Tenerife je největší ostrov Kanárského souostroví, největší ostrov Makaronésie a zároveň nejlidnatější ostrov Španělska, ale to nejpodstatnější se o něm dozvíte až ve chvíli, kdy během jedné hodiny jízdy projedete z polopouště do mlžného vavřínového lesa. Ostrov leží v Atlantiku zhruba 300 km od africké pevniny a asi 1 300 km od Pyrenejského poloostrova. Administrativně je to Španělsko a Evropská unie, geograficky subtropická Afrika, klimaticky ani jedno z toho úplně.
Tenhle průvodce dává celkový obraz: jak ostrov vznikl, proč má na každé straně jiné počasí, kdo tu žil před dobytím, čím se ostrov po pět století živil a co všechno se v českých textech opakovaně plete. Podrobnosti k jednotlivým tématům nesou samostatné články, na které v textu odkazujeme.
Ve zkratce
| Poloha | Atlantik, Kanárské souostroví, západně od jižního Maroka a Západní Sahary |
| Vzdálenost k Africe | přibližně 300 km podle toho, odkud se měří |
| Vzdálenost k Pyrenejskému poloostrovu | přibližně 1 300 km |
| Rozloha | 2 034 km2, největší ostrov souostroví i celé Makaronésie |
| Počet obyvatel | přes 900 tisíc, nejlidnatější ostrov Španělska |
| Správní členění | 31 obcí, ostrovní samospráva Cabildo de Tenerife |
| Hlavní město | Santa Cruz de Tenerife, druhým hlavním městem regionu je Las Palmas de Gran Canaria |
| Nejvyšší bod | Pico del Teide, 3 715 m, nejvyšší bod Španělska |
| Časové pásmo | UTC+0 v zimě, UTC+1 v létě, tedy o hodinu méně než pevninské Španělsko |
| Měna | euro |
| Jazyk | španělština v kanárské variantě, v turistických oblastech běžně angličtina a němčina |
| Nepřímá daň | IGIC místo DPH, základní sazba je výrazně nižší než pevninská |
| Letiště | Tenerife Sur (TFS, Reina Sofía) a Tenerife Norte (TFN, Los Rodeos) |
| Vzdálenost mezi letišti | zhruba 54 km vzdušnou čarou, po silnici kolem 60 až 70 km |
| Zápisy na seznam světového dědictví | Národní park Teide (2007) a historické jádro La Laguny (1999) |
Kde Tenerife leží a jak je velké
Tenerife má zhruba trojúhelníkový půdorys a rozlohu 2 034 km2. Je největším ostrovem souostroví i celé Makaronésie a s více než devíti sty tisíci obyvateli také nejlidnatějším ostrovem Španělska. Osídlení je ale hodně nerovnoměrné: jedna velká koncentrace leží v metropolitní oblasti Santa Cruz a La Laguny na severovýchodě, druhá v turistických obcích jihu.
Ostrov se dělí na 31 obcí a spravuje ho ostrovní samospráva Cabildo de Tenerife. Santa Cruz de Tenerife je hlavním městem autonomního společenství společně s Las Palmas de Gran Canaria, což je uspořádání, které v Evropě nemá mnoho obdob a vysvětluje dlouhou rivalitu obou ostrovů.
Praktický důsledek polohy je jednoduchý. Přímé lety z Česka míří na jižní letiště Tenerife Sur, zatímco severní Tenerife Norte leží na plošině nad La Lagunou, v pásmu, kam dosahuje moře mraků. Kdo přiletí na jih a bydlí na severu, počítá s hodinou až hodinou a půl transferu. Volba mezi oběma stranami ostrova je natolik zásadní, že jí věnujeme samostatné srovnání severu a jihu Tenerife.
Jak ostrov vznikl: tři staré bloky a mladý střed
Tenerife je oceánský sopečný ostrov. Nikdy nebyl součástí kontinentu a nikdy k němu nevedl pevninský most, takže se sem všechno živé muselo dostat přes moře nebo vzduchem. To je klíč k pochopení jeho přírody a vrátíme se k němu níž.
Ostrov nevznikl najednou. Nejdřív se vynořily tři samostatné sopečné bloky, které dnes tvoří rohy trojúhelníku: masiv Anaga na severovýchodním cípu, masiv Teno na severozápadě a starý jižní blok Adeje s vrcholem Roque del Conde. Teprve později je propojila mladší sopečná činnost uprostřed.
Tady je potřeba opravit rozšířený omyl. Ta tři pohoří se od sebe stářím podstatně neliší, všechna patří do takzvané Staré série s datacemi zhruba mezi 11,5 a 3,5 milionu let. Nejstarší datované horniny ostrova, přes jedenáct milionů let, nese jižní blok Adeje, ale i Anaga a Teno jsou staré. Podstatný rozdíl je mezi těmito třemi bloky a mladým, vysokým středem ostrova.
Poznáte to na první pohled. Staré masivy jsou obroušené erozí, rozřezané hlubokými roklemi zvanými barrancos a lemované vysokými mořskými srázy. Střed ostrova s Teidem naopak vypadá čerstvě: lávové proudy a popelové kužely, na kterých se eroze zatím sotva podepsala. Intuice by čekala, že nejvyšší část bude nejstarší, a je to přesně naopak.
Teide a národní park kolem něj
Střední osu ostrova tvoří vyvýšený hřeben, kterému se španělsky říká dorsal a který funguje jako předěl mezi severem a jihem. V jeho centrální části leží kaldera Las Cañadas, eliptická deprese o rozměrech zhruba 16 krát 9 km, obklopená stěnou. Uvnitř stojí komplex Teide a Pico Viejo.
Pico del Teide dosahuje 3 715 m a je nejvyšším bodem Španělska i nejvyšším bodem jakékoli pevniny v Atlantském oceánu. Měřeno od dna oceánu jde o stavbu vysokou kolem 7 500 m, což ho řadí mezi nejobjemnější sopky světa, za havajské Mauna Kea a Mauna Loa, i když pořadí závisí na metodice a na tom, jestli se počítá výška, nebo objem. Formulace nejvyšší hora Atlantiku, kterou české texty rády používají, je tedy nepřesná.
Národní park Teide je od roku 2007 zapsaný na seznamu světového dědictví jako přírodní lokalita. Horní stanice lanovky La Rambleta leží v 3 555 m a přístup k ní ani vyhlídkové stezky, které z ní vedou, povolení nevyžadují. Poslední úsek na samotný vrchol má vlastní režim s rezervací a stejný požadavek platí i pro přístupové trasy pěšky zdola. Mechanismus i celý park rozebírá článek o výstupu na Teide.
Ostrov je sopečně aktivní a monitorovaný, historické erupce jsou doloženy z okolí Teide i z bočních kráterů. Na otázku po poslední erupci proto existují hned tři správné odpovědi podle toho, co se míní: uvnitř dnešního národního parku to bylo v roce 1798, kdekoli na ostrově v roce 1909 a z vrcholu samotného Teide vytekla láva naposledy zhruba před 1 150 lety.
Proč má každá strana ostrova jiné počasí
Tohle je jediná věc, kterou je potřeba o Tenerife pochopit, protože z ní plyne prakticky všechno ostatní. Rozdíl mezi severem a jihem nedělá zeměpisná šířka, na to je ostrov příliš malý. Dělá ho vzduch, který naráží do hřebene.
Fungují tři mechanismy dohromady. Severovýchodní pasát vane po většinu roku, je generovaný azorskou tlakovou výší a cestou přes oceán nabírá vlhkost. Vlhký vzduch pak narazí na severní svahy, stoupá, ochlazuje se a kondenzuje, takže srážky spadnou na severu a na jih se dostane vzduch už vysušený. Třetím dílem je teplotní inverze: nad vrstvou pasátu leží teplejší a sušší vzduch, který brání mrakům stoupat výš.
Výsledkem je moře mraků, mar de nubes, které se zastaví zhruba mezi 600 a 1 800 m. Nad ním je jasno, pod ním šedo. Čísla to potvrzují lépe než jakýkoli dojem: rozdíl v průměrných teplotních maximech mezi severem a jihem je zanedbatelný, 24,6 proti 24,8 °C, zatímco v počtu mlhavých dní za rok jde o propast, 77,7 na severu proti 0,3 na jihu.
Přesnější než osa sever versus jih je proto osa návětří versus závětří a rozhoduje výška a poloha vůči hřebeni. Santa Cruz a letiště Tenerife Norte se liší o jednu jedinou minutu zeměpisné šířky a mají 226 proti 520 mm srážek. Čísla pocházejí z klimatických normálů AEMET za období 1981 až 2010. Měsíční přehledy, teploty vody a doporučení, kdy jet, shrnuje samostatný text o počasí na Tenerife.
Moře kolem ostrova ohřívá Kanárský proud, nikoli Golfský, což je v českých textech častá záměna. Voda je proto po celý rok mírná a hlavně velmi vyrovnaná: rozkyv mezi 19,2 °C v březnu a 23,7 °C v září je pouhých 4,5 °C.
Calima, prachová vlna ze Sahary
Calima je vpád suchého horkého vzduchu, který se otočí od východu a jihovýchodu a přinese s sebou prach ze Sahary. Poznáte ji podle mléčně nažloutlé oblohy, výrazně snížené viditelnosti, vyšších teplot a zhoršené kvality ovzduší. Vzduch se přitom otočí od východu a jihovýchodu, tedy z pouště, což je opak obvyklého severovýchodního pasátu, a právě ta výměna směru celý jev vysvětluje.
Střízlivé rámování zní takto. Epizody s nějakou mírou prachu v ovzduší jsou v souostroví běžné a většinu z nich návštěvník vůbec nepozná. Nejdelší a nejintenzivnější případy spadají do zimních měsíců, statisticky vycházejí nejhůř leden a únor. Silné epizody, které ovlivní leteckou dopravu a měřitelně zhorší ovzduší, přicházejí v řádu jednotek za rok.
České texty mají na calimu dvě reakce a obě jsou špatně: buď o ní mlčí, nebo z ní dělají katastrofu. Rozumné je počítat s tím, že se může objevit, a nemít v takový den v plánu vyhlídku, kvůli které jste na ostrov přijeli.
Kde se zdroje rozcházejí
U Tenerife narazíte na několik čísel, která si prameny navzájem odporují. Nejde přitom o to, že by někdo lhal. Většinou má rozpor věcný důvod, a ten je zajímavější než samotné číslo.
Výška Teide
Kartografická služba Grafcan uvádí 3 715 m a tuhle hodnotu používáme v celém textu. Vedle ní ale koluje 3 718 m, a to i ve zdrojích, které vypadají oficiálně. Důvod je konkrétní: vrcholový geodetický bod z roku 1983 zničili vandalové a měření GPS z roku 1994 proběhlo pod vrcholem. Starší hodnota se pak setrvačností drží v publikacích dál.
Stáří dračince v Icodu
Nejslavnější dračinec ostrova nese přezdívku Drago Milenario, tedy tisíciletý, a v propagačních textech se dokonce objevuje tři tisíce let. Botanici to zpochybňují a mluví o stovkách let, s maximem kolem čtyř set. Spor má jednoduchou příčinu: dračinec netvoří letokruhy, takže se jeho stáří nedá určit dendrochronologicky a odhady vycházejí z rychlosti větvení.
Počet klimatických zón
Kolik má ostrov klimatických zón není zjistitelný fakt, je to funkce klasifikace. Odborné a institucionální texty pracují se třemi výškovými pásy, tedy pobřežím, středními polohami a vrcholovými polohami, a k tomu s rozdílem mezi návětrnou a závětrnou stranou. Tři krát dvě je šest a odtud pochází populární číslo, které marketing dál natahuje na dvanáct i na všechny klimatické zóny světa.
Další sporná místa
Podobně se prameny liší u původu kaldery Las Cañadas, kde stojí proti sobě vertikální kolaps a obří sektorový sesuv a novější práce směřují ke kombinaci obojího. Počet endemitů souostroví se uvádí zhruba od 3 700 do přes 4 500 podle vymezení skupin. A vzdálenost k Africe kolísá mezi 280 a 350 km podle toho, odkud a kam se měří.
Guančové, obyvatelé před dobytím
Původním obyvatelstvem Tenerife byli Guančové. Jejich původ je severoafrický, berberský, a genetické studie na starých vzorcích to potvrzují: blízkost dnešním severoafrickým populacím berberského původu, nikoli evropským ani subsaharským. Berberská složka je v genofondu dnešních Kanárců přítomná dodnes, po mateřské linii ve výrazném podílu.
Společnost byla rozdělená na menceyaty, tedy území vedená náčelníkem zvaným mencey. Na Tenerife jich bylo devět. Hospodářství stálo na pastevectví koz, doplňkově na zemědělství a sběru. Kovy Guančové neznali, nástroje vyráběli z obsidiánu, dřeva a kosti. Neměli lodě schopné plavby mezi ostrovy, takže jednotlivé kanárské populace žily po staletí odděleně.
Nejnápadnějším dokladem jejich kultury je mumifikace, na Tenerife rozvinutá do propracované podoby: dehydratace, ošetření rostlinnými a minerálními pryskyřicemi, zabalení do kůží a uložení v nepřístupných jeskyních. Nejvýznamnější sbírka mumií je v Santa Cruz de Tenerife.
Nezmizeli jednorázově a nebyli vyhlazeni. Kombinace válečných ztrát, zavlečených epidemií, otroctví a postupného splynutí s dobyvateli vedla k zániku samostatné guančské identity během několika generací. Jazyk vymřel, ale mapa ostrova je dodnes z velké části guančská: Taganana, Tacoronte, Güímar, Abona, Anaga, Teno, Icod, Arona i samo jméno Tenerife.
Dobytí ostrova v letech 1494 až 1496
Tenerife bylo posledním dobytým kanárským ostrovem, čímž se uzavřelo více než devadesát let trvající kanárské tažení. Vedl je Alonso Fernández de Lugo z pověření katolických Veličenstev.
Průběh měl dvě fáze a začal porážkou dobyvatelů. Ke 31. květnu 1494 se váže První bitva u Acentejo, ve které Kastilci utrpěli těžkou ztrátu, jedno z mála velkých vítězství domorodého obyvatelstva nad evropskými dobyvateli v celé epoše. Po roce se de Lugo vrátil s posilami a Druhá bitva u Acentejo poměr obrátila. Konflikt skončil v červenci 1496.
Podstatné je, že Guančové nebyli jednotní. Část menceyatů, jmenovitě Güímar, Abona, Adeje a později i Anaga, zvolila vůči Kastilcům smířlivý postoj, zatímco odpor vedl především menceyat Taoro v čele s Bencomem. Rozdělení na válečné a mírové menceyaty vysvětluje průběh kampaně lépe než jakékoli vyprávění o technologické převaze. Přesný den ukončení dobytí se v pramenech liší podle toho, která událost se bere jako závěr, jistý je rok.
Pět monokultur, na kterých ostrov stál
Ekonomické dějiny Tenerife mají nezvykle čistý tvar. Odborné texty je popisují jako řadu monokultur, kdy vždycky jedna komodita nesla celý ostrov, dokud se nezhroutila a nenašla se náhrada. Pětkrát cyklus, čtyřikrát pád.
- Cukr, 16. století. Cukrová třtina přišla bezprostředně po dobytí, s technologií převzatou z Madeiry. Byla náročná na vodu, půdu, dřevo na topení v cukrovarech i na pracovní sílu. Konkurence levnějšího amerického cukru cyklus během několika desetiletí ukončila.
- Víno, 17. století. Nástupcem cukru se stalo víno. Do portugalských držav v Africe a do Brazílie mířilo vidueño, do Anglie především malvasía, silné sladké víno, které se dostalo i do anglické literatury. Vývoz do Anglie skončil kolem roku 1730.
- Košenila, 1830 až 1875. Červec nopálový chovaný na opunciích kvůli karmínovému barvivu byl po několik desetiletí největším monokulturním oborem souostroví. Zabily ho syntetické anilinové barvy. Opuncie na svazích nejsou původní vegetace, jsou to zbytky téhle éry.
- Banány, od konce 19. století. Po pádu košenily nastoupila takzvaná trilogie vývozu: banány, rajčata a brambory, směřované na britský trh a podpořené statusem svobodných přístavů. Kanárský banán je odrůdově jiný než středoamerický, menší a s jinou chutí, a nese chráněné označení.
- Turismus, monokultura 21. století. Puerto de la Cruz přijímalo evropské, hlavně britské hosty už v 19. století, kdy se ostrov propagoval jako klimatické lázeňské místo. Masový turismus ale nastoupil od šedesátých let 20. století a přesunul těžiště na dosud prázdný jih. Akademické texty ho popisují výslovně jako pokračování téže řady.
Tenhle rámec je užitečný i pro cestovatele. Vysvětluje, proč jsou severní svahy terasované, proč na jižních stráních rostou opuncie, proč má tak malý ostrov pět vinařských oblastí a proč jižní letoviska vypadají jako postavená naráz. Protože byla.
Endemity a proč je zdejší příroda výjimečná
Biologická výjimečnost souostroví stojí na třech věcech, které se navzájem násobí. První je oceánská izolace: ostrovy nikdy nebyly spojené s pevninou, kolonizace probíhala náhodně a vzácně, a co doletělo nebo doplavalo, vyvíjelo se dál samostatně.
Druhá je extrémní členitost na malé ploše. Během třiceti kilometrů se přejde od pobřežní polopouště po vysokohorskou poušť nad 3 000 m, takže na jednom ostrově je tolik prostředí, kolik jinde na tisíci kilometrech. Třetí je reliktní charakter vegetace, o kterém je řeč níž. Počet endemických druhů souostroví se pohybuje kolem čtyř tisíc, podle vymezení i výš.
Dračinec, Dracaena draco, je stromovitá rostlina s deštníkovitou korunou, která při poranění roní načervenalou pryskyřici zvanou dračí krev. Guančové ji používali rituálně i léčebně. Nejslavnější exemplář stojí v Icod de los Vinos, měří zhruba 18 m, obvod kmene má kolem 20 m a od roku 1917 je chráněný jako národní památka.
Tajinaste rojo, Echium wildpretii, je dvouletá rostlina, která ve druhém roce vyžene vysokou červenou květní věž. Roste ve vysokohorském pásmu národního parku, kde patří mezi hrstku druhů, které snesou silné sluneční záření, mrazy i sucho. Kvete jen na jaře a po odkvětu odumírá. Rod Echium je na ostrovech učebnicovým příkladem adaptivní radiace, tedy jednoho příchozího předka, ze kterého se vyvinula celá řada druhů.
Anaga, Teno a stará města severovýchodu
Vavřínový les, laurisilva, je vlhký subtropický les složený z druhů s tuhými lesklými listy. Přežívá v pásmu, kam dosahuje moře mraků, a část vody čerpá přímo z mlhy, kterou listy zachycují. Bez pasátu by neexistoval. Je to pozůstatek vegetace, která ve třetihorách pokrývala část Středomoří a v Evropě vymřela s příchodem chladnějšího a sušího klimatu.
Na Tenerife je jeho hlavním útočištěm masiv Anaga, doplňkově Monte del Agua v Tenu. Jde o ekosystém s nejvyšším podílem endemitů na ostrově: z Anagy je inventarizováno kolem 1 910 druhů, z toho zhruba 512 žije jen na Kanárských ostrovech, asi 329 jen na Tenerife a asi 95 pouze tady.
Masiv Anaga získal v roce 2015 status biosférické rezervace. To je jiný program než seznam světového dědictví a plete se to pravidelně. Zápis na seznam světového dědictví UNESCO mají na ostrově dvě lokality: národní park od roku 2007 a historické jádro La Laguny od roku 1999. Vavřínové lesy jako světové dědictví jsou zapsané na Madeiře a na La Gomeře, ne tady.
La Laguna se na seznam dostala díky svému historickému jádru, Santa Cruz na něm není. Hlavní město je pracující přístav, ne rezort, takže ho návštěvníci často vynechají, a je to škoda, protože je to jediné velké město ostrova, které nežije z turistiky. Obě města i cesty do vavřínového lesa rozvádí text o Santa Cruz de Tenerife a Anaze.
Pláže, Atlantik a život na moři
Původní pláže Tenerife jsou tmavé až černé, protože písek pochází ze sopečné horniny. Světlé pláže jihu jsou z velké části uměle vytvořené a původ jejich písku se v pramenech liší, mluví se o Sahaře i o lomu. Kdo čeká zlaté pobřeží jako samozřejmost, bude překvapený. Přehled i s tímhle sporem nese článek o plážích na Tenerife.
Voda kolem ostrova je otevřený Atlantik. Je chladnější než Středomoří v téže sezóně, má výrazně silnější příboj a řada pláží nemá vlnolam. Systém výstražných vlajek je standardní a má smysl ho respektovat i za pěkného počasí, protože zdejší vlny nemají se středomořskými nic společného.
Zároveň je to oblast s doloženou ochranou kytovců. V kanálu mezi Tenerife a La Gomerou žije usedlá kolonie kulohlavce černého, kterou lze pozorovat celoročně, mořský pás Teno-Rasca je od roku 2011 zvláštní oblastí ochrany v rámci soustavy Natura 2000 a v roce 2021 byl certifikován jako první evropské Whale Heritage Site. Pravidla plaveb a co se dá reálně vidět shrnuje text o velrybách a plavbách.
Kuchyně, gofio a pět vinařských oblastí
Kanárská kuchyně stojí na několika prvcích, které se opakují všude. Papas arrugadas jsou malé brambory vařené ve slupce v silně slané vodě, dokud voda nevyvře a na slupce se neusadí solná krusta. Tradičně se vařily v mořské vodě a jedí se se slupkou, jinak to nedává smysl. Používají se místní odrůdy, papas antiguas, které se na ostrovy dostaly brzy po objevení Ameriky a jinde ve světě zmizely.
Mojo je studená omáčka z oleje, octa, česneku a koření, a není to jedna receptura, ale rodina. Mojo rojo s paprikou a kmínem doprovází maso a brambory, v pálivé verzi se mu říká mojo picón. Mojo verde s koriandrem nebo petrželí patří k rybě.
Gofio, pražená mouka z pšenice, kukuřice nebo jejich směsi, je přímou kontinuitou guančské kuchyně a jedna z mála věcí, které dobytí přežily v každodenním užití. Zahušťuje se jím polévka, míchá se s vývarem, s mlékem i s medem, dělá se z něj escaldón, dezerty i zmrzlina. Není to pochoutka pro turisty, ale běžná surovina v kanárských domácnostech.
Ostrov má pět chráněných označení původu vína, což je na 2 034 km2 mimořádná hustota: Tacoronte-Acentejo jako vůbec první kanárské označení, Valle de La Orotava, Ycoden-Daute-Isora, Valle de Güímar a Abona s jedněmi z nejvýše položených vinic Evropy. Vinice mají navíc svébytné vedení révy do copu. Kdo chce místní víno bez turistické vrstvy, hledá na severu guachinche, sezónní hospodu u vinaře, kde se čepuje vlastní produkce a vaří pár hotovek.
Doprava po ostrově a kdy je potřeba auto
Páteří silniční sítě jsou dvě dálnice. TF-1 vede podél jihovýchodního a jižního pobřeží, TF-5 na severu spojuje Santa Cruz s Puerto de la Cruz. Mezi nimi se táhne síť horských silnic, které jsou pomalé, klikaté a v mlze náročné.
Veřejnou dopravu provozuje TITSA, zeleně natřené autobusy, kterým se místně říká guaguas. Síť pokrývá celý ostrov zhruba ve stu osmdesáti linkách. V metropolitní oblasti Santa Cruz a La Laguny k tomu jezdí tramvaj provozovaná společností Metro Tenerife. Pro pravidelné jízdy existuje předplacená karta se slevou na jízdném.
Auto není potřeba vždycky. Pro pobyt u moře na jihu s občasným výletem stačí autobus a organizované výlety, stejně tak pro pobyt v Santa Cruz, La Laguně nebo Puerto de la Cruz, kde je veřejná doprava hustá. Naopak do Anagy, do Tena a do vesnic mimo hlavní tahy jsou spoje řídké a auto se stává prakticky nutností. Kdo chce projíždět ostrov a hledat pláže, bez auta se neobejde.
Jedna věta, která ušetří zklamání: vzdálenost na mapě neodpovídá času. Silnice v Anaze i v Tenu jsou úzké, klikaté a mají málo míst k vyhnutí, takže padesát kilometrů tudy je docela jiná disciplína než padesát kilometrů po TF-1. Kdo v takovém terénu nikdy nejel, přecení, co za den stihne.
Praktické reálie: čas, daně a zdraví
Časový posun je past číslo jedna. Kanárské ostrovy jsou jediné území Španělska mimo středoevropský čas: v zimě UTC+0, v létě UTC+1. Vůči Česku je to dvě hodiny zpět po celý rok, protože obě pásma přecházejí na letní čas ve stejný okamžik. Španělská média to shrnují frází una hora menos en Canarias.
Druhou zvláštností je daň. Souostroví je součástí Evropské unie, ale stojí mimo unijní území daně z přidané hodnoty, protože má vlastní hospodářský a daňový režim. Místo IVA se uplatňuje IGIC, jehož základní sazba je výrazně nižší než pevninská. Znát je to hlavně na elektronice, alkoholu, tabáku a parfémech, a proto jsou v Santa Cruz celé ulice obchodů s elektronikou.
Daňový režim má i druhou stranu. Prodej z ostrovů na pevninu je z daňového hlediska vývoz, opačným směrem dovoz, takže zásilkové nákupy procházejí celním režimem. Při návratu do Evropské unie platí limity na osobní dovoz jako ze třetí země, ne jako z vnitřního trhu.
Zdravotní síť je rozvinutá, veřejná i soukromá. Hlavní veřejné nemocnice jsou v Santa Cruz a v La Laguně, na jihu v Aroně, soukromá síť má zařízení v jižní turistické zóně i v Puerto de la Cruz. Tísňová linka je 112. Evropský průkaz zdravotního pojištění kryje péči ve veřejném systému za stejných podmínek jako pro místní, ale ne v soukromých klinikách, kam turistu často odveze první sanitka. To je rozdíl, který české texty pravidelně vynechávají.
Čím se Tenerife liší od Lanzarote
Oba ostrovy patří k témuž souostroví a tím podobnost končí. Lanzarote je nízké, otevřené a větrné, s rozlohou zhruba 846 km2 a bez vysokohorského pásma. Krajinu tam tvoří sopečná pole erupcí z let 1730 až 1736 a dílo Césara Manriqueho, který je vizuálně zarámoval. Ostrov se dá projet za hodinu a poznat za týden.
Tenerife je opak. Hřeben přes 3 000 m, tři stará pohoří, hluboké rokle, vavřínový les na jedné straně a vyprahlé stráně na druhé. Vegetace sahá od vysokohorské pouště po mlžný les, klimatický rozdíl uvnitř ostrova je propastný a přejezd napříč zabere hodiny. Kulturní podpis nese guančské dědictví, koloniální La Laguna a vinařství s pěti označeními původu.
Rozdíl se dá shrnout jednou větou. Lanzarote je ostrov, kde krajinu tvoří sopka a člověk, který ji zarámoval. Tenerife je ostrov, kde krajinu tvoří sopka a mrak, který o ni zavadí. Odpovídají tedy na jinou otázku: Lanzarote na chci jinou planetu, Tenerife na chci všechno najednou. Komu sedí ta první, najde podrobnosti v průvodci po Lanzarote.
Nejčastější chyby při plánování
Většina zklamání na Tenerife má jednu z několika opakujících se příčin a všechny se dají odstranit ještě před odletem.
- Rezervace podle jedné předpovědi. Předpověď pro Tenerife jako celek nevypovídá o tom, jaké bude počasí na druhé straně hřebene. Ostrov nemá jedno počasí a mít v hlavě jedno číslo znamená plánovat naslepo.
- Podcenění času na cestě. Padesát kilometrů po horské silnici je docela jiná disciplína než padesát kilometrů po dálnici. Kdo si naplánuje Anagu a Teno na tentýž den, stihne jen sedět v autě.
- Výjezd nahoru v letním oblečení. Rozdíl teplot mezi pobřežím a vrcholovým pásmem je řádově dvacet stupňů, k tomu vítr a silné sluneční záření ve výšce. Bunda a čepice patří do batohu i v srpnu.
- Záměna lanovky za výstup na vrchol. Lanovka končí pod vrcholem. Poslední úsek má samostatný režim s rezervací, kterou je nutné vyřídit předem, a bez ní se nahoru nedostanete.
- Vyhlídky v nevhodnou denní dobu. V pásmu mraků je odpoledne mlha častější než ráno, takže Anaga se plánuje na dopoledne. Kdo tam dorazí po obědě, uvidí bílou stěnu tam, kde měla být rokle.
- Celý pobyt v jižní turistické zóně. Je to pohodlné a funguje to, ale je to zároveň nejméně kanárská část ostrova. Restaurace tam nabízejí mezinárodní menu, které s Kanárskými ostrovy nemá společného nic.
Za zmínku stojí ještě jedna věc, která se plánování týká méně, ale příjemnou dovolenou ovlivní hodně. Kdo cestuje s dětmi, měl by výběr základny a výletů zvažovat jinak než pár bez dětí, a téma rozvádí samostatný text o Tenerife s dětmi.
Časté otázky
Kolik dní je na Tenerife potřeba?
Ostrov má 2 034 km2 a členitost, kterou rozloha nenapovídá, takže týden vystačí zhruba na jednu jeho polovinu. Kdo chce spojit pobyt u moře, výjezd do národního parku, vavřínové lesy Anagy a některé z historických měst, plánuje spíš deset dní až dva týdny. Pomáhá rozdělit pobyt na dvě základny, jednu na jihu a jednu na severu. Přejezdy po horských silnicích trvají výrazně déle, než odpovídá vzdálenosti na mapě.
Je na Tenerife potřeba auto?
Záleží na tom, jak se pohybujete. Pro pobyt v jižních střediscích nebo v metropolitní oblasti Santa Cruz a La Laguny stačí autobusy TITSA, kterým se místně říká guaguas, a v aglomeraci navíc tramvaj. Jakmile ale chcete do Anagy, do Tena nebo do vesnic mimo hlavní tahy, spoje řídnou a auto se stává prakticky nutností. Národní park se dá zvládnout i organizovaným výletem, ale vlastní auto dává volnost v načasování.
Jaký je časový posun mezi Českem a Tenerife?
Vždy dvě hodiny zpět, po celý rok. Kanárské ostrovy jsou jediné území Španělska, které nepoužívá středoevropský čas: v zimě platí UTC+0, v létě UTC+1. Vůči pevninskému Španělsku je to tedy o hodinu méně, odtud ustálená fráze una hora menos en Canarias. Protože obě pásma přecházejí na letní čas ve stejném okamžiku, rozdíl vůči Česku se během roku nemění.
Je Tenerife spíš zelené, nebo suché?
Obojí, a to je jeho hlavní vlastnost. Severní návětrné svahy zachytávají vlhkost z pasátu a nesou vavřínové lesy, terasovaná pole a časté mlhy. Jižní závětrná strana dostává vzduch už vysušený a vypadá polopouštně. Rozdíl nedělá zeměpisná šířka, ostrov je na to příliš malý, ale hřeben uprostřed a vzdušné proudění, které do něj naráží.
Dá se na Teide vyjet bez povolení?
Ano, ale ne až na vrchol. Volný zůstává přístup lanovkou i vyhlídkové stezky, které z její horní stanice vedou po vrstevnici. Poslední úsek na samotný vrchol má vlastní režim s rezervací, kterou je nutné vyřídit předem, a stejný požadavek se týká i přístupových tras zdola. Správa parku navíc vymáhá povinnou minimální výbavu a bez ní odepře vstup i tomu, kdo rezervaci má.
Čím se Tenerife liší od Lanzarote?
Výškou a vodou. Lanzarote je nízký, otevřený a větrný ostrov, kde krajinu tvoří lávová pole a jejich estetické rámování člověkem. Tenerife má hřeben přes 3 000 m, moře mraků, vavřínový les na jedné straně a vyprahlé rokle na druhé. Lanzarote se dá projet za týden, Tenerife ne. Odpovídají tedy na jinou otázku a zaměnit se nedají.
Co je calima a jak často se objevuje?
Calima je vpád suchého horkého vzduchu, který od východu a jihovýchodu přinese saharský prach. Projeví se mléčně nažloutlou oblohou, sníženou viditelností, vyššími teplotami a zhoršenou kvalitou ovzduší. Slabší epizody jsou v souostroví běžné a návštěvník je většinou nepozná, nejdelší a nejintenzivnější spadají do zimních měsíců. Silné případy, které zasáhnou leteckou dopravu, jsou vzácné.
Platí se na Tenerife eurem a je to dražší než na pevnině?
Platí se eurem, ale daňový režim je jiný. Kanárské ostrovy jsou součástí Evropské unie a zároveň stojí mimo unijní území daně z přidané hodnoty, takže místo IVA se uplatňuje kanárská daň IGIC s výrazně nižší základní sazbou. Nejvíc je to znát na elektronice, alkoholu, tabáku a parfémech. Druhou stranou téže mince je, že zásilky mezi ostrovy a pevninou procházejí celním režimem.
Zdroje: IDECanarias a Grafcan (kartografie a výška Teide), Miteco a správa Národního parku Teide, UNESCO (zápisy Teide 2007 a La Laguna 1999), Cabildo de Tenerife a Reserva de la Biosfera Macizo de Anaga, AEMET (klimatické normály 1981 až 2010), Universidad de La Laguna (geologie, genetika Guančů, turismus jako monokultura), Vinos de Tenerife, TITSA a Servicio Canario de la Salud.