Velryby na Tenerife nejsou sezónní úkaz, ale stálí obyvatelé. V kanálu mezi jihozápadním pobřežím ostrova a La Gomerou žije trvale usazená populace kulohlavce černého, ke které se přidává rezidentní populace delfína skákavého. Obě zvířata tam jsou po celý rok, nezávisle na měsíci v kalendáři, takže pozorování tu nestojí na migrační vlně jako v mírném pásu. Jistotu setkání ale nedává nikdo.
Následující text popisuje, která zvířata v kanálu skutečně jsou, proč právě tam, co přesně říkají pravidla plavby, jak poznat loď s platnou licencí a jaké další výlety lodí z jižních přístavů dávají smysl. Širší souvislosti ostrova rozvádí průvodce Tenerife, tady jde o moře a o to, co se na něm smí.
Ve zkratce
| Hlavní druh | kulohlavec černý, Globicephala macrorhynchus |
| Druhý stálý druh | delfín skákavý, Tursiops truncatus |
| Režim výskytu | obě zvířata rezidentní, celoročně |
| Doložené druhy kytovců | kolem 28, prameny uvádějí 26 až 30 |
| Odhad rezidentů kulohlavce | v řádu stovek, podle metody 200 až 640 |
| Hloubka kanálu k La Gomeře | průměr kolem 1 500 m, maximum kolem 2 400 m |
| Teplota moře | 19,2 °C v březnu až 23,7 °C v září |
| Předpis | dekret 178/2000 Vlády Kanárských ostrovů |
| Minimální odstup lodi | 60 m |
| Nejdelší pobyt u skupiny | 30 minut ve vzdálenosti do 100 m |
| Nejvyšší počet lodí | dvě v okruhu 100 m, tři v okruhu 500 m |
| Plavání s kytovci | zakázáno v okruhu 500 m |
| Označení licence | žlutá vlajka Barco Azul, 80 krát 50 cm |
| Chráněné území | ZEC Franja marina de Teno-Rasca, kolem 69 490 ha |
| Whale Heritage Area | Tenerife a La Gomera, leden 2021, první v Evropě |
| Výchozí přístavy | Puerto Colón, Los Cristianos, Los Gigantes |
Kdo v kanálu vlastně je a proč se tomu říká velryby
Hlavní hvězdou je kulohlavec černý, latinsky Globicephala macrorhynchus, španělsky calderón tropical. Přes český název, který zní jako velryba, jde o zubatého kytovce z čeledi delfínovitých, tedy o velkého delfína, ne o kosticovce. Označení velryby na Tenerife je zavedený turistický název, ne biologická kategorie, a je dobré to vědět dřív, než z paluby čekáte hřbet plejtváka.
Zásadní je slovo rezidentní. Zvířata se z kanálu mezi Tenerife a La Gomerou nestěhují sezónně, žijí tam trvale a jednotlivé kusy jsou rozpoznatelné podle tvaru hřbetní ploutve a jizev. Sociální struktura je matrilineární, tedy stabilní skupiny vázané na samice a jejich potomky, které se dočasně rozpadají a zase spojují.
Druhým stálým druhem je delfín skákavý, Tursiops truncatus, španělsky delfín mular. V pásu Teno a Rasca má rovněž celoročně přítomnou populaci. Kanárská populace delfína skákavého je spolu s kulohlavcem a keporkakem zapsaná ve španělském Národním katalogu ohrožených druhů od roku 1999.
Pozor na běžný český omyl: delfín skvrnitý atlantský a delfín obecný krátkozobý se v kanárských vodách vyskytují, ale mezi rezidentní druhy nepatří. Figurují v seznamu lokality mezi dvaceti jedna dalšími druhy, které územím procházejí nebo se objevují nepravidelně.
Proč právě tady: rozhoduje geografie, ne dojem
Kanárské ostrovy jsou sopečné stavby vyrůstající přímo ze dna oceánu a nemají kontinentální šelf. Ostrovní plošina je velmi úzká, takže velké hloubky začínají ve velmi malé vzdálenosti od pobřeží. Loď je nad hlubinou krátce po vyplutí z jižních přístavů.
Kanál mezi Tenerife a La Gomerou má průměrnou hloubku kolem 1 500 m a maximum kolem 2 400 m, s podmořskými kaňony. Kulohlavec je hlubinný lovec hlavonožců a optimální podmínky pro jeho kořist se popisují mezi 500 a 1 500 m.
Třetí faktor je klid vody. Jihozápadní pobřeží leží v závětří ostrova vůči severovýchodnímu pasátu, masiv Teide a hřeben tvoří clonu a hladina tam bývá klidnější než na severu. Je to táž fyzika, kterou popisuje srovnání severu a jihu Tenerife: rozhoduje návětří a závětří, ne zeměpisná šířka.
Čtvrtý je teplota moře. Voda se drží od 19,2 °C v březnu do 23,7 °C v září, tedy s ročním rozkyvem jen 4,5 °C, protože ji ochlazuje Kanárský proud. Právě tenhle malý rozkyv vysvětluje, proč tu nefunguje sezónní migrace jako v mírném pásu.
Kde se zdroje rozcházejí: kolik druhů a kolik zvířat
U počtu druhů uvádí dekret 178/2000 přibližně 26 druhů ke stavu roku 2000. Vláda Kanárských ostrovů dnes píše o až 28 zdokumentovaných druzích, což je zhruba 80 procent druhů severního Atlantiku. World Cetacean Alliance jmenuje 23, tedy dva hlavní a 21 dalších, ale jen pro svou vymezenou oblast. Populární zdroje zaokrouhlují na 30.
Příčiny jsou tři. Čas: dekret je z roku 2000 a sítě sledující uvíznutá zvířata od té doby přidaly nové záznamy. Území: aliance počítá jen svých zhruba 2 000 km², vláda celé souostroví. Kritérium dokladu: kanárské úřady uznávají jen druhy s doloženým pozorováním nebo uvíznutím, zatímco vyšší čísla někdy zahrnují citace bez průkazného dokladu.
Odhad počtu rezidentních kulohlavců se liší ještě víc, čtyřnásobně až šestinásobně. Popis chráněného území Teno a Rasca mluví o zhruba 200 jedincích. Novější série značení a zpětného odchytu fotoidentifikací dává 362 rezidentů s intervalem 252 až 746. Starší série z let 2007 až 2009 pro jihozápadní Tenerife dává 636 rezidentů s intervalem 602 až 671.
Tatáž starší práce ale uvádí i 1 247 jedinců s intervalem 920 až 1 690, a to pro totéž území. Rozdíl nedělá chyba měření, ale rozhodnutí, jestli do odhadu započítat zvířata označená jako možná průchozí. Kulohlavci se dělí na rezidenty s vysokou věrností místu a na jedince, kteří územím jen procházejí. S průchozími skočí číslo zhruba na dvojnásobek.
Právě proto nemá smysl dávat všechna čísla do jednoho intervalu a napsat 200 až 1 250. Takový údaj by tvrdil, že jde o jednu veličinu měřenou různě přesně, a to není pravda. Jsou to tři různé veličiny: rezidenti v chráněném území, rezidenti v jihozápadním Tenerife a všechna zvířata, která tam byla zastižena. Poctivá odpověď zní, že rezidentní populace je v řádu stovek.
Co přesně znamená celoročně
Tvrzení, že se tu dají pozorovat kytovci po celý rok, je věcně správné, ale platí pro dva rezidentní druhy, ne pro velké kosticovce. Doklad je institucionální: popis chráněného území Teno a Rasca uvádí, že kulohlavec i delfín skákavý udržují v oblasti rezidentní populace po celý rok. Marketing z toho ale dělá slib velryb a nechává čtenáře domýšlet keporkaka.
U migračních druhů je situace jiná. Kanárské úřady nepublikují sezónní kalendář v podobě, na kterou by šlo odkázat. Věty typu keporkak od listopadu do února pocházejí z komerčních webů pořadatelů, ne z oficiálního zdroje.
Co se během roku skutečně mění, není přítomnost zvířat, ale stav moře a viditelnost. Rozhoduje vítr a vlna na konkrétní den, ne kalendář migrace. Kdo si vybírá měsíc podle pravděpodobnosti setkání, řeší nesprávnou proměnnou. Souvislosti ročních období shrnuje text o tom, jaké je počasí na Tenerife.
Pravidla plavby: co přesně říká dekret 178/2000
Základní předpis je dekret 178/2000 ze 6. září 2000, kterým Vláda Kanárských ostrovů reguluje činnost pozorování kytovců. Nad ním stojí evropská směrnice o stanovištích 92/43/EHS, která všechny kytovce řadí mezi přísně chráněné taxony, a španělský Národní katalog ohrožených druhů. Územní ochranu zajišťuje ZEC Franja marina de Teno-Rasca o rozloze zhruba 69 490 ha, vyhlášená od roku 2011.
Dekret nevypisuje doporučení. Vyjmenovává jednání, která označuje za rušení kytovců, tedy za správní delikt. Čísla se v českých textech obvykle uvádějí zkomoleně, takže tady jsou přesně tak, jak je má předpis.
| Odstup | zakázáno manévrovat na přiblížení blíž než 60 metrů |
| Doba u skupiny | zakázáno setrvat déle než 30 minut blíž než 100 metrů |
| Počet lodí blízko | zakázáno vplout do okruhu 100 metrů, jsou-li tam už dvě lodě |
| Počet lodí dál | zakázáno vplout do okruhu 500 metrů, jsou-li tam už tři lodě |
| Rychlost | nejvýš 4 uzly v okruhu 500 metrů, a ne rychleji než nejpomalejší zvíře |
| Plavání a potápění | zakázáno v okruhu 500 metrů od kytovce nebo skupiny |
| Úhel přiblížení | zakázáno kolmo na dráhu plavání i zepředu nebo zezadu pod úhlem do 30 stupňů |
| Motor | zakázáno startovat nebo couvat blíž než 60 metrů |
| Hluk | zakázáno vydávat ostré zvuky v okruhu 500 metrů |
| Vodní skútry a letadla | zakázáno pozorovat blíž než 500 metrů |
| Chování k zvířatům | zakázáno křížit dráhu, kroužit, pronásledovat, rozptylovat skupinu, dotýkat se, krmit |
Dvě věci si z toho odneste. Odstup je 60 metrů, ne 100, ale limit půl hodiny se váže ke vzdálenosti do 100 metrů, ne k šedesáti. A plavání s kytovci se v okruhu 500 metrů nejen nedoporučuje, ono je zakázané a definované jako rušení chráněného druhu.
Pravidla platí i pro soukromé lodě bez výdělečného záměru a pro pronájmy bez posádky. Takové plavidlo povolení nepotřebuje, ale sankční režim se na ně vztahuje beze zbytku. Kdo si půjčí loď nebo skútr, je za dodržení pravidel odpovědný sám.
V praxi je z paluby snadno rozpoznatelné jediné pravidlo, a to počet lodí. Odstup šedesáti metrů na vodě nikdo neodhadne, ale to, že u jedné skupiny stojí čtyři lodě, vidí každý. V hustém provozu jižního pobřeží je právě limit dvou lodí v okruhu sta metrů nejtěžší dodržet, a proto je to nejlepší ukazatel toho, jestli se posádka chová správně.
Barco Azul: žlutá vlajka není známka kvality
Nejčastější nedorozumění kolem výběru plavby se týká označení Barco Azul. Podle článku 15 dekretu ho musí lodě turistických firem oprávněných k pozorování kytovců povinně nést na viditelném místě. Není to certifikát kvality ani ekologická značka, je to povinné označení licence. Rozdíl je praktický: říká, že firma smí činnost provozovat, ne že se u zvířat chová dobře.
Vypadá to takhle. Nápis Barco Azul a Blue Boat modrými velkými písmeny lemuje shora i zdola záchranný kruh s červenobílými pruhy, uprostřed je na modrém podkladu bílá kresba dvou kulohlavců. Celé je to vsazené do vlajky kanársky žluté barvy o rozměru 80 krát 50 centimetrů. Pod symbolem je modrými číslicemi uvedeno období, na které bylo povolení uděleno.
Ta poslední část je pro cestujícího nejužitečnější. Vlajka není doživotní odznak, nese platnost. Povolení se udělují nejvýše na rok a obnovují se, přičemž při obnově úřad ověřuje, že firma nebyla pravomocně potrestána sankcí se zákazem činnosti. Číslice na vlajce se tedy dají přečíst a porovnat s dobou vaší návštěvy.
Whale Heritage Area a proč to není UNESCO
Oblast Tenerife a La Gomera získala v lednu 2021 status Whale Heritage Site, dnes uváděný pod novějším názvem Whale Heritage Area. Byla první v Evropě a třetí na světě, po Hervey Bay v Austrálii a The Bluff v Jihoafrické republice. Území má zhruba 2 000 km², z toho asi 90 procent připadá na mořskou plochu.
Není to ochranná kategorie podle práva a rozhodně to není UNESCO, přestože se ta formulace objevuje i v tiskových zprávách. Jde o akreditační schéma vytvořené organizací World Cetacean Alliance a podporované World Animal Protection. Uznává destinaci, která splnila kritéria v soužití lidí a kytovců, v kulturním vztahu ke zvířatům, v udržitelnosti a ve výzkumu. UNESCO na Tenerife patří Teide z roku 2007 a La Laguna z roku 1999.
V praxi označení nepřidává nová pravidla plavby, ta plynou z dekretu. Přidává tři jiné věci: veřejný akční plán, každoroční hodnocení plnění uložených opatření a tlak na to, aby destinace růst pozorování kytovců spíš brzdila než podporovala.
Odkud se vyplouvá
Oblast s nejvyšší koncentrací rezidentních kulohlavců leží v pásu mezi jihozápadním pobřežím a kanálem k La Gomeře. Kanárská turistická správa uvádí jako výchozí přístavy trojici Puerto Colón, Los Cristianos a Los Gigantes. Který z nich je nejblíž, se citovatelně říct nedá, protože zvířata se pohybují a oblast má desítky kilometrů. Rozdíl mezi přístavy je spíš v povaze plavby.
Puerto Colón v Adeje je nejhustěji obsazená marina výletními plavidly. Výhodou je šíře nabídky a typů lodí, nevýhodou to, že v hlavní části dne je na moři nejvíc lodí naráz.
Los Cristianos v Aroně kombinuje výletní plavby s trajektovým provozem. Z jednoho přístavu se tak dá spojit pozorování kytovců s celodenním výletem na La Gomeru, a je to zároveň hlavní osobní přístav jihu ostrova. Okolní pláže na Tenerife rozvádí samostatný text.
Los Gigantes v Santiago del Teide je nejmenší a nejsevernější z trojice. Útesy začínají hned za vjezdem, takže plavba odtud typicky spojí pozorování s pohledem na svislou stěnu zblízka. Marina Radazul na východním pobřeží a přístav v Puerto de la Cruz na severu leží mimo hlavní oblast výskytu.
Jak si vybrat plavbu, aniž byste věřili reklamě
Smysl nemá hledat nejlepší firmu, ale vědět, podle čeho se rozhodnout. Následující body jsou ověřitelné buď předem, nebo očima na místě, a nevyžadují znalost oboru.
- Najděte na fotkách žlutou vlajku. Vlajka Barco Azul o rozměru 80 krát 50 centimetrů se dvěma bílými kulohlavci musí být na viditelném místě. Přečtěte si číslice období platnosti pod symbolem. Bez vlajky lodi chybí označení, které dekret vyžaduje.
- Ověřte firmu ve veřejném seznamu. Seznam licencovaných provozovatelů byl jedním z uložených úkolů lokality a je vedený jako splněný. Kdo v něm není, licenci nemá, i kdyby v nabídce sliboval cokoli.
- Přečtěte si, co pořadatel slibuje. Jistota setkání, plavání se zvířaty nebo krmení popisují jednání, které dekret označuje za rušení chráněného druhu. Slovo ekologická plavba bez licence neznamená nic, protože nemá definici.
- Zjistěte, jestli je na palubě průvodce. Oborový turistický průvodce je podle dekretu povinný. Plavba, kde nikdo nic nevysvětluje a jen se hraje hudba, je varovný signál sama o sobě.
- Sledujte, jak se posádka chová u skupiny. Dobrá loď zpomalí a nechá zvířata přiblížit se sama, počká, až jiná odjede, a u skupiny stráví jen část plavby. Špatná najíždí přímo do skupiny, opakovaně startuje a couvá a zůstává na místě celou hodinu.
- Všímejte si, jestli se pozorování zapisuje. Část pořadatelů přispívá do fotoidentifikačních katalogů a spolupracuje se záchranářskými organizacemi. Vedle ochranářského smyslu to zlepší i zážitek, protože průvodce umí říct, které zvíře je která známá samice.
Další výlety lodí z jižních přístavů
Útesy Acantilados de Los Gigantes se zvedají z hladiny svisle a historicky se jim říkalo Muralla del Infierno, tedy Pekelná hradba. Z pevniny jsou prakticky nepřístupné a nejlepší pohled je z moře. Plavba pod nimi je nejkratší lodní výlet na ostrově.
I tady se prameny rozcházejí. Uváděná výška stěny kolísá mezi 300 až 600 metry a údajem až 800 metrů. Vyšší číslo se objevuje v turistických textech a nejspíš měří nadmořskou výšku hřebene nad útesem, ne svislou stěnu nad hladinou. Držte se rozsahu 300 až 600 metrů.
Zátoka Masca je druhý cíl a zároveň nejzáludnější položka, protože se režim změnil a české texty popisují starý stav. Přístup do soutěsky Barranco de Masca je regulovaný obcí Buenavista del Norte, má povinnou předchozí rezervaci a denní limit osob. K nástupu do soutěsky se nejezdí vlastním autem, používá se hromadný svoz.
Podstatné je, jak trasa končí. Sestup vyústí u pláže Masca a návrat se koná lodí do Los Gigantes, zpátky vzhůru toutéž soutěskou se nesmí. Lodní odvoz je povinnou součástí trasy a rezervuje se přes stejnou platformu jako vstup. Nezávisle na soutěsce existuje i samostatná plavba do zátoky z Los Gigantes pro toho, kdo dolů nejde.
Třetí je La Gomera. Trajekt vede z Los Cristianos do San Sebastiánu a míří přímo napříč kanálem, tedy nad oblastí výskytu kulohlavců. Není to plavba za kytovci a neplatí pro ni pravidla přiblížení, ale z paluby se dá pozorovat. Na ostrově má smysl národní park Garajonay s vavřínovým lesem, k němuž je ovšem potřeba doprava na místě. Je to podobný kontrast jako mezi zeleným vysokohorským Tenerife a sopečným, větrným ostrovem Lanzarote.
Praktická příprava na plavbu
Klid moře se odhaduje z předpovědi na konkrétní den, ne z měsíce v kalendáři. Rozhodující je pasát, ne roční doba. Během dne vítr obvykle sílí odpoledne, takže dopolední plavby bývají v průměru klidnější.
Proti mořské nemoci rozhoduje víc typ plavidla a poloha na palubě než délka plavby. Nejméně se pohybuje střed lodi u hladiny, nejvíc příď a horní paluba. Pomáhá dívat se na pevný bod na obzoru, tedy na ostrov, ne do telefonu a ne pod palubu. Katamarán je na příčnou vlnu stabilnější než jednotrupá loď podobné velikosti.
Z výbavy se hodí opalovací krém s vysokým faktorem kvůli odrazu od hladiny, pokrývka hlavy s páskem, protože vítr klobouk sebere během vteřiny, a lehká větrovka, protože zdánlivý vítr z plavby ochladí i za tepla. Dále protiskluzová obuv na mokrou palubu, polarizační brýle pro lepší viditelnost pod hladinu a fotoaparát s krátkou reakcí, protože zvíře se vynoří na pár vteřin.
Pro rodiny platí dvě věci navíc. Kratší plavba na stabilnějším plavidle bývá lepší volba než celodenní výprava, a plavky s ručníkem mají smysl jen na plavbách s koupáním v zátoce, nikdy u zvířat. Další nápady na dny, kdy se na moře nevyplouvá, shrnuje přehled možností pro Tenerife s dětmi.
Časté otázky
Dají se velryby na Tenerife pozorovat po celý rok?
Ano, ale platí to pro dva rezidentní druhy, tedy pro kulohlavce černého a delfína skákavého. Obě zvířata mají v pásu mezi jihozápadním pobřežím a La Gomerou stálou populaci a nestěhují se sezónně. Co se během roku mění, je stav moře a viditelnost, ne přítomnost zvířat.
Jaká zvířata se na plavbě uvidí nejčastěji?
Nejčastěji kulohlavce černého, který je přes svůj český název zubatý kytovec z čeledi delfínovitých, tedy velký delfín, a delfína skákavého. Tahle dvojice je v oblasti rezidentní, tedy přítomná po celý rok. Delfín skvrnitý atlantský a delfín obecný krátkozobý se ve vodách vyskytují, ale patří mezi migrační a nepravidelné druhy, ne mezi stálé.
Jak blízko smí loď ke kytovcům přijet?
Dekret 178/2000 zakazuje manévrovat na přiblížení blíž než 60 metrů ke zvířeti nebo skupině. Zároveň zakazuje setrvat déle než 30 minut ve vzdálenosti do 100 metrů, což je jiná hranice než ten odstup a v českých textech se to často plete. V okruhu 500 metrů platí nejvyšší rychlost 4 uzly a zákaz kolmého přiblížení k dráze plavání.
Je pravda, že se s delfíny nesmí plavat?
Je to pravda a není to jen doporučení. Dekret 178/2000 výslovně zakazuje plavat nebo se potápět v okruhu 500 metrů od kytovce nebo skupiny a označuje takové jednání za rušení chráněného druhu. Nabídka plavání s delfíny na volném moři v této oblasti proto popisuje činnost, která je postižitelná.
Co znamená žlutá vlajka Barco Azul na lodi?
Je to povinné rozlišovací označení licence, ne certifikát kvality ani ekologická značka. Vlajka je kanársky žlutá, měří 80 krát 50 centimetrů, nese nápis Barco Azul a Blue Boat, záchranný kruh a bílou kresbu dvou kulohlavců. Pod symbolem je modrými číslicemi uvedeno období, na které bylo povolení uděleno, takže platnost se dá přečíst.
Platí pravidla i pro pronajatou loď bez posádky?
Platí. Soukromé plavidlo bez výdělečného záměru sice povolení k pozorování kytovců nepotřebuje, ale sankční režim dekretu se na ně vztahuje beze zbytku. Odstup, rychlost, počet lodí u skupiny i zákaz plavání jsou stejné jako pro komerční plavby.
Je Whale Heritage Area totéž co UNESCO?
Není a tahle záměna se opakuje i v tiskových zprávách. Whale Heritage Area, dřív Whale Heritage Site, je akreditační schéma organizace World Cetacean Alliance podporované World Animal Protection, ne právní ochranná kategorie a ne seznam UNESCO. Oblast Tenerife a La Gomera ho získala v lednu 2021 jako první v Evropě a třetí na světě.
Z kterého přístavu je nejlepší vyplout?
Turistická správa uvádí jako výchozí trojici Puerto Colón, Los Cristianos a Los Gigantes, a která je nejlepší, závisí na tom, co od dne čekáte. Puerto Colón má nejširší nabídku, ale i nejvíc lodí na moři naráz. Z Los Cristianos se dá pozorování spojit s výletem na La Gomeru. Los Gigantes je nejmenší a plavba odtud přidá pohled na útesy.
Zdroje: Vláda Kanárských ostrovů (dekret 178/2000, BOC 133/2000; portál Cetáceos), španělské ministerstvo pro ekologickou transformaci (ZEC Franja marina de Teno-Rasca ES7020017), World Cetacean Alliance (Whale Heritage Area Tenerife a La Gomera), World Animal Protection, Servidio (University of St Andrews), Univerzita La Laguna (repozitář RIULL), Marine Mammal Protected Areas Task Force, Turismo de Tenerife, Puertos de Tenerife, Ayuntamiento de Buenavista del Norte, RTVC.