92, tedy hodnotu blíž jihu. Dnů se srážkou nad 1 mm je na jihu 15,2 a na severním letišti 64,0. Ani to ale neznamená déšť v evropském smyslu, spíš zataženo a občasnou přeháňku.
Nejsilnější jediné číslo je mlha. Severní letiště má 77,7 mlhavých dnů za rok, jižní 0,3. To není statistická kuriozita, to je přímé měření moře mraků: stanice ve výšce 632 m sedí přímo v oblačné vrstvě, zatímco pobřeží pod ní i za hřebenem je mimo ni. Kdo někdy zažil mlhu na severním letišti a o půl hodiny jízdy dál jasno, viděl přesně tenhle jev.
Kde se zdroje rozcházejí
Tohle je téma, u kterého se prameny neshodnou skoro vždy, a příčina je téměř pokaždé stejná: srovnávají se stanice, které srovnatelné nejsou. Nejde o to, že by někdo lhal. Jde o to, že se vedle sebe položí měření z hladiny moře a měření ze šesti set metrů a rozdíl se pak vydává za rozdíl mezi severem a jihem.
Puerto de la Cruz nemá publikovanou normálu
Hlavní ubytovací místo severu, Puerto de la Cruz, nemá v přehledu AEMET normály za období 1981 až 2010. Existují jen aktuální pozorování, roční úhrn i sluneční svit jsou tedy null. Číslo 520 mm, které se běžně cituje jako „srážky na severu“, patří letišti Tenerife Norte ve výšce 632 m, tedy přímo pásmu, kde oblačnost vzniká. Puerto leží u moře, pod spodní hranicí té vrstvy, a je zřetelně sušší.
Tvrzení, že v Puertu prší čtyřikrát víc než na jihu, je proto nepodložené. Zdroje, které píší „dvakrát tolik“, i ty, které píší „čtyřikrát tolik“, mají svým způsobem pravdu, každý pro jinou nadmořskou výšku.
Slunečné dny a sluneční hodiny
Turistické texty rády uvádějí pro jih Tenerife tři sta slunečných dní nebo přes tři tisíce hodin svitu. AEMET u jižního letiště roční sumu vůbec nepublikuje a součet měsíčních normálů, tedy dopočet, ne publikovaný údaj, dává 2 725 hodin. Publikovaná roční hodnota 2 913 hodin patří naopak Santa Cruz, tedy severovýchodu. Srovnatelný a skutečně publikovaný ukazatel je počet jasných dnů, kterých má jih 114, ne tři sta.
Anaga a Teno se běžně zaměňují
Dvě stará pohoří na dvou protilehlých koncích ostrova se v českých textech pravidelně slévají do jednoho. Anaga je na severovýchodě nad Santa Cruz a La Lagunou, Teno na severozápadě nad Garachikem a Buenavistou. Masca leží v Tenu, ne v Anaze. Anaga je od roku 2015 biosférická rezervace. Nejde o zápis na seznam světového dědictví, ten má z ostrova národní park Teide z roku 2007 a historické jádro La Laguny z roku 1999.
Jižní pobřeží: Costa Adeje, Las Américas a Los Cristianos
Souvislý pás jihozápadního pobřeží je to, co si většina lidí pod dovolenou na Tenerife představuje. Costa Adeje je nejmladší a nejkomfortnější část, vznikla jako plánovaná turistická oblast, takže má upravené promenády, hotely vyšších kategorií a téměř žádnou původní zástavbu. Pobřeží tvoří zálivy s dovezeným pískem, chráněné vlnolamy, s klidnou vodou i pro malé děti.
Playa de las Américas navazuje a je hlučnější, čistě turistická, s nočním životem. Los Cristianos je proti tomu starší rybářské městečko, které turismus obrostl: má náměstí, kostel, trh a působí usedleji. Zároveň je to nejlepší místo na ostrově pro pobyt bez auta, protože tu je hlavní autobusový uzel a přístav s trajekty na sousední ostrovy.
Praktická výhoda jihu není v teplotě, ale v tom, že pláž je součástí střediska a dojde se k ní pěšky. Kdo si plánuje dovolenou kolem koupání, najde přehled jednotlivých míst v textu o plážích na Tenerife. Pro rodiny s malými dětmi mluví pro tuhle část ostrova ještě jeden argument, totiž hustota atrakcí a klidná voda, jak podrobněji rozebírá průvodce Tenerife s dětmi.
El Médano, vítr jako charakteristika místa
El Médano na jihovýchodním pobřeží je jiný svět než hotelový pás o pár desítek kilometrů dál. Nízká zástavba, hodně místních, dlouhá přírodní pláž s tmavým pískem, žádné vlnolamy. Nad ní se zvedá chráněná sopečná kupa Montaña Roja a jižní letiště je velmi blízko.
Fouká tam proto, že pasát ostrov obtéká a v místě, kde se proudění stlačí mezi pobřeží a masiv, zrychlí. Jihovýchodní roh ostrova je přesně takové místo. El Médano patří k největrnějším místům ostrova a dlouhodobě tu hostí mistrovství světa ve windsurfingu na pláži El Cabezo. Číselný normál rychlosti větru pro tuto lokalitu AEMET v citovatelné podobě nepublikuje, doklad je tedy nepřímý, ale velmi silný.
Totéž, co z místa dělá ráj plachtařů, ho ale diskvalifikuje pro klasickou plážovou dovolenou. Odpolední zesílení větru je pravidlem, jemný tmavý písek se zvedá, voda není chráněná a ve vodě je velké množství plachet a draků. Naměřených 24 °C se ve větru cítí jinak než na závětrné pláži. Není to vada lokality, je to její definice: kdo jede kvůli plachtě, je tu nejlíp na ostrově, kdo jede kvůli klidné vodě, má lepší volbu jinde.
Los Gigantes a západní pobřeží
Západní pobřeží se v českých textech běžně vynechává, přitom je to plnohodnotná ubytovací oblast s vlastním charakterem. Los Gigantes leží pod útesy Acantilados de los Gigantes, které spadají do moře na jižním okraji pohoří Teno a patří k nejvýraznějším pobřežním útvarům ostrova. Zástavba je sevřená mezi útes a moře, takže je kompaktní a chybí jí rozlehlost jižních středisek.
Klimaticky je západ v závětří, tedy blíž jihu než severu, ale terén nad ním je vysoký a stín útesů přichází odpoledne dřív, než by člověk čekal. Sousední Playa de la Arena a Puerto de Santiago mají tmavé písečné pláže a jsou klidnější než pás Adeje a Arony. Vlastní klimatickou stanici s normály AEMET tato část pobřeží nemá, takže přesná čísla jsou pro ni null a odvozuje se z okolních stanic.
Hlavní praktický důvod, proč tuhle oblast zvažovat, je poloha vůči kanálu mezi Tenerife a La Gomerou. Poloha vůči trvale přítomné kolonii kytovců je odsud nejlepší z celého ostrova. Druhý důvod je pěší turistika v Tenu, na kterou je západní pobřeží nástupní základnou. Kdo chce naopak město a kulturu, hledá jinde.
Sever ostrova: Puerto de la Cruz, La Orotava a Icod
Puerto de la Cruz je nejstarší turistické středisko ostrova a hlavní ubytovací základna severu. Na rozdíl od jižních zón je to skutečné město s historickým jádrem, přístavem a náměstími, kde se dá žít i mimo hotel. Nad ním se zvedá terasovité údolí La Orotava, nejzelenější obydlená část ostrova, s historickým městem stejného jména a s přímým přístupem na Teide po severní straně.
Pobřeží je ale jiné než na jihu. Písek je tmavý a sopečný, moře otevřené Atlantiku a příboj častý. Playa Jardín je uměle upravená a chráněná, ale hlavní odpovědí města na příboj jsou mořské bazény Lago Martiánez, které vznikly právě proto, že koupání v otevřeném moři tu často není možné. Kdo si představuje celodenní ležení u klidné vody, bude na severu zklamaný.
Dál na západ leží Icod de los Vinos s prastarým dračincem Drago Milenario a venkovské ubytování v úbočích. Tahle část ostrova dává smysl tomu, kdo chce Tenerife poznávat, ne jen ležet, a komu nevadí, že celodenní slunce není jistota. Souvislosti ostrova jako celku shrnuje průvodce po Tenerife.
Garachico, Santa Cruz a La Laguna
Garachico bylo hlavním přístavem ostrova, dokud ho v roce 1706 nezalila láva z výlevu na svahu nad městem. Přístav zanikl, město zůstalo malé a historické a dnes patří k nejhezčím místům Tenerife. Koupe se v přírodních bazénech El Caletón vzniklých ve ztuhlé lávě, klasická pláž tu prakticky není. Dál na západ pokračuje klidný pás Los Silos a Buenavista del Norte.
Santa Cruz je naproti tomu hlavní město, přístav a správní centrum, ne turistické středisko. Vlastní přirozenou pláž nemá, nejbližší je nasypaná Playa de las Teresitas v San Andrés. Klimaticky je Santa Cruz v závětří Anagy a patří spíš k suché straně ostrova, což je nejlepší jednotlivý argument proti dělení podle světových stran. Univerzitní La Laguna o šest set metrů výš je naopak nejmlhavější obydlené místo ostrova. Obě města i přilehlé pohoří rozebírá text o Santa Cruz de Tenerife.
Místa, kam se ubytovat nedá, a přesto rozhodují
Anaga, Teno a Vilaflor se do seznamu ubytovacích oblastí řadit nemají, protože nabídka je tam rozptýlená a bez auta prakticky nedostupná. Ovlivňují ale volbu polohy, protože kvůli nim se na Tenerife jezdí.
Anaga je hluboce rozřezané staré pohoří s vavřínovým lesem a drobnými vesnicemi, uvádí se jako území s nejvyšší koncentrací endemitů na kilometr čtvereční v Evropě. Severní pláže pod ním jsou divoké, s černým pískem a silným příbojem, koupání tam bývá nebezpečné. Teno na opačném konci ostrova nabízí soutěsku Masca a mys Punta de Teno, u obou ale správa ostrova reguluje vjezd soukromých vozidel a nahrazuje ho kyvadlovou dopravou, u sestupu roklí navíc platí rezervační systém. Konkrétní režim se opakovaně měnil, proto se před cestou ověřuje.
Vilaflor leží ve výšce kolem 1 400 m na jižním svahu, v borovém lese Corona Forestal, a bývá označováno za nejvýše položenou obec Španělska, jinde jen za nejvýše položenou obec souostroví, podle toho, zda se počítá sídlo, nebo katastr. Z primárního pramene se to ověřit nepodařilo. Vede přes něj nejkratší přístup do národního parku z jihu. Podobně jako u vrcholu Teide, kde závěrečný úsek stezky i přístupové trasy vyžadují předem rezervované jmenovité povolení, i tady platí, že se do plánu počítá mechanismus, ne konkrétní podmínky.
Sezónnost, tedy kdy na volbě vůbec záleží
Nejpraktičtější zjištění celého srovnání je, že rozdíl mezi stranami ostrova není celoroční konstanta. V červenci a srpnu je téměř zanedbatelný: na jihu je normál srážek v červnu a červenci nulový, na severu má červenec 6 a srpen 5 mm. Kdo jede v létě, může bydlet prakticky kdekoli a rozhoduje se podle toho, co chce dělat, ne podle počasí.
V zimě je rozdíl dramatický. Na severním letišti má prosinec 82 mm srážek, na jihu je zimní měsíc kolem 30 mm. Na jihu prší prakticky jen od listopadu do března. Právě zimní pobyt je tedy situace, kdy volba strany ostrova skutečně rozhoduje o tom, kolik dnů člověk stráví pod mrakem.
Teplota moře přitom pracuje proti oběma stranám stejně. Nejchladnější je březen s 19,2 °C, nejteplejší září s 23,7 °C a roční rozkyv jsou pouhé 4,5 °C. Za tou vyrovnaností stojí chladný Kanárský proud, ne Golfský, jak se v českých textech často píše. Rozdíl v teplotě moře mezi severním a jižním pobřežím ostrova doložit nelze, je null.
Šest otázek, které volbu rozhodnou
- Jedu hlavně na pláž a k bazénu? Pak jih, a to bez výhrad. Nejde o teplotu, ale o 114 jasných dnů proti 44 a o to, že jižní zálivy jsou chráněné vlnolamy. Sever nabízí příboj a mořské bazény, ne klidnou vodu.
- Chci ostrov poznávat pěšky a autem? Pak sever. Je blíž vavřínovému lesu, oběma pohořím i severnímu přístupu do národního parku a Puerto de la Cruz je skutečné město, ne hotelová zóna.
- Jedu v zimě? Tehdy volba rozhoduje nejvíc. Rozdíl mezi jihem a severním návětřím je v prosinci největší v roce, zatímco v srpnu je zanedbatelný.
- Kterým letištěm přilétám? Jižní letiště obsluhuje jižní střediska a leží u nich. Severní letiště je blízko Santa Cruz a Puerta. Kombinace jižního příletu a severního ubytování znamená přejezd přes polovinu ostrova.
- Budu mít auto? Bez auta fungují dobře Los Cristianos, Costa Adeje, Santa Cruz, La Laguna a Puerto de la Cruz. Anaga, Teno a Vilaflor bez něj nedávají smysl, jenže právě tam vjezd bývá regulovaný.
- Kolik mám dní? Pod týden se vyplatí bydlet blízko letiště příletu a nerozdělovat pobyt. Nad deset dní dává smysl rozdělit ho na dvě části a mít jednu na každé straně hřebene.
Kde jsou davy a jak se jim vyhnout
Koncentrace návštěvníků se dá doložit poměrem ubytovací kapacity po obcích, který zveřejňuje ostrovní správa. Trvale platný závěr zní, že dvě jižní obce, Adeje a Arona, mají dohromady zhruba čtyřikrát větší ubytovací kapacitu než Puerto de la Cruz a ubytovávají odpovídajícím způsobem víc lidí. Na jihu je jich prostě mnohem víc a není to dojem.
Rozložení je ale jiné, než by ten poměr napovídal. V jižním pásu se tlak koncentruje na pláže a promenády odpoledne. Puerto de la Cruz je město, takže se návštěvníci rozptýlí do ulic. Nárazové davy na malé ploše vznikají jinde: u Mascy, na Punta de Teno, na vyhlídkách nad kalderou a o víkendu na Playa de las Teresitas. Že tam ostrovní správa zavádí regulaci vjezdu, je samo o sobě nejlepším dokladem, že tlak překročil únosnou mez.
Rozhodující proto není strana ostrova, ale denní doba. Vyhlídky i soutěsky jsou prázdné brzy ráno a pozdě odpoledne, protože organizované výlety se pohybují zhruba mezi desátou a čtvrtou. Kdo bydlí na jihu a vstane, má je pro sebe stejně jako ten, kdo bydlí na severu. Klid i v hlavní sezóně nabízí severozápad kolem Los Silos a Buenavisty, vnitrozemí a vesnice v Anaze mimo hlavní tahy.
Časté otázky
Je lepší sever nebo jih Tenerife?
Záleží na tom, co od pobytu čekáte, a rozdíl není v teplotě. Roční průměr denních maxim je na jihu 24,8 °C a v Santa Cruz 24,6 °C, tedy prakticky totéž. Liší se oblačnost a srážky: jih má 114 jasných dnů za rok, severní letiště 44,1. Na koupání a klidnou vodu je jednoznačně lepší jih, na poznávání ostrova, zeleň a města sever.
Prší v Puertu de la Cruz čtyřikrát víc než na jihu?
Ne, to je nedorozumění vzniklé srovnáním nesrovnatelných stanic. Číslo 520 mm proti 132 mm platí pro letiště Tenerife Norte ve výšce 632 m, tedy přímo v pásmu, kde se tvoří oblačnost. Puerto de la Cruz leží u moře, pod spodní hranicí té vrstvy, a je zřetelně sušší. Vlastní klimatickou normálu AEMET za období 1981 až 2010 pro Puerto nepublikuje, přesná hodnota je tedy null.
Co znamená moře mraků a dá se změřit?
Mar de nubes je souvislá oblačná vrstva, kterou vytváří vlhký pasát stoupající po severních svazích a kterou shora uzavírá teplotní inverze. Měřitelným otiskem je počet mlhavých dnů. Stanice u severního letiště jich má 77,7 za rok, jižní letiště 0,3. Nad vrstvou, na hřebeni, je naopak mimořádně jasno a sucho.
Je Santa Cruz sever, nebo jih?
Zeměpisně je to severovýchod, klimaticky ale patří k suché straně ostrova. Leží v závětří masivu Anaga a má roční úhrn srážek 226 mm, zatímco letiště Tenerife Norte vzdálené sedm kilometrů má 520 mm. Obě stanice se přitom liší v zeměpisné šířce o jednu jedinou minutu. Rozdíl dělá nadmořská výška a poloha vůči hřebeni, ne šířka.
Kde je na Tenerife nejvíc lidí?
V jižním pásu obcí Adeje a Arona, tedy v Costa Adeje, Playa de las Américas a Los Cristianos. Tyto dvě obce mají dohromady zhruba čtyřnásobek ubytovací kapacity Puerta de la Cruz. Nárazové davy ale vznikají i jinde, u Mascy, na Punta de Teno a na vyhlídkách nad kalderou. Rozhodující je denní doba: brzy ráno a pozdě odpoledne jsou tato místa prázdná.
Potřebuju na Tenerife auto?
Bez auta se dobře obejdete v Los Cristianos, Costa Adeje, Santa Cruz, La Laguně i v Puertu de la Cruz, protože leží na páteřních autobusových linkách a mají hustou docházkovou dostupnost. Auto je prakticky nutné při ubytování v Anaze, v Tenu, ve Vilafloru a na venkově, a také když chcete ostrov projet jako celek nebo být v horách za rozbřesku. Počítejte ale s tím, že vjezd do části chráněných území je regulovaný a nahrazený kyvadlovou dopravou. Před cestou se proto ověřuje, kam se autem vůbec smí.
Kdy je rozdíl mezi severem a jihem nejmenší?
V červenci a srpnu. Na jihu je normál srážek v červnu a červenci nulový, na severním návětří má červenec 6 a srpen 5 mm, takže rozdíl je pro dovolenou zanedbatelný. Naopak v prosinci má severní letiště 82 mm proti zhruba 30 mm na jihu. Kdo jede v létě, může bydlet prakticky kdekoli, kdo jede v zimě, volí.
Stojí za zvážení Los Gigantes a západní pobřeží?
Ano, a v českých textech se běžně vynechává. Západní pobřeží je v závětří, tedy klimaticky blíž jihu, má tmavé písečné pláže v Playa de la Arena a je klidnější než pás Adeje a Arony. Hlavní výhodou je poloha u kanálu mezi Tenerife a La Gomerou a blízkost pohoří Teno. Vlastní klimatickou stanici s normály tato oblast nemá, čísla se pro ni odvozují z okolí.
Zdroje: AEMET, klimatické normály 1981 až 2010 pro stanice Tenerife Sur Aeropuerto, Santa Cruz de Tenerife, Tenerife Norte Aeropuerto a Izaña; UNESCO, seznam světového dědictví a program Člověk a biosféra; Cabildo Insular de Tenerife, statistika ubytovaných turistů po obcích; správa národního parku Teide; obecní správa Granadilla de Abona.