Kanárské ostrovy nejsou jedna destinace, ale několik různých ostrovů, které spojuje jen oceán, sopečný původ a příslušnost ke Španělsku. Leží v Atlantiku u severozápadní Afriky, zhruba na 28. rovnoběžce severní šířky. Právě proto se u nich nedá odpovědět na otázku, který je nejlepší. Dá se ale popsat, čím se liší, a nechat volbu na tom, co od dovolené čekáte.
Tenhle text porovnává čtyři ostrovy, které magazín pokrývá podrobně: Tenerife, Gran Canarii, Lanzarote a Fuerteventuru. Osa srovnání není hodnocení, ale šest vlastností, které o pobytu skutečně rozhodnou: sluneční svit a srážky, výška a stavba ostrova, charakter pláží, teplota moře po měsících, rozdíl mezi zimou a létem a dostupnost. Souostroví má i další ostrovy, ty ale zatím podrobně nepopisujeme.
Ve zkratce
| Ostrovy popsané na webu | Tenerife, Gran Canaria, Lanzarote a Fuerteventura |
| Největší z čtveřice | Tenerife, 2 034 km2, největší ostrov souostroví i Makaronésie |
| Zbylé tři rozlohou | Fuerteventura 1 660 km2, tedy druhý ostrov souostroví, Gran Canaria 1 560 km2 a Lanzarote necelých 846 km2 |
| Nejvyšší body | Teide 3 715 m, Morro de la Agujereada 1 956 m, Pico de la Zarza 807 m, Peñas del Chache 670 m |
| Nejsušší z čtveřice | Fuerteventura, 98 mm na letištní stanici, klima BWh stejně jako Lanzarote |
| Nejvíc větru | Fuerteventura, pasát od severovýchodu po celý rok, nejslabší v říjnu |
| Sluneční svit za rok | Lanzarote kolem 2 986 h, Santa Cruz de Tenerife 2 913 h, Fuerteventura 2 836 h, Gran Canaria přibližně 2 800 h |
| Nejteplejší moře | září, 23 až 23,7 °C na Tenerife, Gran Canarii a Lanzarote; na Fuerteventuře září a říjen, 22,5 až 23 °C |
| Nejchladnější moře | březen, na Lanzarote a Fuerteventuře už únor |
| Roční rozkyv teploty moře | 4,4 až 4,5 °C, protože podél souostroví teče chladný Kanárský proud, ne Golfský |
| Nejvyrovnanější měsíce | září a říjen |
| Čím tahle stránka není | žebříčkem, ostrovy se v pořadí seřadit nedají |
Podle jakých kritérií se tu ostrovy porovnávají
Srovnání dává smysl jen tehdy, když je předem jasné, odkud čísla pocházejí. Klimatická čísla vycházejí z normálů španělské meteorologické služby AEMET za období 1981 až 2010, tedy ze srovnatelných stanic; u Fuerteventury má normálu jediná stanice, letiště na východním pobřeží. Teplota moře pochází ze satelitních odhadů, tedy z jiné metodiky, a je uvedená zvlášť.
Kritéria jsou čtyři a jsou napsaná otevřeně. Ostrov musí být na webu popsaný vlastním clusterem. Srovnávají se jen vlastnosti, které se dají doložit měřením nebo popsat mechanismem. Pokud pro některý ostrov data chybějí, je to napsané. A žádná vlastnost se neoznačuje za lepší nebo horší, jen za jinou.
Z toho plyne i to, co tady nenajdete. Nenajdete pořadí ani hodnocení středisek, protože každý ostrov má uvnitř sebe větší rozdíly než jsou mezi ostrovy navzájem. Rozhodovací práci proto dělá i text o tom, jestli zvolit sever nebo jih Gran Canarie.
Čtyři ostrovy vedle sebe
Nejúspornější shrnutí zní, že Tenerife je o výšce, Lanzarote o barvě a designu, Gran Canaria o rozmanitosti na malé ploše a Fuerteventura o písku a větru. Tabulka to rozepisuje do vlastností, které se dají doložit. Čísla o rozloze a nejvyšších bodech pocházejí z oficiálních zdrojů, klimatické hodnoty z normálů AEMET pro uvedené stanice.
| Vlastnost | Tenerife | Gran Canaria | Lanzarote | Fuerteventura |
| Rozloha | 2 034 km2 | 1 560 km2 | necelých 846 km2 | 1 660 km2 |
| Tvar | protáhlý ostrov s hřebenem uprostřed | téměř kruhový, průměr kolem 50 km | nízký a podlouhlý, bez souvislého hřebene | protáhlý, 100 km dlouhý, dělený šíjí širokou kolem pěti kilometrů |
| Nejvyšší bod | Pico del Teide, 3 715 m | Morro de la Agujereada, 1 956 m | Peñas del Chache, 670 m | Pico de la Zarza, 807 m |
| Roční srážky, referenční stanice | 132 mm na jihu, 520 mm u severního letiště v 632 m | 151 mm na letišti v obci Ingenio | kolem 110 mm na letišti | 98 mm na letišti u Puerto del Rosario |
| Roční průměr denních maxim | 24,6 °C v Santa Cruz, 24,8 °C na jihu | 24,2 °C na letišti | 24,8 °C na letišti | 24,3 °C na letišti |
| Sluneční svit za rok | 2 913 h v Santa Cruz | přibližně 2 800 h | kolem 2 986 h | 2 836 h na letišti |
| Nejteplejší moře | září, 23,7 °C | září, kolem 23,6 °C | září, kolem 23 °C | září a říjen, 22,5 až 23 °C |
| Nejchladnější moře | březen, 19,2 °C | březen, kolem 19 °C | únor a březen, kolem 18 °C | únor a březen, 18 až 19 °C |
| Převažující barva pláží | tmavý sopečný písek, dovezený světlý v jižních letoviscích | zlatý i tmavý, na jihu rozsáhlé dunové pole | zlatý a světlý, černé pláže v menšině | světlý biogenní písek na severu a na jihu, černý na východě a v západních zálivech |
| Letiště | dvě, na severu a na jihu | jedno, na východním pobřeží | jedno, u hlavního města | jedno, u Puerto del Rosario |
| Vysokohorské patro | ano, nad hranicí lesa | ne | ne | ne |
| Ochrana v celoostrovním měřítku | národní park Teide na seznamu světového dědictví | kulturní krajina Risco Caído a posvátných hor, zapsaná 2019 | celý ostrov biosférickou rezervací od roku 1993 | celý ostrov biosférickou rezervací od roku 2009 |
Sluneční svit a srážky: kde je opravdu sucho
Tohle je vlastnost, kvůli které lidé na Kanáry většinou jedou, a zároveň ta, u které se nejčastěji spletou. Rozdíl mezi ostrovy je menší než uvnitř jednoho z nich. Suchý jih Tenerife má 132 mm srážek za rok, stanice u severního letiště ve výšce 632 m má 520 mm.
Ostrovní průměry jsou proti tomu nudné. Gran Canaria má na letištní stanici 151 mm ve 22,1 dne se srážkou nad 1 mm, Lanzarote kolem 110 mm v devatenácti dnech a Fuerteventura 98 mm v 15,7 dne. Poslední dva spadají do pouštního typu BWh a chybí jim lesy, protože nemají dost vysoký reliéf na to, aby z pasátových mraků vyždímaly vodu. Na Fuerteventuře navíc spadne 89 mm z 98 mm od října do března, jak rozebírá text o počasí na Fuerteventuře.
Za rozdílem stojí pasát a inverze, ne zeměpisná šířka. Vlhký severovýchodní vítr naráží na souš a stoupá; kde je hora dost vysoká, vzniká na návětrné straně deska nízkých mraků a na závětrné straně sucho. Nejostřeji to ukazuje počasí na Tenerife, protože ostrov má hřeben napříč proudění.
Sluneční svit rozdíly potvrzuje. Lanzarote má kolem 2 986 hodin ročně, Santa Cruz de Tenerife 2 913 hodin, Fuerteventura 2 836 hodin a Gran Canaria přibližně 2 800 hodin jako součet měsíčních hodnot AEMET. Všechna čtyři čísla patří k nejvyšším v Evropě a mezi sebou se liší o jednotky procent. Volit ostrov podle hodin slunce tedy nedává smysl, volit stranu ostrova ano.
Výška a stavba ostrova rozhodují o všem ostatním
Tady je rozdíl mezi ostrovy naopak zásadní. Tenerife stoupá z hladiny na 3 715 m na vodorovné vzdálenosti zhruba dvaceti kilometrů. Má proto vysokohorské patro nad hranicí lesa a stanici Izaña ve 2 371 m, kde připadá zhruba deset dnů se sněžením za rok, jak shrnuje text o národním parku Teide.
Gran Canaria je téměř kruhová, s centrálním masivem, ze kterého se paprsčitě rozbíhají hluboké rokle. Nejvyšší bod Morro de la Agujereada měří 1 956 m, tedy o víc než 1 700 m méně než Teide. Vysokohorské patro tu chybí, borové lesy a terasy naopak jsou, jak popisuje průvodce po Gran Canarii.
Lanzarote je z čtveřice nejnižší. Peñas del Chache má 670 m, což na zastavení pasátových mraků nestačí, a ostrov proto zůstává suchý a bezlesý. Zato má nejmladší povrch: erupce z let 1730 až 1736 zasáhla zhruba 170 až 200 km2. Lávová pole jsou tu hlavní krajinnou vlastností, ne kulisou.
Fuerteventura je opačný pól než Lanzarote, přestože je taky nízká. Vynořila se zhruba před dvaceti miliony let, je tedy nejstarší z popsané čtveřice, a to je na ní vidět: místo čerstvých lávových polí má obroušené hřebeny, široká údolí a bazální komplex, tedy vnitřek staré sopečné stavby odkrytý erozí. Krajinu popisuje text o vnitrozemí a Betancurii.
Praktický dopad je jednoduchý. Na Tenerife se dá během dne přejet z pláže do prostředí, kde v zimě mrzne. Na Gran Canarii je vnitrozemí drsné, ale schůdné celoročně. Na Lanzarote a na Fuerteventuře se výškou nedá vyřešit nic, oba ostrovy nabízejí místo výšky tvar a barvu, jak ukazuje text o sopečné krajině Lanzarote.
Charakter pláží: barva, vlny a to, čemu se říká chráněná zátoka
Barva písku je první viditelný rozdíl. Lanzarote má převážně zlaté a světlé pláže a černé sopečné úseky tvoří menšinu na západě a jihu. Tenerife má naopak převážně tmavý sopečný písek a světlý písek v jižních letoviscích je dovezený, jak popisují pláže na Tenerife. Gran Canaria stojí mezi nimi a přidává dunové pole u Maspalomas. Fuerteventura má ze souostroví největší podíl písčitého pobřeží, ze zhruba 326 km pobřeží tvoří asi 77 km pláže, jak rozebírají pláže na Fuerteventuře.
Dunová pole má z popsané čtveřice Gran Canaria a Fuerteventura, a liší se měřítkem. Rezervace Maspalomas má asi 404 ha a pole dun měří nanejvýš tři kilometry. Dunové pole u Corraleja je největší na Kanárských ostrovech, měří zhruba deset kilometrů na délku a kolem 2,5 km na šířku a chrání ho přírodní park. Písek je na obou místech biogenní a ze Sahary nepochází, což popisuje text o dunách u Corraleja.
Důležitější než barva je ale stav moře. Na všech čtyřech ostrovech platí totéž: návětrná severní pobřeží mají příboj jako pravidlo, závětrné jižní a jihozápadní úseky jsou klidnější, často díky vlnolamům. Na Lanzarote se to pozná nejtvrději, protože pláže jako Famara jsou ke koupání nevhodné, jak popisují pláže na Lanzarote. Na Fuerteventuře to dovádí do krajnosti laguna Sotavento, kterou od otevřeného moře odděluje písečná bariéra vynořující se při odlivu.
Stín je společná slabina. Přirozený stín na kanárských plážích prakticky neexistuje a mimo střediska nebývají ani slunečníky. U jižních letoviskových pláží uvádí ministerský dataset opakovaně, že vegetace není žádná, a bezlesá Fuerteventura je na tom stejně. S malými dětmi to znamená plánovat pobyt na pláži podle denní doby, ne podle toho, kde se dá schovat, jak rozebírá text o Gran Canarii s dětmi.
Teplota moře po měsících, tedy vlastnost, kterou nikdo nečeká
Teplota moře je tím, co zaskočí nejvíc lidí. Voda je celoročně chladnější, než by odpovídalo zeměpisné šířce, protože podél souostroví teče Kanárský proud, chladná větev subtropické cirkulace severního Atlantiku, a u afrického pobřeží k hladině vystupuje studená voda z hloubky. Golfský proud sem nezasahuje a tvrzení o opaku patří k nejčastějším omylům.
Zároveň platí opak toho, co lidé u chladnějšího moře čekají: je mimořádně vyrovnané, roční rozkyv je jen 4,4 až 4,5 °C. Oceán navíc reaguje na roční cyklus se zpožděním zhruba dvou měsíců, a proto je nejchladnější až v březnu a nejteplejší v září.
| Měsíc | Gran Canaria | Lanzarote |
| Leden | 20,1 °C | 19,0 °C |
| Únor | 19,3 °C | 18,0 °C |
| Březen | 19,2 °C | 18,0 °C |
| Duben | 19,4 °C | 18,5 °C |
| Květen | 20,1 °C | 19,5 °C |
| Červen | 21,1 °C | 20,5 °C |
| Červenec | 21,9 °C | 21,5 °C |
| Srpen | 22,7 °C | 22,0 °C |
| Září | 23,6 °C | 23,0 °C |
| Říjen | 23,5 °C | 22,5 °C |
| Listopad | 22,2 °C | 21,5 °C |
| Prosinec | 20,7 °C | 20,0 °C |
Tenerife a Fuerteventura vlastní sloupec nemají schválně. Tenerife je od Gran Canarie prakticky nerozlišitelné, rozdíl je do 0,2 °C, a jeho doložené krajní hodnoty to potvrzují: 19,2 °C v březnu a 23,7 °C v září. Pro Fuerteventuru se doložit dají jen krajní hodnoty a rozpětí: 18 až 19 °C v únoru a březnu a 22,5 až 23 °C v září a říjnu, při ročním rozkyvu 4,5 °C. Lanzarote a Fuerteventura leží nejvýchodněji a nejblíž chladné vodě u afrického pobřeží, a jsou proto celoročně o něco chladnější než zbylé dva ostrovy.
Prakticky z toho plyne jediné okno, ve kterém je voda pro většinu lidí bez váhání příjemná: srpen až listopad, s vrcholem v září a říjnu. Od února do dubna je voda nejchladnější v roce na všech čtyřech ostrovech. Kdo jede primárně plavat, měl by tenhle úsek roku přeskočit.
Zima proti létu, tedy proč jsou Kanáry zimní destinace
Tohle je vlastnost, která souostroví odlišuje od Středomoří nejvíc. Roční amplituda teploty je na letištní stanici Gran Canarie 6,7 °C a na Fuerteventuře 7,0 °C, v Praze je stejná hodnota zhruba trojnásobná. Nejchladnější měsíc má průměrné denní maximum přes 20 °C a nejteplejší nedosáhne třiceti. Zima je proto mírná a léto snesitelné.
Doložitelně tu nehrozí několik věcí, které lidé u zimní dovolené řeší. Na pobřeží Tenerife i na Fuerteventuře mají referenční stanice nula mrazových dnů za rok. Deštivé období v tropickém smyslu neexistuje a nejdeštivější měsíc na jihu Tenerife má 30 mm. Období bez slunce také ne, i nejhorší měsíc na jihu má 193 hodin svitu.
Zimní pobyt má ale dvě omezení, o kterých je poctivé psát. Moře je od února do dubna nejchladnější v roce a zároveň jde o nejsilnější sezonu calimy, tedy vpádu suchého vzduchu se saharským prachem, který zakalí obzor a vytáhne teploty nahoru. Calimě jsou přitom ze souostroví nejvíc vystavené Fuerteventura a Lanzarote, protože leží nejblíž Africe. A ve výškách na Tenerife může po sněžení nebo náledí zavřít správa přístupové silnice do národního parku.
Léto naopak nemá klasické nevýhody, jen jiné. Pasát v červenci a srpnu na pobřeží fouká nejsilněji, takže vítr na pláži je běžný, nejvíc na Fuerteventuře, kde neustává po celý rok a jen slábne. Inverze je v létě podle měření ze stanice Izaña přítomná až v devíti dnech z deseti, takže na návětrných stranách je nízká oblačnost pravděpodobnější než v zimě.
Sezonnost návštěvnosti se dá popsat jen kvalitativně. Hlavní zahraniční sezona je zimní, španělská domácí srpnová, a nejmíň exponovaný je proto pozdní podzim mimo vánoční svátky a konec jara. Podrobný měsíční rozbor nabízí text o počasí na Gran Canarii.
Dostupnost, velikost a pohyb po ostrově
Velikost ostrova se projeví hlavně na čase stráveném v autě. Tenerife je největší a má dvě letiště na opačných koncích, zhruba 54 km vzdušnou čarou od sebe, takže volba ubytování je svázaná s tím, kam přiletíte. Pohled na obě strany nabízí text o tom, zda zvolit sever nebo jih Tenerife.
Gran Canaria má jedno letiště v zátoce Gando, 18 km od hlavního města. Kruhový tvar znamená, že se ostrov dá objíždět po obvodu a z jednoho místa dojet skoro kamkoli, takže volba ubytování je na příletu nezávislá.
Lanzarote je nejmenší a jeho letiště leží u Arrecife. Ostrov se dá projet za jeden den, zato je téměř všechno rozptýlené v otevřené krajině. Fuerteventura je naopak dlouhá sto kilometrů a má jediné letiště uprostřed východního pobřeží, takže střediska na severu a na jihu leží každé na jiném konci; z Puerto del Rosario do Morro Jable jede autobus kolem devadesáti minut. Ubytovací kapacita je na všech čtyřech ostrovech soustředěná nerovnoměrně; na Gran Canarii leží 86,1 % kapacity ve dvou jižních obcích.
Podle typu dovolené
Následující seznam nepředstavuje pořadí ostrovů, ale záměry a to, co jim odpovídá. Každá položka vychází z vlastností popsaných výše, ne z dojmu. Kdo má víc záměrů najednou, měl by si je seřadit podle důležitosti.
- Vysokohorská turistika a sníh. Odpovídá jen Tenerife, protože jako jediné ze čtveřice má patro nad hranicí lesa a doložené sněžení.
- Koupání v otevřeném moři. Odpovídají všechny čtyři ostrovy, ale jen v okně od srpna do listopadu. Lanzarote a Fuerteventura mají přitom vodu celoročně o něco chladnější než zbylé dva.
- Krajina jako hlavní důvod cesty. Odpovídá Lanzarote s mladými lávovými poli a Fuerteventura s opačným typem povrchu, tedy s ostrovem obroušeným dvaceti miliony let eroze a s nejdelším souvislým písčitým pobřežím souostroví.
- Rozmanitost na krátké vzdálenosti. Odpovídá Gran Canaria, kde se z jednoho místa dojede k dunám, do hor i do velkého města, zatímco na největším ostrově souostroví a na dlouhé Fuerteventuře jsou vzdálenosti delší.
- Město a městský život. Odpovídá Gran Canaria a Tenerife, obojí má velké město s městskými plážemi nebo s historickým jádrem.
- Vítr a vodní sporty. Odpovídá především větrná Fuerteventura, dál Lanzarote a na Gran Canarii východní pobřeží. Nejsilnější pasát je v červenci a srpnu.
- Klidná voda pro malé děti. Odpovídají závětrné jižní úseky všech čtyř ostrovů, typicky za vlnolamem nebo uvnitř zálivu, nikdy ne návětrné severní pobřeží.
Ostrovy, které tenhle text nepopisuje
Souostroví má víc obydlených ostrovů než čtyři a je poctivé to napsat rovnou. Popsaná čtveřice tvoří východní a střední část souostroví. Dál k západu leží La Palma, La Gomera a El Hierro, tedy menší a hornatější ostrovy, které v porovnání nejsou.
Proč tady nejsou, má jediný důvod: magazín pro ně zatím nemá vlastní ověřený obsah a psát o nich z paměti by znamenalo přidávat čísla bez zdroje. Výjimkou je La Graciosa severně od Lanzarote, popsaná jako výletní cíl v průvodci po Lanzarote, ne jako samostatná destinace.
Pro srovnávání to má praktický důsledek. Věty typu, že některý z popsaných ostrovů je nejlepší, by nešly doložit už proto, že tři obydlené ostrovy v porovnání zahrnuté nejsou. Další cíle shrnuje rozcestník destinací.
Kde se zdroje rozcházejí
Největší neshoda se týká calimy. Na otázku, jak často bývá, existují odpovědi lišící se faktorem šest: starší práce mluví o zhruba 24 dnech ročně, studie z dohlednosti na kanárských letištích našla za období 1980 až 2022 asi jedenáct epizod ročně a měření ovzduší dochází ke zhruba 146 dnům. Každé číslo měří jinou definici jevu.
Druhý rozpor je metodický a týká se teploty moře. Žádná ze čtyř destinací nemá měsíční klimatologii vody obdobnou normálům pro vzduch. Měsíční tabulky proto pocházejí ze satelitních odhadů a hodnoty z boje nebo z oceánografické stanice se od nich liší, v případě stanice ESTOC o 1,5 až 2 °C.
Třetí rozpor je v samotné rozloze a pořadí ostrovů. Fuerteventura je rozlohou druhý ostrov souostroví, ale počtem obyvatel až čtvrtý, zatímco Gran Canaria je rozlohou třetí a počtem obyvatel druhá. Česká i španělská popularizace obě pořadí pravidelně zaměňuje. Podobně u Lanzarote se uvádí 845,93 i 845,94 km2 a u nejvyššího bodu Fuerteventury 807 i 813 m.
Čtvrtý rozpor se týká klimatických stanic. Ne každé turistické místo má publikovanou normálu. Na Gran Canarii ji má jediná stanice, letiště v obci Ingenio, a na Fuerteventuře také jediná, letiště u Puerto del Rosario. Obě leží v nejsušší části svého ostrova, takže se jejich čísla nesmějí vydávat za počasí v turistických střediscích. Pro Corralejo ani Morro Jable normála neexistuje a nedopočítává se.
Časté otázky
Které Kanárské ostrovy jsou nejlepší?
Na tuhle otázku neexistuje odpověď, protože ostrovy se v pořadí seřadit nedají. Dají se ale seřadit záměry: pro vysokohorskou turistiku a sníh vychází jen Tenerife, pro krajinu Lanzarote, pro rozmanitost na krátké vzdálenosti Gran Canaria a pro písek a vítr Fuerteventura. Klimaticky jsou si přitom všechny čtyři podobnější, než se čeká. Volba proto stojí na tom, co od dovolené čekáte, ne na hodnocení.
Jaká je na Kanárských ostrovech teplota moře?
Podle satelitních odhadů se voda drží zhruba mezi 18 a 23,7 °C podle měsíce a ostrova. Nejteplejší je v září: Tenerife 23,7 °C, Gran Canaria kolem 23,6 °C, Lanzarote kolem 23 °C a Fuerteventura 22,5 až 23 °C v září a říjnu. Nejchladnější je voda až v březnu, protože oceán reaguje na roční cyklus se zpožděním zhruba dvou měsíců.
Proč je moře u Kanárských ostrovů chladnější, než by odpovídalo poloze?
Za to může Kanárský proud, tedy chladná východní větev subtropické cirkulace severního Atlantiku. K tomu pasát podporuje vzestup chladnější vody od afrického pobřeží k hladině, a nejblíž jsou mu Fuerteventura a Lanzarote. Golfský proud sem naopak nezasahuje, ačkoli se to často píše. Výsledkem je moře, které je na 28. rovnoběžce chladnější, zato mimořádně vyrovnané po celý rok.
Jsou Kanárské ostrovy vhodné na zimní dovolenou?
Ano, a je to jejich hlavní sezona pro evropské návštěvníky. Roční amplituda teploty je na letištní stanici Gran Canarie 6,7 °C a na Fuerteventuře 7,0 °C, nejchladnější měsíc má na obou průměrné denní maximum přes 20 °C. Omezení jsou dvě: moře je od února do dubna nejchladnější v roce a jde zároveň o nejsilnější sezonu calimy.
Který z ostrovů je nejsušší a nejslunečnější?
Nejsušší je Fuerteventura s 98 mm na letištní stanici, před Lanzarote s hodnotou kolem 110 mm. Oba spadají do pouštního klimatu, protože jejich nejvyšší body měří 807 m a 670 m a pasátové mraky nezastaví. V hodinách slunečního svitu jsou rozdíly malé: Lanzarote kolem 2 986 hodin ročně, Santa Cruz de Tenerife 2 913, Fuerteventura 2 836 a Gran Canaria přibližně 2 800. Rozhodovat podle nich mezi ostrovy nedává smysl.
Kolik je na Kanárských ostrovech ostrovů a proč tenhle text popisuje jen čtyři?
Souostroví má víc obydlených ostrovů, vedle popsané čtveřice zejména La Palmu, La Gomeru a El Hierro. Tenhle text porovnává Tenerife, Gran Canarii, Lanzarote a Fuerteventuru, protože pro ně má magazín vlastní ověřený obsah s doloženými čísly. U ostatních by musel čerpat z druhé ruky. Je proto poctivější rozsah přiznat.
Jaký je rozdíl mezi severem a jihem kanárských ostrovů?
Osa rozdílu není sever proti jihu, ale návětrná strana proti závětrné. Severovýchodní pasát naráží na souš, stoupá a na návětrné straně vytváří nízkou oblačnost, zatímco závětrná strana zůstává suchá a slunečná. Na nízké Fuerteventuře se to místo oblačnosti projeví hlavně větrem a stavem moře. Rozdíl přitom není teplotní, ale v oblačnosti a srážkách.
Kdy je na Kanárských ostrovech nejlepší kompromis mezi vodou a počasím?
Září a říjen. Moře je v těch dvou měsících nejteplejší v roce na všech čtyřech ostrovech a srážky jsou nízké. Na Fuerteventuře je říjen navíc nejméně větrným měsícem roku, tedy nejlepší kombinací teplé vody a slabého pasátu. Naopak nejslabší okno pro koupání je únor až duben, kdy je voda nejchladnější a calima nejčastější.
Zdroje: AEMET, Valores climatológicos normales, stanice Sta. Cruz de Tenerife, Tenerife Sur Aeropuerto, Tenerife Norte Aeropuerto, Izaña, Gran Canaria Aeropuerto, Lanzarote Aeropuerto a Fuerteventura Aeropuerto, období 1981 až 2010; ISTAC, Estadística del Territorio a Geografía de Canarias; IGN a Grafcan, nadmořské výšky a geologický popis ostrovů; Gobierno de Canarias a Red Canaria de Espacios Naturales Protegidos; UNESCO World Heritage Centre, statky Teide, La Laguna a Risco Caído; MITECO a Reserva de la Biosfera, biosférické rezervace souostroví; Suárez-Molina a kol., Heliyon, charakteristika prachových epizod na Kanárských ostrovech 1980 až 2022; Puertos del Estado, měření teploty moře bójemi; World Sea Temperatures a Weather and Climate, družicové odhady teploty moře.